Přeskočit na obsah

Pitín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pitín
Letecký pohled na obec
Letecký pohled na obec
Znak obce PitínVlajka obce Pitín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBojkovice
Obec s rozšířenou působnostíUherský Brod
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel923 (2024)[1]
Rozloha23,06 km²[2]
Katastrální územíPitín
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ687 71
Počet domů343 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPitín 18
687 71 Bojkovice
[email protected]
StarostaMichal Vrba
Oficiální web: www.pitin.cz
Pitín
Pitín
Další údaje
Kód obce592498
Kód části obce121151
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitín je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji na horním toku řeky Olšavy, asi 18 km jihovýchodně od Luhačovic. Spadá pod správní obvod Uherský Brod a je součástí mikroregionu Bojkovsko. Žije zde 923[1] obyvatel. Výměra katastru vesnice činí 2306 ha a průměrná nadmořská výška je 324 m nad mořem.

Povrch katastru obce je převážně hornatý. Pitín hraničí na severu s Rudimovem a samotou zvanou Vasilsko, na jihu s Žítkovou a Horní Súčou, na východě s Hostětínem a Šanovem, na západě s Bojkovicemi a Krhovem. Celý katastr vesnice leží v oblasti Bílých Karpat, které jsou od roku 1980 chráněnou krajinnou oblastí a od roku 1996 Biosférickou rezervací (v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra). Bílé Karpaty jsou charakteristické zejména květnatými orchideovými loukami. K obci patří také část žítkovských Kopanic – Pitínské paseky.

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Pita (v jehož základu je píti – "pít") a znamenalo "Pitův majetek".[4] Ve středověku obec nesla název Pytyn, pozdější záznamy z roku 1512 hovoří o jméně Spitín. Další zaznamenané názvy obce byly též Piitin, Pitiniow, Spitinov, či Pittin. Současný název je používán od roku 1846[5].

První písemná zmínka pochází z roku 1405, kdy obec náležela ke světlovskému panství. Kvůli své poloze v blízkosti zemské hranice vesnice trpěla častým nájezdům z Uher a i kvůli nim byla v roce 1663 zcela vypálena. Část obyvatel se uživila chovem dobytka a polním hospodářstvím, ostatní odcházeli za prací do ciziny jako zvěroklestiči nebo zedníci. Vesnice byla za druhé světové války osvobozena rumunskými vojenskými jednotkami dne 1. května 1945. V roce 1885 byl založen dobrovolný hasičský sbor, v roce 1921 pak Tělocvičná jednota Orel.

Za druhé světové války byla obec osvobozena 1. května 1945 rumunskými jednotkami. Roku 1950 bylo v obci založeno JZD, které se v roce 1975 sloučilo s podnikem stejného typu v nedalekých Záhorovicích.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Stanislava
  • Barokní socha Panny Marie na návsi
  • Rodný dům olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy
  • Hrob olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy
  • Pomník padlých v I. a II. světové válce
  • “U Rumuna” – pomník rumunského vojáka
  • Pitínská železniční smyčka
  • Dub rodiny v Pitíně
  • Kaple Panny Marie Kopanické na Pitínských pasekách
  • Boží muka při silnici do Bojkovic

Silnice od Bojkovic do Hrádku byla v Pitíně vybudována ve druhé polovině 19. století a z Pitína do Hostětína pak v roce 1899. Vlárská dráha projíždí vesnicí od roku 1888. Obec obsluhuje železniční zastávka Pitín zastávka na trati 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk. Železniční nádraží Pitín, ležící dále od obce u vodní nádrže, zaniklo okolo roku 2004 a nahradilo ho automatické hradlo.[6]. Železniční trať, která obtáčí Pitín, překonává na několika málo kilometrech výšku více než 50 metrů. Sbíhá se zde páteřní cyklotrasa Bojkovska (č. 5049) vedoucí z Uherského Brodu s Beskydsko-karpatskou magistrálou (č. 46). Tato magistrála umožňuje cyklistům bezpečný přístup do centrální hřebenové části Bílých Karpat a do oblasti Moravských Kopanic.

Volný čas

[editovat | editovat zdroj]

V Pitíně je vybudován sportovní areál Sportklub Niva, jenž nabízí širokou škálu sportovního vyžití včetně ubytování.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 250.
  5. KOCOUREK, Jaroslav. ČESKÝ ATLAS - Jihovýchodní Morava. [s.l.]: Freytag & Berndt, 2015. ISBN 978-80-7445-126-3. 
  6. Svět na kolejích [online]. ČT 2, 4. 9. 2008 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]