Přeskočit na obsah

Třída Västergötland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Västergötland (A17)
Södermanland po modernizaci
Södermanland po modernizaci
Obecné informace
UživateléŠvédské námořnictvo
Singapurské námořnictvo
Typponorka
Lodě4
Osudaktivní (2018)
Předchůdcetřída Näcken
Nástupcetřída Gotland
Technické údaje třídy Västergötland[1]
Výtlak1070 t (na hladině)
1143 t (pod hladinou)
Délka48,5 m
Šířka6,06 m
Ponor5,6 m
Pohon2× diesel, 2× generátor
1× elektromotor
1 lodní šroub
2160 + 1800 hp
Rychlost11 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
12 + 6 torpéd
22 min
Posádka20
Výzbroj6× 533mm torpédomet
3× 400mm torpédomet
RadarTerma
SonarCSU-83
Ostatníoperační hloubka ponoru 300 m
Technické údaje podtřídy Södermanland
Výtlak1500 t (na hladině)
1600 t (pod hladinou)[1]
Délka60,5 m
Šířka6,1 m
Ponor5,6 m
Pohon2× diesel, 2× generátor
1× elektromotor
Stirlingův motor (AIP)
1 lodní šroub
2160 + 1800 + 204 hp
Rychlost11 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Posádka28
Výzbroj6× 533mm torpédomet
3× 400mm torpédomet
12 + 6 torpéd
22 min
RadarTerma
SonarCSU-83

Třída Västergötland je třída dieselelektrických ponorek švédského námořnictva. Nese též označení A17. Ponorky jsou specializované jak pro hlídkování v mělkých vodách Baltského moře. V letech 1983–1990 byly postaveny celkem čtyři jednotky této třídy. Všechny byly později radikálně modernizovány a do jejich trupu byla vložena sekce s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP – Air Independent Propulsion). První pár ponorek Västergötland a Helsingland byl roku 2005 vyřazen a po modernizaci jej od roku 2011 provozuje singapurské námořnictvo jako třídu Archer. Druhá dvojice Södermanland a Östergötland je po modernizaci dále provozována švédským námořnictvem, přičemž je označována jako třída Södermanland. Ponorky třídy Södermanland ve službě nahradí nová třída Blekinge (A26).

Ponorky byly objednány roku 1981 jako náhrada třídy Draken, pocházející ze 60. let 20. století.[1] Třída Västergötland přitom konstrukčně vychází z předcházející úspěšné třídy Näcken.[2] Všechny čtyři ponorky postavila švédská loděnice KockumsMalmö (střední sekce) ve spolupráci s loděnicí Karlskronavarvet (příďová a záďová sekce) v Karlskroně. Do služby vstoupily v letech 1987–1990.[1]

Jednotky třídy Västergötland:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Västergötland (Vgd) 1982 17. září 1986 27. listopadu 1987 Vyřazena 2005, po modernizaci (pohon AIP) zařazena singapurským námořnictvem jako RSS Swordsman, aktivní.
Helsingland (Hgd) 1984 31. srpna 1987 20. října 1988 Vyřazena 2005, po modernizaci (pohon AIP) zařazena singapurským námořnictvem jako RSS Archer, aktivní.
Södermanland (Söd) 1985 12. dubna 1988 21. dubna 1989 Roku 2003 modernizována (pohon AIP), označována jako třída Södermanland, aktivní.
Östergötland (Ögd) 1985 9. prosince 1988 10. ledna 1990 Roku 2004 modernizována (pohon AIP), označována jako třída Södermanland, aktivní.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Västergötland (Vgd)

Třída Västergötland

[editovat | editovat zdroj]

Ponorky mají jednotrupou konstrukci se dvěma palubami. Záďová kormidla jsou uspořádaná do X. Trup je pokryt anechoickým potahem.[3] Jsou vybaveny radarem Terma, sonarovým komplexem CSU-83, systémem elektronického boje AR-700-S5 a bojovým řídícím systémem SESUB 900A. Výzbroj tvoří šest torpédometů ráže 533 mm a tři další ráže 400 mm. Ponorka přitom nese dvanáct těžkých 533mm torpéd (Tp 61B, Tp 62, Tp 613), určených k ničení lodí a zároveň šest lehkých 400mm protiponorkových torpéd (Tp 45, Tp 422).[1] Do externích zásobníků lze uložit až 22 námořních min.[2]

