Orel (okres Chrudim)
| Orel | |
|---|---|
 Orel čp. 41 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Chrudim |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′10″ s. š., 15°50′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 806 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,44 km²[2] |
| Katastrální území | Orel |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 537 01, 538 21 |
| Počet domů | 280 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Orel 67 538 21 Slatiňany [email protected] |
| Starosta | Bc. František Horník |
| Oficiální web: www | |
  Orel | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571962 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Orel (v místním nářečí Vorel) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Obec Orel hraničí s městy Slatiňany a Chrudim. Žije zde 806[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec Orel se nachází 4 kilometry jihovýchodně od města Chrudim. Sousedí přímo s městy Chrudim a Slatiňany. Leží na rovině východně od Slatiňan, východně od řeky Chrudimky a východně od severního okraje CHKO Železné hory.
Rozkládá se v rovinatém terénu, který je na severní straně ohraničen kopcem s osadou Tři Bubny, na jihu jsou nedaleko výběžky Železných hor se Skalkou a Žumberkem a na jihozápadě se terén za Slatiňany zvedá k vrchům Chlum a Hůra. Na severozápadě je na dohled hrana náhorní planiny nazývaná Vlčí Hory.
Podloží obce tvoří Česká křídová pánev, která je z většiny tvořena opukou, která pochází z období křídového moře. Orel se nachází v místě, kde bývalo rozsáhlé, zaniklé jezero. Zůstávaly po něm bažiny a později rašeliniště tzv. Orliny. Od 17. století je doloženo kopání rašeliny na Orlinách a ještě v 19. století se zdejší rašelina používala jako topivo a stelivo. Rašelina se také používala v první chemičce v Lukavici na pražení vytěženého pyritu.
O výskytu bažin a rašelinišť může svědčit i možný výklad vzniku názvu sousedního města Slatiňany = slatina = rašeliniště = bažina. V Orli se dříve těžila opuka a červenice (jíl), které byly používány ke stavbě domů. Skály po těžbě opuky byly zavezeny komunálním odpadem a nejsou již znatelné.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce Orel je rodu ženského. Skloňuje se jako „obec“ (4.p.č.j = 1.p.č.j.; vidím Orel). Proto ukazujeme „ta Orel“ a oznamujeme jsme "v Orli". Jméno obce je poprvé doloženo v roce 1360. Skloňování je uvedeno na ČÚZK https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/712086. Název obce vznikl starobylou přivlastňovací příponou z osobních jmen a zaznamenal Orlův dvůr. Později se začala užívat podoba jména Vorel, s pravopisnou variantou Worell, Worel, Vorel. Od roku 1924 bylo nařízeno používat původního tvaru Orel. V mluvené variantě se stále objevuje výslovost jako Vorel, Vorelák atd.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.
Při archeologickém výzkumu, před stavbou druhé části obchvatu Chrudimě a Slatiňan, byly na území sousedního města Slatiňany u obce Vlčnov nalezeny významné doklady pravěkého osídlení. Archelogy zkoumané území s obchvatem se dotýká, nebo zasahuje do katastru Orle.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 564 | 601 | 737 | 811 | 929 | 869 | 890 | 814 | 817 | 741 | 710 | 658 | 689 | 737 |
Znak a prapor
[editovat | editovat zdroj]Znak a prapor udělil obci Orel dne 16. února 1999 Parlament České republiky. Znak je navržen jako černý orel s červenou zbrojí ve stříbrném štítě. Orel drží v (jeho) pravém pařátu na červené žerdi stříbrný prapor s červenými napínacími háky ke kuši. Vycházelo se z historie obce Orel.
Ideový tvůrce podoby praporu a znaku byl Miroslav Pavlů, definitivní výtvarnou podobu jim dal Zdeněk Valebný. Tvůrci vycházeli z erbovního znamení domácí vladycké rodiny z Orle, pozdějších Orelských ze Sán. Přesněji ze znaku Michálka ze Sán, který sloužil ve vojsku krále Jiřího z Poděbrad a který měl v erbu dva křížem přeložené háky k natahování samostřílu, jež se dnes staly znakem obecního praporu.[5]
Orelské spolky, družstva, organizace
[editovat | editovat zdroj]Spolkový život byl v Orli bohatý zvláště v období první republiky. Fungovalo zde několik spolků, družstev i politických stran, např. Český červený kříž, Český svaz žen, Honební společenstvo, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek chovatelů a další.
Nyní zde působí např. sdružení matek Orelský bubínek, které se spojily a pořádají různé akce. Dále v Orli funguje fotbalový klub TJ Orel, který hraje okresní přebor. Oddíl má 4 fotbalová družstva.
Školství
[editovat | editovat zdroj]
Základní škola
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází základní dvoutřídní škola pro 1.-5. ročník.
První zmínka o škole pochází z období před rokem 1700. Prvním doloženým učitelem v Orli je Jan Kábele. Školu navštěvovaly i děti z Vlčnova a z Kunčí. V roce 1828 chodilo do orelské školy celkem 126 dětí (63 z Orle, 34 z Kunčí a 29 z Vlčnova). V roce 1883 se začala stavět nová školní budova, která po rekonstrukcích slouží dodnes.
Mateřská škola
[editovat | editovat zdroj]Mateřská škola byla v Orli založena na návrh učitele Rudolfa Ságla. Učit se zde začalo 1. února 1946. Tehdy měla školka 29 žáků. Byla provizorně umístěna ve škole
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jiří u Tří Bubnů
- Statek čp. 41 z 19. století s ozdobným štítem.[6]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Orel
- Tři Bubny
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ obecorel.cz [online]. obecorel.cz [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.
- ↑ E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV., str. 108.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orel na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Orel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Orel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
