Přeskočit na obsah

Portál:Sport/VYBRANÝ ČLÁNEK/příprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Můstek v Oberstdorfu, dějiště prvního závodu turné
Můstek v Oberstdorfu, dějiště prvního závodu turné

Turné čtyř můstků (německy: Vierschanzentournee) je tradiční čtyřdílná soutěž ve skocích na lyžích, která se koná na přelomu kalendářního roku v Německu a Rakousku. Turné pravidelně začíná 29. prosince na Schattenbergschatze v Oberstdorfu, následuje 1. ledna závod na olympijském můstku v Garmisch-Partenkirchenu (Ga-Pa) a poté dva závody rakouské části turné, 4. ledna na Bergiselschanze v Innsbrucku a 6. ledna na Paul-Ausserleitner-Schanze v Bischofshofenu.

Vítězství v celkovém pořadí turné je podobně prestižní úspěch jako vítězství ve světovém poháru, na mistrovství světa nebo na olympijských hrách. Nejčastějším vítězem je Janne Ahonen z Finska, který vyhrál pětkrát, čtyřikrát se to podařilo Jensi Weissflogovi (Německá demokratická republika/Německo). Miniseriál vyhráli také dva Češi, Jiří Raška a Jakub Janda. Sven Hannawald z Německa je jediným skokanem v historii, který dokázal v průběhu jednoho turné vyhrát všechny čtyři závody.

Poprvé se turné uskutečnilo v roce 1953.

Karel Loprais
Karel Loprais

Karel Loprais (* 4. března 1949 Ostrava) je český automobilový závodník a šestinásobný vítěz automobilových závodů Rallye Dakar v kategorii kamionů. Je nejúspěšnějším českým účastníkem Dakaru v historii a třetím nejúspěšnějším pilotem v počtu vítězství vůbec. Častěji než Loprais vyhrál před ním Dakar jen Francouz Stéphane Peterhansel, šestinásobný šampion v kategorii motocyklů a k tomu pětinásobný vítěz v automobilu. Později Lopraise překonal ještě ruský pilot kamionů Kamaz Vladimir Čagin.

Poprvé se Karel Loprais zúčastnil Dakaru v roce 1986, zvítězil v letech 1988, 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001, a to celkem na třech různých vozech značky Tatra typu 815. Naposledy na Dakaru startoval v roce 2006, z devatenácti startů jen čtyřikrát nedokončil a celkem jedenáctkrát byl v konečném pořadí do třetího místa.

V roce 2007 obsadil třetí místo v soutěži kamionů Rallye Dakar Lopraisův synovec Aleš, který od té doby navazuje na tradici svého strýce.

Díky svým úspěchům byl zvolen českým automobilovým závodníkem století.

René Higuita v roce 2007
René Higuita v roce 2007

René Higuita (* 27. srpna 1966, Medellín) je bývalý kolumbijský fotbalový brankář. Proslul odvážnými výpady do pole, proměňováním pokutových kopů a různými efektními kousky, z nichž nejslavnější byl „kop škorpióna“. Za kolumbijskou reprezentaci odehrál v letech 1987 až 1999 68 zápasů, v nichž dal tři branky.

Většinu kariéry strávil v Jižní Americe, kromě kolumbijských klubů působil také v Mexiku, Ekvádoru a Venezuele, krátký čas strávil také ve španělském Realu Valladolid, kde byl později také trenérem brankářů.

Hrál na mistrovství světa 1990. Kolumbie postoupila ze skupiny, ve které mj. remizovala s pozdějším vítězem turnaje Německem 1:1. V semifinále proti Kamerunu ale při pokusu o další sólovou akci v poli ztratil Higuita míč v souboji s Rogerem Millou a ten skóroval do prázdné branky. Kamerun vyřadil Kolumbii po vítězství 2:1 v prodloužení.

Účast na MS 1994 mu unikla proto, že byl ve vězení kvůli kontaktům s drogovým baronem Pablem Escobarem.

Jeho slavný „kop škorpióna“ vypadal tak, že na brankové čáře vyskočil, vymrštil nohy za svými zády a jejich patami vykopl míč přes hlavu z branky. Asi nejslavněji předvedl tento kousek proti střele Jamieho Redknappa v přátelském utkání Anglie – Kolumbie na stadionu ve Wembley v roce 1995.

Biatlonistka Uschi Dislová
Biatlonistka Uschi Dislová

Biatlon je zimní sport, který kombinuje běh na lyžích a sportovní střelbu. Od roku 1960, od olympijských her ve Squaw Valley, je stálou součástí programu zimních olympijských her.

Přímým předchůdcem biatlonu byly závody vojenských hlídek. Již mezi lety 1776 a 1818 se konaly závody vojáků na lyžích spojené se střelbou, kterých se účastnili strážci norských hranic se Švédskem. Závody vojenských hlídek byly i na programu zimních olympijských her v letech 1924, 1928, 1936 a 1948. Termín biatlon se objevil až v pravidlech z roku 1955. Později tento sport spadal pod mezinárodní svaz moderního pětiboje, osamostatnil se v 90. letech 20. století.

Biatlonové závody se skládají z běhu na lyžích volnou technikou a střelby z malorážky v polohách vleže a vstoje. Závodí se v několika různých disciplínách, které se liší způsobem startu (hromadný, intervalový nebo tzv. Gundersenovou metodou), počtem zastávek na střelnici a penalizací za minutý terč. Střílí se na vzdálenost 50 m na terče velké 115 mm pro polohu vstoje a 45 mm pro polohu vleže.

Nejlepším biatlonistou historie je Ole Einar Bjørndalen z Norska, který vyhrál šestkrát olympijské hry, 19krát titul mistra světa a 92 individuálních závodů světového poháru. Český biatlon v současnosti nejlépe reprezentují Gabriela Soukalová, Ondřej Moravec, Veronika Vítková a Michal Šlesingr.

Plakát Týdne zimních sportů v Chamonix 1924
Plakát Týdne zimních sportů v Chamonix 1924

Zimní olympijské hry 1924 byly první zimní olympijské hry v historii. Uskutečnily se ve francouzském středisku Chamonix v Alpách původně jako Týden zimních sportů. Za první díl nové tradice olympijských her pro zimní sporty byly uznány až dodatečně.

Soutěží se zúčastnili sportovci ze 16 zemí Evropy a Severní Ameriky. Deset z těchto zemí získalo aspoň jedno medailové umístění, když nejúspěšnější byli sportovci z Norska. První zimní olympijské zlato získal americký rychlobruslař Charles Jewtraw v závodě na 500 m, po třech zlatých medailích vybojovali lyžař Thorleif Haug z Norska a rychlobruslař Clas Thunberg z Finska.

V Chamonix nechyběli ani sportovci Československa. Celkem jich byl 26 a tři další do ukázkových sportů. Nejlépe dopadl krasobruslař Josef Slíva, který obsadil čtvrté místo; sdruženář Josef Adolf obsadil mezi suverénními seveřany šesté místo. Hokejisté Československa nestačili na Kanadu, se kterou prohráli 0:30.

Po úspěchu soutěží v Chamonix Mezinárodní olympijský výbor na olympijském kongresu v Praze v roce 1925 rozhodl, že se zimní olympijské hry budou oficiálně pořádat ve stejných letech a stejných zemích jako letní olympijské hry. Týden zimních sportů v Chamonix tam byl dodatečně uznán za první zimní olympijské hry.

Ruská mince s logem her v Soči a symbolem ledního hokeje
Ruská mince s logem her v Soči a symbolem ledního hokeje

Zimní olympijské hry 2014, oficiálním názvem XXII. zimní olympijské hry se konaly od 7. do 23. února v ruském městě Soči.

Česko reprezentovalo 88 sportovců ve třinácti sportovních odvětvích. Zlaté medaile získaly rychlobruslařka Martina Sáblíková v závodě na 5000 m a snowboardistka Eva Samková ve snowboardcrossu. Celkem pět medailí získali čeští biatlonisté v čele s Ondřejem Moravcem a Gabrielou Soukalovou. Naopak hokejový tým vyhrál jen dva zápasy z pěti a vypadl ve čtvrtfinále po prohře 2:5 se Spojenými státy.

Největší výpravy vyslaly pořadatelské Rusko a Spojené státy americké. Rusko se stalo také nejúspěšnější zemí, když získalo 33 medailí, z toho 13 zlatých.

