Strnad zahradní

Strnad zahradní
	Samec ve svatebním šatu
	Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	strnadovití (Emberizidae);
Rod	strnad (Emberiza);
Binomické jméno
	Emberiza hortulana; (Linnaeus, 1758)
	Rozšíření strnada zahradního Rozšíření strnada zahradního hnízdiště zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je středně velký monotypický druh^[2]^{[pozn. 1]} pěvce z čeledi strnadovitých.

Popis

Velikosti vrabce (délka těla 15–16,5 cm). Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky, světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo, načervenalý zobák a nohy. Kostřec a spodinu těla má skořicově hnědé, křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení šatu bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.^[3] Ve svatebním šatu má sameček široký šedý pruh na hrudi a sytě hnědooranžové břicho a boky. ^[4]

Hlas

Jednoduchá opakovaná melodie „ti-ti-ti-tá“ (na rozdíl od strnada obecného je poslední slabika snížena), vábení je jemnější než u strnada obecného, „jiiih“, také „cip“, „cih-ip“ atp.^[5]^[6]^[7]

Rozšíření

Druh s evropským typem rozšíření. Tažný, zimuje převážně v tropické Africe (putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci), v menší míře i na jihu Arabského poloostrova. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května. Od 50. let 20. století ve většině Evropy ubývá.^[2] Hnízdí v nižších polohách v kulturní krajině, na jihu areálu také v horských oblastech, často i nad 1500 m n. m.^[8] Těžiště jeho výskytu v Evropě leží v Turecku a v Rusku. Početnost v sousedním Polsku se pohybuje mezi 150 000 a 300 000 páry.^[9]

Výskyt v Česku

V České republice zahnízdil strnad zahradní poprvé kolem roku 1860. Později se rozšířil do nižších poloh celé země; vrcholu dosáhlo jeho rozšíření v polovině 20. století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Od konce 50. let se začala jeho početnost dramaticky snižovat, z řady oblastí zcela vymizel. Birdlife International uvádí početnost 100–200 párů, ovšem autoři Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003 odhadují celkovou početnost v letech 2001–2003 na pouhých 80–160 párů^[10]. Centrem jeho výskytu v ČR zůstávají severozápadní Čechy (hnědouhelné vysýpky v Podkrušnohoří^[10]), oblast Polabí a jižní Morava.^[9]

Prostředí

Hnízdí v otevřené krajině s poli a remízky, stromořadími kolem cest, na teplých stráních s keři, na vinicích a v sadech i na okrajích světlých lesů.

Chování

Vyskytuje se jednotlivě, po hnízdění v malých hejnech, sedává na stromeh, pobíhá po zemi, let je rychlý, vlnitý.

Hnízdění

Hnízdí dvakrát ročně, od května do července. Hnízdo staví samička na zemi v trávě i na poli nebo těsně nad zemí, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4–5 (3–6) bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami velikosti 19,9 × 15,6 mm sedí samička sama a sameček ji krmí. Inkubační doba je 11–13 dnů. O mláďata se starají oba rodiče. Mladí ptáci opouštějí hnízdo ve věku 12–13 dnů a o 8–12 dnů později jsou již plně samostatná. V době hnízdění bývá strnad zahradní značně plachý. Většinou je monogamní, ale jsou známy i případy polygamie.^[2]^[3]

Potrava

Patrně převážně živočišná strava, zastoupená hmyzem a pavouky či jinými členovci a drobnými plži. Zejména v mimohnízdním období se živí také semeny a výhonky trav. Potravu sbírá nejen na zemi, ale i na stromech.^[2]^[3]

Ochrana

V Červeném seznamu ČR (2003 i 2017) je zařazen v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.^[3]^[11]

České pojmenování

Strnad zahradní (E. hortulana) byl nazýván také „ortolan“, „ortulán“. Původ rodového jména je nejistý. Nejasný je již původ praslovanského „strьnadъ“ („strъnadъ“) – slovo může mít původ zvukomalebný podle hlasových projevů, příp. může pocházet z indoevropského „k’ri(m)-n-ōd-“ „kdo jí zrní“. Od substantiva „strnad“ je odvozeno sloveso „vystrnadit“, které vzniklo patrně podle řevnivosti samců v době hnízdění.^[12] Hovorové expresivní sloveso „vystrnadit“ znamená „přimět k odchodu“, „dostat ven“, „vypudit“, „vyhnat“ (např. „Nechtěl, aby ho vystrnadili z bytu.“).^[13]

Odkazy

Poznámky

↑ Monotypický druh neobsahuje žádné poddruhy.

