Třída Västergötland
Třída Västergötland (A17) | |
---|---|
Södermanland po modernizaci | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Švédské námořnictvo Singapurské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 4 |
Osud | aktivní (2018) |
Předchůdce | třída Näcken |
Nástupce | třída Gotland |
Technické údaje třídy Västergötland[1] | |
Výtlak | 1070 t (na hladině) 1143 t (pod hladinou) |
Délka | 48,5 m |
Šířka | 6,06 m |
Ponor | 5,6 m |
Pohon | 2× diesel, 2× generátor 1× elektromotor 1 lodní šroub 2160 + 1800 hp |
Rychlost | 11 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) 12 + 6 torpéd 22 min |
Posádka | 20 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet 3× 400mm torpédomet |
Radar | Terma |
Sonar | CSU-83 |
Ostatní | operační hloubka ponoru 300 m |
Technické údaje podtřídy Södermanland | |
Výtlak | 1500 t (na hladině) 1600 t (pod hladinou)[1] |
Délka | 60,5 m |
Šířka | 6,1 m |
Ponor | 5,6 m |
Pohon | 2× diesel, 2× generátor 1× elektromotor 2× Stirlingův motor (AIP) 1 lodní šroub 2160 + 1800 + 204 hp |
Rychlost | 11 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 28 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet 3× 400mm torpédomet 12 + 6 torpéd 22 min |
Radar | Terma |
Sonar | CSU-83 |
Třída Västergötland je třída dieselelektrických ponorek švédského námořnictva. Nese též označení A17. Ponorky jsou specializované jak pro hlídkování v mělkých vodách Baltského moře. V letech 1983–1990 byly postaveny celkem čtyři jednotky této třídy. Všechny byly později radikálně modernizovány a do jejich trupu byla vložena sekce s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP – Air Independent Propulsion). První pár ponorek Västergötland a Helsingland byl roku 2005 vyřazen a po modernizaci jej od roku 2011 provozuje singapurské námořnictvo jako třídu Archer. Druhá dvojice Södermanland a Östergötland je po modernizaci dále provozována švédským námořnictvem, přičemž je označována jako třída Södermanland. Ponorky třídy Södermanland ve službě nahradí nová třída Blekinge (A26).
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Ponorky byly objednány roku 1981 jako náhrada třídy Draken, pocházející ze 60. let 20. století.[1] Třída Västergötland přitom konstrukčně vychází z předcházející úspěšné třídy Näcken.[2] Všechny čtyři ponorky postavila švédská loděnice Kockums v Malmö (střední sekce) ve spolupráci s loděnicí Karlskronavarvet (příďová a záďová sekce) v Karlskroně. Do služby vstoupily v letech 1987–1990.[1]
Jednotky třídy Västergötland:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
Västergötland (Vgd) | 1982 | 17. září 1986 | 27. listopadu 1987 | Vyřazena 2005, po modernizaci (pohon AIP) zařazena singapurským námořnictvem jako RSS Swordsman, aktivní. |
Helsingland (Hgd) | 1984 | 31. srpna 1987 | 20. října 1988 | Vyřazena 2005, po modernizaci (pohon AIP) zařazena singapurským námořnictvem jako RSS Archer, aktivní. |
Södermanland (Söd) | 1985 | 12. dubna 1988 | 21. dubna 1989 | Roku 2003 modernizována (pohon AIP), označována jako třída Södermanland, aktivní. |
Östergötland (Ögd) | 1985 | 9. prosince 1988 | 10. ledna 1990 | Roku 2004 modernizována (pohon AIP), označována jako třída Södermanland, aktivní. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Třída Västergötland
[editovat | editovat zdroj]Ponorky mají jednotrupou konstrukci se dvěma palubami. Záďová kormidla jsou uspořádaná do X. Trup je pokryt anechoickým potahem.[3] Jsou vybaveny radarem Terma, sonarovým komplexem CSU-83, systémem elektronického boje AR-700-S5 a bojovým řídícím systémem SESUB 900A. Výzbroj tvoří šest torpédometů ráže 533 mm a tři další ráže 400 mm. Ponorka přitom nese dvanáct těžkých 533mm torpéd (Tp 61B, Tp 62, Tp 613), určených k ničení lodí a zároveň šest lehkých 400mm protiponorkových torpéd (Tp 45, Tp 422).[1] Do externích zásobníků lze uložit až 22 námořních min.[2]
