Wikipedie:Vědecký výzkum s Wikipedií

Úvahy, názory a podněty k zamyšlení

Text této stránky není pravidlem ani doporučením, a v tomto smyslu tudíž není závazný. Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.

• Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte touto stránkou, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na ni k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
• Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.

Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.

---

Tato stránka pojednává především o pasivním využívání Wikipedie na akademické půdě. Pro aktivní využívání Wikipedie na školách všech stupňů využijte návod Pro učitele.

Wikipedie může být skvělý zdroj informací pro učení i výzkum. Nicméně, jako u všech referenčních prací, ne vše ve Wikipedii je přesné, úplné, nebo objektivní. Na využití Wikipedie se vtahují obecná pravidla pro výzkumné práce:

• Je třeba se vyvarovat před využíváním jediného zdroje (toto pravidlo platí obecně pro jakákoliv média - web, tisk, televizi nebo rozhlas), totéž platí pro více děl, které však pocházejí z jediného zdroje.
• Pokud článek odkazuje na externí zdroje (ať už online nebo ne) je třeba projít tyto odkazy a zkontrolovat, zda opravdu podporují to, co článek říká.

V mnoha akademických institucích je citování Wikipedie, stejně jako jiných encyklopedií, ve vědeckých článcích nepřijatelné.

S ohledem na zcela unikátní charakter Wikipedie jsou však pravidla, které je třeba vzít v úvahu speciálně pro Wikipedii a na druhou stranu jsou některá obecná pravidla, která se na Wikipedii nevztahují.

Základní informace pro vědecké využití Wikipedie

Přehled

Ve wiki nejsou články nikdy "hotové". Jsou neustále upravovány a (obvykle) jsou v průběhu času vylepšovány. Obecně lze říci, že tento proces vede k zlepšování kvality a vyváženosti obsahu jednotlivých článků.

Uživatelé musí brát v potaz, že ne všechny články mají hned od svého vzniku encyklopedickou kvalitu. Naopak, zpočátku mohou být články vyjadřovat jednostranný pohled původního autora(ů) a teprve po dlouhém procesu diskusí, debat a hledání konsenzu získávají články vyvážený obsah – tento proces může trvat měsíce.

Ideální článek ve Wikipedii je vyvážený, neutrální a encyklopedický, obsahující významné a ověřitelné poznatky. Postupem času se zvyšuje počet článků, které dosáhly tohoto standardu. Tento proces však může v případě jednotlivého článku trvat měsíce nebo i roky - tak jak do něj postupně přispívají jednotliví autoři. Některé články přímo obsahují upozornění, že dosud nesplňují požadavky na kvalitu. Často jsou do článků časem přidávány celé nové sekce. Některé informace v článku mohou být považovány pozdějšími přispěvateli za nedostatečně podložené a mohou být odstraněny, změněny, nebo rozšířeny.

Zatímco celkový trend kvality Wikipedie je rostoucí, nemusí to však nutně platit pro jednotlivé konkrétní články. Je důležité používat Wikipedii opatrně, pokud má být použita jako zdroje pro výzkum. Jednotlivé články, jak plyne ze samotné povahy Wikipedie, se mohou velmi lišit jak v použitých standardech, tak i v kvalitě.

Významné silné stránky Wikipedie

Wikipedie má určité výhody oproti ostatním referenčním dílům. Je od počátku konstruována jako webová aplikace a má velmi vysoký počet aktivních přispěvatelů a redaktorů, poskytuje rychlé zpravodajství z mnoha témat a poskytuje svým systémem hyperlinků novou dimenzi, nedostupnou ani v elektronických verzích tradičních encyklopedií.

Zvláště anglická Wikipedie často poskytuje informace k tématům, který jsou jinak dostupné pouze v domácím jazyce. Vzhledem k tomu, že přispěvatelé anglické Wikipedie pocházejí z celého světa, jsou v ní daleko více zastoupená i témata vzdálená západní civilizaci. Tato témata většinou chybí v tradičních publikacích.

