Přeskočit na obsah

Methoni (Messénie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Methoni
Μεθώνη
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška20 m n. m.
StátŘeckoŘecko Řecko
KrajPeloponés
Regionální jednotkaMessénie
ObecPylos-Nestoras
Methoni
Methoni
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,527 km²
Počet obyvatel1 103 (2011)
Hustota zalidnění37,4 obyv./km²
Etnické složeníŘekové
Náboženské složeníPravoslavní
Správa
Telefonní předvolba2723
PSČ240 06
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Methoni (řecky Μεθώνη), také Modon, Modoni, Mothone nebo starořecky Methone, u Homéra Pedasos) je řecké přístavní město (polis) a současně také správní jednotkou v Messénii na jihozápadním konci Peloponésu s přibližně 2598 obyvateli (roku 2011). Do konce roku 2010 byla Methoni samostatnou obcí, od roku 1997 jako městská obec. Od 1. ledna 2011 patří do okresu Pylos-Nestoras.

Methoni je v Homerově Iliadě zmíněna jako Pedasos (Πήδασος). Homer ji popisuje jako „hemžící se vinicemi“ [1]. Pedasos byla jedním ze sedmi prosperujících měst, která Agamemnón nabídl Achillovi jako věno pro svou dceru [2]. Podle Pausánia bylo město pojmenováno na Mothone (Μοθώνη) podle dcery Oinea.[3][pozn 1] [4] Polis byla ve starověku díky svému přirozenému přístavu významným přístavním městem. Byla v bojích se Spartou ve druhé messénské válce spolu s Pylosem držena Messénčany až do roku 620 před Kristem. Potom však až do roku 370 před Kristem byla pod nadvládou Sparty. V roce 431 před Kristem se neúspěšně pokusili město dobýt Athéňané.

Během římských občanských válek Marcus Antonius město silně opevnil, ale Marcus Vipsanius Agrippa si ho přesto podrobil a to ještě před bitvou u Actia. Římský císař Trajan pak na začátku 2. století po Kristu prohlásil Methoni za svobodné město.Během byzantské vlády a v roce 1124 začínající benátské vlády bylo město vybaveno mohutnými hradbami, které jsou stále velmi dobře zachovány. Methoni a pevnost na východní straně prstů poloostrova pevnost Koroni sloužily v té době jako „dvě oči Benátek“ na Peloponésu a byly důležitými základnami pro lodní dopravu.

V roce 1498 dobyli město Osmané.Od roku 1686 do roku 1715 byla Methoni opět pod vládou Benátek. V této fázi vybudovali Benátčané na pevninské straně města moderní bašty. Práce však nebyly dokončeny a Benátčané zase Peloponés opustili.

V řecké válce za nezávislost bylo město v roce 1825 zpustošeno. V roce 1827 ale francouzskými jednotkami osvobozeno a předáno Řeckému království.

Během druhé světové války byla pevnost používána německým Wehrmachtem jako základna a bombardováním spojeneckých sil těžce poškozena.

Po opuštění pevnosti se moderní město rozrostlo dále do vnitrozemí a panuje v něm poklidná turistika.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním lákadlem je bývalé město s dobře zachovanými městskými hradbami a bránami, dále na straně pevniny moderní pevnost (z doby baroka) a ruiny ve městě.

Pevnost, přístav a moderní místo Methoni, zcela vlevo věž Burtzi.

Výrazným symbolem města je Burtzi, věž na jižním konci mysu, s výraznou kopulí. Tato věž byla postavena jako malá pevnost s bránou a hradbami. Sloužila jako orientační bod při vplouvání do přístavu, jako strážní věž a také jako poslední útočiště.V bývalé městské oblasti si zaslouží pozornost tyto objekty:

  • dům s kamennou pyramidou jako střechou
  • dvě turecké lázně se zachovalými kopulemi, detaily podlahového vytápění
  • zazděný lev svatého Marka Benátčanů[pozn 2]
  • brána směrem k Burtzi
  • zříceniny kostela se zbytkem minaretu
  • řecký pravoslavný kostel
  1. Motone (starořecky: Μοθώνη) byla podle místní messénské legendy dcerou Oinea. Pojmenoval po ní město Modona, které se v homérském eposu nazývá Pèdasos. Když po válce Diomédes (syn Týdea) přivedl svého dědečka Oinea do Messénie, tento hrdina zplodil Motone se ženou ze země a na počest této své dcery podle ní změnil název města Pèdasos.
  2. Lev je symbolem evangelisty Marka. Na obrázcích evangelisty je to jeho atribut. Byl to symbol Benátské republiky a dnes města Benátky.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Methoni (Messenien) na německé Wikipedii, Метони (Месиния) na ruské Wikipedii a Motone na katalánské Wikipedii.

  1. Homér: Ilias. 9, 153
  2. Homér. Ilias. 9, 291—294
  3. Pausaniás: Cesta po Řecku („Описание Эллады"). IV, 35.1
  4. Grimal, Pierre. Diccionari de mitologia grega i romana. Barcelona: Edicions de 1984, 2008, S. 374. ISBN 9788496061972.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Şerban Marin: The Venetian Chronicles and an Episode of the Venetian Expansionism in Romania. The Capture of Modon and Coron, Benátky 2014.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]