Přeskočit na obsah

Stará Oleška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stará Oleška
Západní část vesnice
Západní část vesnice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHuntířov
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel208 (2021)[1]
Katastrální územíStará Oleška (4,63 km²)
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ405 02
Počet domů61 (2011)[2]
Stará Oleška
Stará Oleška
Další údaje
Kód části obce49557
Kód k. ú.649554
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Oleška je vesnice a část obce Huntířov v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se na rozhraní Českého středohoří a Děčínské vrchovinychráněné krajinné oblasti Labské pískovce, osm kilometrů východně od Děčína. Nadmořská výška sídla se pohybuje mezi 255 až 270 metrů. Nejvyšším bodem v okolí je Olešský vrch, který měří 355 metrů. Severozápadně od vesnice se nachází je také kopec Vyhlídka (305 metrů).[3]

Okolí Olešky bylo osídleno již před téměř 5000 lety. Před rokem 1000 zde lze doložit již trvalé osídlení podél obchodních cest. Právě přes Olešku vedla stará solná stezka, díky tomu zde vznikl opevněný dvorec. Na začátku čtrnáctého století je již zmiňována jako ves. Převážnou většinu obyvatel však tehdy tvořili němečtí kolonisté.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1380.[4] Významným zlomem v její historii je až rok 1938, kdy je obsazena nacisty a poté rok 1945. kdy byli vysídleni Němci tvořící velkou část obyvatelstva Staré Olešky. Z odsunu Němců se osada dodnes nevzpamatovala. V roce 1960 byla, kvůli nízkému počtu obyvatel, společně s Novou Oleškou připojena k obci Huntířov. V následujících 40 letech již ve vesnici v důsledku komunismu upadal společenský život.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 330 obyvatel (z toho 153 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 324 Němců a dva cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 324 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 320 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva lidé byli bez vyznání a jeden člověk patřil k nezjišťovaným církvím.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 551 519 479 446 406 455 436 176 137 130 97 87 154 208
Domy 101 105 105 100 101 98 100 112 33 28 62 39 61
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Huntířov.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Celá vesnice leží na pískovcích. Ty se zde usazovaly před 100 miliony lety. Okolní vrchy se ale skládají především z čediče. Přes Starou Olešku protéká potok Olešnička. Na tom také leží Olešský rybník, který byl založen roku 1471.[zdroj⁠?!]

Poblíž vesnice vede Silnice I/13 a Železniční trať Děčín–Rumburk.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve Staré Olešce se nacházejí domy cenné svou lidovou architekturou.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhlídka (305 m) [online]. mapy.cz [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 189. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 48. 
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285. 
  8. Buk v Lužné [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]