Wikipedie je často schopná nabídnout aktuální informace k novým událostem v řádu dní.

Ve srovnání s většinou ostatních on-line zdrojů zvyšuje otevřený přístup Wikipedie šance, že některé konkrétní věcné chyby nebo zavádějící informace budou brzy odstraněny či opraveny. Další výhodou je velmi jednoduchý způsob přímé komunikace, diskuse s autory jednotlivých příspěvků pomocí diskusních stránek. A díky rozsáhlému použití hypertextových odkazů, vnitřních i externích, může být Wikipedie vynikající průvodce k dalším souvisejícím materiálům, a to i mimo Wiki.

Významné slabé stránky Wikipedie

Největší slabiny Wikipedie jsou úzce spojeny s její největší předností. Radikální otevřenost Wikipedie znamená, že daný článek může být v každém okamžiku ve špatném stavu: například, může být uprostřed velkých úprav nebo na něm mohlo v poslední době dojít k vandalismu. Zatímco zjevný vandalismus bývá brzy odhalen a rychle opraven (a často bývá na první pohled k rozpoznání), daleko větším problémem je lstivý vandalismus, při kterém jsou do článků zanášeny úmyslné faktické chyby a nepřesnosti.

Na jednu stranu mohou na Wikipedii vznikat velmi rychle články k aktuálním tématům, na druhou stranu může být zdrojem pozoruhodných přehlédnutí a opomenutí. Neexistuje žádný systematický proces, který by zajistil pokrytí "samozřejmě důležitých" témat, takže v daném okamžiku může být zcela nerovnovážné pokrytí dvou různých témat. Například je daleko pravděpodobnější, že v české Wikipedii nalezneme alespoň základní informace o libovolné malé obci v ČR než informace o některých velkých afrických městech.

Dalším, obdobným problémem může být, že článek (nebo série souvisejících článků) ve Wikipedii může být neúplný, způsobem, který nemůže nastat v systematicky kontrolované referenční práci. Někdy je to zjevné (v případě tzv. pahýlů), ale jindy může jít o méně zřejmou nedokonalost: jeden názor na kontroverzní problém může být zpracován velmi důkladně, zatímco druhý názor může být sotva zmíněn; některý úsek života určité osobnosti (ne vždy ten nejvýznamnější) může být zpracován detailně, zatímco jiný úsek života může být zpracován zcela povrchně, případně vůbec vynechán; informace o historii určité země mohou být zaměřeny na incidenty, které jsou ve středu mezinárodní pozornosti, nebo mohou jednoduše odrážet zájem a odbornost některých jednotlivých přispěvatelů.

Další problémem části obsahu Wikipedie je, že mnozí přispěvatelé necitují své zdroje - což ztěžuje čtenáři možnost posoudit věrohodnost toho, co je psáno.

Kvalita článků ve Wikipedii

Wikipedie je wiki – je založena na spolupráci, jedná se o open-source médium. Stejně jako lidské poznání se vyvíjí, tak se také vyvíjí oblasti, které Wikipedie pokrývá. Wiki články jsou průběžně upravovány a zlepšovány, což většinou vede ke zlepšování kvality a rostoucí shodě nad správně vyváženým zastoupením informací. Díky tomuto procesu jsou postupně přidávány reference, vznikají nové sekce, atd. Nesprávné informace jsou postupně odstraňovány, ale často může trvat dlouho, než k tomu dojde.

Velmi málo článků ve Wikipedii má od začátku encyklopedickou kvalitu. Většina článků je na začátku tvořena jen úlomky informací a teprve dlouhé diskuse, debaty a dohody vedou k jejich konsensuální formě. U jiných článků může dojít k situaci, že po nějakou dobu je jejich obsah velmi nevyvážený, podléhající zaujatému pohledu a potrvá, než dojde k vybalancování obsahu. Wikipedie má různé procesy, jak dosáhnout dobrou shodu o určitém článku včetně mechanismu zapojení více spolupracovníků i v případě kontroverzního článku.

