Východní Asie
| východní Asie | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
 | |
| Souřadnice | 47°12′37″ s. š., 102°50′52″ v. d. |
| Rozloha | 11 839 074 km² |
| Časové pásmo | UTC +7:00 (Western Mongolia) to UTC +9:00 (Japan and Korean Peninsula) |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 552 942 700 |
| Jazyk | čínština, japonština, korejština, vietnamština, mongolština a mnoho dalších |
| Správa regionu | |
| Stát |  Japonsko |
| Nadřazený celek | 6 různých států |
| Sídlo | Peking Hongkong Osaka Soul Šanghaj Tchaj-pej Tokio Hanoj Ho Či Minovo Město Pchjongjang |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východní Asie je východní region Asie, který může být definován geograficky nebo etno-kulturně.[1]
Východní Asie hraničí se Sibiří a ruským Dálným východem na severu, jihovýchodní Asií na jihu, jižní Asií na jihozápadě a střední Asií na západě. Na východě je Tichý oceán a na jihovýchodě Mikronésie (skupina ostrovů Tichého oceánu, klasifikovaná jako součást Oceánie).
Geograficky tato oblast leží na ploše 11 839 074 km², což je 28 % kontinentu Asie a je o 15 % větší než Evropa. Žije zde okolo 1,7 miliardy lidí, což je přibližně 38 % asijské populace a 20,5 % celosvětové populace.[2][3] Tato oblast patří mezi nejvíce zalidněná místa na světě. Hustota zalidnění ve východní Asii je 130 obyvatel/km², což je přibližně trojnásobná průměrná hustota zalidnění na světě.
Kulturně zahrnuje ty společnosti, které byly po dlouhou dobu ve sféře vlivu čínské kultury, respektive je ovlivňoval:
- silný historický vliv klasické čínštiny
- konfucianismus a neokonfucianismus
- mahájánový buddhismus, zen buddhismus
- taoismus
Tato kombinace jazyka, politické filozofie a náboženství (stejně tak jako umění, architektury, svátků, atd.) přesahuje geografické vymezení východní Asie. Východní Asie je moderní výraz pro tradiční označení Dálný východ, který popisuje geografickou pozici oblasti vůči Evropě, spíše než oblast v rámci Asie.
Státy východní Asie
[editovat | editovat zdroj]Mezi moderní státy, které geografický náleží do východní Asie patří:[4][5][6][7]
| Stát a jeho vlajka | Hlavní město | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) | Hustota osídlení (ob./km²) |
|---|---|---|---|---|
 Čína
|
Peking | 9 584 492 | 1 384 303 705 | 134,0 |
 Hongkong (ČLR)
|
Hongkong | 1 092 | 7 303 334 | 6 688,0 |
| Japonsko
|
Tokio | 377 835 | 126 974 628 | 336,1 |
 Jižní Korea
|
Soul | 98 480 | 48 324 000 | 490,7 |
 Macao (ČLR)
|
Macao | 25 | 461 833 | 18 473,3 |
 Mongolsko
|
Ulánbátar | 1 565 000 | 2 694 432 | 1,7 |
 Severní Korea
|
Pchjongjang | 120 540 | 22 224 195 | 184,4 |
 Tchaj-wan
|
Tchaj-pej | 35 980 | 22 548 009 | 626,7 |
Kulturně, avšak již ne geograficky, do této oblasti dále patří:
Čínu, Severní Koreu, Jižní Koreu a Tchaj-wan neuznává nejméně jeden další východoasijský stát kvůli vážnému přetrvávajícímu politickému napětí v regionu, konkrétně rozdělení Koreje a politickému postavení Tchaj-wanu. Hongkong a Macao, dvě malá pobřežní kvazizávislá území nacházející se na jihu Číny, jsou oficiálně vysoce autonomní, ale de iure jsou pod čínskou suverenitou.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Japonsko, Tchaj-wan, Jižní Korea, pevninská Čína, Hongkong a Macao patří mezi největší a nejvíce prosperující ekonomiky světa.[8]
| Celní území | HDP nominální miliardy USD (2021)[9] | HDP nominální na osobuUSD (2021)[9] | HDP PPP miliardy USD (2021)[9] | HDP PPP na osobuUSD (2021)[9] |
|---|---|---|---|---|
| Čína
|
16 642,318 | 11 819 | 26 656,766 | 17 205,654 |
| Hongkong[10]
|
368,633 | 49 036 | 472,395 | 58 165,200 |
| Macao[11]
|
39,449 | 58 004 | 61,623 | 58 930,534 |
| Japonsko
|
5 378,136 | 42 928 | 5 585,786 | 41 636,628 |
| Jižní Korea
|
1 806,707 | 34 866 | 2 436,875 | 44 292,194 |
| Mongolsko
|
14,233 | 4 172 | 42 412 | 12 259,059 |
| Severní Korea
|
N/A | N/A | N/A | N/A |
| Tchaj-wan
|
759,104 | 32 123 | 1 403,663 | 54 019,882 |
| Východní Asie | 25 008,59 $ | 14 858$ | 36 659,52 $ | 21 779,585 $ |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku East Asia na anglické Wikipedii.
- ↑ MILLER, David Y. Modern East Asia: An Introductory History. 1. vyd. Londýn: Routledge, 15. 12. 2007. 264 s. ISBN 978-0765618221. S. 21–24. (anglicky)
- ↑ SPINOSA, Ludovico. Wastewater Sludge. [s.l.]: Iwa Publishing, 2007. ISBN 978-1843391425. S. 57.
- ↑ WANG, Yuchen; LU, Dongsheng; CHUNG, Yeun-Jun. Genetic structure, divergence and admixture of Han Chinese, Japanese and Korean populations. Hereditas. 2018-04-06, roč. 155, čís. 1, s. 19. Dostupné online [cit. 2022-05-27]. ISSN 1601-5223. DOI 10.1186/s41065-018-0057-5. PMID 29636655.
- ↑ KORT, Michael. The handbook of East Asia. [s.l.]: Minneapolis, Minn. : Twenty-First Century Books 282 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7613-2672-4.
- ↑ MONICA, 1776 Main Street Santa; CALIFORNIA 90401-3208. East Asia. www.rand.org [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-19.
- ↑ NATIONSONLINE.ORG, klaus kästle-. List of Asian Countries - Nations Online Project. www.nationsonline.org [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.coursehero.com [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. IMF. Dostupné online.
- ↑ Listed as "Hong Kong SAR" by IMF
- ↑ Listed as "Macao SAR" by IMF
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu východní Asie na Wikimedia Commons 
Průvodce Východní Asie ve Wikicestách- Slovník moderních a soudobých dějin východní Asie