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
↑ ^a ^b ^c ^d POŘÍZ, Jindřich a NOVÁK, Zdeněk. Strnad zahradní. In: BioLib [online]. ©1999–2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id9034/
↑ SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 370–371.
↑ DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 238–[239]. ISBN 80-200-0927-2.
↑ BOHÁČ, Ondřej. Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – 20. 5. 2017 Opava, Czech Republic. In: Youtube [online]. Publikováno 20. 5. 2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2iqGUULRhPI
↑ ŠIMEK, Jaroslav. Strnad zahradní. In: Český rozhlas [online]. 28. června 2002 [cit. 16. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/strnad-zahradni--40928
↑ SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. opr. a rozš. vyd. Plzeň: Ševčík, ©2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
↑ ^a ^b Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji? In: Východočeská pobočka České společnosti ornitologické. 10. 6. 2009 3.58 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.vcpcso.cz/objevuje-se-strnad-zahradni-jeste-v-pardubickem-kraji/
↑ ^a ^b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 420–421.
↑ CHOBOT, Karel, ed. a NĚMEC, Michal, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha: AOPK ČR, 2017, s. 121, 145. ISBN 978-80-88076-46-9. Dostupné také z: www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058764.pdf?seek=1509546812
↑ FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 69, 113, 116. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
↑ Vystrnadit. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vystrnadit

Literatura

DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
CHOBOT, Karel, ed. a NĚMEC, Michal, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci = Red list of threatened species of the Czech republic. Vertebrates. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. 181 s. ISBN 978-80-88076-46-9. Příroda. 2017, č. 34. ISSN 1211-3603. Dostupné také z: www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058764.pdf?seek=1509546812
Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji? In: Východočeská pobočka České společnosti ornitologické. 10. 6. 2009 3.58 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.vcpcso.cz/objevuje-se-strnad-zahradni-jeste-v-pardubickem-kraji/
SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
ŠIMEK, Jaroslav. Strnad zahradní. In: Český rozhlas [online]. 28. června 2002 [cit. 16. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/strnad-zahradni--40928 [Též hlasový projev.]

Video

BOHÁČ, Ondřej. Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – 20. 5. 2017 Opava, Czech Republic. In: Youtube [online]. Publikováno 20. 5. 2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2iqGUULRhPI

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu strnad zahradní na Wikimedia Commons
Galerie strnad zahradní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo strnad zahradní ve Wikislovníku
Taxon Emberiza hortulana ve Wikidruzích
POKORNÝ, Zbyněk. Strnad zahradní. In: Chov zvířat.

[3] Monotypický druh neobsahuje žádné poddruhy.

[8834240063995396ba46d79f277f0ce987388219-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[hudec-2] HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.

[PO_NO-4] POŘÍZ, Jindřich a NOVÁK, Zdeněk. Strnad zahradní. In: BioLib [online]. ©1999–2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id9034/

[5] SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 370–371.

[6] DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 238–[239]. ISBN 80-200-0927-2.

[7] BOHÁČ, Ondřej. Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – 20. 5. 2017 Opava, Czech Republic. In: Youtube [online]. Publikováno 20. 5. 2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2iqGUULRhPI

[8] ŠIMEK, Jaroslav. Strnad zahradní. In: Český rozhlas [online]. 28. června 2002 [cit. 16. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/strnad-zahradni--40928

[svensson-9] SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. opr. a rozš. vyd. Plzeň: Ševčík, ©2012. ISBN 978-80-7291-224-7.

[VČP_ČSO-10] Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji? In: Východočeská pobočka České společnosti ornitologické. 10. 6. 2009 3.58 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.vcpcso.cz/objevuje-se-strnad-zahradni-jeste-v-pardubickem-kraji/

[CR_atlas-11] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 420–421.

[12] CHOBOT, Karel, ed. a NĚMEC, Michal, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha: AOPK ČR, 2017, s. 121, 145. ISBN 978-80-88076-46-9. Dostupné také z: www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058764.pdf?seek=1509546812

[13] FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 69, 113, 116. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

[14] Vystrnadit. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vystrnadit

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]