Cenou za výstavbu nových sportovišť a infrastruktury i provozními náklady mělo jít o nejdražší olympijské hry v historii, které překonaly i dosud rekordní Letní olympijské hry 2008 v Pekingu.

Martina Sáblíková ve Vancouveru v roce 2010
Martina Sáblíková ve Vancouveru v roce 2010

Martina Sáblíková (* 27. května 1987, Nové Město na Moravě) je česká rychlobruslařka. Je dvojnásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná olympijská medailistka, několikanásobná mistryně světa, Evropy, vítězka světového poháru a světová rekordmanka. Vyniká na delších tratích 3000 a 5000 m.

Trenér Petr Novák z ní vychoval špičkovou závodnici, přestože v České republice není žádná umělá dráha a podmínky neumožňují provozovat pravidelně ani přírodní dráhu na dlouhé rychlobruslení. K přípravě tak využívala různé improvizované prostředky, později trénovala a trénuje v zahraničí (Německo, Itálie).

Už na Zimních olympijských hrách 2006 v Turíně skončila čtvrtá na 5000 m. O čtyři roky později na hrách ve Vancouveru vyhrála závody na 3000 a 5000 m a obsadila navíc třetí místo na trati 1500 m. Na olympijských hrách v Soči získala zlato na 5000 m a za Nizozemkou Ireen Wüstovou stříbro na 3000 m.

V letech 2007, 2009 a 2010 se stala vítězkou ankety Sportovec roku.

Kromě rychlobruslení se věnuje také silniční cyklistice. V časovce se kvalifikovala na olympijské hry 2016 v Riu.

Žije ve Žďáru nad Sázavou.

Pamětní deska na restauraci U Herclíků
Pamětní deska na restauraci U Herclíků

Proces s československými hokejisty 1950 byl komunisty vykonstruovaný politický proces s členy československého hokejového týmu. Jedenáct reprezentantů v ledním hokeji bylo křivě obviněno z vlastizrady a odsouzeno k vysokým trestům odnětí svobody.

V roce 1949 vyhráli českoslovenští hokejisté světový šampionát ve Stockholmu a stali se podruhé za tři roky mistry světa. Jejich cesta na šampionát o rok později ale byla na poslední chvíli zrušena, což bylo zdůvodněno jako bojkot kvůli neudělení britského víza rozhlasovému reportérovi Otakaru Procházkovi. Ještě týž den, 13. března, byli příslušníky StB přímo v pražské restauraci U Herclíků zadrženi všichni přítomní hráči, o den později byl zatčen také Vladimír Kobranov a 24. března po návratu z dovolené i brankář Bohumil Modrý. Ten už v té době vůbec nebyl členem národního týmu, ale vyšetřovatelé z něj udělali hlavu celého zinscenovaného spiknutí.

Po výsleších, mučení a neveřejném přelíčení soudce Karel Kruk odsoudil hokejisty za špionáž a velezradu k trestům od 8 měsíců do 15 let. Odsouzeni byli (od nejvyššího trestu k nejnižšímu): Bohumil Modrý, Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Josef Jirka, Zlatko Červený, Jiří Macelis, Antonín Španinger, Přemysl Hainý a Josef Stock.

Hokejisté byli vězněni na plzeňských Borech a později odesláni do uranových dolů. Až v roce 1955 jim prezident Antonín Zápotocký udělil milost.

Serena Williamsová na US Open 2013
Serena Williamsová na US Open 2013

Tenisová sezóna Sereny Williamsové 2013 znamenala pro americkou tenistku šestý návrat na pozici světové jedničky a dominantní postavení v průběhu roku. Sezóna pro ni začala 30. prosince, když navázala na 12zápasovou neporazitelnost z předešlého ročníku. Na turnajích se probojovala do třinácti finále dvouhry, z nichž jedenáct vyhrála. Dosáhla tak na svůj největší počet titulů během jedné sezóny a získala nejvíce trofejí v ženském tenise od roku 1997, kdy Martina Hingisová vyhrála dvanáct turnajů.

Z dvouhry Grand Slamu si připsala šestnáctý a sedmnáctý kariérní titul, když po jedenácti letech zvítězila na French Open a v září slavila pátou trofej na US Open. Dominovala také na antuce, když na tomto povrchu ani jednou neprohrála. S poměrem utkání 28–0 vyhrála všech pět antukových turnajů, do nichž nastoupila. Série 34zápasové neporazitelnosti byla nejdelší v celé její kariéře. Celoroční úspěšnost výher 95,1 % představovala vůbec nejvyšší hodnotu u jakékoli hráčky od roku 1990. Současně se stala první tenistkou v historii, která během jedné sezóny vydělala přes 10 miliónů dolarů, když její zisky dosáhly částky 12 385 572 dolarů.

Poslední událostí sezóny se pro ni stal istanbulský Turnaj mistryň, kde podruhé v řadě vyhrála všech pět utkání a odvezla si čtvrtý titul.

Bjørn Dæhlie
Bjørn Dæhlie

Bjørn Erlend Dæhlie (* 19. června 1967, Elverum, Norsko) je bývalý norský běžec na lyžích, osminásobný olympijský vítěz a devítinásobný mistr světa. Byl šestnáct let v čele žebříčku nejúspěšnějších sportovců na zimních olympijských hrách, než ho o jednu bronzovou medaili překonal jeho krajan biatlonista Ole Einar Bjørndalen. Byl vyhlášen Nejlepším norským sportovcem 20. století.

Na olympijských hrách startoval třikrát: v Albertvillu 1992 vyhrál skiatlon, štafetu a závod na 50 km volně, v Lillehammeru v roce 1994 závod na 10 km klasicky a skiatlon a v Naganu 1998 zvítězil znovu v závodě na 10 km klasicky, štafetě a závodě na 50 km volnou technikou. K tomu získal dohromady čtyři stříbrné medaile.

Je také rekordmanem v počtu vítězství v celkovém pořadí Světového poháru v běhu na lyžích — v letech 1992–1999 zvítězil šestkrát.

Ve sbírce úspěchů mu schází jen vítězství z 50km maratonu na Holmenkollenu.

Jeho vzorem byl Vegard Ulvang.

Novak Djoković ve finále Turnaje mistrů 2008
Novak Djoković ve finále Turnaje mistrů 2008

ATP World Tour Finals, známý jako Turnaj mistrů, představuje závěrečný tenisový turnaj mužské profesionální sezóny pro osm nejvýše postavených mužů ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku ATP (Emirates ATP Rankings), pokud se podle pravidel účastníci nekvalifikovali jiným způsobem. Událost organizuje Asociace tenisových profesionálů (ATP).

Závěrečný šampionát se odehrává v listopadovém termínu. V letech 2009–2015 je místem konání britská metropole Londýn, konkrétně pak multifunkční O2 Arena, v níž byl instalován dvorec s tvrdým povrchem. Celkové odměny pro rok 2015 činily 7 000 000 amerických dolarů.

Soutěže dvouhry se účastní osm tenistů, z nichž každý odehraje tři vzájemné zápasy v jedné ze dvou čtyřčlenných základních skupin A a B. První dva tenisté z každé skupiny postupují do semifinále, které je hráno vyřazovacím systémem pavouka. První ze skupiny A se utkává s druhým ze skupiny B a naopak. Vítězové semifinále pak postupují do finále. Soutěž čtyřhry kopíruje formát dvouhry.

Turnaj mistrů byl založen v roce 1970. Premiérový ročník se odehrál v Tokiu. Nejvíce titulů ve dvouhře získal Švýcar Roger Federer, když dokázal vyhrát šestkrát. S pěti trofejemi ho následují Čechoameričan Ivan Lendl a americký tenista Pete Sampras. Rekordní počet sedmi titulů ve čtyřhře si připsal americký pár Peter FlemingJohn McEnroe.

Ženským protějškem této události je WTA Tour Championships.

Martina Sáblíková (* 27. května 1987 Nové Město na Moravě) je česká rychlobruslařka specializující se na dlouhé tratě, trojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná mistryně České republiky, Evropysvěta, držitelka několika juniorských i seniorských světových rekordů.

Úspěchů také dosáhla v silniční cyklistice. Má několik medailí z mistrovství České republiky, v roce 2007 získala bronzovou medaili v časovce na mistrovství Evropy do 23 let.

