Přeskočit na obsah

Markvartice (okres Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Markvartice
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina
Znak obce MarkvarticeVlajka obce Markvartice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeská Kamenice
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel741 (2024)[1]
Rozloha8,55 km²[2]
Katastrální územíMarkvartice u Děčína
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ407 42
Počet domů209 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMarkvartice 280
407 42 Markvartice u Děčína
[email protected]
StarostaTomáš Renka
Oficiální web: www.markvartice.cz
Markvartice na mapě
Markvartice
Markvartice
Další údaje
Kód obce545678
Kód části obce91782
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markvartice jsou obecokrese DěčínÚsteckém kraji. Leží se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi jedenáct kilometrů východně od Děčína a 5,5 kilometru severovýchodně od Benešova nad Ploučnicí. Žije v ní 741[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281.[4] V polovině 19. století proběhly v Markvarticích pokusy o těžbu hnědého uhlí. Iniciovala ho společnost Karcha-Dresdner Braunkohlen-Verein (Karcho-Drážďanský hnědouhelný spolek), jehož správní radě předsedal význačný německý geolog a mineralog Hanns Bruno Geinitz. Spolek zde zřídil také pobočku továrny na fotogen. Finanční prostředky spolku byly však stavbou vyčerpány a zvýšeným dovozním clem z Čech nebylo možné dosáhnout zisku, takže spolek v roce 1860 zkrachoval.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 142 obyvatel (z toho 548 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 1 137 Němců a jeden cizinec. Kromě šesti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 317 obyvatel: 65 Čechoslováků, 1 244 Němců a osm cizinců. Většina (1 227 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také deset evangelíků, pět členů církve československé a 75 lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Markvartice[4][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 976 1 878 1 760 1 263 1 203 1 146 1 322 657 632 620 658 578 626 647
Domy 331 338 336 252 243 238 255 209 147 148 146 160 163 185
Tabulka zahrnuje údaje osady Veselíčko 2. díl.

Znak je tvořen červeným štítem. V horní polovině štítu je stříbrná kráčející lvice, která stojí na dvou menších štítech. Lvice odkazuje na rod Markvarticů. Levý štít polcený stříbrně a černě odkazuje na pány z Michalovic a pravý štít polcený zlatě a černě odkazuje na rod Vartenberků.

Oba menší štíty také odkazují na dvě města, mezi kterými obec leží. Levý na Benešov nad Ploučnicí a pravý na Českou Kamenici.

Podél severního okraje vesnice vede silnice I/13. V jižní části vsi stojí železniční zastávka Markvartice na trati Děčín–Rumburk.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 189. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 47. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286. 
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 300. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]