Přeskočit na obsah

Maximilian Schachmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maximilian Schachmann
Schachmann v roce 2023
Schachmann v roce 2023
Osobní informace
Datum narození9. ledna 1994 (30 let)
Místo narozeníBerlín, Německo[1]
StátNěmeckoNěmecko Německo
Výška183 cm[1]
Hmotnost70 kg[1]
Týmové informace
Současný týmBora–Hansgrohe
Disciplínasilniční cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdcevšestranný
Profesionální týmy
2013
2014

2015–2016
2017–2018
2019–		Thüringer Energie Team
Development Team Giant–Shimano
AWT–GreenWay
Quick-Step Floors
Bora–Hansgrohe[2]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
zlato 2018 Innsbruck Týmová časovka
stříbro 2015 Richmond Časovka do 23 let
stříbro 2016 Dauhá Časovka do 23 let
Mistrovství Evropy
bronz 2018 Glasgow Časovka

Maximilian Schachmann (* 9. ledna 1994) je německý profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Red Bull–Bora–Hansgrohe.[3]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Začátky

[editovat | editovat zdroj]

Schachmann se narodil v Berlíně a vyrůstal na okrajích města. Svou základní školu měl 6 kilometrů od domova a vzhledem k tomu, že autobus jezdil pouze jednou za hodinu, se rozhodl začít jezdit do školy na kole. To zapálilo jeho zájem o kariéru v cyklistice.[4]

Quick-Step Floors (2017–2018)

[editovat | editovat zdroj]

Schachmann se stal profesionálem v roce 2017 s týmem Quick-Step Floors. Svou první profesionální sezónu musel předčasně ukončit po nehodě v páté etapě závodu Tour de Pologne.[5]

Sezóna 2018 byla pro Schachmanna průlomová. Po osmém místě na Valonském šípu se vydal na svou první Grand Tour v kariéře, na Giro d'Italia. Zde se mu podařilo vyhrát 18. etapu s cílem na Prato Nevoso. Do konce sezóny ještě získal bronzovou medaili z časovky na mistrovství Evropy a třetí místo celkově s etapovým vítězstvím na závodu Deutschland Tour.[2]

Bora–Hansgrohe (2019–)

[editovat | editovat zdroj]

V září 2018 Schachmann podepsal dvouletý kontrakt s týmem Bora–Hansgrohe od sezóny 2019.[2]

Sezóna 2019

[editovat | editovat zdroj]

V březnu Schachmann vyhrál pátou etapu závodu Volta a Catalunya.[6] Na závodu Kolem Baskicka Schachmann vyhrál úvodní etapu, individuální časovku, díky čemuž získal vedení v celkovém pořadí. To si ještě upevnil vítězstvími v etapách 3 a 4.[7] Závod dokončil na celkovém desátém místě a na vedoucí pozici v bodovací soutěži.[8] Následně Schachmann objel všechny tři Ardenské klasiky: na Amstel Gold Race a Valonském šípu získal páté místo, na monumentu Lutych–Bastogne–Lutych získal třetí místo.[9]

30. června Schachmann vyhrál silniční závod na národním německém šampionátu, který se jel v extrémních teplotách kolem 40 stupňů Celsia a který dokončilo pouze 15 ze 190 startujících závodníků.[10] V červenci 2019 byl jmenován na startovní listině Tour de France 2019.[11] Ve třinácté etapě, individuální časovce, byl na dobré cestě zapsat v cíli skvělý čas, ale blízko cíle měl nehodu. Etapu dokončil, ale později téhož dne mu bylo diagnostikováno několik zlomenin ruky a musel z Tour odstoupit.[12]

Sezóna 2020

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezóny Schachmann získal druhé místo celkově na závodu Volta ao Algarve za vítězným Remcem Evenepoelem.[13] V březnu Schachmann vyhrál etapový závod Paříž–Nice zkrácený o jednu etapu kvůli pandemii covidu-19. Vyhrál první etapu a následně si udržel náskok 18 sekund na druhého Tiesje Benoota, čímž se stal pátým německým vítězem tohoto závodu a prvním od roku 2011, kdy vyhrál Tony Martin.[14]