Ideální článek ve Wikipedii je neutrální, dobře ozdrojovaný a encyklopedický, obsahuje významné a ověřitelné poznatky. Během času stále více článků dosahuje tohoto standardu. S ohledem na otevřený charakter wiki není žádná záruka, že výborný článek si zachová svou kvalitu i v budoucnu a je samozřejmé, že starší výborné články se nevylepšují samy od sebe tak, jak všeobecně roste kvalita standardů Wikipedie. Např. v anglické Wikipedii 19 % původně výborných článků degradovalo, resp. nezvládlo zvyšovat svoji kvalitu a ztratilo svůj status „Nejlepší článek“,.

Mějte na paměti, že encyklopedie je všeobecně považována za výchozí bod výzkumu, a ne za konečný. Ačkoliv pro některé výzkumy stačí odkaz na Wikipedii, ve většině případů je třeba prostudovat tištěné i on-line zdroje, na které Wikipedie odkazuje. Doporučujeme zkontrolovat obsah Wikipedie využitím nezávislých zdrojů. Zároveň uvítáme, pokud chyby a nové zdroje, které naleznete během svého výzkumu, upravíte zpětně také ve Wikipedii.

Administrace editací, dohled a řízení

Komunita Wikipedie je ve velké míře samoorganizovaná, takže kdokoliv si může vybudovat reputaci a postupně se zapojit do „správní struktury“ Wikipedie. Jednotliví autoři si často vybírají specializované role, jako je konzultace obsahu článků, dohled nad probíhajícími editacemi k zabránění vandalismu, dohled nad novými články z hlediska kvality atd. Editoři, kteří mají chuť převzít administrativní odpovědnost, mohou získat takovéto role na základě souhlasu komunity. Administrativní a podobné další role v rámci Wikipedie jsou dosahovány pomocí nominačního procesu a následného hlasování, ve kterém je třeba 75–80% souhlas, což je standard, který by měl zajistit vysokou míru zkušenosti, důvěry a zasvěcenosti v rámci projektů Wikipedie.

Existuje široká paleta pomocných softwarových systémů a automatických programů, které pomáhají stovkám editorů při sledování problematických editorských zásahů a problematických editorů. Rozpory mezi jednotlivými přispěvateli jsou řešeny arbitrážním výborem – jeho členové jsou voleni příslušným procesem, ve kterém se mohou podílet všichni normální editoři.

Speciální pravidla pro používání Wikipedie ve výzkumu

Používejte více nezávislých zdrojů

S ohledem na podmínky licencí GFDL a CC-BY-SA, které používá Wikipedie, bývá její obsah často kopírován, zvláště pak on-line. Výzkumníci by si měli zvláště dávat pozor na takzvané FUTON zkreslení (zkreslení „Full Text On the Net“ – plný text na síti) a ujistit se, že další článek, který má potvrdit pravdivost článku ve Wikipedii není (například) prostou kopií starší verze článku ve Wikipedii. Jedno z míst, kde hledat zdroje k posouzení kvality článku na Wikipedii, jsou reference, které jsou v článku citovány. Článek, který věrně reflektuje informace většího množství kvalitních zdrojů může být pravděpodobně velmi dobrým indikátorem stavu znalostí o příslušném předmětu. Článek s málo zdroji či bez zdrojů, případně s nekvalitními zdroji pravděpodobně nebude mít požadovanou kvalitu. Jedinou cestou, jak toto zjistit je přečtení a porozumění citovaných zdrojů, případně doplněných o další. Často tvoří článek ve Wikipedii minimálně výborný přehled o daném předmětu a usnadňuje pochopení citovaných zdrojů a také pochopení, po jakém druhu informací vlastně pátráme.

