Přeskočit na obsah

Tereza Spencerová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tereza Spencerová
Narození3. ledna 1965
Úmrtí6. dubna 2020 (ve věku 55 let)
Praha
Příčina úmrtísrdeční selhání
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánínovinářka, publicistka, spisovatelka a překladatelka
OceněníKrameriova cena (2016)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tereza Spencerová, roz. Dmitrij Spanilý[1], (3. ledna 1965 – 6. dubna 2020 Praha) byla česká novinářka, publicistka a trans aktivistka.

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1965. Studovala žurnalistiku na Karlově univerzitě.[2] Poté sedm let působila v zahraniční redakci České tiskové kanceláře, mimo jiné letech 1991–1992 byla v Egyptě zpravodajem ČTK pro Blízký východ. Poté pracovala v nakladatelství Reader's Digest Výběr.[3] Psala sloupky pro časopis Reflex.[4] V letech 2003–2005 byla redaktorkou týdeníku Mladý svět.[5][4] Byla také editorkou časopisu MF Plus,[4] v letech 2013–2016 psala i pro magazín Lidé a země.[6] Nejpozději od června 2009 působila jako redaktorka, komentátorka a editorka v Literárních novinách. Ty opustila v polovině října 2018.[7][8] Její příspěvky a názory se objevovaly například na serveru Parlamentní listy, ve vysílání internetové televize XTV a na různých alternativních webech.[9] Na přelomu března a dubna 2020 s ní ukončila spolupráci TV Prima, na jejíž web předtím psala pravidelné ranní sloupky.[9][10]

V lednu 2015 se stala první českou novinářkou, jíž poskytl rozhovor syrský prezident Bašár Asad.[2][11] V roce 2016 obdržela Krameriovu cenu, kterou vyhlašuje Asociace nezávislých médií (ANM).[12][13][14] Komentátor Reflexu Jan Jandourek ji v roce 2016 kritizoval jako „nezakrytou aktivistku ruské hybridní propagandy“.[15] Miloš Kadlec ze serveru Manipulátoři.cz jí v listopadu 2018 na několika příkladech vyčetl neprofesionální práci a označil za „zcela nedůvěryhodnou a v žádném případě kvalitní novinářku“.[8] Její práci kritizoval v září 2019 také Jakub Szántó.[16]

Soukromý život a aktivismus

[editovat | editovat zdroj]
Náhrobek na Olšanských hřbitovech

Z přelomu 80. a 90. let má syna.[3] V roce 1998 podstoupila operativní změnu pohlaví.[4]

V roce 1998 stála u zrodu občanského sdružení TransForum, první oficiální organizace svého druhu ve východní Evropě.[3][17] V roce 2003 o ní Andrea Majstorovič natočila díl z dokumentárního cyklu společnosti Febio Zpověď – Zpověď matky, která byla otcem.[18][19]

Tereza Spencerová zemřela náhle dne 6. dubna 2020 ve věku 55 let,[20][21] podle Martiny Landergott zřejmě na selhání srdce.[22]

Literární dílo

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archiv zpravodajství ČTK, 1991-1992.
  2. ↑ a b NOVOTNÁ, Kristýna. Jak jsem dělala rozhovor s Bašárem Asadem. Echo24.cz [online]. 2015-01-17 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c SPENCEROVÁ, Tereza. Transsexuálové jsou stejní jako ostatní, říká Tereza Spencerová. Ona iDNES.cz [online]. MAFRA, 2001-02-26 [cit. 2018-11-06]. (vyšlo v Mosty pro lidská práva, ročník III (Most VI), březen 2000). Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Tereza Spencerová [online]. Databazeknih.cz [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ ZAJÍČKOVÁ, Eva. Lucie Bílá komentuje dokumentární cyklus Zpověď. Novinky.cz [online]. Borgis, 2003-09-03 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tereza Spencerová, 1965- [online]. Knihovny.cz [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ red. Poděkování Tereze Spencerové. Literární noviny [online]. 2018-10-16 [cit. 2018-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-19. 
  8. ↑ a b KADLEC, Miloš. Tereza Spencerová, konspirátorka a inspirátorka Václava Klause mladšího, opustila Literární noviny. Manipulátoři.cz [online]. 2018-11-05 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b ROŽÁNEK, Filip. Na TV Prima skončily Tereza Spencerová nebo Karolína Stonjeková. Lupa.cz [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tereza Spencerová. iPrima [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ PAVEL, Miroslav. Terezo, na shledanou!. Literární noviny [online]. Litmedia, 2020-04-07 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ KADLEC, Miloš. Asociace nezávislých médií a Krameriova cena ještě jednou. Manipulátoři.cz [online]. 2018-09-17 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZELENKA, Jakub; PRCHAL, Lukáš. V porotě ceny organizované dezinformátory byl i šéf rozhlasu. Nemám rád bariéry mezi médii, řekl. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-06-20 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ luš. Ředitel Českého rozhlasu opět zasedl v porotě ceny, která je spojena s předními dezinformátory. Info.cz [online]. 2017-06-20 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ JANDOUREK, Jan. Jak Tereza Spencerová odhalila, že George Soros má peníze a financuje revoluce. Reflex.cz [online]. 2016-08-27 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ SZÁNTÓ, Jakub. FTV Prima dál poskytuje svůj webový prostor Tereze Spencer, která nejenže cituje ruské propagandistické weby, ale dokonce otevřeně lže a manipuluje ověřitelné zprávy. Díky @mfksmid . [online]. Twitter, 2019T7:43 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ RYCHETSKÝ, Jan; HUŠEK, Matěj. Žít v nesprávném těle. Translidé [online]. 2005-01-08 [cit. 2018-11-06]. (Magazín Práva, roč. 15, č. 6). Dostupné online. 
  18. ↑ MAJSTOROVIČ, Andrea. Zpověď: Zpověď matky, která byla otcem. Česká televize [online]. 2003-10-02 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  19. ↑ Zpověď matky, která byla otcem (2003) [online]. FDb.cz [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Zemřela novinářka Tereza Spencerová, naposledy působila na Primě. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2020-04-07 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ LESÁKOVÁ, Marie. Ve věku 55 let zemřela novinářka Tereza Spencerová. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-04-07 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Zemřela novinářka Tereza Spencer (†55): Narodila se jako muž. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ FIFKOVÁ, Hanka. Tereza Spencerová: "Jsem tranďák!". Translidé [online]. 2003-12 [cit. 2018-11-06]. (Psychologie dnes, č. 38, 12/2003). Dostupné online. 
  24. ↑ Databazeknih.cz. Rusko včera, dnes a zítra - Petr Žantovský [online]. [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tereza_Spencerová&oldid=23931604“