Transformace (genetika)
Transformace v genetice znamená přijetí cizorodé genetické informace (DNA) určitým organismem, zpravidla bez přímého kontaktu dárce a příjemce. Tím se transformace zásadně liší od transdukce (přenos DNA pomocí virů) a bakteriální konjugace, tedy dalších způsobů horizontálního přenosu genetické informace.
Transformace se přirozeně vyskytuje v přírodě zejména u bakterií, uměle ji vědci napodobují v genetickém inženýrství za cílem manipulace dané buňky.
Přirozená transformace
[editovat | editovat zdroj]Přirozená transformace se vyskytuje u bakterií. Při transformaci se buňka, která DNA přijímá, nazývá recipient, a buňka, která ji poskytla, je donor. Tyto buňky však spolu zpravidla nejsou vůbec v kontaktu. Naopak, recipientní buňka přijímá DNA z volného prostředí, například z mrtvých bakterií. Mechanismus průniku DNA dovnitř spočívá v přichycení na buněčnou stěnu, průnik do cytoplazmy a posléze zpravidla metodou crossing-overu zabudována do vlastní bakteriální dědičné informace. Pro průnik dovnitř musí mít fragmenty DNA jen určitou malou velikost.[1]
Umělá transformace
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Šíma P., Trebichavský I. Horizontální přenos genetické informace. Živa. 2006, roč. 54, čís. 1, 2 a 3.