Po restartu sezóny v srpnu Schachmann pokračoval ve svých skvělých výsledcích, když získal třetí místo na Strade Bianche.[15] Na monumentu Il Lombardia měl nehodu, když na trasu závodu vjelo auto 3 km před cílem. Závod nakonec dokončil na sedmém místě, ale při incidentu si zlomil klíční kost.[16] I přesto se Schachmann zúčastnil Tour de France jakou součást osmičlenné sestavy týmu Bora–Hansgrohe.[17]

Sezóna 2021

[editovat | editovat zdroj]

V březnu Schachmann obhájil svůj titul na Paříž–Nice. Před poslední osmou etapou byl Schachmann na druhé příčce v celkovém pořadí se ztrátou 52 sekund na lídra závodu Primože Rogliče.[18] Ten však v osmé etapě opakovaně spadnul a ztratil okolo tří minut. Díky tomu se Schachmann mohl stát podruhé v kariéře vítězem tohoto závodu.[19] Z Ardenských klasik se mu nejvíce povedl Amstel Gold Race. Společně s Woutem van Aertem pokryl nástup Toma Pidcocka a ocitnul se na čele v boji o vítězství proti papírově lepším sprinterům van Aertovi a Pidcockovi. Schachmann se pokusil zaútočit, ale jeho nástup byl rychle zneškodněn. Ve sprintu o vítězství nebyl schopen přesprintovat Pidcocka, ani van Aerta, a získal tak třetí místo.[20]

V červnu se Schachmann zúčastnil Tour de Suisse. Před poslední etapou držel průběžné třetí místo, to však poslední den ztratil, když odpadnul ze skupiny favoritů těsně před vrcholem Gotthardského průsmyku. Kvůli ztrátě 12 sekund se nakonec propadnul na konečné čtvrté místo celkově.[21] Později téhož měsíce získal svůj druhý titul ze silničního závodu na německém národním šampionátu.[22]

Hlavní výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Schachmann na závodu Paříž–Nice 2020.
2011
Národní šampionát
2. místo silniční závod juniorů
2012
Mistrovství světa
3. místo časovka juniorů
Mistrovství Evropy
9. místo časovka juniorů
2013
Mistrovství Evropy
9. místo časovka do 23 let
2014
Národní šampionát
2. místo časovka do 23 let
Mistrovství světa
5. místo časovka do 23 let
Mistrovství Evropy
5. místo časovka do 23 let
2015
Mistrovství světa
2. místo časovka do 23 let
Mistrovství Evropy
3. místo časovka do 23 let
Tour de Berlin
8. místo celkově
2016
Národní šampionát
vítěz časovky do 23 let
Tour Alsace
celkový vítěz
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz 3. etapy
Mistrovství světa
2. místo časovka do 23 let
Tour de Berlin
2. místo celkově
Le Triptyque des Monts et Châteaux
3. místo celkově
Giro della Valle d'Aosta
7. místo celkově
vítěz 3. etapy
2017
Národní šampionát
4. místo časovka
5. místo silniční závod
Ster ZLM Toer
4. místo celkově
10. místo Le Samyn
2018
Mistrovství světa
vítěz týmové časovky
Giro d'Italia
vítěz 18. etapy
lídr po etapách 1 – 5
Volta a Catalunya
vítěz 6. etapy
2. místo Classic Sud-Ardèche
Mistrovství Evropy
3. místo časovka
Deutschland Tour
3. místo celkově
vítěz 2. etapy
Národní šampionát
4. místo časovka
BinckBank Tour
4. místo celkově
Volta ao Algarve
4. místo celkově
8. místo Valonský šíp
2019
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
vítěz GP Industria & Artigianato di Larciano
Volta a Catalunya
vítěz 5. etapy
3. místo Lutych–Bastogne–Lutych
5. místo Amstel Gold Race
5. místo Valonský šíp
Kolem Baskicka
10. místo celkově
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1 (ITT), 3 a 4
Tour of California
10. místo celkově
2020
Paříž–Nice
celkový vítěz
vítěz 1. etapy
Volta ao Algarve
2. místo celkově
3. místo Strade Bianche
7. místo Il Lombardia
Mistrovství světa
9. místo silniční závod
Tour de France
cena bojovnosti po 13. etapě
2021
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
Paříž–Nice
celkový vítěz
3. místo Amstel Gold Race
Tour de Suisse
4. místo celkově
9. místo Lutych–Bastogne–Lutych
Olympijské hry
10. místo silnični závod
10. místo Valonský šíp
2022
2. místo Grosser Preis des Kantons Aargau
Tour de Suisse
10. místo celkově
2023
Sibiu Cycling Tour
vítěz 3. etapy
Národní šampionát
3. místo silniční závod
3. místo časovka

