Tešub

Tešub, též Teššub, je churritský bůh bouře, jež byl také převzat Chetity, přičemž u obou národů zaujímal místo nejvyššího božstva a krále na nebesích. Chetity byl také ztotožněn s jejich vlastním bohem bouře Tarhunnou. Uctíván byl také Urarťany jako nejvyšší bůh jménem Tešeba. Je označován za krále z Kummiji a jeho manželkou je Hepat, s kterou měl syna Šarruma.^[1]^[2]^[3]

Z mýtu o střídání božských generací pravděpodobně vychází Hésiodova Theogonie, kde stojí na místě Tešuba Zeus a Fénické dějiny Filóna z Byblu kde toto místo zaujímá Baal-Chadad.^[1]

Prameny

O Tešubovi vypráví především chetitské texty vycházející z churritské přelohy: Královská moc na nebesích, Královská boha KAL a Píseň o Ullikummim. Tešubovo jméno v nich však není přímo uváděno, jsou použity znaky s významem „bůh bouře“, které však lze k churritskému původu příběhu číst jako Tešub.^[1]

Text Královská moc na nebesích je v mnoha částech torzovitý a těžko rekonstruovatelný, ale v zásadě pojednává o násilných změnách vlády na nebesích, při kterých syn svrhává svého otce. Tešub je synem Kumarbiho a byl počat tak že Kumarbi během převratu spolkl mužství svého otce Anua. Společně s Tešubem se zrodili i jeho sourozenci: Aranzach – bohyně řeky Tigris, Tašmišu, Marduk a KA.ZAL „rozkoš“. Konec příběhu je nejasný, ale vypráví nejspíše o neúspěšném pokusu přemluvit Anua aby mu pomohl svrhnout Kumarbiho, Tešubově kletbě vyslovené nad několika bohy a jeho posvátném býkovi jménem Šeri.^[1]

Text Královská moc boha KAL, jež je velmi fragmentární, vypráví o božstvu zapsaném znakem KAL, jehož churritské i chetitské jméno je neznámé. Ten od Tešuba přejal vládu na nebesích tím že mu vzal s rukou uzdu a bič. Zároveň snad byl ustanoven králem i bohem Eaem, Ea se však nakonec společně s Kumarbi rozhodne KALa svrhnout, protože ten nekraluje správným způsobem. Tešub se svým vezírem Ninurtou následně KALa nějakým způsobem fyzicky potrestají, snad zmrzačí.^[1]

Text Píseň o Ullikummim vypráví o tom jak Kumarbi pokoušel svrhnout Tešuba a zplodil tak se Skálou kamennou příšeru Ullikummiho. O zrození tohoto tvora informuje Tešuba bůh slunce a ten se pak se svým bratrem Tašmišuem a sestrou Ištarou vydávají na horu Chazzi aby jej spatřili. Tam se Tešub rozpláče a označí Ullikummiho za neporazitelného. Bohové se nakonec vydají s monstrem bojovat, ale jsou poraženi a Tešub se chystá na předání vlády. Přesto se však Tešub vydává pro radu za Eaem a nakonec je dosaženo řešení: Ullikummi je oddělen od Uppeluriho na němž vyrůstal čepelí jíž byla oddělena země od nebes. Zbytek textu je ztracen, ale zjevně pojednával o Tešubově vítězství.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f GÜTERBOCK, Hans G. Chetitská mytologie. In: KRAMER, Samuel Noah. Mytologie starověku. Praha: Orbis, 1977. S. 131–145.
↑ WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 247.
↑ Teshub [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tešub na Wikimedia Commons

[Kramer-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f GÜTERBOCK, Hans G. Chetitská mytologie. In: KRAMER, Samuel Noah. Mytologie starověku. Praha: Orbis, 1977. S. 131–145.

[2] WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 247.

[3] Teshub [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]