Mallorca
Mallorca | |
---|---|
Satelitní fotografie Mallorcy | |
Mallorca | |
Lokalizace | Středozemní moře |
Stát | Španělsko |
Topografie | |
Rozloha | 3 648 km² |
Zeměpisné souřadnice | 39°37′ s. š., 2°59′ v. d. |
Délka | 110 km |
Šířka | 90 km |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 920 605 (2021) |
Hustota zalidnění | 252,4 obyv./km² |
Největší sídlo | Palma de Mallorca |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mallorca (katalánsky Mallorca [majorka]) je ostrov náležící Španělsku, největší z Baleárských ostrovů. Leží v západní části Středozemního moře ve vzdálenosti přibližně 200 kilometrů od španělského pobřeží. Jeho rozloha činí 3 648 km² a žije zde 920 tisíc obyvatel.
Jde o největší a druhý nejlidnatější ostrov Španělska. Zhruba 200 km severně se nachází Barcelona, 300 km západně Valencie a stejně daleko na jih je Alžír.
Jeho největším a zároveň i hlavním městem je Palma de Mallorca. Mallorca je častým cílem turistů a cestovní ruch je jedním z hlavních zdrojů příjmů tamního obyvatelstva. Každoročně navštíví Mallorcu 12 milionů turistů, hlavně Němců. Místní obyvatelé se živí kromě cestovního ruchu i zemědělstvím a pěstováním vína. Mluví se zde tzv. mallorquí, dialektem katalánštiny, vedle ní je úředním jazykem též španělština.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Během doby bronzové a doby železné existovala na ostrovech Mallorca a Menorca Talajotická kultura, po které zde zůstaly kamenné megality.
Mallorcu obývali a dobývali v minulosti Římané, Maurové i Byzantinci, proto se zde dochovalo mnoho stavebních památek, které připomínají působení různých kultur a etnik. Kolonizací i kartograficky zruční Římané dali Mallorce jméno, které ve španělské verzi zůstává a znamená "Ta největší".
Na obranu ostrova před Barbarskými piráty ze Severní Afriky bylo od 16. století podél pobřeží postaveno na 84 obranných věží.
Památky a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Hlavnímu městu Palmě dominuje katedrála La Seu (katedrála světla), která byla dostavěna v roce 1587. K vidění je i gotický hrad, který nechal postavit Jakub II.. Ten sloužil jako vězení až do 20. století. Byzantskou periodu připomínají základy baptisteria na půdorysu kříže s trojlistou nádrží na vodu. Po Arabech zde zůstaly arabské lázně z 10. století. Hlavní zástavba pochází z období panování aragonských králů a španělských Habsburků.
Roku 1399 byl založen kartuziánský klášter Valldemosa, jehož stavby spolu s lékárnou byly obnoveny v klasicistním slohu. Pobýval tam v letech 1838 – 1839 (v posledních letech svého života) polský skladatel Frederik Chopin se spisovatelkou George Sandovou.
Z technických památek se v provozu zachovala dráha starého vlaku, která vede z Palmy do městečka Sóller a zpět.
Pro turistiku Mallorcu objevil velkovévoda toskánský Ludvík Salvátor, který si v Palmě zbudoval jedno ze sídel.
Kromě Palmy je na Mallorce několik oblíbených městeček. Např. Deia – městečko se strmými uličkami, které si oblíbili především umělci, Andratx plný starých kostelů nebo Alcudia s římskými hradbami.
Části ostrova
[editovat | editovat zdroj]Příroda
[editovat | editovat zdroj]Pohoří Tramuntana nabízí vyhlídky do krajiny a žijí tu divoká zvířata. Je ideálním místem pro horolezce.
Mallorca na rozdíl od Kanárských ostrovů nabízí spoustu zeleně.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mallorca na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Mallorca ve Wikislovníku