V dětství hrávala basketbal, k rychlobruslení ji v 11 letech přivedl trenér Petr Novák, jehož svěřenkyní je doposud. Na mezinárodní scéně působí od jara 2002, kdy se poprvé zúčastnila mistrovství světa juniorů, v němž skončila na 36. místě. Na podzim téhož roku zajela první závody Světového poháru; do elitní divize poháru se začala prosazovat v roce 2004. Přelomem v její kariéře se stala sezóna 2005/2006, kdy se zúčastnila Zimních olympijských herTuríně (zde na trati 5000 m skončila čtvrtá) a na mistrovství světa juniorů získala stříbrnou medaili. Od roku 2007 její sbírka medailí výrazně narostla – z mistrovství Evropy si postupně přivezla čtyři zlaté, jednu stříbrnou a tři bronzové, na mistrovstvích světa na jednotlivých tratích vybojovala deset zlatých a dvě stříbrné, na mistrovstvích světa ve víceboji tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou. Na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru zvítězila na tratích 3 a 5 km, v závodě na 1500 m byla třetí. Pro další olympijskou medaili, stříbrnou, si dobruslila na distanci 3000 m na Zimních hráchSoči, o několik dní později obhájila olympijské zlato v nejdelším, pětikilometrovém závodě. Od sezóny 2006/2007 rovněž vládne Světovému poháru v rychlobruslení na dlouhých tratích, jehož celkové pořadí již devětkrát vyhrála.

V letech 2007, 2009 a 2010 byla vyhlášena českým Sportovcem roku, v roce 2010 získala cenu Oscara Mathisena.

Jevgenij Pljuščenko na ME 2012
Jevgenij Pljuščenko na ME 2012

Jevgenij Pljuščenko (* 3. listopad 1982, Solnečnoje, Chabarovský kraj) je bývalý ruský krasobruslař. Patří mezi nejúspěšnější krasobruslaře v celé historii. Startoval na čtyřech olympijských hrách a na všech získal medaili. Je též sedminásobným mistrem Evropy a trojnásobným mistrem světa.

Na zimních olympijských hrách v Salt Lake City v roce 2002 získal stříbrnou olympijskou medaili, kdy bodově zaostal pouze za svým krajanem Alexejem Jagudinem. Na zlato dosáhl a olympijským vítězem se stal až na Zimních olympijských hrách v Turíně v roce 2006, kdy druhému Stéphanu Lambielovi nadělil více než dvacetibodový rozdíl. Na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010, na které se vrátil po tříleté pauze, se dokázal znovu dostat na stupně vítězů. Po krátkém programu vedl o několik desetin před Evanem Lysackem, ale právě ten ho ve volných jízdách překonal. Další zlatou medaili získal na Zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014, v nové disciplíně družstev.

Vynikal skokanskými dovednostmi, předvedl kombinaci čtverného skoku se dvěma trojitými skoky (např. toeloopem a rittbergerem) nebo trojitého axela s dvěma trojitými toeloopy. Když ho v roce 2010 ve Vancouveru porazil Lysacek, jeho vítězství Pljuščenko příliš neuznával a Lysacka kritizoval za to, že zvítězil opatrnou jízdou bez čtverného skoku.

Medailistky Carolina Kostnerová • Adelina Sotnikovová • Kim Ju-na
Medailistky Carolina Kostnerová • Adelina Sotnikovová • Kim Ju-na

Soutěž žen v krasobruslení na Zimních olympijských hrách 2014 se konala v sočské hale Ajsberg. Krátký program proběhl 19. února a volné jízdy následovaly 20. února 2014. Soutěže se zúčastnilo 30 krasobruslařek z 20 národních výprav.

Obhájkyní olympijského zlata byla Korejka Kim Ju-na, která po krátkém programu vedla. Bodové hodnocení z volné jízdy však v konečném součtu znamenalo druhou příčku. Vyšší bodový zisk pro ruskou reprezentantku Adelinu Sotnikovovou vyvolal mediální kritiku rozhodčích a stal se jednou z olympijských kontroverzí. Po skončení volných jízd vyvstaly otázky, zdali si nová šampiónka zasloužila vyšší známky, než zbylé dvě medailistky.

Adelina Sotnikovová vybojovala zlatou medailí své premiérové vítězství na velkém seniorském závodu. Stříbro si odvezla Korejka Kim Ju-na a bronzový kov si připsala Italka Carolina Kostnerová, pro níž medaile představovala první olympijské umístění na stupních vítězů.

Michael Schumacher
Michael Schumacher

Michael Schumacher (* 3. ledna 1969 Hürth-Hermühlheim, Severní Porýní-Vestfálsko) je bývalý německý automobilový závodník, sedminásobný mistr světa formule 1 a statisticky nejúspěšnější pilot v historii tohoto sportu. Drží mnoho rekordů ve formuli 1, získal nejvíce mistrovských titulů, vítězství, nejrychlejších kol, pole position, bodů a nejvyšší počet výher v jedné sezoně. V sezoně 2002 se stal jediným jezdcem v historii, který se umístil ve všech závodech sezony na stupních vítězů.

Po začátcích na motokárách vyhrál německé šampionáty Formule König a Formule 3, poté závodil za Mercedes v Mistrovství světa sportovních vozů. V Grand Prix Belgie 1991 debutoval ve formuli 1 s týmem Jordan, pak přestoupil do stáje Benetton, kde se v letech 1994 a 1995 stal mistrem světa, roku 1996 odešel do týmu Ferrari, se kterým v letech 2000–2004 vyhrál pětkrát titul mistra světa. Kariéru ukončil roku 2006 ve Scuderii Ferrari, kde do roku 2009 působil jako poradce. V prosinci 2009 podepsal tříletou smlouvu s německou stájí Mercedes Grand Prix.

10. října 2012 na tiskové konferenci oznámil, že definitivně ukončuje kariéru. Dne 29. prosince 2013 při lyžování v Alpách utrpěl vážný úraz hlavy (přestože měl ochrannou helmu). Během sjezdu neupraveného svahu narazil při pádu hlavou do skály a byl urychleně transportován do nemocnice v Moutiers a poté do nemocnice v Grenoblu, která zveřejnila, že se nachází v kritickém stavu v komatu.

=Petr Čech
=Petr Čech

Petr Čech (* 20. května 1982 Plzeň) je český fotbalový brankář. V současnosti je brankářem anglické Chelsea FC a české fotbalové reprezentace. Mistr Evropy hráčů do 21 let z roku 2002, trojnásobný vítěz Premier League, šampión Evropského poháru a bronzový z EURO 2004. V minulosti hrál v týmech Viktoria Plzeň, Chmel Blšany, Sparta Praha a Rennes. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů na světě. V roce 2012 se stal čtvrtým českým vítězem prestižní Ligy mistrů. Dne 11. ledna 2014 překonal klubový rekord Chelsea FC v počtu vychytaných nul ve všech soutěžích, který držel s 208 čistými konty Peter Bonetti.

V reprezentačním A-týmu debutoval 12. února 2002 v zápase proti Maďarsku, jenž český tým zvítězil 2-0. Od té doby je oporou reprezentačního družstva. 26. března 2013 v kvalifikačním střetnutí v Arménii vychytal výhru 3-0, byl to jeho 100. reprezentační zápas.

V lednu 2001 jej za 22 milionů korun získala AC Sparta Praha, ale ponechala jej na hostování v Blšanech. V devatenácti letech se tak stal nejdražším českým brankářem. Na Letnou nastoupil v létě 2001 poté, kdy absolvoval jako brankářská jednička Mistrovství světa hráčů do 20 let v Argentině. Vytvořil zde český ligový rekord v neprůstřelnosti, gól neinkasoval rovných 903 minut. Celkem v dresu Sparty odchytal 27 utkání. V lize však Sparta skončila druhá za Slovanem Liberec a český titul tak v Čechově sbírce chybí.

Dne 9. července 2002 přestoupil do francouzského klubu Stade Rennes. I tam se stal velkou brankářskou oporou. I přes jeho výborné výkony se však klub pohyboval většinou ve spodní polovině tabulky. Na kontě má 70 startů ve francouzské lize, v nichž vychytal 22 čistých kont.

V červnu 2003 se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Martinou Dolejšovou, spolužačkou ze Sportovního gymnázia v Plzni, se kterou má dceru Adélu (* 2008) a syna Damiána (* 2009). Mezi jeho záliby patří hra na bicí.

