Přeskočit na obsah

Nikolaj Kondraťjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaj Dmitrijevič Kondraťjev
Narození4.jul. / 16. března 1892greg. nebo 16. března 1892
Galujevskaja
Úmrtí17. září 1938 (ve věku 46 let)
popraviště a hřbitov Kommunarka
Příčina úmrtípoprava zastřelením
Místo pohřbenípopraviště a hřbitov Kommunarka
Alma materPrávnická fakulta Petrohradské státní univerzity (do 1914)
1. kostromské gymnázium
Povoláníekonom a politik
ZaměstnavateléRuská univerzita kooperace
Pomgol
Konjunkturální institut při Lidovém komisariátu financí SSSR
Lidový komisariát zemědělství Sovětského svazu
Moskevská národní banka
Moskevská městská lidová univerzita
Petrovská zemědělská akademie
Státní plánovací komise Rady ministrů SSSR
Oceněníčlen Ekonometrické společnosti (1933)
Politická stranaStrana socialistů-revolucionářů (do 1919)
ChoťJevgenija Davydovna Kondraťjevová[1]
DětiJelena Nikolajevna Kondraťjevová
Funkcečlen Všeruského ústavodárného shromáždění (1917–1918)
ředitel (Konjunkturální institut při Lidovém komisariátu financí SSSR; 1920–1930)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Dmitrijevič Kondraťjev (rusky Николай Дмитриевич Кондратьев; 4. březnajul./ 16. března 1892greg.17. září 1938) byl sovětský ekonom, který navrhl model cyklů kapitalistické ekonomiky, tzv. Kondratěvovy vlny. Je zakladatel Nové ekonomické politiky. Roku 1938 byl popraven v rámci stalinských čistek.

Hospodářské vlny

[editovat | editovat zdroj]

Kondraťjev soudil, že kapitalistické hospodářství prochází cykly, které trvají 50–60 let. Kondraťjev rozeznával tři části cyklu (dnes se obvykle rozlišují čtyři): růst, stagnace, recese (dnes se přidává ještě deprese). Nové přelomové objevy či vynálezy způsobí růst, potom ale ekonomika stagnuje kvůli nadvýrobě a dostává se do krize. Kondraťjev přesto obhajoval ekonomiku malých, tržně řízených podniků. Za to upadl v nemilost sovětského vedení a byl roku 1938 popraven. Politolog Joseph Schumpeter navrhl na jeho počest pojmenovat teorii ekonomických vln (které se vyskytují u více autorů) po Kondraťjevovi. Teorie byla oblíbená jako vysvětlení krizí včetně Velké hospodářská krize (soupeřila s keynesiánstvím). V roce 1987 byl sovětským vedením rehabilitován a jeho modelu malých podniků se užívalo během perestrojky.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nikolai Kondratiev na anglické Wikipedii a Kondratiev wave na anglické Wikipedii.

  1. Unravelling the Mysteries of the Existence of Phototrophic Microorganisms. Elena Nikolaevna Kondratieva, a Full Member of the Russian Academy of Sciences (1925–1995). In: Историко-биологические исследования. 2018. DOI 10.24411/2076-8176-2018-11955.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Model Kondratěvových vln; převratné vynálezy či objevy (zleva): parní stroj a bavlna; železnice a ocel; elektrický proud a chemický průmysl; petrochemie a automobily; informační technologie