Velké Meziříčí (zámek)
| Zámek Velké Meziříčí | |
|---|---|
 Hlavní budova | |
| Účel stavby | |
obrana města, porodnice, | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Výstavba | 13. století |
| Přestavba | 1578 |
| Materiál | kámen |
| Stavebník | páni z Lomnice |
| Další majitelé | Berkové z Dubé, Pernštejnové, Kounicové, Ugartové, Lichtenštejnové, Lobkovicové, Harrachové |
| Současný majitel | Podstatzští-Lichtenstein |
| Poloha | |
| Adresa | Velké Meziříčí,  Česko |
| Ulice | Zámecké schody |
| Souřadnice | 49°21′28,08″ s. š., 16°0′45″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18288/7-4543 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Velké Meziříčí vznikl z původního hradu z poloviny 13. století. Po přestavbě na renesanční zámek získal svou současnou podobu ve stylu novogotiky koncem 19. století. Zámek je soukromým majetkem, část jeho prostorů využívá Muzeum Velké Meziříčí, v letech 1952–1976 zde fungovala i porodnice. Rozsáhlý areál včetně hradeb a parku je na seznamu kulturních památek zapsán od roku 1958.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zmínky o hradě z let 1113 a 1197 jsou pozdějšími falzifikáty, stejně tak sporná je zmínka o Meziříčí k roku 1236. Dle stavebně historického a dendrochronologického výzkumu je však zřejmé, že již kolem roku 1250 pozdně románský hrad stál a v šedesátých letech 13. století byl stavebně upravován (viz sál s gotickými freskami),[1] zřejmě Vznatou z Meziříčí erbu křídla z rodu Tasovců, zmiňovaném v roce 1281.[2] Přímá zpráva o hradu pochází až z roku 1377, kdy jej stále vlastnili páni z Meziříčí, rodová větev pánů z Lomnice[3]. Na přelomu 14. a 15. získal zdejší panství Lacek z Kravař, za nějž došlo k přestavbě hradu, poté krátce patřil pánům z Pernštejna (1528–1552) a meziříčský hrad tak byl rodištěm významného člena rodu Vratislava z Pernštejna. Následně patřil opět pánům Meziříčským z Lomnice. Dokončení renesančního zámku je datováno rokem 1578 za Aleny Meziříčské z Lomnice (1540–1610). Za Berků z Dubé počátkem 17. století patřilo Meziříčí k největším územním celkům na Vysočině a jenom inventář zámku byl odhadován na 40 000 zlatých. Po krátké epizodě ve vlastnictví Kouniců se Meziříčí stalo sídlem císařského generála Petra z Ugarte (1676). Za vlády Ugartů došlo k velkém požáru města a následné přestavbě zámku v barokním slohu za účasti architekta Václava Špačka (1733)[4].
Poslední prodej panství proběhl v roce 1735, od té doby na další majitele přecházel jen dědictvím. Finanční problémy Ugartů a jejich přesídlení na Znojemsko vedly k prodeji meziříčského panství v roce 1735 vévodovi Leopoldu Šlesvicko-Holštýnskému. Po jeho úmrtí přešlo Meziříčí přes ženské potomstvo na rod Lichtenštejnů a později Lobkoviců. Leopoldina Lobkowiczová, rozená Lichtenštejnová, nechala v nedalekém Netíně postavit rodovou hrobku, její syn c. k. polní zbrojmistr Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (1840–1908) podnikl pseudogotické úpravy zámku a dal tak celému areálu současnou podobu. Po jeho smrti zdědila Meziříčí sestra Anna, provdaná Harrachová. Hrabě František Harrach (1870–1937) v rámci vojenských manévrů v roce 1909 hostil na zámku arcivévodu Františka Ferdinanda a později byl jeho pobočníkem. V souvislosti s touto návštěvou byl zámek elektrifikován. Velkostatek Velké Meziříčí stále patřil k největším soukromým majetkům na Vysočině, jeho rozloha počátkem 20. století byla 6 500 hektarů půdy[5].