Rychlobruslařský ovál ve Svratce byl otevřen v roce 1954, jednalo se o první rychlobruslařskou dráhu v Československu. Ve Svratce byla pořádána mistrovství republiky i mezinárodní závody a přes obtíže spojené s ledování přírodním ledem zůstala tato 400 metrů dlouhá škvárová dráha pod širým nebem v provozu do roku 1991, kdy ji vystřídal nedaleký ovál o délce 333 metrů. Ten fungoval do roku 2004, kdy zde proběhly poslední závody. Město Svratka plánuje jeho obnovu spojenou s vybudováním asfaltového oválu.

Rychlobruslařská dráha byla ve Svratce postavena v letech 1953–1954, když dosavadní podmínky bruslení na zamrzlých rybnících nebo řekách již nevyhovovaly. Sportovní oddíl TJ Spartak (později Mars) Svratka tehdy stavěl novou atletickou dráhu a k tomuto projektu se připojili také rychlobruslaři. Škvárový, 400 metrů dlouhý ovál byl realizován brigádnicky členy oddílu a obyvateli Svratky, kteří přemístili 5100 m³ zeminy, zpracovali 580 m³ kamene, 12 vagónů písku a 28 vagónů škváry.

Rychlobruslařská dráha byla otevřena na začátku roku 1954, když byla i s pomocí hasičů, kteří poskytli dostatečná čerpadla pro vodu z řeky, zaledována 25 cm tlustou vrstvou ledu. Již od 11. do 13. února toho roku se zde konaly první mezinárodní závody, kterých se zúčastnili také východoněmečtí, maďarští a polští sportovci.

Anna Fenningerová
Anna Fenningerová

Anna Veithová, rozená Fenningerová, (* 18. června 1989 Hallein, Salcbursko) je rakouská reprezentantka v alpském lyžování, olympijská vítězka v superobřím slalomu a stříbrná v obřím slalomu ze Zimních olympijských her 2014Soči. Stala se také mistryní světa v superkombinaciMS 2011 v Ga-Pa.

V sezónách 2014 a 2015 se stala celkovou vítězkou Světového poháru. Vyjma velkého křišťálového glóbu vyhrála v daných sezónách také klasifikaci obřího slalomu.

Představuje univerzální lyžařku jezdící všechny disciplíny. Nejlepších výsledků dosahuje v obřím slalomuSuper G. Do konce sezóny 2016/2017 vyhrála ve světovém poháru čtrnáct závodů, z toho jedenáct v obřím slalomu, dva v Super G a jeden neoficiální v kombinaci. Debutový triumf vybojovala v prosinci 2011 v obřím slalomu konaném v rakouském Lienzi. Po dalším vítězství ve stejné disciplíně v prosinci 2012, přišel v březnu 2013 premiérový triumf ze Super G během garmischského závodu.

V roce 2006 se na québeckém šampionátu stala juniorskou mistryní světa v Super-G a kombinačním závodu. Stříbro přidala ve sjezdu. Ve Světovém poháru debutovala v sedmnácti letech 11. listopadu 2006 slalomem ve finském sportovním středisku Levi. Na první body, umístěním mezi nejlepšími třiceti, dosáhla 21. ledna 2007 v italské Cortině

V rakouské anketě Sportovec roku se v roce 2011 stala Nováčkem roku a o dva roky později Sportovkyní roku.

Elena Baltachová
Elena Baltachová

Elena Baltachová (ukrajinsky Олена Балтача, anglicky Elena Baltacha, 14. srpna 1983, Kyjev, Sovětský svaz4. května 2014, Ipswich, Spojené království) byla britská profesionální tenistka ukrajinského původu. Dosáhla až na 49. místo ve světovém žebříčku ve dvouhře. Nevyhrála žádný turnaj WTA, ale jedenáctkrát uspěla ve dvouhře na turnajích ITF.

Ve třech finále turnajů ITF porazila české soupeřky. V belgickém Torhoutu porazila v dubnu 2008 Ivetu Benešovou, v americkém Midlandu v únoru 2010 Lucii Hradeckou a v červnu 2011 v Nottinghamu Petru Cetkovskou.

Pocházela ze sportovní rodiny, její otec Sergej byl fotbalista, finalista mistrovství Evropy 1988, matka Olga byla pětibojařkou. Elena Baltachová byla dlouhá léta nejlepší britskou tenistkou, zúčastnila se za tým Spojeného království 39 zápasů ve Fed Cupu s bilancí 33–16.

Kariéru ukončila v roce 2013. Na začátku roku 2014 jí lékaři diagnostikovali rakovinu jater, na kterou v květnu zemřela ve věku 30 let.

Jaromír Jágr (* 15. února 1972, Kladno) je český hokejový útočník hrající za klub Florida Panthers v zámořské NHL. Dříve působil v amerických klubech Pittsburgh Penguins, Washington Capitals, New York Rangers, Philadelphia Flyers, Dallas Stars, Boston Bruins a New Jersey Devils, několik let hrál také v ruském týmu Avangard Omsk. V Česku je spjatý s kladenským klubem, jehož je od roku 2011 většinovým majitelem.

S českou reprezentací vyhrál olympijský hokejový turnaj i mistrovství světa. Je obrovskou osobností v oblasti sportu a řadí se mezi nejlepší hokejové hráče všech dob.

V NHL získal dvakrát Stanley Cup, pětkrát byl vítězem kanadského bodování a stal se historicky nejlepším Evropanem hrajícím v této soutěži. V různých statistických žebříčcích této kanadsko-americké ligy se pohybuje na předních místech, přičemž mezi všemi aktivními hokejisty je co do počtu gólů, asistencí i kanadských bodů nejlepší.

76letý Jack Brabham v roce 2004 uvnitř monopostu Brabham
76letý Jack Brabham v roce 2004 uvnitř monopostu Brabham

Sir John Arthur „Jack“ Brabham (2. dubna 192619. května 2014) byl australský automobilový závodník, trojnásobný mistr světa Formule 1 z let 1959, 1960 a 1966.

Ve své kariéře vyhrál celkem 14 závodů Formule 1. Původním povoláním letecký mechanik, byl nejen vynikajícím pilotem, ale také konstruktérem.

Založil stejnojmennou stáj Brabham, kterou sám dovedl k prvnímu titulu mistra světa v roce 1966, v následujících letech s jejími vozy ještě vyhráli seriál mistrovství světa Denny Hulme a dvakrát Nelson Piquet, ten ale už poté, co Jack Brabham sám ze své stáje odešel.

Byl dvakrát ženatý a měl tři syny, kteří se všichni věnovali motoristickému sportu. Sám Brabham závodil až do roku 2004, zejména v historických automobilech, často monopostech z doby své největší slávy. Zemřel na následky dlouhé nemoci ledvin ve věku 86 let jako nejstarší žijící mistr světa Formule 1.

Rafael Nadal v lednu 2015
Rafael Nadal v lednu 2015

Rafael Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor) je španělský profesionální tenista, jeden z nejlepších antukářů historie tenisu, olympijský vítěz z dvouhry v Pekingu v roce 2008, rekordman v počtu devíti trofejí z French Open v mužské dvouhře, dvojnásobný šampión Wimbledonu a US Open, držitel titulu na Australian Open 2009 a bývalá mužská světová jednička ve dvouhře, historicky 24. v pořadí, když mezi lety 2008–2014 na čele ve třech obdobích strávil celkem 141 týdnů.

Titulem na Monte-Carlo Masters v roce 2010 jako první tenista v otevřené éře vyhrál stejný turnaj šestkrát v řadě, když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990. Tento rekord posunul dalšími dvěma vítězstvími z let 2011 a 2012.

Překážky postavené pro Zlatou ligu v Oslo v roce 2008
Překážky postavené pro Zlatou ligu v Oslo v roce 2008

Zlatá liga byla prestižní atletický seriál pořádaný mezinárodní atletickou federací IAAF v letech 19982009. Cílem pro každého atleta bylo vyhrát všechny závody v průběhu seriálu a tím získat podíl na jackpotu.

Vítězové všech mítinků si zpočátku mezi sebou dělili prémii ve výši jednoho milionu dolarů. Do Zlaté ligy patřily nejprve mítinky Bislett Games v Oslo, Weltklasse v Curychu, Memorial Van Damme v Bruselu a ISTAF v Berlíně. Později se program měnil a počet mítinků se ustálil na šesti. V roce 2006 došlo ke změně v rozdělování prémií, polovinu si rozdělili všichni účastníci s pěti vítězstvími, druhou jen absolutní vítězové, tedy ti, kteří vyhráli všech šest závodů.

