Přeskočit na obsah

Macchi MC.205 Veltro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Macchi MC.205 Veltro
MC.205 Veltro
MC.205 Veltro
Určenístíhací letoun
VýrobceAeronautica Macchi
ŠéfkonstruktérMario Castoldi
První let19. dubna 1942
Zařazeno1943
Vyřazeno1947
UživatelRegia Aeronautica
Luftwaffe, Egypt
Vyrobeno kusů262
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macchi MC.205 Veltro (česky Chrt) byl italský stíhací letoun používaný během druhé světové války a patřil spolu s Reggiane Re.2005 a Fiatem G.55 k posledním italským válečným stíhačkám.

Sami piloti hodnotili Veltro díky jeho menší váze, lepším výkonům a vlastnostem v nižších a středních výškách lépe než Fiata G.55.

Vývoj a nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Ukořistěný stroj Macchi MC.205 na letišti Catania, Sicílie, RAAF, 1943

Macchi MC.205V „Veltro“ (Chrt) byl pokračováním úspěšné série MC.202, kde měl být odstraněn největší nedostatek - slabá výzbroj. Stroj však měl slabou stoupavost, což z hlediska jeho plánovaného určení - napadání vysokoletících spojeneckých bombardérů - nebyla dobrá vizitka.

Vznikl v dubnu 1942 adaptací draku Macchi MC.202 Folgore na zabudování německého řadového dvanáctiválcového motoru DB 605A-1 o výkonu 1084 kW. Většina nevelké sériové produkce byla dodána s licenčními motory Fiat RA-1050 RC-58 Tifone. Hlavňovou výzbroj u prvních sériových strojů tvořila dvojice synchronizovaných kulometů ráže 12,7 mm, od III. sériového bloku byly doplněny o dva kanóny MG 151 v křídle.

Poprvé byly MC.205V nasazeny nad Sicílií v červenci 1943, kdy doprovázely italské a německé torpédové letouny. Z celkového počtu 262 vyrobených strojů bylo v době kapitulace Itálie v letuschopném stavu pouze 66 exemplářů.

Zcela nové delší celokovové křídlo s plochou 19,03 m² dostal typ MC.205N Orione, který dosahoval rychlosti 627 km/h ve výšce 7000 m. Přes jeho nepopiratelnou vysokou hodnotu byly vyrobeny jen dva prototypy. Verze N-1 (sériové číslo MM 499) zalétaná 1. listopadu 1942 s výzbrojí jednoho kanónu Mauser MG 151/20 ráže 20 mm střílející dutou hřídelí vrtule a čtyř kulometů Breda-SAFAT ráže 12,7 mm. Pohon zajišťoval původní německý motor DB-605A-1. Druhý prototyp verze N-2 (MM 500) poprvé vzlétl 19. května 1943 s výzbrojí tří kanónů MG 151 a dvou kulometů.[1]

Nedokončeny zůstaly i typy MC.206 a MC.207.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
Macchi MC.205V, Luftwaffe, 1943

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Max. rychlost: 642 km/h
  • Dostup: 10 500 m
  • Dolet: 985 km
  • 2 × kulomet Breda ráže 12,7 mm
  • 2 × kanón ráže 20 mm
  • 320 kg pum
  1. NĚMEČEK, Václav. Macchi MC-205N Orione. Letectví a kosmonautika. 1979, roč. 55., čís. 20, s. 79

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939 - 1945
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3. 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 103. 
  • NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 3. Praha: Naše vojsko, 1992. 373 s. ISBN 80-206-0117-1. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]