Zkoumejte historii článku

Proces tvorby Wikipedie je radikálně otevřený. Výsledkem je že, na rozdíl od jiných referenčních prací, i výborný článek ve Wikipedii mohly ovlivnit poslední editace, které mohly mít velmi rozdílnou kvalitu od zbytku článku..

Na rozdíl od ostatních referenčních prací si může kdokoliv jednoduše zobrazit historii článku (včetně zobrazení celých předešlých verzi či porovnání změn mezi nimi) a také diskusní stránku, která často obsahuje diskusi mezi jednotlivými autory. Často právě diskusní stránka vám může ukázat další informace o předmětu, kterým se článek zabývá.

Interní odkazy

Wikipedie přinesla nový vítr do jedné z počátečních myšlenek World Wide Webu – hyperlinkům. Hyperlinky umožňují autorům Wikipedie libovolné slovo či slovní vazbu provázat na jiný článek ve Wikipedii a tím přináší velmi hodnotné vysvětlivky k různým pojmům. Tím není potřeba, aby doplňující informace vytvářel nutně autor vlastního článku. Zatímco odkazy na různé stránky internetu velmi často rychle zastarávají, nebo se stávají nefunkčními, systém vnitřních odkazů ve Wikipedii zůstává prakticky trvale dobře funkční.

Je možné, že některé články ve Wikipedii jsou „přelinkovány“ a podstatné odkazy se ztrácejí jako jehla v kupce sena. Také v některých případech mohou vést odkazy na články, které vůbec s daným problémem nesouvisí, které vysvětlují jiný význam daného pojmu. Většinou je tento jev méně častý v anglické Wikipedii, než v jiných jazykových mutacích.

Kategorie

Wikipedie má od roku 2004 vlastní systém kategorií, definovaných uživateli (Folksonomy). Systém kategorií vychází z volného určování klíčových slov různými přispěvateli Wikipedie a jejich sjednocování postupnou dohodou komunity přispěvatelů. To umožňuje procházení Wikipedii také pomocí kategorií, což může vést k zajímavým výsledkům.

Teoreticky mají všechny články v současnosti nějakou kategorizaci, jejíž kvalita však může být velmi rozdílná. Pro některá témata vytvořili přispěvatelé velmi detailní a dobře organizovaný systém kategorizace, v jiných oblastech je kategorizace realizována víceméně ad hoc a často je dost nekvalitní.

Kategorizaci článku najdete vždy pod článkem.

Využívejte nástroj „Odkazuje sem“

Jedním z méně známých, ale velmi užitečných metod výzkumu pomocí Wikipedie je efektivní využívání nástroje „Odkazuje sem“, který naleznete na levé straně obrazovky v rámci odkazu „Nástroje“. Kliknutím na tento nástroj dostanete úplný seznam všech článků „Wikipedie“, které odkazují na tento článek. I když je článek, který čtete, pouhý „pahýl“, můžete často tímto způsobem najít podobné články s daleko dokonalejším obsahem. Často můžete díky tomuto zpětnému odkazu zjistit, co v příslušném článku chybí.

Využívejte další jazykové verze článku

V levém sloupci můžete vždy najít seznam všech jazykových verzí daného článku. Je dobré si určitě prohlédnout anglickou verzi, případně i další verze ve významných jazycích Wikipedie a také v jazyce, který je blízký danému problému. Pokud tyto jazyky neovládáte, lze pomocí automatického překladače jako je například Google Translate získat alespoň hrubý překlad do češtiny či ještě lépe do angličtiny, který vám může přinést některé zajímavé poznatky.

Využívejte nástroj „Verze k tisku“

Další nástroj, který Wikipedie nabízí je „Verze k tisku“. Je vhodné využívat tento nástroj, vždy, když chcete článek tisknout. Některé prohlížeče, jako Mozilla Firefox automaticky vytvářejí tisknutelnou verzi.

