Vatroslav Lisinski
| Vatroslav Lisinski | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ignaz Fuchs |
| Narození | 8. července 1819 nebo 3. srpna 1819 Záhřeb |
| Úmrtí | 31. května 1854 (ve věku 34 let) Záhřeb |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Povolání | hudební skladatel a akademický hudebník |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vatroslav Lisinski (8. července 1819 Záhřeb – 31. května 1854 Záhřeb) byl chorvatský hudební skladatel. Byl jedním ze zakladatelů Illyrského národního hnutí, které obhajovalo a zdůrazňovalo význam chorvatského a obecně jihoslovanského kulturního dědictví, jako reakci na maďarizaci během období rakousko-uherské nadvlády.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vatroslav Lisinski se narodil jako Ignatius Fuchs v německé židovské rodině.[1][2]
Později si jméno změnil na Vatroslav Lisinski,[3] což je chorvatský doslovný kalk jeho původního jména.
Lisinski složil první chorvatskou operu, Láska a zloba (Ljubav i zloba, 1846), kterou napsal na popud svého přítele a donátora Alberta Štrigy.[4] Autorem libreta byl Janko Car.[5] Napsal i druhou grand operu Porin (1851, autorem libreta byl taktéž přítel a chorvatský buditel Dimitrija Demeter) stejně jako četná díla pro orchestr, sbory i sólisty. Premiéry opery Porin, která se konala 2. listopadu 1897 v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, pod dirigentskou taktovkou Nikoly Fallera, se Lisinski nedožil.[6]
Albert Štriga Lisinskému sehnal finance na studium v Praze, kde pobýval od podzimu 1847. Soukromě zde studoval u varhaníka a skladatele Karla Pitsche a později u skladatele a ředitele pražské konzervatoře Bedřicha Kittla, u nějž se věnoval kompozici a instrumentaci. V roce 1850 zveřejnil Lisinski v Praze cyklus šesti sólových písní s názvem Šestero českých písní (Vltava, Závist, Slavíček a starost, Poustevník, Matce, Má vlast).[7] Ve stejném roce představil i orchestrální idylku Večer. V roce 1855 bylo vydáno album s názvem Perly české, obsahující dvě jeho písně. Poté, co se Lisinski v době Bachova absolutismu vrátil do Záhřebu, trpěl materiální nouzí. Stal se členem komise Společnosti přátel hudby v Chorvatsku a Slovinsku (Društvo prijatelja glazbe u Hrvatskoj i Slavoniji), dnes Chorvatský hudební institut (Hrvatski glazbeni zavod). Nějakou dobu pracoval jako úředník u nejvyššího soudu (chorvatsky Banski stol) v Záhřebu.
Lisinski zemřel zklamaný, osamělý a téměř zcela zapomenut v Záhřebu 31. května 1854 a byl pohřben na hřbitově Mirogoj.[8]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]
Jeho jméno nese Koncertní hala Vatroslava Lisinského (chorvatsky Koncertna dvorana Vatroslava Lisinskog) v Záhřebu. Mezinárodní vlak EuroNight 498/499, spojující Záhřeb a Mnichov nese jméno „Lisinski“. V anketě Největší Chorvat (chorvatsky Najveći Hrvat), kterou podle vzoru britské soutěže 100 největších Britů vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional, se Vatroslav Lisinski umístil na 62. místě.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Oj talasi, mili, ajte
- Prosjak
- Miruj, miruj, srce moje
- Tuga djevojke
- Moja lađa
- Putnik
- Tam gdje stoji
- Cum invocarem
Opery
[editovat | editovat zdroj]- Porin
- Ljubav i zloba
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vatroslav Lisinski na anglické Wikipedii.
- ↑ BEUS-RICHEMBERGH, Goran. Croatian God German. www.matica.hr. Matica hrvatska. Dostupné online [cit. 2016-05-21]. (chorvatsky)
- ↑ POLIMAC, Nenad. Titula izdanja godine za blistavo restaurirani film. www.jutarnji.hr. Jutarnji list, 2009-12-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. (chorvatsky)
- ↑ KALOGJERA-BRKIĆ, Ivana. I'm not minister for the money, I already have my millions. www.jutarnji.hr. Jutarnji list, 2009-07-26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (chorvatsky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.hnk.hr [online]. [cit. 2016-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
- ↑ Hudební křižovatky - Čechy, Morava a balkán, Harmonie online, 2016-05-21
- ↑ HRT: Praizvedba opere Porin Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., (chorvatsky), 2016-05-21.
- ↑ Šestero českých písní, Městská knihovna v Praze, 2016-05-21
- ↑ (chorvatsky) Gradska groblja Zagreb: Vatroslav Lisinski - pod ilir, Mirogoj RKT-908-PAVVEL-1
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach: Lisinský, Vatroslav. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 238–241 (Digitalisat).
- Šeper: Lisinski Vatroslav. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 241 f. (odkazy na strany 241, 242).
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vatroslav Lisinski na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vatroslav Lisinski
