Otakar Štáfl

Otakar Štáfl
	ak.malíř Otakar Štáfl
Narození	30. prosince 1884; Německý Brod; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. února 1945 (ve věku 60 let); Praha-Vinohrady; Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Havlíčkův Brod
Vzdělání	krajinářská škola Ferdinanda Engelmüllera
Povolání	malíř a ilustrátor
Rodiče	Josef Štáfl
Manžel(ka)	Vlasta Štáflová
Příbuzní	Arnošt Štáfl (bratranec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamětní deska na symbolickém tatranském hřbitově u Popradského plesa pod stěnou Ostrvy připomínající manžele Štáflovy

Pamětní deska v Praze, Vlasta a Otakar, Mánesova 20

Národní kulturní památka Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě

Otakar Štáfl (30. prosince 1884 Německý Brod^[1] – 14. února 1945 Praha) byl český malíř a ilustrátor.

Život a dílo

Narodil se 30. prosince 1884 v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod). Jeho otec Josef Štáfl byl místním řezbářem, mimo jiné vyřezal i známého brodského Hnáta. Od roku 1897 studoval na místním gymnáziu, které však s nesouhlasem rodičů v roce 1903 opustil. Odešel do Prahy věnovat se své zálibě – malířství. Kreslit a malovat začal již v mládí. V Praze byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už jako žák získal za akvarely vystavené v Rudolfinu první honorář. Svou pilnou prací si postupně získával vážnost a jméno v uměleckém světě. Kreslil pražská zákoutí a roku 1907 je vystavil v Počátkách. Perokresbami zdokumentoval Chrudim pro knihu profesora Mušky O staré Chrudimi (1907). Velké množství jeho obrázků, převážně s architektonickými motivy, bylo publikováno téměř okamžitě v časopisech Český svět, Zlatá Praha a jiných uměleckých časopisech té doby.

Roku 1910 se oženil^[2] s dcerou ředitele nakladatelství Politika Václavou Brychtovou. V tomto nakladatelství získal zaměstnání jako grafik a navrhoval plakáty. Na vídeňské výstavě Ex libris v roce 1913 byly velmi úspěšné jeho knižní značky. Jeho fantazie a láska k přírodě se nejvíce projevila v knižních ilustracích, zejména pro děti a mládež. Kresbou, dřevorytem i akvarelem ilustroval desítky knih.

Za první světové války organizoval humanitární akce ve prospěch sirotků a válečných vdov a angažoval se ve veřejném životě rodného města. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. V roce 1917 se rozvedl a v roce 1927 znovu oženil s Vlastou Koškovou, v té době známou spisovatelkou pohádek a dívčích románů.

Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa v Tatrách. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli.

Nejproslulejší je jako malíř Tater, kde prožil značnou část svého života. Jejich krásu zachytil nejen v nesčetných akvarelech, ale i v monumentálních olejích. V roce 1928 vyšel tiskem cyklus 120 akvarelů z Vysokých Tater^[3]. Dva obrazy s motivy z Vysokých Tater byly dokonce vydány na poštovních známkách.

Štáfl nemaloval jen Tatry. Nezapomínal ani na svou rodnou Vysočinu. Mezi jeho nejoblíbenější patřily vršky mezi Zbožicí a Horní Krupou, ale i v Havlíčkově Borové, na Humpolecku a Chotěbořsku. Zde všude maloval nejvíce v posledních letech svého života, za druhé světové války.

14. února 1945 byl jeho ateliér na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel. V troskách domu manželé Štáflovi zahynuli. Z jejich velké umělecko-historické knihovny zbylo pouhé torzo. Dnes je uložené v muzeu v Havlíčkově Brodě. V Brodě, v jeho rodném městě, mu byl v roce 1957 otevřen památník. Umístěn byl do obranné věže středověkého opevnění, která stojí v těsné blízkosti místa, kde stávala rodná chalupa Otakara Štáfla. V této „Štáflově baště“ najdeme šest z původních osmi plastických obrazů ze života Karla Havlíčka.^[4]

Galerie

Otakar Štáfl U Vltavy
Otakar Štáfl Kvetoucí paseka
Otakar Štáfl Bača s ovcemi (1930–1940)
Otakar Štáfl Pohled z Rysů
Otakar Štáfl Zima na Brodsku
Otakar Štáfl Malý Tom (ilustrace)

Odkazy

Reference

↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1882-1896 v Německém Brodě, sign.2815, ukn.2093, str.96. Dostupné online
↑ Matriční záznam o sňatku Otakara Štáfla s Václavou Brychtovou farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském
↑ ŠTÁFL, Otakar. Vysoké Tatry: 120 akvarelů Otakara Štáfla. Praha: Českomor. podniky tiskařské a vyd., 1928. Dostupné online.
↑ Turistické informační centrum Vysočiny: Otakar Štáfl

Literatura

ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 130 s.
ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 2. vyd. Praha: ASA, 2017. 176 s. ISBN 978-80-87353-09-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Štáfl na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Štáfl
Otakar Štáfl v Česko-Slovenské filmové databázi
Digitalizované knihy s ilustracemi Otakara Štáfla v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
Otakar Štáfl v informačním systému abART
Otakar Štáfl: Obrazový cyklus Vysoké Tatry

[MatrN-1] SOA Zámrsk, Matrika narozených 1882-1896 v Německém Brodě, sign.2815, ukn.2093, str.96. Dostupné online

[matrikaO-2] Matriční záznam o sňatku Otakara Štáfla s Václavou Brychtovou farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském

[3] ŠTÁFL, Otakar. Vysoké Tatry: 120 akvarelů Otakara Štáfla. Praha: Českomor. podniky tiskařské a vyd., 1928. Dostupné online.

[4] Turistické informační centrum Vysočiny: Otakar Štáfl

[1]

[2]

[3]

[4]