Přeskočit na obsah

Přestanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přestanov
Kaple svatého Antonína Paduánského
Kaple svatého Antonína Paduánského
Znak obce PřestanovVlajka obce Přestanov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚstí nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Labem
(správní obvod)
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel598 (2024)[1]
Rozloha2,05 km²[2]
Katastrální územíPřestanov
Nadmořská výška220 m n. m.
PSČ403 17
Počet domů137 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPřestanov 18
403 17 Chabařovice
[email protected]
StarostkaMgr. Miroslava Bechyňová
Oficiální web: www.prestanov.cz
Přestanov na mapě
Přestanov
Přestanov
Další údaje
Kód obce530620
Kód části obce135071
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přestanov (německy Priesten) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Ve vzdálenosti tři kilometry západně leží město Krupka, osm kilometrů jihozápadně Teplice a deset kilometrů východně statutární město Ústí nad Labem. Žije zde 598[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1348.[4]

Na paměť bitvy u Chlumce a Přestanova, která se udála 29. až 30. srpna 1813, dal majitel zdejšího panství, hrabě Josef Westphalen z Fürstenbergu roku 1835 ostatky asi deseti tisíc padlých vojáků vložit do hromadného hrobu ve tvaru mohyly s čedičovým křížem, největšího na území Čech, který je situován v lese za ruským pomníkem (socha bohyně Niké s křídly, stojící na pomníku ruským vojákům, drží štít s datem 29. srpna 1813 uvedeným v latině). Do té doby byli padlí vojáci mnoha národností pochováni v polích v mělkých hrobech. Poddaní robotníci proto tyto polnosti odmítali obdělávat nebo na nich pást dobytek.

Přestanov byl až do roku 1980 samostatnou obcí, poté se stal osadou Chabařovic a spolu s nimi 1. ledna 1986 součástí Ústí nad Labem. Dne 24. listopadu 1990 se stal místní částí nově vzniklé obce Chlumec, která se taky oddělila od krajského města. Na základě místního referenda konaného v Přestanově 12. září 1992 se Přestanov k od 1. ledna 1993 oddělil od obce Chlumec a stal se opět samostatnou obcí.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 312 obyvatel (z toho 148 mužů), z nichž bylo 54 Čechoslováků, 256 Němců a dva cizinci. Kromě jedenácti evangelíků a 33 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 608 obyvatel: 190 Čechoslováků, 412 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a pět cizinců. Většina byla římskými katolíky, ale žilo zde také 151 lidí bez vyznání, jedenáct evangelíků, jeden člen církve československé a tři příslušníci nezjišťovaných církví.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 235 327 317 320 359 312 608 398 390 342 309 219 290 411
Domy 38 44 45 48 50 51 84 85 81 78 77 76 83 100

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Pomník ruským vojákům
  • Kaple svatého Antonína Paduánského – kaple z roku 1855 stojí v obci při průjezdní silnici, je na ní zavěšen zvon s reliéfy po stranách
  • Vojenský hřbitov, hromadný hrob deseti tisíc padlých vojáků z bitvy roku 1813, nad hrobem navršená mohyla s kamenným čedičovým křížem.
  • Památník bitvy u Přestanova z roku 1836 – obelisk na památku ruským vojákům navrhl architekt Peter Nobile, antickou helénskou figuru bohyně Niké upravil Josef Max a pro litinu ji zaformoval sochař Kähsmann, stejně jako reliéfy lvů na soklu. Litinové části odlila pravděpodobně Salmova železárna v Blansku.[9]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 430.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. SEDLÁŘOVÁ, Jitka. Hugo Franz Salm. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa, 2016. 162 s. ISBN 978-80-87231-35-7. S. 151–152. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]