Okres Jeseník
| Okres Jeseník | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1996–2002) | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0711 |
| ISO 3166-2 | CZ-711 |
| SPZ (1996–2001) | JE |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′ s. š., 17°6′ v. d. |
| Vznik | 1. ledna 1996 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 718,96 km² |
| Počet obyvatel | 36 949 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 51,4 obyv./km² |
| Počet ORP | 1 |
| Počet POÚ | 3 |
| Počet obcí | 24 z toho 5 měst |
| Počet k. ú. | 58 |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3811 |
| Kód SO ORP | 2062 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje. Zřízen byl oproti ostatním okresům z roku 1960 dodatečně, a to od 1. ledna 1996 vyčleněním z okresu Šumperk (pouze město Zlaté Hory přešlo z okresu Bruntál). Sídlem okresního úřadu okresu Jeseník bylo město Jeseník, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností a jehož správní obvod je totožný s okresem. Jde o co se týče počtu obyvatel nejmenší okres vůbec v České republice.[2]
Na jihu sousedí s okresem Šumperk Olomouckého kraje, na východě s okresem Bruntál Moravskoslezského kraje. Ze západu a severu je vymezen státní hranicí s Polskem.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Téměř celý okres leží v historickém Dolním Slezsku, resp. v nejzápadnější části Českého Slezska. Je to vlastně jižní část někdejšího Niského knížectví, která České koruně v rámci Habsburské monarchie zbyla po prohraných slezských válkách s Pruskem (1740–1745/63).
V letech 1868–1947 existoval politický okres Frývaldov, poté existující až do 31. prosince 1948 jako politický okres Jeseník (zahrnoval soudní okresy Frývaldov, Cukmantl, Javorník a Vidnava). Tehdy se jednalo o ryze slezský okres, jehož součástí byla i obec Heřmanovice, oproti dnešku však k němu nepatřilo území původně moravské obce Ostružná (s výjimkou slezské osady Ramzová, která v té době náležela do katastru Horní Lipové). V letech 1949–1960 zde pak existoval okres Jeseník, ke kterému však již nenáležela obec Heřmanovice.
Pak byl okres Jeseník zrušen a obnoven až 1. ledna 1996 na základě zákona č. 108/1995 Sb. vyčleněním 22 měst a obcí z okresu Šumperk a města Zlaté Hory z okresu Bruntál. Ve srovnání s okresem z let 1949–1960 je o něco větší.
Charakteristika okresu
[editovat | editovat zdroj]
Okres Jeseník je nejmenší a nejméně lidnatý okres Olomouckého kraje. K roku 2019 měl rozlohu 719 km², z toho 33,2 % tvořila zemědělská půda a 59,5 % lesy, jde proto také o nejlesnatější okres kraje.[3] Zemědělství je jen okrajové, významnější je lesnictví a myslivost. V lesích ovšem převažují smrkové a bukové monokultury, dalšími zastoupenými dřevinami jsou borovice, břízy, javory, modříny nebo olše. Podnebí je drsnější, ale současně rozmanité, protože pohoří Hrubého Jeseníku zasahuje do mírně teplé i chladné oblasti. Projevuje se zde inverze teploty vzduchu: ve vyšších polohách obvykle převažuje slunečné počasí a v údolích naopak studené mlhy. Častěji zde také prší a zimy bývají dlouhé. Hlavním potokem regionu je říčka Bělá, která se svými přítoky patří do povodí Odry.[3]
Celý okres tvoří správní obvod jediné obce s rozšířenou působností (Jeseník), který se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Javorník, Jeseník a Zlaté Hory). Z celkem 24 obcí okresu je pět měst: Jeseník (11 tisíc obyvatel), Javorník (3 tisíce obyvatel), Vidnava (1 tisíc obyvatel), Zlaté hory (4 tisíce obyvatel) a Žulová (1 tisíc obyvatel).[3] Okresem prochází silnice I. třídy I/44 a I/60. Silnicemi II. třídy jsou II/369, II/445, II/450, II/453, II/454, II/455, II/456 a II/457.