Pohonný systém tvoří dva diesely Hedemora V12A/15-Ub o výkonu 2160 hp, dva generátory Jeumont-Schneider a elektromotor ASEA o výkonu 1800 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 11 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahuje 300 metrů.[1]
Třída Södermanland
[editovat | editovat zdroj]Roku 1999 byla objednána rozsáhlá modernizace ponorek Södermanland a Östergötland spojená s instalací pomocného pohonu Stirling Mk.3.[4] Modernizace se uskutečnila v letech 2000–2005 v loděnici Kockums. Södermanland se do služby vrátila roku 2004 a Östergötland roku 2005.[1] Životnost ponorek se modernizací prodloužila o 20 let.[5]
Ponorky byly vybaveny novým systémem elektronického boje CS-3701 a novým bojovým řídícím systémem SESUB 960A.[1] Případnému nasazení do mezinárodních misí má napomoci nová klimatizace, která usnadňuje nasazení ponorky v oblastech s teplejším klimatem. Instalována byla rovněž přechodová komora pro potápěče speciálních sil.[5] Nejzásadnější změny se týkají pohonného systému. Do trupu byla vložena nová 12metrová sekce s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP – Air Independent Propulsion), tvořeným dvěma stirlingovými motory Kockums V4-275R o celkovém výkonu 204 hp, využívajícími naftu a kapalný kyslík. S využitím Stirlingových motorů ponorka může plout ponořená déle než dva týdny.[1]
Třída Archer
[editovat | editovat zdroj]Obě nemodernizované ponorky třídy Västergötland byly roku 2005 prodány singapurskému námořnictvu, které je přejmenovalo na RSS Swordsman (ex Västergötland) a RSS Archer (ex Helsingland).[6] Jejich tamní označení je třída Archer. Před dodáním ponorky prošly modernizací v loděnici Kockums, spojenou mimo jiné s výměnou klimatizace a instalací nové trupové sekce se Stirlingovými motory.[7] Archer byla na vodu spuštěna v červnu 2009 a Swordsman v říjnu 2010. Ve službě je od roku 2011.[6]
Jednání s Polskem
[editovat | editovat zdroj]V roce 2019 Polsko jednalo o zakoupení obou ponorek třídy Södermanland. Polské námořnictvo hledalo náhradu za stárnoucí ponorky třídy Kobben.[8] Několik ponorek třídy Kobben totiž získalo jako prozatímní řešení, než budou dodány nové ponorky z modernizačního programu Orka. Dodavatel ponorek měl být zveřejněn roku 2018, avšak místo toho program ztratil prioritu. Akvizicí ponorek třídy Södermanland by polské námořnictvo mohlo program Orka o dekádu odložit, aniž by námořnictvo ztratilo schopnosti. Nakonec se však ukázalo, že by náklady byly příliš vysoké, Polsko od záměru upustilo a ponorky třídy Kobben byly roku 2021 vyřazeny bez náhrady.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j VÄSTERGÖTLAND submarines (1987-1990) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 186.
- ↑ Vastergotland class [online]. Military-today.com [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-27. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 396.
- ↑ a b Södermanland Class Submarines [online]. Naval-technology.com [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Singaporean Navy Receives First Swedish Archer-Class Submarine [online]. Worldmaritimenews.com, rev. 2011-08-19 [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-01. (anglicky)
- ↑ A17 Vastergotland / Södermanland [online]. Globalsecurity.org, rev. 2015-03-20 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Poland could acquire swedish second-hand submarines to update its fleet [online]. Navyrecognition.com, rev. 2019-11-29 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAJAC, Ivan. Baltské Orky podruhé. ATM. 2023, roč. 55, čís. 7, s. 63. ISSN 1802-4823.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Västergötland na Wikimedia Commons