Ratko Radovanović
| Ratko Radovanović | |
|---|---|
| Narození | 16. října 1956 (68 let) Sarajevo |
| Povolání | basketbalista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Basketbal na LOH
| ||
| zlato | LOH 1980 | Jugoslávie |
| bronz | LOH 1984 | Jugoslávie |
| Mistrovství světa v basketbalu mužů | ||
| zlato | MS 1978 | Jugoslávie |
| bronz | MS 1982 | Jugoslávie |
| bronz | MS 1986 | Jugoslávie |
| Mistrovství Evropy v basketbalu mužů | ||
| zlato | ME 1977 | Jugoslávie |
| stříbro | ME 1981 | Jugoslávie |
| bronz | ME 1979 | Jugoslávie |
| bronz | ME 1987 | Jugoslávie |
Ratko "Raša" Radovanović (srbsky: Ратко Радовановић; * 16. října 1956 Nevesinje) je bývalý jugoslávský basketbalista narozený na území dnešní Bosny a Hercegoviny, srbské národnosti a dnes žijící v Srbsku. Měří 211 cm. Hrál především na pozici pivota.
S jugoslávskou reprezentací získal zlatou olympijskou medaili na hrách v Moskvě roku 1980 a bronzovou na hrách v Los Angeles roku 1984.[1] Je mistrem světa z roku 1978 a ze světového šampionátu má i dva bronzy (1982, 1986). Má na svém kontě i titul mistra Evropy z roku 1977, stříbro z ME 1981 a dva eurobasketové bronzy (1979, 1987). S klubem KK Bosna Sarajevo vyhrál v sezóně 1978-79 nejprestižnější evropskou klubovou soutěž, Euroligu (tehdy Pohár mistrů). Stal se s ním třikrát mistrem Jugoslávie (1978, 1980, 1983) a získal jeden jugoslávský pohár (1978). V Bosně působil v letech 1972–1983, závěr kariéry strávil ve francouzském Stade Français (1983–1986) a italském klubu Reyer Venezia (1986–1990).
Hráčskou kariéru ukončil v roce 1990, poté se s manželkou a dvěma malými dětmi vrátil do Sarajeva, kde investoval do soukromé zubní kliniky. Necelé dva roky poté vypukla bosenská válka a Radovanović i s rodinou uprchl do Bělehradu, kde od té doby žije.[2] V roce 1996 se stal sportovním ředitelem basketbalového klubu FMP z bělehradském předměstí Železnik. Klub se díky němu stal známou líhní basketbalových talentů. Mládežnickým systémem FMP prošli například Miloš Teodosić, Vladimir Radmanović nebo Miroslav Raduljica. Z FMP Radovanović odešel roku 2010 a osm let se basketbalu stranil. Roku 2018 se k němu ale vrátil, když se stal sportovním ředitelem klubu Sloboda Užice.[3] Začal se také angažovat v politice, roku 2023 se stal členem Srbské pokrokové strany srbského prezidenta Aleksandara Vučiće.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ratko Radovanović na anglické Wikipedii.
- ↑ Olympedia – Ratko Radovanović. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Ej, ja sa aždajama u ekipi! Rašina životna priča: Od medalja su mi važniji Kića, Moka, Dražen... Takve se veličine ne zaboravljaju. Kurir.rs [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Veliki povratak legendarnog Raše Radovanovića u srpsku košarku. Sportal [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (sr-Latn-CS)
- ↑ Bivši košarkaški reprezentativac Ratko Radovanović postao član SNS. Telegraf.rs [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