Prvními vítězi Zlaté ligy byli v roce 1998 Marion Jonesová, Haile Gebrselassie a Hicham El Guerrouj. Guerroujovi se to pak povedlo ještě třikrát a je nejúspěšnějším účastníkem historie Zlaté ligy. Jen dvakrát se stalo, že celou prémii získal jediný atlet: V roce 2003 se to povedlo Marii Mutolaové a o dva roky později Taťáně Lebeděvové.

V roce 2010 byla nahrazena Diamantovou ligou.

Lucie Šafářová v roce 2014
Lucie Šafářová v roce 2014

Lucie Šafářová (* 4. února 1987, Brno) je česká tenistka, finalistka dvouhry žen French Open 2015. Po svém prvním grandslamovém finále ve dvouhře se poprvé dostala do první desítky světového žebříčku, a to hned na sedmé místo.

Je také dvojnásobnou držitelkou titulů z grandslamových turnajů v ženské čtyřhře, když s Bethanií Mattekovou-Sandsovou vyhrála finále na Australian Open 2015 a French Open.

Třikrát vyhrála Fed Cup, a to v letech 2011, 2012 a 2014, zejména v roce 2012 měla na zisku trofeje velký podíl, když vyhrála obě své finálové dvouhry proti Aně Ivanovićové i Jeleně Jankovićové.

Hraje levou rukou. Trénuje ji Kanaďan Robert Steckley.

Brankář LA Kings Jonathan Quick

Los Angeles Kings je profesionální tým ledního hokeje se sídlem ve Staples Center v Los Angeles. Založen byl v roce 1967 a hraje Pacifickou divizi Západní konference NHL. Dvakrát v historii vyhrál Stanley Cup.

V 70. letech proslavili Krále brankář Rogie Vachon a tzv. Triple Crown Line ve složení Charlie Simmer, Dave Taylor a Marcel Dionne. Dionne v barvách Kings získal Art Ross Trophy v roce 1990.

Napodobit ho dokázal až Wayne Gretzky, který do Los Angeles senzačně přestoupil z Edmontonu Oilers v srpnu 1988. Kanadské bodování NHL vyhrál ve svém novém působišti třikrát v letech 1990, 1991 a 1993, když zářil především ve spolupráci s Lukem Robitaillem. Los Angeles postoupilo poprvé až do finále Stanley Cupu, ale v roce 1993 prohrálo s Montrealem. Byla to ale výjimka.

Týmového úspěchu se totiž Los Angeles dočkalo až v roce 2012. Podruhé v historii hrálo finále Stanley Cupu a po výhře 4:2 na zápasy nad New Jersey Devils ho získalo. O dva roky později, po odehrání rekordních 26 zápasů v jediném play off, Králové vyhráli Stanley Cup podruhé.

Olympijská vlajka
Olympijská vlajka

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je mezinárodní sportovní organizace, která dohlíží na konání moderních olympijských her. Založen byl z iniciativy Pierra de Coubertin v Paříži 23. června 1894. Jeho současným předsedou je Němec Thomas Bach.

Coubertin uspořádal v Paříži v červnu 1894 první olympijský kongres, na kterém navrhl obnovení olympijských her. Svou myšlenku prosadil. Členem nově založeného MOV se stal i Čech a Coubertinův přítel Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. První olympijské hry uspořádal MOV v Aténách o dva roky později.

MOV funguje podle Olympijské charty. Členy výboru jsou jednotlivé osobnosti, které si MOV vybírá a které nemají reprezentovat jednotlivé země. Úlohu reprezentantů zemí plní národní olympijské výbory, které ale nejsou členy MOV, ten je ale musí oficiálně uznat, aby se jejich sportovci mohli zúčastnit olympijských her.

Mezinárodní olympijský výbor sídlí ve švýcarském Lausanne, kde také provozuje vlastní Olympijské muzeum.

Kromě letních a zimních olympijských her pořádá MOV také Olympijské hry mládeže, poprvé se konaly v roce 2010.

Zuzana Hejnová, 2011
Zuzana Hejnová, 2011

Zuzana Hejnová (* 19. prosince 1986 Liberec) je česká atletka, jejíž specializací je běh na 400 m překážek a běh na 400 m. Na trati 400 m překážek je bronzovou medailistkou z LOH 2012Londýně a dvojnásobnou mistryní světa z MS 2013Moskvě a MS 2015Pekingu.

Český rekord na trati 400 m překážek překonala poprvé v roce 2005. Od té doby ubrala z rekordního času přes tři sekundy a přiblížila jej na méně než půl sekundy k platnému světovému rekordu Rusky Julije Pečonkinové. Současná hodnota rekordu činí 52,83 sekundy, což je vítězný čas z moskevského finále.

Je mnohonásobnou vítězkou mítinků Diamantové ligy, v letech 2013 a 2015 vyhrála i celkové hodnocení disciplíny 400 m překážek žen. V roce 2013 nastoupila na této trati celkem ke 13 závodům, ani jednou nebyla poražena. V estonském Tallinnu pak byla jako první Češka vyhlášena nejlepší atletkou Evropy pro rok 2013.

Pelé
Pelé

Pelé, vlastním jménem Edison „Edson“ Arantes do Nascimento (* 23. října 1940, Três Corações) je bývalý brazilský fotbalový útočník. Je trojnásobným mistrem světa, často je označován za nejlepšího fotbalistu všech dob.

Největší slávu si vydobyl na světových šampionátech. Poprvé hrál na šampionátu ve Švédsku. Postupně se stal v pouhých 18 letech hlavní hvězdou svého týmu, dal hattrick v semifinále a dva góly ve finále a poprvé se stal mistrem světa. Druhý titul získal na turnaji o čtyři roky později v Chile, i když tam bylo jeho působení kratší. Po výborném výkonu v úvodním zápasu s Mexikem (dal gól a na další přihrál) se v utkání proti Československu zranil a turnaj, který skončil finálovou výhrou Brazílie nad Československem, nedohrál.

Šampionát v roce 1966 se konal v Anglii a tam soupeři na Pelého vyrukovali tvrdými fauly. Pelé kvůli zranění z jednoho souboje v utkání s Maďarskem odehrál jen dva ze tří zápasů ve skupině, Brazílie ale byla i proto hned ve skupině vyřazena. Na mistrovství světa 1970 v Mexiku ale kanárci znovu dostali prostor pro svou kreativní hru, ve které Pelé vynikal. Po dvou gólech v základní skupině se odmlčel, ale ve finále proti Itálii otevřel skóre a přispěl tak k vítězství 4:1. Stal se potřetí mistrem světa.

Celkem na mistrovstvích světa nastřílel 12 branek ve 14 utkáních a skóroval na čtyřech různých turnajích, což se před ním nikomu nepodařilo. Téměř celou kariéru strávil v klubu Santos FC, se kterým mj. vyhrál dvakrát Pohár osvoboditelů. Až v pozdějším věku odešel v roce 1975 propagovat fotbal do Spojených států a hrát za New York Cosmos. Během kariéry nastřílel 1284 branek.

Portál:Sport/VYBRANÝ ČLÁNEK/29

Portál:Sport/VYBRANÝ ČLÁNEK/30

Finále ženské dvouhry ve Wimbledonu 2014 představovalo vyvrcholení soutěže dvouhry žen 128. ročníku nejslavnějšího a nejstaršího tenisového turnaje na světě. Odehrálo se 5. července 2014 od 14.00 hodin místního času na centrálním dvorci londýnského areálu v All England Clubu. Utkaly se v něm kanadská světová třináctka Eugenie Bouchardová a šestá hráčka žebříčku Petra Kvitová z České republiky, která po jednoznačném průběhu hladce zdolala Kanaďanku 6–3 a 6–0 v duelu trvajícím 55 minut. Slavila tak druhý grandslamový i wimbledonský titul kariéry. Jednalo se o první grandslamové finále dvou žen narozených od roku 1990.

24letá Petra Kvitová nastoupila do svého druhého grandslamového finále kariéry. Stala se tak, po Martině Navrátilové, druhou ženou narozenou na české půdě, která dokázala získat více než jednu mísu Venus Rosewater pro vítězku dvouhry. Ve wimbledonském boji o titul roku 2011 zdolala ruskou hráčku Marií Šarapovovou po dvousetovém průběhu a vybojovala tak tehdy titul jako první levoruká šampiónka turnaje od Navrátilové v roce 1990.

