Přeskočit na obsah

Paměť světa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Paměť světa (anglicky Memory of the World, francouzsky Mémoire du monde, španělsky Memoria del mundo, rusky Память мира) je program UNESCO, který byl zahájen v roce 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage).

Cíl a historie programu

[editovat | editovat zdroj]

Dokumentovým dědictvím se rozumí jakékoli informace zafixované v dokumentech jakéhokoli druhu a mající podobu textů (rukopisy, knihy, noviny, časopisy, plakáty atp.), zvukových záznamů a záznamu pohyblivých obrazů (film, video). Postupem času se k tomu připojilo i původní digitální dědictví (born digital). Od počátku byla záchrana a ochrana dokumentového dědictví spojována s jeho zpřístupněním a značná naděje byla vkládána do digitálních technologií. Právě z tohoto důvodu jako první pilotní projekty vznikly prezentace vzácných dokumentů na CD-ROM. Prvním z těchto projektů byl tzv. Pražský projekt Národní knihovny České republiky a tehdejší společnosti Albertina icome Praha. Po něm následovaly pilotní projekty z dalších zemí a několik dalších projektů Národní knihovny České republiky, která právě ve fázi rozvoje tohoto programu hrála celosvětově velmi významnou roli. Na počest programu byl také v České republice nazván dotační program Ministerstva kultury Memoriae Mundi Series Bohemica, zaměřený na podporu digitalizace rukopisů a starých tisků (vyhlašován každoročně od roku 2000).

V r. 1993 byla ustavena Mezinárodní poradní komise programu (tzv. IAC – International Advisory Committee) a záhy dvě její subkomise: pro marketing a technologii. Subkomise pro technologii (Subcommittee on Technology) hrála v následující dvou desetiletích rozhodují roli, protože její péčí vznikla řada zásadních doporučení, např. k ochraně a záchraně dokumentů všeho druhu, k digitálnímu zpřístupnění, k problematice optických disků a řada dalších. Později se k nim připojila subkomise pro registr a subkomise pro vzdělávání.

Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam – Česká republika má dosud pět zápisů, jsou to Sbírka středověkých rukopisů české reformace, Sbírka periodického tisku ruské, ukrajinské a běloruské emigrace, Sbírka 526 univerzitních tezí z let 1637–1754 (všechny tři z Národní knihovny České republiky), Libri Prohibiti – Sbírka periodik českého a slovenského samizdatu z let 1948–1989 a Kinematografická představení Émila Reynauda (Národní technické muzeum, společně s Francií). Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. Tato komise má 14 členů, kteří jsou jmenování generálním ředitelem UNESCO vždy na dvě funkční období (na čtyři roky) a nezastupují žádnou zemi ani organizaci, pouze svou odbornost.

V roce 2004 byla zřízena světová cena programu Paměť světa na základě iniciativy a podpory Korejské republiky. Název ceny je Jikji na počest nejstaršího dochovaného tisku pohyblivou sazbou písmen/znaků, jímž je antologie buddhistických modliteb, vytištěná v roce 1377 v Koreji ve městě Cheongju (tedy několik desítek let před Gutenbergem) a zkráceně nazývaná Jikji. Prvním laureátem ceny Jikji byla v roce 2005 Národní knihovna České republiky za úsilí a úspěchy při záchraně a zpřístupnění dokumentového dědictví.

Členové IAC v letech 2015–2018

[editovat | editovat zdroj]
  • Boriana Hristova, Bulharsko
  • Lothar Jordan, Německo
  • Adolf Knoll, Česko
  • Helen Jarvis, Kambodža
  • Dianne Mackasill, Nový Zéland
  • Vitor Manoel Marques da Fonseca, Brazílie
  • Dietrich Schüller, Rakousko
  • Jussi Nuorteva, Finsko
  • Victoria O'Flaherty, St. Kitts
  • Victoria Okojie, Nigérie
  • Papa Momar Diop, Senegal
  • Hedi Jallab, Tunisko
  • David Fricker, Austrálie
  • Abdullah El Reyes, Spojené arabské emiráty

Držitelé ceny Jikji

[editovat | editovat zdroj]
  • 2013 – Iberarchivos: Programme for the Development of Ibero-American Archives (Španělsko)
  • 2013 – Podpora rozvoji archivů a knihoven (Apoyo al Desarrollo de Archivos y Bibliotecas – ADABI, Mexiko)
  • 2011 – Národní archiv Austrálie
  • 2009 – Národní archiv Malajsie
  • 2007 – Fonografický archiv Rakouské akademie věd
  • 2005 – Národní knihovna České republiky

Čeští držitelé certifikátu MoW UNESCO

[editovat | editovat zdroj]
Dokumentární památka Rok zapsání Místo/Uchovatel
Sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace 2007 Národní knihovna ČR
Sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918 až 1945 2007 Národní knihovna ČR
Sbírka 526 tisků univerzitních doktorských tezí z let 1637 až 1754 2011 Národní knihovna ČR
Sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989 2013 Libri prohibiti
Světelná pantomima (originální projekční pás) Émila Reynauda k představení Autour d’une Cabine (Okolo kabiny) z roku 1894 2015 Národní technické muzeum společně s Francií
Archiv Leoše Janáčka 2017 Moravské zemské muzeum
Kynžvartská daguerrotypie 2017 Národní technické muzeum/Národní památkový ústav
Camociovy mapy obléhání Malty 2017 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy společně s Maltou
Mollova mapová sbírka 2023 Moravská zemská knihovna v Brně
Archiv Antonína Dvořáka 2023 České muzeum hudby/Národní muzeum v Praze

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]