Po smrti Františka Harracha zdědila zámek jeho dcera Josefína, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (1905–2000). Přihlásila se k české národnosti, takže zámek jí byl zkonfiskován až po roce 1948 a v restitučním řízení jej v roce 1995 získala zpět. Od roku 2000 zámek vlastnili její synové František Karel a Jan Nepomuk a dcera Marie. František Karel Podstatzký-Lichtenstein zemřel v roce 2016 bez potomstva, Marie Podstatzká-Lichtensteinová v roce 2021 také bezdětná. Zámek nyní spravuje jejich bratr Jan Nepomuk (* 1937) se svými syny. Zasloužil se o náročnou obnovu celého zámku a odkrytí i restaurování významných raně gotických fresek v hradním sále s Legendou sv. Markéty a torzem rytířského klání pána z Meziříčí ze 13. století.[6]
Sousední zámeckou novogotickou kapli Neposkvrněného početí Panny Marie, dokončenou za hraběte Harracha a roku 1911 vysvěcenou biskupem brněnským Pavlem hrabětem Huynem, dne 13. července 2024 znovu požehnal s novým oltářem sv. Markéty Antiochijské brněnský biskup Pavel Konzbul.[7]
Přehled majitelů
[editovat | editovat zdroj]- do 1399 páni z Meziříčí (erbu stříbrného/bílého křídla v červeném štítě) z rozrodu Tasovců čili vymřelé větvě pánů z Lomnice
- 1399–1416 Lacek z Kravař a Helfštejna
- 1416–1447 páni z Kravař a Plumlova
- 1447–1528 opět páni Meziříčtí z Lomnice
- 1528–1552 páni z Pernštejna
- 1552–1592 páni Heltové z Kementu
- 1592–1649 páni Berkové z Dubé a Lipé
- 1649–1676 hrabata z Kounic
- 1676–1735 hrabata z Ugarte
- 1735–1742 Leopold vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- 1742–1764 Marie Eleonora Holštýnská, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionetty
- 1764–1812 Eleonora Öttingen-Spielberg, provdaná princezna Liechtensteinová
- 1812–1819 Mořic princ Liechtenstein
- 1819–1899 Leopoldina Liechtensteinová, provdaná princezna Lobkowiczová
- 1899–1908 Rudolf princ Lobkowicz
- 1908–1937 František Maria Alfred hrabě Harrach
- 1937–1948 Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein
- 1948–1995 československý, resp. český stát
- 1995–2000 Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (znovu)
- od 2000 František Karel († 2016), Maria († 2021) a Jan Podstatzký-Lichtenstein
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Východní křídlo zámku od řeky Oslavy -
Brána do zámku -
Zámecká zahrada -
Erb rodiny Podstatzkých-Lichtenstein -
Budovy předzámčí -
Vstupní brána do areálu zámku -
Zahradní průčelí zámku -
Nádvoří zámku s hospodářskými budovami -
Hradby a opevnění pod západním křídlem zámku -
Nádvoří zámku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fresky :: Muzeum Velké Meziříčí. www.muzeumvm.cz [online]. 2023-04-26 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné online.
- ↑ HARTMAN, Tomáš: Zámek a Muzeum Velké Meziříčí; Velké Meziříčí, 2009
- ↑ MACEK, Petr: Barokní architekt Václav Špaček (1689–1751); disertační práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; Praha, 2007
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XVII., str. 242 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Fresky :: Muzeum Velké Meziříčí. www.muzeumvm.cz [online]. 2023-04-26 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ XART.CZ; STRNADOVÁ, Martina. Zámeckou kapli požehnal biskup. Velkomeziříčsko [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava; Praha, 1981
- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 8. díl; Praha, 2012 ISBN 978-80-7277-410-4
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Velké Meziříčí na Wikimedia Commons - Detaily o expozicích v zámku
- Šumná města - Šumné Horácko, pořad o zámku, VM, Třebíči a Tasově
- Modrá krev - Podstatští, 3. díl 2. řady seriálu, zabývajícího se historií šlechtických rodů, působících na území České republiky, vyrobeno 2017