Buďte se vědomi možnosti různých zkreslení článků ve Wikipedii

Nelze předpokládat, že jakákoliv referenční práce bude zcela bez zkreslení – je třeba tato zkreslení pochopit a počítat s nimi. Například, pokud budeme používat Encyclopædia Britannica, dá se předpokládat, že bude obsahovat některé anglocentrické názory o rasách, etnikách, sexu, sexualitě, které se z dnešního hlediska zdají prudérní a pravděpodobně i bigotní. Pokud použijeme Collier's Encyclopedia, je třeba očekávat amerikocentrický pohled (a pravděpodobně nižší stupeň vědeckosti než u Britaniky, ale na druhou stranu čtivější styl).

Na rozdíl od jiných referenčních prací je zkreslení Wikipedie proměnlivé. Wikipedisté přicházejí z celého světa a ze všech názorových proudů. Ačkoliv Wikipedie deklaruje psaní z neutrálního pohledu, mnoho článků toto kritérium nesplňuje. Velmi snadno se stane, že dva články na stejné téma jsou psány dvěma autory a každý z nich má hodně odlišný pohled na problém. Dokonce i v rámci jednoho článku může dojít k tomu, že různé části jsou psány z různého pohledu.

Z tohoto hlediska je Wikipedie spíše podobná knihovně (či World Wide Webu samotnému), než typické referenční práci. Pouhá skutečnost, že kniha je v knihovně není zárukou proti její podjatosti či dezinformacím. Totéž lze říci o článcích ve Wikipedii. To neznamená, že jsou k ničemu, je k nim však nutno přistupovat s vědomím této skutečnosti.

Problémem pro vědecké využití Wikipedie může být i skutečnost, že v některých případech se může výrazně lišit neutrální úhel pohledu a vědecký úhel pohledu.

Využívejte sociální proces Wikipedie

Wikipedie není jen encyklopedie, je to také široká komunita aktivních přispěvatelů – wikipedistů. Pod záložkou „Zobrazit historii“ každého článku můžete najít, kteří uživatelé čím přispěli k obsahu článku. Navíc má každá stránka záložku „Diskuse“. Pokud máte k článku nějaké otázky, je vhodné využít stránku „Diskuse“, případně stránku „Diskuse“ u osobních stránek jednotlivých autorů, kteří přispívali do článku – většinou vám během krátké doby odpoví. Poté můžete přispět k zlepšení obsahu článku tak, aby byl budoucím čtenářům jasnější.

Asi nejlepší postup je položit dotaz k článku na diskusní stránce článku a poté upozornit příslušného autora(ů) na jeho osobní diskusní stránce.

Otázky tohoto typu jsou často velmi užitečné pro upřesnění článků. Pokud máte relevantní otázku, která nebyla článkem zodpovězena, je dost pravděpodobné, že tento problém budou mít i další čtenáři a že by měla být přidána do článku. Všeobecně, nečekejte, že vás wikipedisté budou kontaktovat emailem. Místo toho navštěvujte v pravidelných intervalech diskusní stránku, kam bude odpověď pravděpodobně vložena.

Pokud se chcete podílet na tvorbě Wikipedie, vřele vám doporučujeme, abyste si vytvořili na Wikipedii účet (je to zdarma, nemusíte poskytnou žádné osobní, či kontaktní informace a nebudete dostávat žádné spamy). Pokud se přihlásíte, poté stačí na konci vašeho příspěvku na diskusní stránce vložit "~~~~" a váš příspěvek bude uložen s vaším uživatelským jménem a datovou značkou. Přispívání na diskusní stránku pod uživatelským jménem je nejen zvykem komunity Wikipedie, ale zamezí také zmatkům a nedorozuměním v rámci diskusí.

Další výhodou přihlášení je, že u libovolné stránky můžete pomocí hvězdičky nalevo od vyhledávacího políčka zapnout sledování této stránky a při další návštěvě Wikipedie se kliknutím na odkaz „Sledované stránky“ můžete velmi snadno dozvědět, které sledované stránky byly od vaší poslední návštěvy změněny. Pokud máte ve svých nastaveních zadanou emailovou adresu, budete na tyto změny zároveň upozorňováni emailem.

