Přeskočit na obsah

Tibetobarmské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tibetobarmské jazyky jsou jednou ze dvou hlavních větví tibetočínských jazyků.[1] Příbuznost jednotlivých jazyků této větve není tak zjevná a prokázaná jako u druhé větve, jazyků čínských. Nejvýraznějšími představiteli jsou tibetština, barmština a možná i laoština, kterou ovšem někteří badatelé řadí k sino-thajským jazykům.

Tibetobarmské jazyky mají volnější stavbu věty než sino-thajské; na rozdíl od sino-thajských jazyků se v tibetobarmských většinou klade sloveso na konec věty. Obě větve jsou jazyky izolačního typu, ale tibetobarmská větev vykazuje některé aglutinační rysy.

  1. Klégr, Aleš. Světem jazyků: pro čtenáře od 12 let. 1. vyd. Praha: Albatros, 1989. 522 s. Edice Oko; sv. 64. S. 271–285.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]