Přeskočit na obsah

Vladimír Krno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Krno
Starosta Bratislavy
Ve funkci:
1930 – 1939
PředchůdceĽudovít Okánik
NástupceBelo Kováč
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1933 – 1935
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana

Narození21. června 1874
Čerenčany Malohont, Gemersko - Malohontská župa.
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. března 1955 (ve věku 80 let)
Partizánska Ľupča Liptov,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materBudapešťská univerzita
Profeseadvokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Andrej Krno (21. června 1874 Čerenčany[1]10. března 1955 Partizánska Ľupča[1]) byl slovenský a československý politik, meziválečný starosta Bratislavy a senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.

Narodil se v Čerenčanech č. p. 36 do rodiny místního evangelického faráře Andreje Krna a křtil jej drienčanský farář a sběratel lidových pověstí Pavol Dobšinský. Absolvoval gymnázia v Rimavské Sobotě a Prešpurku (dnešní Bratislavě) a vystudoval práva na Budapešťské univerzitě (už během studií v Budapešti byl místopředsedou tamního slovenského studentského spolku[2]).

Působil jako advokát v Penzinku a od roku 1923 v Bratislavě. Ještě před první světovou válkou se sblížil s hnutím hlasistů.[2] Byl stoupencem Vavro Šrobára. Během války byl aktivní v slovenském odboji. Po válce byl ředitelem Hospodářské banky v Trnavě. Za první republiky byl též přísedícím státního soudu, členem správního výbor advokátské komory a předsedou Svazu vinařských spolků.[2] Působil i jako člen Štefánikovy společnosti. Publikoval v periodikách. V roce 1926 vydal Občanský soudní řád.[3]

Zastával funkci čestného předsedy organizace agrární strany v Bratislavě.[2] V letech 19301939 byl starostou Bratislavy.[4] Do funkce usedl v únoru 1930 poté, co odstoupil Ľudovít Okánik.[2]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1933 jako náhradník poté, co zemřel senátor Cyrill Pivko. V senátu setrval do roku 1935.[5] Profesně je uváděn jako starosta Bratislavy.[6]

  1. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c d e Nový bratislavský starosta. Národní politika. Únor 1930, roč. 48, čís. 44, s. 3. Dostupné online. 
  3. Júnový kalendár významných osobností Gemera [online]. dobos.revuca.net [cit. 2011-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-31. (slovensky) 
  4. Richtári Bratislavy [online]. bratislava.sk [cit. 2013-08-16]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  5. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. 
  6. 235. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]