Výsledky na etapových závodech

[editovat | editovat zdroj]
Výsledky na Grand Tours
Grand Tour 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Giro d'Italia — 31 — — — — — 45
Tour de France — — DNF 57 — 46 —
Vuelta a España — — — — DNF — —
Výsledky na etapových závodech
Závod 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Paříž–Nice — — — 1 1 DNF DNF
Tirreno–Adriatico — — — — — — —
Volta a Catalunya 99 68 12 NS — — —
Kolem Baskicka — — 10 27 — —
Tour de Romandie 19 — — — 55 —
Critérium du Dauphiné — — — — — — —
Tour de Suisse — — — NS 4 10 14

Výsledky na klasikách

[editovat | editovat zdroj]
Monument 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Milán – San Remo — — — — 14 — —
Kolem Flander — — — 98 — — —
Paříž–Roubaix — — — NS 77 — —
Lutych–Bastogne–Lutych — 35 3 DNF 9 — —
Giro di Lombardia — — 73 7 — — —
Klasika 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Strade Bianche — DNF 29 3 — — —
Amstel Gold Race 105 — 5 NS 3 — —
Valonský šíp 115 8 5 — 10 — —
Legenda
— Nezúčastnil se
NS Nejelo se
DNF Nedokončil

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Schachmann na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Maximilian Schachmann » BORA - hansgrohe [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Bora-Hansgrohe sign Schachmann on two-year deal [online]. cyclingnews.com, 2018-09-19 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BORA - HANSGROHE [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-01. (anglicky) 
  4. ↑ Immer weiter bergauf [online]. rbb24.de, 2019-01-06 [cit. 2023-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy) 
  5. ↑ Quick-Step's Schachmann calls end to 2017 season - News shorts [online]. cyclingnews.com, 2017-08-15 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Catalunya stage 5: Schachmann wins solo; Lopez leads overall [online]. velonews.com, 2019-03-29 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ FRATTINI, Kirsten. Tour of the Basque Country: Schachmann wins another on stage 4 [online]. cyclingnews.com, 2019-04-11 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ RYAN, Barry. Ion Izagirre wins the Tour of the Basque Country [online]. cyclingnews.com, 2019-04-13 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ OSTANEK, Daniel. Fuglsang wins Liège-Bastogne-Liège [online]. cyclingnews.com, 2019-04-28 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ WESTEMEYER, Susan. Schachmann claims German road race title [online]. cyclingnews.com, 2019-06-30 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ 2019 » 106th Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Schachmann out of Tour de France with broken hand after TT crash [online]. cyclingnews.com, 2019-07-20 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ FARRAND, Stephen. Volta ao Algarve: Evenepoel seals second stage race victory [online]. cyclingnews.com, 2020-02-23 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ MALACH, Pat. Schachmann holds on to win Paris-Nice [online]. cyclingnews.com, 2020-03-14 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FRATTINI, Kirsten. Schachmann: It was a tricky, dangerous Strade Bianche [online]. cyclingnews.com, 2020-08-02 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Maximilian Schachmann taken down by car in Il Lombardia [online]. cyclingnews.com, 2020-08-16 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ FRATTINI, Kirsten. Bora-Hansgrohe confirm injured Schachmann, Buchmann and Mühlberger to start Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2020-08-25 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Paris-Nice: Primoz Roglic wins stage 7 atop Valdeblore La Colmiane [online]. cyclingnews.com, 2021-03-13 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Max Schachmann overhauls Primoz Roglic on final stage of Paris-Nice [online]. cyclingnews.com, 2021-03-14 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ BENSON, Daniel. Wout van Aert wins Amstel Gold Race in photo finish [online]. cyclingnews.com, 2021-04-18 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ GODDARD, Ben. Richard Carapaz wins Tour de Suisse [online]. cyclingnews.com, 2021-06-13 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Schachmann wins German men's road title [online]. cyclingnews.com, 2021-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maximilian_Schachmann&oldid=24033325“