Vitalij Konstantinovič Kalojev
| Vitalij Konstantinovič Kalojev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. ledna 1956 (68 let) Vladikavkaz |
| Alma mater | North-Caucasian Mining and Metallurgical Institute |
| Povolání | architekt, politik, stavitel a stavební dělník |
| Ocenění | medaile „Ke slávě Osetie“ Řád úcty |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitalij Konstantinovič Kalojev (rusky Виталий Константинович Калоев; * 15. ledna 1956) je ruský architekt a politik, otec rodiny, která (až na něj) zahynula při srážce letadel nad Bodamským jezerem v roce 2002, vrah, a bývalý náměstek ministra Severní Osetie-Alanie pro výstavbu (2008–2016). V roce 2016 obdržel nejvyšší severoosetinské vyznamenání.[1] V roce 2004 ve Švýcarsku zavraždil leteckého dispečera, jenž byl odpovědný za smrt jeho rodiny.
Vražda Petera Nielsena
[editovat | editovat zdroj]V roce 2004 Kalojev navštívil Švýcarsko a rozzuřen návrhem firmy Skyguide na vyrovnání za smrt jeho rodiny i tím, že se mu dosud nikdo neomluvil a ani nikdo nebyl za smrt jeho rodiny a tolika lidí odsouzen, vyhledal a ubodal leteckého dispečera Petera Nielsena, který lety nad Německem v době srážky řídil.[2]
Ve Švýcarsku byl v roce 2005 odsouzen k osmi letům vězení za vraždu, ovšem již v roce 2007 byl propuštěn pro přechodné pominutí smyslů, v němž měl vraždu spáchat.[3]
Popularita
[editovat | editovat zdroj]Doma byl vítán davy jako hrdina, který zajistil obětem spravedlnost.[4][5] On sám opakovaně vyjádřil názor, že zabití Petera Nielsena bylo správné a nelituje ho.
Svůj názor na havárii a na zabití Petera Nielsena mu bylo umožněno prezentovat ve vícero západních i ruských dokumentech, kam byl přizván jako zúčastněný, mimo jiné v patřičných dílech dokumentárních cyklů Vteřiny před katastrofou a Letecké katastrofy. Vedle těchto dokumentů vznikly i filmy s postavami inspirovanými jeho osudem: německý Let v noci (2009), americká Cesta bez návratu (2017), kde inspiroval postavu hranou Arnoldem Schwarzeneggerem, a ruský Непрощённый (2018).[6]
Na jeho počest bylo složeno několik písní: Honour britské kapely Semion, Ballad of Vitaly americké kapely Delta Spirit, The Flight německé kapely Edge of Dawn a Paper Chains anglického písničkáře Michaela Wadlowa.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ПРАВДЫ», Алексей ДРОБОТОВ | Сайт «Комсомольской. Виталия Калоева наградили медалью «Во Славу Осетии». KP.RU - сайт «Комсомольской правды». 2016-02-02. Dostupné online [cit. 2018-08-10]. (rusky)
- ↑ Did father's grief lead to murder?. The Age [online]. 2004-02-29 [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Швейцарский суд досрочно освободил Виталия Калоева. lenta.ru. Dostupné online [cit. 2018-08-10].
- ↑ Vrah leteckého dispečera se stane náměstkem ministra. iDNES.cz [online]. 2008-01-18 [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
- ↑ SUDAKOV, Dmitry. Man who murdered Swiss flight control officer returns to Russia as national hero. PravdaReport. 2007-11-14. Dostupné online [cit. 2018-08-10]. (anglicky) Archivováno 5. 8. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Непрощённый [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitalij Konstantinovič Kalojev na Wikimedia Commons