Pohonný systém tvoří dva diesely Hedemora V12A/15-Ub o výkonu 2160 hp, dva generátory Jeumont-Schneider a elektromotor ASEA o výkonu 1800 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 11 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahuje 300 metrů.[1]

Třída Södermanland

[editovat | editovat zdroj]
Modernizovaná švédská ponorka Södermanland (Söd) v roce 2010

Roku 1999 byla objednána rozsáhlá modernizace ponorek Södermanland a Östergötland spojená s instalací pomocného pohonu Stirling Mk.3.[4] Modernizace se uskutečnila v letech 2000–2005 v loděnici Kockums. Södermanland se do služby vrátila roku 2004 a Östergötland roku 2005.[1] Životnost ponorek se modernizací prodloužila o 20 let.[5]

Ponorky byly vybaveny novým systémem elektronického boje CS-3701 a novým bojovým řídícím systémem SESUB 960A.[1] Případnému nasazení do mezinárodních misí má napomoci nová klimatizace, která usnadňuje nasazení ponorky v oblastech s teplejším klimatem. Instalována byla rovněž přechodová komora pro potápěče speciálních sil.[5] Nejzásadnější změny se týkají pohonného systému. Do trupu byla vložena nová 12metrová sekce s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP – Air Independent Propulsion), tvořeným dvěma stirlingovými motory Kockums V4-275R o celkovém výkonu 204 hp, využívajícími naftu a kapalný kyslík. S využitím Stirlingových motorů ponorka může plout ponořená déle než dva týdny.[1]

Třída Archer

[editovat | editovat zdroj]

Obě nemodernizované ponorky třídy Västergötland byly roku 2005 prodány singapurskému námořnictvu, které je přejmenovalo na RSS Swordsman (ex Västergötland) a RSS Archer (ex Helsingland).[6] Jejich tamní označení je třída Archer. Před dodáním ponorky prošly modernizací v loděnici Kockums, spojenou mimo jiné s výměnou klimatizace a instalací nové trupové sekce se Stirlingovými motory.[7] Archer byla na vodu spuštěna v červnu 2009 a Swordsman v říjnu 2010. Ve službě je od roku 2011.[6]

Jednání s Polskem

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 Polsko jednalo o zakoupení obou ponorek třídy Södermanland. Polské námořnictvo hledalo náhradu za stárnoucí ponorky třídy Kobben.[8] Několik ponorek třídy Kobben totiž získalo jako prozatímní řešení, než budou dodány nové ponorky z modernizačního programu Orka. Dodavatel ponorek měl být zveřejněn roku 2018, avšak místo toho program ztratil prioritu. Akvizicí ponorek třídy Södermanland by polské námořnictvo mohlo program Orka o dekádu odložit, aniž by námořnictvo ztratilo schopnosti. Nakonec se však ukázalo, že by náklady byly příliš vysoké, Polsko od záměru upustilo a ponorky třídy Kobben byly roku 2021 vyřazeny bez náhrady.[9]

  1. a b c d e f g h i j VÄSTERGÖTLAND submarines (1987-1990) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 186. 
  3. Vastergotland class [online]. Military-today.com [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-27. (anglicky) 
  4. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 396. 
  5. a b Södermanland Class Submarines [online]. Naval-technology.com [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Singaporean Navy Receives First Swedish Archer-Class Submarine [online]. Worldmaritimenews.com, rev. 2011-08-19 [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-01. (anglicky) 
  7. A17 Vastergotland / Södermanland [online]. Globalsecurity.org, rev. 2015-03-20 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Poland could acquire swedish second-hand submarines to update its fleet [online]. Navyrecognition.com, rev. 2019-11-29 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ZAJAC, Ivan. Baltské Orky podruhé. ATM. 2023, roč. 55, čís. 7, s. 63. ISSN 1802-4823. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]