Kvitová se také stala, nepočítaje pětinásobné šampiónky Serenu a Venus Williamsovy, první dvojnásobnou vítězkou Wimbledonu od roku 1996, kdy na svou poslední sedmou trofej dosáhla Steffi Grafová.

Letní olympijské hry 1984
Letní olympijské hry 1984

Letní olympijské hry 1984 proběhly v Los Angeles od 28. července do 12. srpna 1984. Zemí se zúčastnili sportovci pouze ze 140 zemí, protože je jako odvetu za západní bojkot olympiády v Moskvě před čtyřmi lety bojkotovali sportovci ze zemí socialistického bloku. Na hrách naopak startovali sportovci z komunistické Číny a hned se umístili na čtvrtém místě v medailovém pořadí zemí, v čele s šestinásobným medailistou, gymnastou Li Ningem.

Nejúspěšnější výpravou her byli domácí američtí sportovci, kteří získali 174 medailí, z toho 83 zlatých. Americký atlet Carl Lewis se stal největší hvězdou her, když vybojoval celkem čtyři zlaté medaile ve sprintech na 100 a 200 metrů, ve štafetě na 4x100 metrů a ve skoků do dálky. Napodobil tím výkony svého legendárního předchůdce Jesseho Owense na olympijských hrách 1936 v Berlíně.

Do historie vstoupila i Maročanka Nawal El Moutawakelová, která byla první ženou z Afriky a z muslimské země, která kdy získala olympijské zlato. Vyhrála běh na 400 metrů překážek.

Program her rozšířily některé nové sporty jako moderní gymnastika a synchronizované plavání a nové disciplíny, např. maraton žen, ženský silniční závod jako vůbec první ženská cyklistická disciplína nebo jachtařská soutěž ve windsurfingu.

Sportovci socialistických zemí, kteří se her v Los Angeles nemohli zúčastnit, místo toho startovali na sérii závodů Družba 84. Jedinými socialistickými evropskými zeměmi, které do Los Angeles poslaly své sportovce, byly Rumunsko a Jugoslávie.

Portál:Sport/VYBRANÝ ČLÁNEK/33

Portál:Sport/VYBRANÝ ČLÁNEK/34

Šachové kameny (odleva král, věž, dáma, pěšec, jezdec a střelec)
Šachové kameny (odleva král, věž, dáma, pěšec, jezdec a střelec)

Šachy nebo šach (z perského šáh, panovník) jsou klasická desková hra pro dva hráče. Vznikla v 15. století v jižní Evropě úpravou perské hry šatrandž, následníka staré indické hry čaturanga. Hrají se na šachovnici, čtvercové desce rozdělené na 8×8 polí střídavě černých a bílých. Každý hráč má na počátku hry celkem šestnáct kamenů šesti druhů. Cílem hry je mat, takové napadení soupeřova krále, které nelze odvrátit.

Šachy jsou jednou z nejpopulárnějších her světa, kterou hrají miliony lidí jak neformálně pro zábavu, tak i v soutěžní, sportovní podobě. Zápasy a turnaje se organizují od počátků této hry, zejména od poslední čtvrtiny 19. století. První oficiální mistr světa v šachu, Wilhelm Steinitz, svůj titul vybojoval v roce 1886; nyní je mistrem světa Ind Višvanáthan Ánand. Ve druhé polovině 20. století začaly být v šachu používány počítače; roku 1997 vyhrál speciální šachový počítač firmy IBM zápas proti mistru světa Kasparovovi.

Serena Williamsová na French Open 2013
Serena Williamsová na French Open 2013

Serena Williamsová (* 26. září 1981 Saginaw, Michigan) je americká tenistka, jedna z nejlepších hráček historie tenisu, která jako jediná získala singlový i deblový Zlatý Grand Slam, když vyhrála všechny čtyři grandslamové turnajeolympijské hry v obou soutěžích.

Ve dvouhře získala 16 grandslamových titulů, což ji v rámci otevřené éry řadí na 4. příčku za Steffi Grafovou (22 titulů) a dvojicí Chris Evertová, Martina Navrátilová (obě mají po 18 titulech). Je jednou z šesti tenistek otevřené éry, kterým se podařilo zkompletovat Grand Slam ve dvouhře a jednou ze čtyř, které vyhrály každý ze čtyř majorů nejméně dvakrát.

Andrea Pirlo v roce 2012
Andrea Pirlo v roce 2012

Andrea Pirlo (* 5. května 1979, Flero) je italský fotbalista. V italské reprezentaci i v Juventusu Turín plní v záloze roli tvůrce hry, proto má přezdívku „l'architetto“ (architekt). Vyhrál dvakrát Ligu mistrů a je mistrem světa a vicemistrem Evropy.

Celou kariéru strávil v italských klubech, nejvíce sezón hrál za AC Milán (ve 284 ligových zápasech dal 32 gólů). V italské reprezentaci odehrál více než 100 utkání.

Britská dvojka s kormidelníkem
Britská dvojka s kormidelníkem

Veslování je vytrvalostní vodní sport. Veslování se používalo již od starověku k pohonu lodí, pokud nebyl k dosažitelný pohon pomocí plachet, a to i na velkých válečných galérách, dodnes se užívá k pohonu menších pramic. Při veslování se veslař pohybuje zády ve směru jízdy a veslo je (na rozdíl od pádla) zapřeno o trup lodi.

Jako moderní sport se provozuje od 19. století. Mezinárodní veslařská federace (FISA) byla založena již v roce 1892 a je nejstarší nepřetržitě fungující sportovní federací v olympijském hnutí. V současné době se ustálil program pro lodě osazené jedním až osmi veslaři a kormidelníkem. Klasickým českým závodem jsou Pražské primátorky. Pro Československo získali zlatou olympijskou medaili ve veslování tzv. „třeboňská čtyřka “ Mejta, Havlis, Jindra, Lusk a kormidelník Koranda v roce 1952 a dvojskif Kozák se Schmidtem v roce 1960, na které navázala v roce 2012 za Česko Miroslava Knapková.

Dave Zabriskie na časovkářském speciálu
Dave Zabriskie na časovkářském speciálu

Časovka neboli závod na čas je druh závodu ve sportech, při nichž o vítězi může rozhodovat dosažený čas. V časovce každý účastník závodu (jednotlivec nebo družstvo) vyráží na předepsanou trať individuálně. Termín časovka se běžně používá v silniční cyklistice, ale stejný princip používají i některé jiné sporty.

Start do cyklistické časovky musí probíhat z klidu. Kolo závodníka drží určená osoba (pro všechny stejná), která v okamžiku startu kolo uvolní. Závodníci musejí v časovce jet individuálně a nespolupracovat. Pokud závodník dojede soupeře startujícího dříve, nesmí ho ani vést, ani následovat. Časovka jednotlivců je jednou z klasických disciplín mistrovství světa v silniční cyklistice, na olympijské hry se ale dostala až v roce 2004 v Athénách, kde při její premiéře zvítězili Američan Tyler Hamilton a Nizozemka Leontien Zijlaardová-Van Moorselová. Silniční časovka družstev na 100 kilometrů byla do programu olympijských her zařazena poprvé v Římě na olympijských hrách v roce 1960. Naposledy se konala na hrách v Barceloně v roce 1992.

Nejproduktivnější hráč NHL 2012/13 Martin St. Louis
Nejproduktivnější hráč NHL 2012/13 Martin St. Louis

National Hockey League (NHL, francouzsky: Ligue nationale de hockey) je jedna z nejprestižnějších hokejových lig, které se účastní týmy z USA a Kanady. Založena byla v roce 1917, kdy ji hrály čtyři týmy (Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Toronto Maple Leafs a Toronto Arenas). V současnosti se NHL účastní 30 týmů. Každý ročník je rozdělený do základní části, která začíná první středu v říjnu a končí v polovině dubna a ve které každý tým hraje 82 zápasů, a do playoff.

Rekordmany NHL jsou Montreal Canadiens jako 24násobný vítěz Stanley Cupu a Wayne Gretzky jako nejproduktivnější hráč její historie s 2857 body za 894 gólů a 1963 přihrávek. Více než 1000 bodů v historii zaznamenalo už téměř osm desítek hráčů.

