Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
	Logo SZIF
	Budova SZIF
Vznik	1. ledna 1993
Typ	státní
Právní forma	fond (ze zákona)
Sídlo	Ve Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko
generální ředitel	Petr Dlouhý
Oficiální web	www.szif.cz
Datová schránka	jn2aiqd
IČO	48133981 (VR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je česká státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300^[1] zaměstnanců. V čele stojí generální ředitel, mezi lety 2013 a 2022 jím byl Martin Šebestyán.^[2]

Činnost fondu

Poměr vyplacených podpor v roce 2019

     Přímé platby (22,455 mld Kč)

     Rozvoj venkova (16,249 mld Kč)

     Společná organizace trhů (0,991 mld Kč)

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., v platném znění a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:

Přímé platby (PP) – vyplácené na hektar obhospodařované plochy
Program rozvoje venkova (PRV) – projektová a neprojektová opatření

Společná organizace trhu (SOT) – řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečuje zemědělským podnikatelům větší jistotu a stabilitu v podnikání.
OP Rybářství (OPR)
Národní dotace
Značky kvalitních potravin KLASA, Regionální potravina a Bio (SZIF zajišťuje marketingovou podporu a administruje je).

SZIF v roce 2019 vyplatil v rámci Společné zemědělské politiky 39,7 mld. Kč, z toho více než polovinu tvořily přímé platby a asi třetinu platby na Program rozvoje venkova. SZIF také administroval národní dotační programy v hodnotě téměř 4,7 mld. Kč.^[3] Kontroverzní jsou platby koncernu Agrofert českého předsedy vlády Andreje Babiše, které od roku 2012 činily celkem cca 6,5 miliardy.^[4] V roce 2019 SZIF pozastavil proplácení dotací Agrofertu a také firmám spojeným s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem s tím, že úředníci analyzují zprávu o auditu Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů.^[5]

Struktura

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).

Regionální pracoviště (RO)

v Praze (RO Střední Čechy),
v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
v Hradci Králové (RO Severovýchod),
v Brně (RO Jihovýchod),
v Olomouci (RO Střední Morava),
v Opavě (RO Moravskoslezsko)

Historie

1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).
2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.
2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.
2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.
2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).
2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.
2020 – SZIF začíná administrovat zemědělské národní dotace.

Odkazy

Reference

↑ Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Výroční zpráva za rok 2018 [online]. Státní zemědělský intervenční fond, 2019 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní zemědělský intervenční fond na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Oficiální webové stránky národní značky kvality KLASA
Oficiální webové stránky národní značky kvality Regionální potravina Archivováno 6. 5. 2019 na Wayback Machine.
Státní zemědělský intervenční fond na Facebooku
Státní zemědělský intervenční fond na Instagramu
Státní zemědělský intervenční fond na X (dříve Twitteru)

[1] Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[2] Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[3] Výroční zpráva za rok 2018 [online]. Státní zemědělský intervenční fond, 2019 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[4] Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[5] Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Státní fondy České republiky (mimorozpočtové fondy)

státní účelové fondy (přímo napojené na státní rozpočet)	Státní fond pro zúrodnění půdy (1970, zrušen 2006) Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP, 1991) Státní fond kultury České republiky (SFK, 1992) Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPPRČK, 1992, zrušen 2013) Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR, 1992, zrušen 2000) Fond dětí a mládeže (FDM, 1993, zrušen 2005) Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI, 2000) Státní fond podpory investic (SFPI, 2000, do roku 2020 nesl název Státní fond rozvoje bydlení, SFRB) Státní zemědělský intervenční fond (SZIF, 2000) Státní fond kinematografie (SFK, 2013)

privatizační fondy (nenapojené na státní rozpočet)	Fond národního majetku České republiky (FNM ČR, 1991, zrušen 2006) Pozemkový fond České republiky (PF ČR, 1992, zrušen 2013)

svěřenský fond	Fond zdravotního pojištění České republiky

vládní agentury (fondy podpory podnikání)	Národní rozvojová banka (1992) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF, 1993) Česká konsolidační agentura (ČKA, 2001, zrušena 2007) Vinařský fond (2002, zrušen 2004) Vinařský fond (VF, 2004)