Vlasta (časopis)
| Vlasta | |
|---|---|
 Titulní strana prvního čísla Vlasty, 8. ledna 1954 | |
| Základní informace | |
| Datum založení | 1947 |
| Jazyk | čeština |
| Země původu |  Československo a Česko |
| Klíčové osoby | |
| Vydavatel | Rada československých žen (1947–1950), Vydavatelství ministerstva informaci „Svět v obrazech“ (1947–1950) a Československý svaz žen (od 1950) |
| Odkazy | |
| ISSN | 0139-6617 |
| Číslo ČNB | cnb000356675 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlasta je nejstarší v současnosti dosud vycházející český časopis pro ženy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pod názvem Vlasta vydával Václav Sperakus již v letech 1907–1908 časopis (s podtitulem rodinný, zábavný, illustrovaný list; vycházel 2× měsíčně).[1]
Současný časopis Vlasta založilo v lednu roku 1947 ministerstvo informaci pro Radu československých žen, jejíž předsedkyní byla dr. Milada Horáková, poslankyně a právnička.[2] Jméno časopisu bylo zvoleno podle mytologické bojovnice Vlasty, vůdkyně vzbouřených dívek v tzv. dívčí válce, v němž je obsažen i (tehdy v poválečném období hluboce procítěný) výraz vlast. První šéfredaktorkou byla spisovatelka Nina Bonhardová. Vlasta se rychle stala oblíbeným ženským periodikem – náklad v prvním roce činil úctyhodných 100 000 výtisků. Časopis si předsevzal být nejen zdrojem zábavy, ale i informací a osvěty. Vedle sebe se zde pravidelně objevovaly móda, zdravá výživa, dopisy a otázky čtenářek, povídky či básně, informace o nových filmech. Pro děti měla Vlasta přílohu Sluníčko sedmitečné.
Na obálce prvního čísla se objevil manželský pár prezidenta Edvarda Beneše a jeho oblíbené a populární manželky Hany.
Sídlo redakce bylo od počátku v paláci Dunaj na Národní třídě, kde však z důvodu nedbalosti vypukl požár. Ten kromě vybavení všech tří místností zničil také do tisku kompletně připravené číslo. Po krátkém provizorním období našla redakce sídlo v pasáži Práce v Jindřišské ulici, poté postupně v ulicích Žitné, Malé Štěpánské a nakonec od roku 2005 v ulici Lomnického, kde sídlí dodnes.
Brzy po únoru 1948 se časopis stal orgánem nástupnického ženského spolku Československý svaz žen. Po násilném rušení spolků Vlasta v letech 1952–1967 vycházela pro potřeby Výboru čs. žen. Obnovený Československý svaz žen zároveň v roce 1968 založil vydavatelství MONA (zkratka MOderní žeNA), které začalo kromě Vlasty vydávat i další periodické a neperiodické publikace pro ženy. S uzákoněním federální podoby ČSSR vznikl v roce 1969 Český svaz žen, který ve vydavatelství Mona nadále vydával Vlastu a další tiskoviny. Český svaz žen jako největší ženský spolek existuje dosud. Mona ukončila činnost v roce 1992, když vydavatelství s celou její původní produkcí převzal zahraniční vlastník.[3]
Vlasta byla na svém počátku vydávána jako nestranický tisk, avšak po roce 1948 byla „obohacena“ o stránky věnované dobovým politickým projevům. Oblíbené rubriky nicméně nezmizely, zákonitě však reagovaly na politickou realitu života. Vlasta zůstala jediným periodikem určeným pro ženské čtenářky a jako taková v roce 1989 dosáhla neuvěřitelného nákladu až 840 000 výtisků.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Po revoluci v roce 1989 přestala být Vlasta jediným týdeníkem pro ženy v České republice, na trhu se objevila řada časopisů, které jí konkurují. Přesto si stále udržuje pozici nejčtenějšího týdeníku pro ženy, nepochybně díky vysoké profesionální úrovni jak obsahu, tak formy.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Koncem prosince 1946 deník Rudé právo vyhlásil soutěž pro připravovaný týdeník Vlasta (první číslo vyšlo až 9. ledna 1947) s názvem "Hledáme Vlastu – dítě časopisu."[4] Ozvat se měly všechny ženy, kterým se po půlnoci 31. prosince 1946 narodila holčička, jež dostala jméno Vlasta. Z 80 přihlášených děvčátek jako první přišla na svět 15 sekund po půlnoci Vlastička Holubová z nouzové kolonie v Pardubicích.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Katalogy a databáze NK ČR. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Vlasta (časopis) – začátek 1947 – Femistory.cz. www.femistory.cz [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKOVÁ, HANA; OATES-INDRUCHOVÁ, LiBORA. Vyvlastněný hlas. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. 512 s. ISBN 978-80-7419-096-4. S. 178–190.
- ↑ O založení Vlasty pravdivě. www.femistory.cz [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