Letošní sezóna 2013/14 bude už 97. v pořadí. Titul obhajují Chicago Blackhawks. Posledním vítězem Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče byl Martin St. Louis z Tampy.

Vlajka Malty
Vlajka Malty

Maltská fotbalová reprezentace reprezentuje Maltu na mezinárodních fotbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy, avšak na žádný závěrečný turnaj se nikdy neprobojovala. Poprvé přitom do kvalifikace velkého turnaje zasáhla před ME 1964, o mistrovství světa poprvé usilovala v kvalifikaci o účast na MS 1978.

Rekordní porážku utrpěla Malta v roce 1983, když podlehla Španělsku 1:12. V březnu 2008 naopak překonala rekord ve výši vlastního vítězství, když porazila Lichtenštejnsko 7:1. Hráčům týmu se přezdívá například Rytíři svatého Jana nebo Maltézští rytíři. Národní barvy týmu jsou červená a bílá.

Sovětský vzpěrač Leonid Taraněnko
Sovětský vzpěrač Leonid Taraněnko

Vzpírání je olympijská sportovní disciplína, při které se vzpěrač snaží kombinací síly a rychlosti zdvihnout nad hlavu co nejtěžší zátěž. V olympijském programu bylo poprvé v roce 1896 a trvale je zařazeno od roku 1920. Soutěží se v několika hmotnostních kategoriích, a to ve dvojboji složeném z trhu a nadhozu, dřívější trojboj obsahoval ještě mrtvý tah. Trh je takový způsob, při kterém je činka zdvihnuta nad hlavu jediným souvislým pohybem, zatímco nadhoz sestává ze dvou pohybů: přemístění činky na ramena a následného vyražení nad hlavu. Nyní platné absolutní světové rekordy mají hodnotu 214 kg v trhu mužů, 263 kg v nadhozu mužů, 151 kg v trhu žen a 188 kg v nadhozu žen.

Je zakázáno používání různých olejů, maziv, vody, mastku nebo jakýchkoli dalších podobných mazacích prostředků. Je povoleno pouze magnézium. Od roku 2013 mohou závodníci používat také bezprsté rukavice. Činky na vzpírání se skládají z osy (váží podle norem 20 kg pro muže a 15 kg pro ženy), kotoučů a uzávěrů. Kotouče jsou podle své váhy barevně odlišené (od bílých půlkilogramových po červené o hmotnosti 25 kg). Každý vzpěrač absolvuje v soutěži tři pokusy v trhu a tři v nadhozu. Rozhoduje vyšší vzepřená hmotnost, při rovnosti nižší tělesná hmotnost. Na olympijských hrách se udělují medaile jen ve dvojboji, na mistrovství světa, mistrovství Evropy a dalších soutěžích i v jednotlivých disciplínách.

Olympijskými vítězi ve vzpírání se dosud stali i tři Češi: Jaroslav Skobla (LOH 1932), Hans Zdražila (LOH 1964) a Ota Zaremba (LOH 1980).

WTA Finals 2014, známý také jako Turnaj mistryň 2014, představuje jeden ze dvou závěrečných tenisových turnajů ženské profesionální sezóny 2014 pro osm nejvýše postavených žen ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku WTA Race. Odehrává se ve dnech 20. až 26. října 2014, poprvé v singapurské aréně Singapore Indoor Stadium, v níž je instalován dvorec s tvrdým povrchem. Celkové odměny činí 6 500 000 amerických dolarů.

Dvojnásobnou obhájkyní titulu ve dvouhře je Serena Williamsová a ve čtyřhře dvojice Pcheng ŠuajSie Su-wej.

Událost organizuje Ženská tenisová asociace (WTA) jako součást okruhu WTA Tour 2014. Druhou závěrečnou akcí je sofijský Tournament of Champions.

Singapur se stal historicky devátým dějištěm WTA Finals, od založení v roce 1972. Práva zakoupil minimálně na pět let. Poprvé v historii probíhá soutěž vycházejících hvězd – WTA Rising Stars Invitational, a soutěž legend – WTA Legends Classic. Nejúspěšnější tenistka této události Martina Navrátilová, osminásobná vítězka dvouhry a dvanáctinásobná šampiónka čtyřhry, zasáhla do turnaje jako první legenda.

Všesokolský slet v roce 1920
Všesokolský slet v roce 1920

Sokol, nyní oficiálním názvem Česká obec sokolská je česká tělovýchovná organizace. Jejích více než 190 000 členů se věnuje sportu, pohybovým aktivitám a kulturní činnosti. Sokol založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner 16. února 1862. Sokol byl úředně rozpuštěn nacisty na začátku druhé světové války a znovu po nástupu komunistů k moci, kdy nejprve došlo k formálnímu sjednocení celé československé tělovýchovy pod hlavičku Sokola, poté k jeho ideologické proměně a nakonec byl Sokol zrušen. Obnoven byl v roce 1990.

Sokol pořádá všesokolské slety. První se uskutečnil v roce 1882, v celospolečenskou událost se změnily zejména slety v letech 1938 a 1948, které se konaly na Velkém strahovském stadionu. Komunistický režim je nahradil spartakiádami. Po roce 1990 se slety konají každých šest let.

Základní jednotkou Sokola jsou tělocvičné jednoty. Regionální organizace se nazývají župy. V čele Sokola stojí starosta (nyní Hana Moučková), řízení sletů má na starost náčelník. Sokolské organizace existují také v zahraničí, zejména na Slovensku, Polsku, Slovinsku, Srbsku nebo v USA. V období přerušené existence Sokola od 40. do 80. let se dokonce v zahraničí konaly slety. Mezinárodní sokolské hnutí zastřešuje Světový Svaz Sokolstva.

Standardní tanec
Standardní tanec

Taneční sport je sportovní disciplína, která vychází ze společenského tance. Taneční páry, tedy muž a žena, tancují zvolené figury podle předepsaných pravidel na tanci odpovídající hudbu a snaží se co nejlépe vyjádřit charakteristické rysy tance i rytmus, melodii a strukturu hudby.

Závodí se v latinsko-amerických tancích, kterými jsou samba, cha-cha, rumba, paso doble a jive, a ve standardních tancích, což jsou waltz, tango, valčík, slowfox a quickstep. Dalšími disciplínami jsou soutěže v deseti tancích, tedy v kombinaci standardních i latinsko-amerických tanců, soutěže formací (6-8 párů tančí společnou choreografii), nebo soutěže v jednotlivých tancích, včetně soutěží v polce. Tanečníci se dělí do kategorií podle věku (od dětí přes juniory, mládež, hlavní kategorii dospělých po seniory) a podle statusu (pořádají se též soutěže profesionálů a také soutěže typu „učitel-žák“).

Nejprestižnějšími soutěžemi jsou mistrovství světa dospělých a profesionálů a také některé tradiční lokální soutěže, zejména Blackpool Dance Festival v anglickém Blackpoolu nebo German Open Championships ve Stuttgartu. Světová federace tanečního sportu (WDSF) vznikla v roce 1957, navazovala na tradici Mezinárodní taneční federace pro amatéry, kterou založili v roce 1935Praze.

Davisův pohár
Davisův pohár

Davis Cup (česky Davisův pohár) je tenisová soutěž mužských reprezentačních družstev, největší každoročně hraná soutěž v mužském sportu, pořádaná Mezinárodní tenisovou federací.

Historie Davis Cupu se píše od jeho vzniku v roce 1900, tehdy se hrál jako zápas týmů USA a Velké Británie v roce 1900, od roku 1904 je otevřený i pro družstva z dalších zemí. Jméno Davis Cup ale nese až od roku 1945 podle Dwighta Davise, který věnoval trofej pro vítěze a vymyslel i systém soutěže, ve které se hrají v každém utkání čtyři dvouhry a jedna čtyřhra.

Davis Cup dosud vyhrálo třináct zemí, z toho nejčastěji USA (32krát) a Austrálie (28krát). V roce 1980 zvítězil tým Československa v čele s Ivanem Lendlem a Tomášem Šmídem. Na jeho tradici navazuje české družstvo, které vítězství zopakovalo v roce 2012, o což se zasloužili Tomáš Berdych a Radek Štěpánek.

Do finále 102. ročníku v roce 2013 se probojovaly Česko a Srbsko.

Radek Štěpánek (2007)
Radek Štěpánek (2007)

Radek Štěpánek (* 27. listopadu 1978, Karviná) je český tenista. Je dvojnásobným vítězem Davisova poháru (2012 a 2013) a vítězem dvou grandslamových titulů ve čtyřhře.

