Vláda Republiky Slovinsko
Slovinsko |
Tento článek se týká tématu Politický systém Slovinska |
Vláda Republiky Slovinsko (slovinsky: Vlada republike Slovenije) je nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku. Z hlediska ústavy a zákonů se vláda jeví – podobně jako za účinnosti socialistické ústavy – jako výkonný výbor parlamentu, což však v praxi již tak jednoznačné není.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předsednictvo Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS) jmenovalo 5. května 1945 první (tzv. národní) vládu Slovinska.[2] Vláda byla definována jako nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku a byla odpovědná SNOSu nebo jeho předsednictvu.[2] Skládala se z ministerstva financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu a hornictví, obchodu a zásobování, zemědělství, lesnictví, stavebnictví, školství, lidového zdraví, sociálních věcí a místního trhu.[2]
V roce 1953 bylo zrušeno předsednictvo Lidového shromáždění Lidové republiky Slovinsko (LS LRS), vláda a všechna ministerstva a byl ustanoven výkonný výbor LS LRS, státní sekretariáty (vnitra, spravedlnosti, hospodářství, rozpočtu a státní správy).[2] V roce 1963 byl změněn název na výkonný výbor Socialistické republiky Slovinsko (IS SRS).[2] Výkonný výbor sestával z předsedy, jednoho či více místopředsedů a členů, kteří byli zvoleni na návrh Předsednictva SRS – tito členové vedli republikové sekretariáty nebo byli předsedy republikových výborů či orgánů státní správy.[2]
Od 23. června 1990 existoval výkonný výbor Republiky Slovinsko, který se účinností ústavy přeměnil ve vládu Republiky Slovinsko.[2] Některé zdroje však již po 28. červnu 1991 hovoří o vládě.[3]
Složení
[editovat | editovat zdroj]Současná slovinská vláda se skládá z předsedy a ministrů.[4] Vedle ministrů jsou důležitou složkou exekutivy také státní tajemníci, jež pomáhají v odborných otázkách.[5]
Ustavení
[editovat | editovat zdroj]Předseda je ustavován volbou, ministři jmenováním. Počet, působnost a organizaci ministerstev upravuje zvláštní zákon.[6] Samotný proces ustavení vlády je jeden z nejtypičtějších příkladů pozůstatků vlády shromáždění (skupščiny).[5]
Předseda vlády je v první fázi navržen prezidentem republiky po poradách s politickými kluby Státnímu shromáždění.[7] Pokud v tajné volbě není předseda vlády zvolen, může prezident opět navrhnout kandidáta (i stejného), ovšem kandidáty v této chvíli mohou navrhnout i parlamentní skupiny nebo seskupení deseti poslanců.[7] Je-li více kandidátů, hlasuje se nejprve o kandidátovi prezidenta republiky a není-li tento zvolen, pak o kandidátech ostatních.[7] Jestliže nebyl žádný z kandidátů zvolen, rozpustí prezident Státní shromáždění a vypíše nové volby, pokud do čtyřiceti osmi hodin Shromáždění nerozhodlo o nové volbě premiéra, kdy pro zvolení stačí většina počítaná z přítomných poslanců. O kandidátech se hlasuje podle pořadí určeného počtem hlasů z předchozích voleb, kandidát prezidenta má přednost.[7] Není-li ani při této volbě zvolen premiér, rozpustí prezident Shromáždění a vypíše nové volby.[7] Samotné ministry jmenuje a odvolává Státní shromáždění na návrh předsedy vlády.[8] Nedůvěra může být vyjádřena pouze tím, že většina všech poslanců zvolí nového premiéra.[9] Pokud vládě není vyslovena důvěra, musí Státní shromáždění do třiceti dnů zvolit nového předsedu vlády nebo vyslovit důvěru původnímu.[10]
Přísaha
[editovat | editovat zdroj]Premiér a ministři skládají po ustavení do funkce slib totožný se slibem prezidenta republiky, který zní: „Přísahám, že budu ctít ústavní řád, jednat podle svého svědomí a ze všech svých sil usilovat o blaho Slovinska.“[11][12]
Odpovědnost a interpelace
[editovat | editovat zdroj]Předseda vlády koordinuje činnost jednotlivých ministrů, jež jsou odpovědní za činnosti vlády a každý jednotlivý ministr za činnost svého ministerstva.[6] Vláda i ministři jsou odpovědní Státnímu shromáždění.[4]
Alespoň deset poslanců Státního shromáždění může předložit interpelaci k činnosti vlády nebo jednotlivého ministra. Pokud většina poslanců po projednání interpelace vysloví nedůvěru, složí vláda nebo ministr své funkce.[13]
Obžalobu pro porušení ústavy nebo zákonů při výkonu úřadu může proti premiérovi nebo ministrovi předložit Státní shromáždění Ústavnímu soudu.[13]
Předsedové
[editovat | editovat zdroj]Funkci předsedy slovinské vlády (1945–1953) a předsedy výkonného výboru (1953–1990) vykonávali Boris Kidrič (1945-1946), Miha Marinko (1946-1953; krátce i jako předseda výkonného výboru), Boris Kraigher (1953–1962), Viktor Avbelj (1962–1965), Janko Smole (1965–1967), Stane Kavčič (1967–1972), Andrej Marinc (1972–1978), Anton Vratuša (1978–1980), Janez Zemljarič (1980–1984), Dušan Šinigoj (1984–1990) a Lojze Peterle (1990).[14] Z dikce ústavy vyplývá, že předseda vlády koordinuje činnost vlády a dbá o sjednocení politické a správní orientace vlády.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2). ISBN 80-86429-37-7. S. 177.
- ↑ a b c d e f g Arhiv Republike Slovenije. Vlada Republike Slovenije: 1945-1992. Osnovni podatki o fondu [online]. [1996] [cit. 2010-02-14]. Dostupné online. (slovinsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j Vlada Republike Slovenije. Prejšnje vlade [online]. C2008 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-06. (slovinsky)
- ↑ a b Čl. 110 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b Cabada (2005). s. 176.
- ↑ a b c Čl. 114 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b c d e Čl. 111 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Čl. 112 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Čl. 116 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Čl. 117 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Čl. 104 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Čl. 113 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b Čl. 118 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ ŽERDIN, Ali. Mandatarjevi taktični udari. Mladina [online]. 2000 [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-05-17. (slovinsky)
- ↑ Vlada Republike Slovenije. Kdo je kdo [online]. C2008 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13. (slovinsky)
- ↑ Vlada Republike Slovenije. Kdo je kdo [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13. (slovinsky)
- ↑ Slovenia gets 13th government as Marjan Šarec minority cabinet endorsed in parliament [online]. Government of the Republic of Slovenia, 2018-09-14 [cit. 2018-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-09.
- ↑ Poseben dogodek ob 100 dneh Golobove vlade: novinarska v prostorih AGRFT. N1 [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. (slovinsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vláda Republiky Slovinsko na Wikimedia Commons
- (slovinsky)(anglicky) Oficiální stránky