Otakar Zahálka
Otakar Zahálka | |
---|---|
Narození | 30. září 1891 Těšenov, České království, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 21. června 1942 (ve věku 50 let) Brno, Protektorát Čechy a Morava, Nacistické Německo |
Příčina úmrtí | střelná rána a poprava |
Bydliště | Humpolec |
Příbuzní | gen. Jindřich Lev Hanák (tchán) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | brigádní generál |
Sloužil | Rakousko-Uhersko Československo |
Ocenění | Medaile Vítězství |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Zahálka (30. září 1891 Těšenov[1] – 21. června 1942 Brno) byl československý generál.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Otakar Zahálka začal studovat roku 1902 na gymnáziu v Rokycanech a o rok později přešel na gymnázium v Pelhřimově. Po kvartě přestoupil na učitelský ústav v Soběslavi, který zakončil 24. června 1910 maturitní zkouškou s vyznamenáním. Mezi lety 1910 a 1914 postupně učil v Dolní Cerekvi, Holicích a Rosicích u Pardubic.
V roce 1914 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 12. pluku v Čáslavi[2] a po nasazení na ruské frontě v roce 1915 přešel po deseti dnech do zajetí, kde se přihlásil do československých legií. Zde na přelomu let 1916 a 1917 absolvoval důstojnický kurs a následně byl jmenován praporčíkem a ustanoven velitelem čety. V roce 1918 byl opakovaně povýšen až na kapitána. Do vlasti se navrátil v roce 1919 a zůstal v činné službě, kde zastával různé velitelské funkce a v jejímž průběhu byl povyšován až do hodnosti brigádního generála - tuto hodnost získal v roce 1935.[3] V letech 1934 až 1939 byl velitelem Vojenské akademie v Hranicích, která po něm byla poté i pojmenována. Od října 1938 do ledna 1939 působil jako přednosta Oddělení pro úpravu státních hranic s Německem Hlavního štábu branné moci.[4]
V roce 1940 odešel nuceně do výslužby a nastoupil ve Zlíně zprvu jako vychovatel v kolejích Baťových škol, později od roku 1942 jako úředník v daňovém oddělení Baťových závodů. Do odboje se zapojil již od dubna 1939 a v květnu 1940 se stal třetím zemským velitelem Obrany národa, měl na starosti řízení této ilegální organizace na Zlínsku.[3] Počátkem května 1942 byl zatčen, stanným soudem v Brně záhy odsouzen k trestu smrti a popraven zastřelením.[5] Vězněn a popraven byl v Kounicových kolejích.[3] Pohřben byl na Šáreckém hřbitově[6].
Dne 1. května 1946 byl in memoriam jmenován divizním generálem.[2]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec František byl nájemcem velkostatku Brajnerův dvůr v Těšenově a později správcem soukromého velkostatku ve Vyklanticích.[7] Jeho matka Aloisie, rozená Smrčková, zemřela roku 1907.[8] Otakar Zahálka byl dvakrát ženat, poprvé se oženil v roce 1917 v Simferopolu s Natašou a měl s ní syna Jurije (*1918).[9] Po její smrti v roce 1920 Otakar Zahálka odjel do Ruska, odkud si v roce 1921 v komplikované situaci bolševického rozvratu syna přivezl.[10] Podruhé se oženil v roce 1924 s Jelenou Hanákovou,[11] dcerou divizního generála Jindřicha Lva Hanáka, s níž měl děti Jindřišku (*1925)[12] a Jaromíra (*1928).[13]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Československý válečný kříž 1914–1918[2]
- Československá revoluční medaile[2]
- Československá medaile Vítězství[2]
- Croix de guerre 1914–1918 s bronzovou hvězdou[2]
- Řád čestné legie V. stupně[2]
- Řád akademických palem[2]
- Československý válečný kříž 1939 (posmrtně)[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nový Rychnov
- ↑ a b c d e f g h Výpis z kval.listiny div.gen. Otakara Zahálky [online]. Vojenská akademie Hranice [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c Příběhy hrdinů 20. století. první. vyd. Praha: Post Bellum, o.p.s., 2016. 430 s. ISBN 978-80-259-0566-1. Kapitola V tašce s jablky nesla i granáty. A němečtí vojáci si začali brát..., s. 75.
- ↑ FIDLER, Jiří. Na čele armády. Náčelníci Hlavního štábu branné moci 1919-1939. Praha: Naše vojsko, 2005. 132 s. ISBN 80-206-0756-0. S. 117.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2014-10-02 [cit. 2016-01-02]. Heslo Otakar Zahálka.
- ↑ Hrob Jindřich Lev Hanák, Jaromír Zahálka a kenotaf Otakar Zahálka | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2011-02-24 [cit. 2016-01-03]. Heslo František Zahálka.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2011-02-23 [cit. 2016-01-03]. Heslo Aloisie Zahálková.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2014-10-03 [cit. 2016-01-03]. Heslo Jiří (Jurij) Zahálka.
- ↑ a b CIMALA, Petr. Otakar ZAHÁLKA (1891 - 1942) [online]. Petr Cimala, 2009 [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2012-06-16 [cit. 2016-01-03]. Heslo Jelena Zahálková.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2011-02-23 [cit. 2016-01-03]. Heslo JUDr. Jindřiška Černá.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2014-10-02 [cit. 2016-01-06]. Heslo Jaromír Zahálka.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Otakar Zahálka v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- Výstava o generálu Zahálkovi v Hranicích
- Válka.cz, divisní generál Otakar Zahálka
- Českoslovenští legionáři v Rusku
- Českoslovenští generálové
- Osobnosti Obrany národa
- Popravení v Kounicových kolejích
- Rytíři Řádu čestné legie
- Nositelé Válečného kříže 1914–1918
- Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Řádu akademických palem
- Držitelé Československé revoluční medaile
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Narození 30. září
- Narození v roce 1891
- Narození v Horní Cerekvi
- Úmrtí 21. června
- Úmrtí v roce 1942
- Pohřbení na Šáreckém hřbitově