Nelly Sachsová
Nelly Sachsová | |
---|---|
Rodné jméno | Leonie Sachs |
Narození | 10. prosince 1891 Schöneberg |
Úmrtí | 12. května 1970 (ve věku 78 let) Farnost Högalid |
Příčina úmrtí | intestinal cancer |
Místo pohřbení | Mosaic Cemetery, Northern Cemetery |
Povolání | básnířka, dramatička, překladatelka a spisovatelka |
Témata | poezie |
Ocenění | Sveriges Radio's Poetry Prize (1958) Drosteové literární cena města Meersburgu (1960) Cena Nelly Sachsové (1961) Mírová cena německého knižního obchodu (1965) Nobelova cena za literaturu (1966) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nelly Sachsová, vlastním jménem Leonie Sachs (10. prosince 1891 v Berlíně-Schönebergu – 12. května 1970 ve Stockholmu[1]) byla německá prozaička, poetka a překladatelka židovského původu, nositelka Nobelovy ceny za literaturu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházela ze zámožné rodiny vynálezce a továrníka Williama Sachse a vyrůstala v kultivované asimilované atmosféře vyšších tříd. Na nátlak otce musela ukončit svůj milostný vztah s rozvedeným mužem, ale jejich vzájemná korespondence trvala údajně ještě desetiletí. Nelly se nikdy nevdala, v několika pozdějších básních Sachsové je však zmínka o jakémsi „ženichovi“, který zahynul v koncentračním táboře.
Otec zemřel po delším rakovinovém onemocnění v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci. Sachsové se podařilo spolu s matkou odejít z Německa v květnu 1940 do Švédska za pomoci prince Eugena, bratra švédského krále, doslova na poslední chvíli, když už byl na cestě příkaz k transportu. Dlouhá léta se pak do Německa odmítala vrátit.
Po válce, v padesátých letech, se Nelly Sachsová seznámila se základní knihou kabaly Zohar, zažila nové lyrické vzplanutí, svou tvorbu té doby srovnávala s chrlením krve, halucinacemi a se zemětřesením a v jejích básních přibývaly biblických motivy.
Její básně a texty vycházely zprvu jen v NDR. Žila s matkou na jihu Stockholmu ve velmi stísněných poměrech v jednopokojovém bytě a dál překládala moderní švédskou lyriku do němčiny. Začala si dopisovat s Paulem Celanem a po nějaké době vyšly konečně dva svazky jejích básní Nikdo neví, jak dál a Útěk a proměna i v západní části Německa. Sama se tam však vracet nechtěla, a když se k tomu po dvaceti letech přece jen u příležitosti převzetí Ceny Annette Drosteové odhodlala, psychicky se zhroutila a nakonec strávila tři roky na nervové klinice. O patnáct let později, v roce 1965, obdržela jako první žena Mírovou cenu německých knihkupců a nakladatelů, což ji opět přimělo k cestě do Frankfurtu nad Mohanem.
Teprve v šedesátých, sedmdesátých letech svého života, po utrpení, jehož byla v Evropě svědkem, dospívá k velké lyrice. Její poezie je osobitá, vznikla jakoby mimo čas a prostor, je hluboce filozofická až mystická, metaforicky bohatá a výrazově úsporná.
V roce 1966 obdržela Sachsová spolu s Šmuelem J. Agnonem Nobelovu cenu za literaturu. Na její počest uděluje německé město Dortmund každé dva roky literární Cenu Nelly Sachsové (např. v roce 1987 se stal jejím nositelem Milan Kundera).
Návštěvu Izraele v roce 1967 musela ze zdravotních důvodů odříci, ale v telegramu se vyslovila pro přijetí Güntera Grasse Svazem spisovatelů v Jeruzalémě. K psychickým problémům a dalším pobytům v ústavech se přidružilo onemocnění rakovinou, kterému nakonec v den pohřbu Paula Celana 12. května 1970 podlehla. Pochována je na židovském hřbitově Norra begravningsplatsen ve Stockholmu, kde leží i Alfred Nobel.
Ukázky z díla
[editovat | editovat zdroj]- Svíce
- Svíce, kterou jsem zažehla pro tebe,
- se vzduchem hovoří, plamenem blikotá,
- a voda kane z oka; z hrobu do nebe
- tvůj prach se dovolává věčného života.
- Jak vzácné setkání ta bídná jizba jímá.
- Kéž věděla bych, co ty živly značí;
- to tebe znamenají, vše tebe připomíná,
- já nemohu nic dělat, je mi jen k pláči.
Sachsovou proslavila působivá báseň O die Schornsteine (Ó komíny) ze sbírky In den Wohnungen des Todes (V příbytcích smrti).