Na území Jesenicka byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky, nachází se zde také tři národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz a Šerák-Keprník. Národními přírodními památkami jsou Borový, jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku a Venušiny misky, dalšími přírodními památkami jsou např. Černé jezero, Chebzí, Píšťala, Skalka pod Kaní horou, vodopády Stříbrného potoka nebo několik zatopených lomů. Region je vzhledem ke své rozmanité a bohaté přírodě oblíbeným cílem individuální rekreace, pěší turistiky, cyklistiky a lyžování. Daří se zde i lázeňství, zejména díky Priessnitzovým léčebným lázním v Jeseníku, založeným v 1. polovině 19. století. V obci Lipová-lázně se nachází Lázně Dolní Lipová a ve městě Zlaté Hory sanatorium Edel. Území okresu je protkáno naučnými stezkami, např. ze Šeráku na Červenohorské sedlo, na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku či stezka v okolí Zlatých Hor, přibližujcí historii zdejšího dobývání drahých kovů. Kromě přírodních se zde nachází i vícero kulturních památek, např. v Javorníku je to zámek Jánský Vrch, a s Jesenickem se lze seznámit také z řady vyhlídkových věží.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 63 916 | 67 275 | 68 016 | 67 346 | 67 249 | 64 594 | 70 092 | 37 881 | 40 195 | 39 709 | 42 238 | 42 583 | 42 413 | 38 779 | 35 471 |
| Počet domů | 8 844 | 9 789 | 9 499 | 9 904 | 10 095 | 10 234 | 11 292 | 10 923 | 7 037 | 6 929 | 7 170 | 7 950 | 8 613 | 9 064 | 9 600 |
Seznam obcí a jejich částí
[editovat | editovat zdroj]
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Bělá pod Pradědem (Adolfovice • Bělá • Domašov • Filipovice) •
Bernartice (Buková • Horní Heřmanice) •
Bílá Voda (Kamenička • Městys Bílá Voda • Ves Bílá Voda) •
Černá Voda •
Česká Ves •
Hradec-Nová Ves •
Javorník (Bílý Potok • Horní Hoštice • Travná • Zálesí) •
Jeseník (Bukovice • Dětřichov) •
Kobylá nad Vidnavkou •
Lipová-lázně (Bobrovník • Horní Lipová) •
Mikulovice (Kolnovice • Široký Brod) •
Ostružná (Petříkov • Ramzová) •
Písečná (Chebzí • Studený Zejf) •
Skorošice (Petrovice) •
Stará Červená Voda (Nová Červená Voda) •
Supíkovice •
Uhelná (Červený Důl • Dolní Fořt • Horní Fořt • Hraničky • Nové Vilémovice • Uhelná) •
Vápenná (Polka) •
Velká Kraš •
Velké Kunětice •
Vidnava •
Vlčice (Bergov • Dolní Les • Vojtovice) •
Zlaté Hory (Dolní Údolí • Horní Údolí • Ondřejovice • Rejvíz • Rožmitál • Salisov • Zlaté Hory) •
Žulová (Tomíkovice)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Okres Jeseník. obce.radekpapez.cz [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Charakteristika okresu Jeseník [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVÁŘ, Jiří. Ke vzniku nového okresu Jeseník. Geografické rozhledy. 1996, ročník 6, č 1., s. 19–21. Přístup také z: https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/1969/
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam katastrálních území v okrese Jeseník
- Seznam chráněných území v okrese Jeseník
- Seznam památných stromů v okrese Jeseník
- Seznam kulturních památek v okrese Jeseník
- Senátní obvod č. 65 – Šumperk
- Okresní soud v Jeseníku
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Jeseník na Wikimedia Commons - Okres Jeseník, veřejný dálkový přístup do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí
- Okres Jeseník, Český statistický úřad
- ORP Jeseník, veřejný dálkový přístup do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí
- SO ORP Jeseník, Český statistický úřad
- Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 108/1995 Sb.
- Rozprava k vládnímu návrhu zákona č. 108/1995 Sb. v poslanecké sněmovně