Hledejte důkladné recenze

Pouze malé množství anglicky psaných článků – především tzv. „nejlepších článků“ prošlo širokou a systematickou recenzí. Tyto články většinou zůstávají na vysoké úrovni kvality, ale je možné (i když ne moc pravděpodobné), že i dříve výborný článek se může zhoršit od doby, kdy byl ve středu zájmu více přispěvatelů.

Citování Wikipedie

V první řadě je třeba přemýšlet o tom, zda citovat jakýkoliv encyklopedický zdroj. Není to otázka pouze Wikipedie s ohledem na to, že mnoho škol i jiných institucí odmítá všeobecně encyklopedie jako citovatelné zdroje. Citování Wikipedie vedlo v některých případech k velkým problémům studentů.

O tom, zda studenti, zvláště na vysoké škole, mohou používat Wikipedii pro svou vědeckou práci, se vedou v akademickém světě vášnivé spory - většina těchto sporů však vzniká z nepochopení toho, co Wikipedie skutečně je. Faktem je, že převážná část studentů, ale i akademických pracovníků Wikipedii používá. Učitelé by tento fakt měli vzít na vědomí a přizpůsobit se tomu.

To vůbec neznamená, že by nebyla Wikipedie užitečná. Mnoho článků ve Wikipedii odkazuje na novinové články, knihy (často i s ISBN číslem, což umožňuje velmi snadné přímé hledání v knihovních fondech), rozhlasové programy, televizní show, internetové zdroje apod. Většinou je přijatelnější citovat přímo tyto zdroje, než Wikipedii, protože ta je v každém případě sekundární, resp. terciární zdroj. Na druhé straně, akademická etika vyžaduje, abyste díla, která citujete, také přečetli: pokud jste příslušný zdroj neměli v ruce, neměli byste ho klamně citovat jako váš zdroj.

Jsou případy, kdy příspěvky ve Wikipedii jsou dostatečně původní a důležité a pojednávají o tématech, které nejsou pokryta v jiných dílech, takže je lze považovat za primární zdroj. Počet článků ve Wikipedii, které jsou citovány ve vědeckých pracích rok od roku roste.

S ohledem na radikální otevřenost Wikipedie je třeba dělat rozhodnutí, zda ji citovat, zcela na individuální bázi. V každém případě ovšem, pokud se rozhodnete Wikipedii citovat, je třeba odkazovat na tu specifickou verzi článku, ze dne, kdy jste článek použili. K tomu slouží dva odkazy v záložce Nástroje – „Trvalý odkaz“ a „Citovat stránku“ – oba tyto nástroje vám nabídnou odkaz, který bude trvale odkazovat na verzi stránky ze dne, kdy jste stránku použili, a nebude zahrnovat pozdější změny.

Podíl akademické obce na kvalitních článcích

Na anglické wikipedii existuje celá řada školních a univerzitních projektů, které si kladou za úkol vytvoření článků s označením "featured", nebo alespoň "good" a některé z těchto projektů jsou mimořádně úspěšné.

V českém prostředí je zatím toto aktivní využití Wikipedie v plenkách - stránka Pro učitele zatím dokumentuje vlastně jediný projekt, i když reálně této možnosti využívá více pedagogů, ale zatím zůstávají "v utajení".

Externí odkazy

• http://www.gearfire.net/4-ways-wikipedia-needing-cite/
• http://chronicle.com/blogs/wiredcampus/wikipedia-founder-discourages-academic-use-of-his-creation/2305
• http://www.hpl.hp.com/research/scl/papers/wikipedia/wikipedia07.pdf
• Lindsey, David. "Evaluating quality control of Wikipedia's feature articles" First Monday [Online, Volume 15 Number 4 (3 April 2010)]