- O die Schornsteine
- Auf den sinnreich erdachten Wohnungen des Todes
- Als Israels Leib zog aufgelöst in Rauch
- Durch die Luft –
- Als Essenkehrer ihn ein Stern empfing
- Der schwarz wurde
- Oder war es ein Sonnenstrahl?
- Ó komíny
- na důmyslně vystavěných příbytcích smrti
- když tělo Izraele rozpuštěné v dýmu
- putovalo povětřím
- jako kominík přijala ho hvězda
- která zčernala
- nebo to byl jen sluneční paprsek?
- Hiob
- O du Windrose der Qualen!
- Von Urzeitstürmen
- in immer andere Richtungen der Unwetter gerissen;
- noch dein Süden heißt Einsamkeit.
- Wo du stehst, ist der Nabel der Schmerzen.
…
- Job
- Ty větrná růžice utrpení!
- Pravěkou bouří
- strháván co chvíli v jiný směr nepohody;
- tvůj jih má dosud jméno samota.
- Kde stojíš, bolest vrcholí.
- Oči máš vpadlé hluboko v lebce,
- jsou jako jeskynní holubi v noci,
- jež honí poslepu lovci.
- Hlas ti oněměl,
- neboť se příliš často ptal Proč.
- Tvůj hlas šel k červům a rybám.
- Jobe, tys proplakal veškeré noční bdění,
- souhvězdí tvojí krve však jednou zastíní
- všechna vycházející slunce.
Ve své děkovné řeči při udělení Nobelovy ceny za literaturu, již pronesla v němčině, přečetla báseň napsanou pro tuto příležitost:
- An Stelle von Heimat
- halte ich die Verwandlungen der Welt
- Místo domova mám proměny světa
Báseň Kdosi přijde je ze sbírky Útěk a proměna
Kommt einer
- Kommt einer
- von ferne
- mit einer Sprache
- die vielleicht die Laute
- verschließt
- mit dem Wiehern der Stute
- oder
- dem Piepen
- junger Schwarzamseln
- oder
- auch wie eine knirschende Säge
- die alle Nähe zerschneidet –
- Kommt einer
- von ferne
- mit Bewegungen des Hundes
- oder
- vielleicht der Ratte
- und es ist Winter
- so kleide ihn warm
- kann auch sein
- er hat Feuer unter den Sohlen
- (vielleicht ritt er
- auf einem Meteor)
- so schilt ihn nicht
- falls dein Teppich durchlöchert schreit –
- Ein Fremder hat immer
- seine Heimat im Arm
- wie eine Waise
- für die er vielleicht nichts
- als ein Grab sucht.
Přijde člověk
- Přijde člověk
- z dálky
- a bude mluvit řečí
- v níž možná hlásky
- jsou zakončeny
- řehtáním klisen
- nebo
- pípáním
- mladých černých kosů
- nebo
- i zvukem skřípavé pily
- jež rozřezává vše blízké –
- Přijde člověk
- z dálky
- s pohyby psa
- nebo
- možná krysy
- a je zima
- tak ho teple ošať
- může být
- že má na podrážkách oheň
- (jel možná
- na meteoru jak na koni)
- neplísni ho
- bude-li tvůj koberec křičet děrami –
- Cizinec vždycky
- chová svůj domov
- jak sirotka
- pro něhož možná nehledá
- nic nežli hrob.
Kdosi přichází
- Kdosi přichází
- zdaleka
- s řečí
- jež možná
- uzavírá zvuky
- řehtáním klisny
- anebo
- pípáním mladých kosů
- anebo
- také jako vrzající pila
- jež rozřezává všechnu blízkost –
- Kdosi přichází
- zdaleka
- s pohyby psa
- nebo snad krysy
- je zima
- proto ho teple obleč
- možná má také
- oheň pod patami
- (třeba jel
- na meteoru)
- proto ho nehubuj
- když ti propálí koberec –
- Cizinec ten má vždy
- svůj domov v ruce
- jako sirotka
- pro něhož nehledá snad nic
- než hrob.
Překlad básní Svíce, Job a Kdosi přichází Zlata Kufnerová, překlad básně Přijde člověk Ludvík Kundera.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nelly Sachsová
- In den Wohnungen des Todes, 1947
- Die Leiden Israels, 1951
- Fahrt ins Staublose. Die Gedichte, Band 1, 1961
- Zeichen im Sand. Die szenischen Dichtungen, 1962
- Ausgewählte Gedichte, 1963
- Landschaft aus Schreien, 1966
- Teile dich Nacht, Gedichte, 1971
- Gedichte, 1977
- Suche nach Lebenden. Die Gedichte, Band 2, 1979
- Frühe Gedichte und Prosa, 1983
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 24 hodin v zahraničí. Rudé právo. 13. 5. 1970, s. 7. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Nelly Sachs (Nobelprize.org)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nelly Sachsová na Wikimedia Commons