Přeskočit na obsah

Smirnych

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smirnych
Смирных
Smirnych v roce 2021
Smirnych v roce 2021
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+11[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhDálněvýchodní
OblastSachalinská
Smirnych na mapě
Sachalinská oblast na mapě Ruska
Smirnych
Smirnych
Obec na mapě Sachalinské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,8 km²
Počet obyvatel8 293 (2023 )
Hustota zalidnění1 219,6 obyv./km²
Etnické složeníRusové
Správa
Statussídlo městského typu
StarostaIrina Karpuková (od 2022)
Oficiální websmirnykh.ucoz.ru
Telefonní předvolba(+7)42452
PSČ694350
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smirnych (rusky Смирных) je sídlo městského typu ve smirnychovském okrese v Sachalinské oblasti Ruské federace. V roce 2023 zde žilo 8 293 obyvatel.

Smirnych leží ve střední části ostrova Sachalin, v širokém údolí řeky Poronaj mezi západní a východní částí Sachalinských hor. Nachází se přibližně 350 km severně od oblastního centra Južno-Sachalinsku. Smirnych je situován v oblasti charakterizované členitým terénem, který zahrnuje hory, lesy a řeky. Samotné sídlo je obklopeno lesy a nachází se v blízkosti několika menších řek a potoků. Geografická poloha dává oblasti bohatou přírodní scenérii a rozmanitost ekosystému.

Podnebí ve Smirnychu je mírně kontinentální s vlivy mořského klimatu. Zimy jsou zde dlouhé, studené a sněhové, zatímco léta jsou zde krátká, mírná a vlhká. V zimě zde teploty klesají hluboko pod bod mrazu, často dosahují hodnot -10 až -20 °C. Sněhová pokrývka je obvyklá a může být značná. V létě se teploty pohybují v rozmezí od 15 do 25 °C. Vlhkost je vyšší a často se vyskytují srážky.

Rusové začali prozkoumávat a osidlovat Sachalin v 19. století. V roce 1855 podepsaly Rusko a Japonsko smlouvu z Šimody, která stanovila, že severní Sachalin bude pod kontrolou Ruska a jižní Sachalin pod kontrolou Japonska. Oblast dnešního Smirnychu neměla v tu dobu žádné významnější ruské osídlení a byla osídlena domorodými Nivchy. V roce 1875 došlo k novému rozdělení sfér vlivu, kdy Rusko získalo kontrolu nad celým Sachalinem a přenechalo Kurily Japonsku. V roce 1886 je na místě dnešního Smirnychu zmiňována menší ruská osada. Po rusko-japonské válce se jižní Sachalin stal v roce 1905 součástí Japonska.

Japonská vláda začala systematicky rozvíjet nově získané území, včetně založeny osady Keton (dnešní Smirnych), kde již ve 30. letech 20. století žilo téměř tři tisíce obyvatel. Daňovými úlevami japonská vláda motivovala Japonce, aby se přestěhovávali na prefektury Karafuto a zalidňovali ji. Pro levné a podřadné práce byli do oblasti přesídlování Korejci. V okolí Ketonu byla budována silniční a železniční infrastruktura zaměřená především na dopravu surovin (dřevo, uhlí a celulóza) a zboží po celém Sachalinu. V roce 1943 byla v osadě zřízena železniční stanice, která byla do roku 1944 nejsevernější železniční stanicí v Japonsku.

Během druhé světové války v oblasti probíhaly tvrdé boje, během nichž byl mimo jiné zabit i kapitán Leonid Smirnych. Když po válce připadl celý Sachalin Sovětskému svazu, došlo k vystěhování japonského obyvatelstva z osady Keton, která byla v roce 1947 přejmenována na počest padlého hrdiny SSSR na Smirnych.

V roce 1966 získal Smirnych status sídla městského typu.

Od začátku 20. století bylo v osadě letiště japonského imperiálního vojska, které od roku 1945 sloužilo jako základna pro sovětský 528. stíhací letecký pluk, který plnil úkoly protivzdušné ochrany na Sachalinu. Dne 1. září 1983 právě z letiště ve Smirnychu startoval Mig-23, který sestřelil korejské letadlo. Sovětská základna byla v roce 1994 zrušena a od té doby je letiště nevyužívané.[2]

V roce 1996 byl ve Smirnychu postaven japonskou vládou válečný kenotaf připomínající zemřelé ze sestřeleného korejského letadla.

V září 2021 byla v obci otevřena nová základní škola pro 910 žáků.[3]

Ekonomika a infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]

Smirnych se nachází na hlavní trati úzkorozchodné železniční sítě na ostrově Sachalin vedoucí do Nogliki.

Obcí prochází regionální silnice 487 z Južno-Sachalinsku přes Poronajsk do Alexandrovska-Sachalinského. Smirnych je autobusovou dopravou propojen s Južno-Sachalinskem a Poronajskem.[4]

V roce 2021 bylo bývalé vojenské letiště částečně přeměněno na civilní a vznikly pravidelné linky ze Smirnychu do Južno-Sachalinsku. Přepravuju zajišťuje společnost Aviašelf a jeden let pojme až 19 cestujících.[5][6]

V obci je vězeňská kolonie PKU IK-2.[7]

V obci se nachází Muzeum Južno-Sachalinské útočné operace.[8][9]

Ve Smirnychu je pravoslavný kostel Představení Páně, kde jsou vystaveny relikvie pravoslavného světce Alexije (Mečeva) z Moskvy.[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Смирных na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky) 
  2. Smirnykh: a ruined air base where a Soviet MiG-23 fighter was abandoned [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. В Смирных открывают школу с берёзовыми аллеями и новыми идеями проектировщиков. ASTV.RU [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Новый маршрут по просьбам жителей соединит Смирных с Южно-Сахалинском. ASTV.RU [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (rusky) 
  5. В Смирных билеты на самолёт можно купить в автобусной кассе. ASTV.RU [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Первый технический рейс отправился из Южно-Сахалинска в Смирных и Леонидово. ASTV.RU [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Преступник сбежал из колонии в Смирных. ASTV.RU [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Музей Южно - Сахалинской наступательной операции | Главная. web.archive.org [online]. 2022-04-02 [cit. 2024-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-02. 
  9. NEWS. Exploring Smirnykh: A Hidden Gem in Sakhalinskaya Oblast, Russia [online]. 2023-12-22 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Мощи праведного Алексия Московского привезут в Смирных. ASTV.RU [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]