Přeskočit na obsah

Velvyslanec Spojených států amerických v Japonsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velvyslanec Spojených států v Japonsku
United States Ambassador to Japan
日本駐在アメリカ合衆国大使

Úřadující
Rahm Emanuel

od 1. února 2022

Jmenujeprezident USA
První ve funkciTownsend Harris
Vytvoření5. listopadu 1859
Webová stránkaOficiální stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velvyslanec Spojených států amerických v Japonsku (anglicky: United States Ambassador to Japan, japonsky: 日本駐在アメリカ合衆国大使, Hepburnův přepis: Nihon Chūzai Amerika Gasshūkoku Taishi) je vedoucí zastupitelské mise se sídlem v Tokiu – velvyslanec Spojených státůJaponsku.

Od otevření Japonska, které v roce 1854 zprostředkoval komodor Matthew Calbraith Perry, udržují Spojené státy s tímto císařstvím diplomatické vztahy. Výjimkou se stalo desetileté období následované po útoku na Pearl Harbor roku 1941. V reakci na akt agrese vyhlásil prezident Franklin Delano Roosevelt japonskému císařství válku a do té doby neutrální Spojené státy vstoupily do světového konfliktu. K normalizaci bilaterálních styků došlo podpisem Sanfranciské mírové smlouvy v roce 1951.

Spojené státy v Japonsku zřídily velvyslanectví v Tokiu a generální konzuláty v Ósace, Nagoje, Sapporu, Fukuoce a v okinawské prefektuře se sídlem v Naze.

Prezident Joe Biden do úřadu velvyslance v listopadu 2021 nominoval bývalého chicagského starostu a ředitele kanceláře Bílého domu Rahma Emanuela. Americký senát jej schválil 18. prosince 2021 poměrem hlasů 48-21[1] a o čtyři dny později složil přísahu do rukou soudce Marvina Aspena. Úřadu se oficiálně ujal předáním pověřovacích listin japonskému císaři.[2][3]

Od listopadu 2013 do ledna 2017 zastávala velvyslanecký post Caroline Kennedyová, navržená a jmenovaná prezidentem Barackem Obamou, kterou Senát jednomyslně schválil na svém jednání 16. října 2013. Slib složila 12. listopadu 2013 do rukou ministra zahraničí Johna Kerryho a pověřovací listiny japonskému císaři Akihitovi předala o šest dní později.[4][5] Odstoupila v souvislosti s nástupem republikánského prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.[6]

Seznam vedoucích zastupitelské mise

[editovat | editovat zdroj]
Ministerský rezident[7]
Osoba vstup do úřadu opuštění úřadu
Townsend Harris 18591105a5. listopadu 1859 18620426a26. dubna 1862
Robert H. Pruyn 18620517a17. května 1862 18650428a28. dubna 1865
Chauncey Depew pověřen vedením od 15.11.1865; Senát odmítl jmenování
Robert B. Van Valkenburgh 18670504a4. května 1867 18691111a11. listopadu 1869
Charles E. DeLong 18691111a11. listopadu 1869 18720609a9. června 1872
Mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr[7]
Charles E. DeLong 18720609a9. června 1872 18731007a7. října 1873
John Bingham 18731007a7. října 1873 18850702a2. července 1885
Richard B. Hubbard 18850702a2. července 1885 18890215a15. února 1889
John Franklin Swift 18890215a15. února 1889 18910310a10. března 1891
Frank Coombs 18920613a13. června 1892 18930714a14. července 1893
Edwin Dun 18930714a14. července 1893 18970702a2. července 1897
Alfred Buck 18980603a3. června 1898 19021204a4. prosince 1902
Lloyd Carpenter Griscom 19030622a22. června 1903 19051119a19. listopadu 1905
Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec[7]
Luke E. Wright 19060526a26. května 1906 19070813a13. srpna 1907
Thomas J. O'Brien 19071015a15. října 1907 19110831a31. srpna 1911
Charles Page Bryan 19111122a22. listopadu 1911 19121001a1. října 1912
Larz Anderson 19130201a1. února 1913 19130315a15. března 1913
George W. Guthrie 19130807a7. srpna 1913 19170308a8. března 1917
Roland Morris 19171030a30. října 1917 19200515a15. května 1920
Charles B. Warren 19210924a24. září 1921 19220128a28. ledna 1922
Cyrus Woods 19230721a21. července 1923 19240605a5. června 1924
Edgar Bancroft 19241119a19. listopadu 1924 19250727a27. července 1925
Charles MacVeagh 19251209a9. prosince 1925 19281206a6. prosince 1928
William Castle, ml. 19300124a24. ledna 1930 19300527a27. května 1930
W. Cameron Forbes 19300915a15. září 1930 19320322a22. března 1932
Joseph Grew 19320614a14. června 1932 19411208a8. prosince 1941
Robert D. Murphy 19520509a9. května 1952 19530428a28. dubna 1953
John M. Allison 19530528a28. května 1953 19570202a2. února 1957
Douglas MacArthur II 19570225a25. února 1957 19610312a12. března 1961
Edwin O. Reischauer 19610427a27. dubna 1961 19660819a19. srpna 1966
U. Alexis Johnson 19661108a8. listopadu 1966 19690115a15. ledna 1969
Armin H. Meyer 19690703a3. července 1969 19720327a27. března 1972
Robert Stephen Ingersoll 19720412a12. dubna 1972 19731108a8. listopadu 1973
James D. Hodgson 19740719a19. července 1974 19770202a2. února 1977
Mike Mansfield 19770610a10. června 1977 19881222a22. prosince 1988
Michael Armacost 19890515a15. května 1989 19930719a19. července 1993
Walter Mondale 19930921a21. září 1993 19961215a15. prosince 1996
Tom Foley 19971119a19. listopadu 1997 20010401a1. dubna 2001
Howard Baker 20010705a5. července 2001 20050217a17. února 2005
Tom Schieffer 20050411a11. dubna 2005 20090120a20. ledna 2009
John Roos 20090820a20. srpna 2009 20130812a12. srpna 2013
Caroline Kennedyová 20131112a12. listopadu 2013 20170118a18. ledna 2017[6]
William F. Hagerty 20170727a27. července 2017 20190722a22. července 2019
Rahm Emanuel 20220201a1. února 2022 úřadující

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United States Ambassador to Japan na anglické Wikipedii.

  1. STRACQUALURSI, Veronica Stracqualursi. Dozens confirmed to ambassador posts after Ted Cruz refused for months to consider them. CNN [online]. 2021-12-22 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Rahm Emanuel Confirmed by the U.S. Senate as Next U.S. Ambassador to Japan [online]. U.S. Embassy & Consulates in Japan, 2021-12-22 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AP, Mari Yamaguchi. US envoy Rahm Emanuel vows to strengthen alliance in meeting with Japanese PM. The Irish News [online]. 2022-02-04 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. Caroline Kennedy sworn in as ambassador to Japan. www.cbsnews.com. CBS News, November 12, 2013. Dostupné online [cit. 2013-12-11]. 
  5. ELAINE KURTENBACH. US envoy Caroline Kennedy meets Japan's emperor. www.chron.com. Houston Chronicle, November 19, 2013. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. a b THE ASSOCIATED PRESS (KEN MORITSUGU). Caroline Kennedy Leaves Japan After Three Years as U.S. Ambassador [online]. Bloomberg.com, 2017-01-18 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Chiefs of Mission for Japan [online]. Ministerstvo zahraničí USA [cit. 2014-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]