Přeskočit na obsah

Tomáš Edel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Tomáš Edel
Narození3. října 1951
Praha
Úmrtí26. dubna 2010 (ve věku 58 let)
Český Dub
Místo pohřbeníhřbitov v Českém Dubu
Povolánípedagog, historik, etnograf, muzeolog a divadelní technik
DětiMarkéta Edelová
RodičeZdeněk Edel
PříbuzníZdeňka Hošková Edelová (sestra)
Kryštof Hošek (synovec)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Edel (3. října 1951 Praha26. dubna 2010 Český Dub)[1] byl český historik, který učinil objevy ze středověkých dějin Českého Dubu, a dlouholetý ředitel tamního Podještědského muzea. V mládí také působil jako technik v Divadle Járy Cimrmana.

Vyrůstal v Praze na Malé Straně, jeho otcem byl významný architekt Zdeněk Edel. V letech 1974–1980 studoval dálkově na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor národopis-historie. Při studiu si přivydělával jako kulisák v Divadle Járy Cimrmana.[2] Autorská dvojice SmoljakSvěrák po něm později ve filmu Jára Cimrman ležící, spící pojmenovala hlavního hrdinu Cimrmanovy neúspěšné hry Hodina pravdy (zakončené „Vichrem z hor“; roli hrál Rudolf Hrušínský ml.).

Mezi lety 1972–1980 pracoval Edel v Národním muzeu, po skončení školy učil na Střední průmyslové škole chemické v Křemencově ulici v Praze[zdroj?] a od roku 1985 jako ředitel vedl Podještědské muzeum, kde působil až do své smrti. V roce 1991 se mu podařilo objevit ve sklepích obytných domů na místě starého zámku rozsáhlé pozůstatky původní pozdněrománské johanitské komendy (založené po roce 1237). V roce 1992 objevil ve věži českodubského kostela skříň s gotickou šablonovitou výzdobou (asi z konce 15. století). Psal národopisné i historické články o Podještědí. Svůj zájem o johanity také využil v kontroverzní práci identifikující autora tzv. Dalimilovy kroniky jako komtura Jindřicha z Varnsdorfu.

Zemřel náhle a předčasně ve věku 58 let. Za velké zásluhy o kulturní život a rozvoj Českého Dubu zde byl posmrtně oceněn jako Osobnost roku (2010).[3]

  • Interiér a nábytek vesnického domu Podještědí v 16.-19. století. Český Dub: [s.n.], 1990. 50 s. 
  • Příběh ztraceného kláštera blahoslavené Zdislavy. Praha: Česká expedice ve spolupráci s Podještědským muzeem Karolíny Světlé, 1993. 111 s., [8] s. ISBN 80-85281-33-3. 
  • Příběh gotické šablony = Geschichte der gotischen Schablone. S Radkem Brožem a Janem Roytem. Praha: Gema Art, 1997. 95 s. ISBN 80-901425-8-3. Souběžný německý text. 
  • Příběh johanitského komtura řečeného Dalimil: kapitola z dějin české politiky. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. 195 s. (Historie). ISBN 80-85866-61-7. 
  • Českodubsko v památkách 12.–20. století. 1. vyd. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. ISBN 80-239-6186-1. 
  • Legionáři z Českodubska. 1. vyd. Světlá pod Ještědem: Sdružení rodáků a přátel kraje K. Světlé, 2008. 46 s. ISBN 978-80-254-8514-9. 
  • Podještědí v Hitlerově třetí říši: kronika obyčejného života let 1938-1946. 1. vyd. Český Dub: Podještědské muzeum, 2009. 112 s. ISBN 978-80-254-8518-7. 
  1. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 12. 9. 2021]
  2. MALEČEK, Tomáš. Padesátiletá historie Divadla Járy Cimrmana. Brno, 2020 [cit. 2023-09-19]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Miroslav Jireček. Dostupné online.
  3. ŠVECOVÁ, Jana. Tomáš Edel se čestného občanství nedožil. Jablonecký deník. 2010-12-06. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Aleš Česal. Toulky českým tajemnem. Ilustrace Roman Herzinger. 2. vyd. Praha: XYZ, 2011. 282 s. (Aha!; sv. 1). ISBN 978-80-7388-567-0. Kapitola 2. Případ ztraceného kláštera, s. 25–34. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]