První grandslamový titul získal na Australian Open 2012, když s Paesem z Indie porazili americké sourozence Boba a Mika Bryanovy. Další úspěch si pak připsal na US Open 2013, když se stejným partnerem tentokrát ve finále přehráli rakousko-brazilský pár Peya, Soares. Ve dvouhře se dostal na Grand Slamu nejdál do čtvrtfinále Wimbledonu v roce 2006, ale vyhrál celkem pět turnajů ve dvouhře včetně Rotterdam Open 2006 a Legg Mason Tennis Classic 2011.

Ve finále Davis Cupu 2012 proti Španělsku porazil v rozhodující páté dvouhře v pěti setech Almagra a ukončil tak 32leté české čekání na vítězství v soutěži. O rok později znovu nastoupil do páté dvouhry za stavu 2:2, tentokrát ve finále v Srbsku. Porazil ve třech setech Lajoviće a Česká republika tak Davisův pohár poprvé obhájila.

Vyznává ofenzivní styl založený na přechodu po podání na síť.

Byl zasnouben se švýcarskou tenistkou Martinou Hingisovou. V letech 2010 až 2013 byl manželem Nicole Vaidišové a poté přítelem Petry Kvitové.

Gabriela Soukalová (2010)
Gabriela Soukalová (2010)

Gabriela Soukalová (* 1. listopadu 1989, Jablonec nad Nisou) je česká biatlonistka. Vyhrála čtyři závody jednotlivkyň ve světovém poháru a má bronz z mistrovství světa.

Její matkou je lyžařka Gabriela Svobodová, stříbrná medailistka z ženské štafety na Zimních olympijských hrách 1984. Biatlonu se Soukalová věnuje od konce základní školy.

V roce 2009 získala zlatou medaili na mistrovství světa juniorů. Na jaře 2012 onemocněla mononukleózou a to zabrzdilo její další rozvoj. Od podzimu se ale začala prosazovat do světové špičky a v 14. prosince 2012 poprvé vyhrála závod světového poháru (sprint v Pokljuce). Na mistrovství světa v Novém Městě získala bronz ve smíšené štafetě. V závěru sezóny zazářila v Chanty-Mansijsku, kde vyhrála všechny tři závody finálového podniku světového poháru a v konečné pohárové klasifikaci obsadila šesté místo.

Ráda zpívá, několikrát vystupovala i před veřejností, zejména na společenských akcích v biatlonovém prostředí.

Hráči Komety Brno na střídačce (2011)
Hráči Komety Brno na střídačce (2011)

HC Kometa Brno je český hokejový klub, založený v Brně v roce 1953. Mezi roky 1955 a 1966 vyhrál celkem desetkrát československý titul a je tak po Dukle Jihlava druhým nejúspěšnějším českým hokejovým klubem vůbec.

Klub vznikl jako Rudá hvězda Brno, později názvy měnil, delší dobu působil především s názvy ZKL Brno a Zetor Brno. Klub delší dobu používal přezdívku Kometa, oficiálně se do jeho názvu toto slovo dostalo až v roce 1994.

Navzdory mnoha úspěchům v 50. a 60. letech (klub také vyhrál třikrát někdejší Pohár mistrů evropských zemí) se Kometa pod tehdejším jménem Zetor začala pohybovat od konce 70. let ve druhé polovině ligové tabulky a v roce 1980 poprvé sestoupila. Od roku 1992 do roku 2009 dokonce hrála v extralize jen jednu jedinou sezónu. Mezi elitu se vrátila v roce 2009, a i když od té doby nedosahovala nejlepších výsledků v základní části, v sezóně 2011/12 se z osmého místa probojovala do play off a v něm postoupila až do finále, ve kterém prohrála s Pardubicemi 2:4 na zápasy.

Mezi největší hvězdy v historii klubu patří zejména Vlastimil Bubník, Vladimír Nadrchal, Jaroslav Jiřík, Josef Černý, Oldřich Machač, Vladimír Dzurilla, Petr Hubáček.

Hráči CSKA Moskva v Evropské lize 2011
Hráči CSKA Moskva v Evropské lize 2011

PFK CSKA Moskva (rusky: Профессиональный футбольный клуб ЦСКА Москва, tj. Profesionální fotbalový klub CSKA Moskva) je ruský fotbalový klub, založený v Moskvě v roce 1911. Je sedminásobným mistrem Sovětského svazu a po jeho rozpadu čtyřnásobným mistrem ruské Premier Ligy.

Klub vznikl jako OLLS (rusky: Общество любителей дыжного спорта, Spolek přátel lyžování), od roku 1923 byl součástí armádního klubu, který se v roce 1960 přejmenoval na současný CSKA (rusky: Центральный спортивный клуб армии, tj. Ústřední sportovní klub armády). V současnosti je to profesionální klub ve formě akciové společnosti, v němž ale má nadále podíl i ruské ministerstvo obrany.

Sovětský titul získal poprvé v roce 1946 a do roku 1951 ovládal sovětskou ligu, když vyhrál celkem pět ze šesti ročníků. Poté ale v období až do roku 1990 získal jen jeden titul. Znovu se na ruskou špičku vrátil po roce 2003. V roce 2005 vyhrál ve finále Poháru UEFA (nynější Evropská liga UEFA) nad lisabonským Sportingem 3:1 a stal se prvním ruským držitelem této trofeje.

Mezi nejslavnější hráče, kteří v CSKA působili, patří Vladimir Fedotov, Grigorij Fedotov, Albert Šestěrňov. Ze zahraničních posil se proslavil zejména brazilský útočník Vágner Love. Fotbal za CSKA hrál ve 40. letech i Vsevolod Bobrov, který se ještě víc proslavil jako hokejista. Od roku 2009 je hráčem CSKA český reprezentant Tomáš Necid, v letech 2003 až 2005 tam hrál Jiří Jarošík.

Klub hraje v červenomodré kombinaci, hráčům se přezdívá armejci (vojáci) nebo též koně, podle toho, že jejich stadion byl vybudován na místě původního hipodromu.

Tzv. tým fair play, A. Nordberg, M. Smola a T. Guergiou, kteří pomohli zraněnému soupeři bez ohledu na výsledek
Tzv. tým fair play, A. Nordberg, M. Smola a T. Guergiou, kteří pomohli zraněnému soupeři bez ohledu na výsledek

Mistrovství světa v orientačním běhu 2009 se konalo v Maďarsku. Stalo se dějištěm unikátního případu fair play, kdy členové tří štafet obětovali výsledek svého týmu, aby pomohli soupeři.

Na posledním úseku štafety mužů si Švéd Martin Johansson probodl stehno větví. Členové tří vedoucích štafet, Francouz Thierry Gueorgiou, Nor Anders Nordberg a Čech Michal Smola přerušili závod, aby mu poskytli první pomoc a zajistili jeho transport. Štafetu tak vyhrálo Švýcarsko před Ruskem a Finskem, ale jejich členové odmítli vystoupit na stupně vítězů a medaile převzali jen do ruky, aby ukázali, že skutečné ocenění patří někomu jinému. Český klub fair play v následujícím roce vyznamenal Michala Smolu svou hlavní cenou fair play.

Dana Brožková vyhrála závod na krátké trati o deset sekund před Marianne Andersenovou z Norska a stala se tak podruhé mistryní světa.

Bitva povrchů byla exhibiční tenisový zápas uspořádaný v roce 2007 v Palmě de Mallorca. Rafael Nadal v ní porazil Rogera Federera 2:1 na sety.

Dvorec byl rozdělený sítí na dvě poloviny, jedna měla jako povrch antuku a druhá trávu. Hráči si v průběhu zápasu střídali strany podle tenisových pravidel, takže střídavě hráli na antuce a na trávě.

Rivalita Federera a Nadala v té době byla na vrcholu a oba se stali neporazitelnými suverény právě na těchto dvou površích. Federer vyhrál 48 zápasů na trávě v řadě (včetně čtyř vítězství ve wimbledonském finále), Nadal pro změnu 72 zápasů na antuce za sebou (včetně dvou titulů na Roland Garros).

Utkání se hrálo 2. května 2007. Třísetová bitva skončila vítězstvím Nadala 7:5, 4:6 a 7:6, v rozhodujícím tie-breaku 12:10.

Portál:Sport/VYBRANÝ ČLÁNEK/53