Tuftování
Tuftování (česky také: ruční všívání) je prošívání plošné textilie jednotlivými nitěmi za pomocí ručních nástrojů.[1]
Historie tuftování
[editovat | editovat zdroj]Za nejstarší známý exemplář všívané textilie je považován vlasový koberec z 5. století před n. l. nalezený v jihosibiřském Pazyryku. První mechanické zařízení na všívání vzniklo ve 30. letech v USA z upraveného šicího stroje (Singer model 31-15) s přídavnými nůžkami. Na tomto principu se později vyvinuly stroje ke všívání několika tisíc nití naráz, na kterých se v 21. století ve světě vyrábí až 80 % koberců.[2] Ke zdokonalení všívání jednotlivých nití přispěly (přenosné) všívací pistole, které se začaly hromadně používat asi od roku 2000.[3] Přibližně od stejného data se nabízejí namísto dosud jen řemeslně vyráběných jednotlivých exemplářů také větší partie z téměř sériové výroby. Výnos z celosvětového prodeje ručně tuftovaných koberců měl v roce 2022 dosáhnout (podle nepotvrzených informací) 27 miliard USD.[4][5]
Vlastnosti a použití ručně tuftovaných výrobků
[editovat | editovat zdroj]Výrobky mají plyšový povrch podobně jako jiné vlasové textilie (vázané a strojově všívané koberce, žinylkové tkaniny aj). Ve srovnání s nimi jsou některé vlastnosti výrobků tuftovaných s jednou nití (tvar, velikost a vzorování) téměř neomezeně a rychle měnitelné.[6]
V 21. století se ručně tuftují zejména menší koberce a předložky, nástěnné koberce a nábytkové potahy. Profesionální výroba je organizována jako řemeslo, unikáty vznikají jako umělecké řemeslo nebo amatérským způsobem.[7]
Technologie výroby
[editovat | editovat zdroj]Obvyklý průběh výroby ručně tuftovaných textilií:
- Vzorování – zakreslené na podkladový papír, nebo ve formě přenesení obrazu pomocí dataprojektoru =>
- Výběr materiálu – materiálové složení, barvy přízí a druh nosné tkaniny[8] =>
- Tuftování – uchycení nosné tkaniny v tuftovacím rámu, zanášení nití (z rubní strany) do tkaniny, fixace polohy nití laminováním rubu tkaniny =>
- Postřihování – vyrovnávání povrchu s pomocí speciálních nástrojů určených k povrchovým úpravám koberců[9] =>
- Finální úprava – nosná tkanina se přistřihuje podle konečného tvaru, kraje se spojují s rubem, na který se přilepuje podkladová tkanina[10]
Tuftovací pistole
[editovat | editovat zdroj]Vlastní pracovní ústrojí pistole sestává ze dvou jehel nad sebou. Hořejší, vnější jehla (polodutina s drážkou) vpichuje otvor do tkaniny a vrací se, zatímco vnitřní jehla pohybující se v drážce vnější jehly zanáší do otvoru nit a tvoří na lícní straně tkaniny smyčku. V případě tuftování se stříhanými smyčkami jsou na místě vnitřní jehly nůžky.
Tufrovací pistole se staví
- většinou s elektrickým pohonem s délkou vpichu jehly do 20 mm a rychlostí do 45 vpichů za vteřinu.[11]
- s pneumatickým pohonem – pro tufting s dlouhým vlasem (Shag) vpich 18-70 mm, rychlost 110 vpichů za minutu[12]
- s pohonem na kličku – vpich do 11 mm, rychlost až 200 vpichů za minutu[13]
Odolnost a trvalnivost tuftovaných koberců
[editovat | editovat zdroj]Odolnost ručně tuftovaných koberců se odvíjí od použité metody tuftování. Existují dvě hlavní techniky, které jsou střižná (řezaná) a smyčková.[14] Smyčková metoda je obecně odolnější. U této techniky jsou nitě vtaženy do podkladového materiálu a tvoří smyčky, které zůstávají uzavřené. Tato uzavřená struktura pomáhá zabránit třepení vláken, což zvyšuje odolnost koberce proti opotřebení.[15]
Na druhé straně, střižná metoda zahrnuje stříhání těchto smyček, čímž se vytvoří volné konce vláken. Tyto otevřené konce vláken jsou náchylnější k třepení, což může vést k rychlejšímu opotřebení koberce. Tento efekt je způsoben tím, že otevřená vlákna jsou více vystavena mechanickému namáhání a vnějším vlivům, což snižuje celkovou odolnost koberce.[15]
Galerie ručního tuftování
[editovat | editovat zdroj]-
Předchůdce tuftovací pistole (přístroj na „hákování“ podle patentu z roku 1886)
-
Práce s ručním tuftovacím přístrojem (Indonésie 1947)
-
Tuftovací rám s elektrickou pistolí
-
Elektrická tuftovací pistole na řezaný vlas
-
Pistole s pneumatickým pohonem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Definitions of hand tufted and hand woven [online]. Julie Paul Interiors, 2024 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The History of Tufting [online]. JUBI, 2023-04-02 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Welcome to the captivating world of Tufting [online]. Mood Creations, 2024 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Handmade Carpet Market [online]. Tuftingshop, 2024 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hand-tufted rugs [online]. Furniture Today, 2003-08-25 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rug Manufacturing Techniques [online]. Saraswati Rugs, 2023-07-19 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tufting: Hand tufted versus machine made rugs [online]. kymo, 2019-12-19 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ein Leitfaden für Garne [online]. Tuftingshop, 2024 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ TUFTY. Užití klasických zastřihovačů na úpravu koberců. tufty.eu [online]. 2023-08-28 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Process of Rug Making [online]. Vimla International, 2018 [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tufting Gun [online]. RobotDigg, 2013-2024 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ZQ-III Pneumatische Tufting-Pistole [online]. Tuftinshop, 2024 [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Manual Loop Tufting Tool [online]. Tufting Europe, 2024 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRÁL, Daniel. Cut vs. loop metoda: Jaký je rozdíl? - Tufty. tufty.eu [online]. 2023-04-10 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
- ↑ a b TUFTY. Jsou všívané koberce odolné? - Tufty. tufty.eu [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Goswami: Advances in Carpet Manufacture, Woodhead Publihing 2017, ISBN 9780081018880, str. 12–14, 459, 473 a 185