Luís Cabral
| Luís Cabral | |
|---|---|
 Luís Cabral v roce 1973 | |
| 1. Prezident Guineje-Bissau | |
| Ve funkci: 24. září 1973 – 14. listopadu 1980 | |
| Předseda vlády | Francisco Mendes |
| Předchůdce | úřad založen |
| Nástupce | João Bernardo Vieira |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | African Party for the Independence of Guinea and Cape Verde |
| Rodné jméno | Luís Severino de Almeida Cabral |
| Narození | 11. dubna 1931 Bissau |
| Úmrtí | 30. května 2009 (ve věku 78 let) Torres Vedras |
| Příčina úmrtí | srdeční zástava |
| Místo pohřbení | Alto de São João Cemetery |
| Profese | státník a politik |
| Ocenění | Řád Josého Martího |
| Commons | Luís Cabral |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luís Severino de Almeida Cabral (11. dubna 1931 – 30. května 2009) byl politik Guineje-Bissau a první prezident Guineje-Bissau. Funkci zastával v letech 1974 až 1980, kdy jej sesadil vojenský převrat vedený João Bernardem Vieirou. Jeho nevlastni bratr Amílcar Cabral s ním v roce 1956 založil Africkou stranu za nezávislost Guineje a Kapverd (PAIGC).[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1956 byl jedním ze šesti zakladatelů Africké strany za nezávislost Guineje a Kapverd (PAIGC). Na počátku 60. let zahájila PAIGC protikoloniální partyzánskou válku proti portugalským úřadům. Podílel se na organizaci stávky v docích, kterou portugalské úřady brutálně potlačily. Vyžádala si více než 50 obětí. To vedlo k tomu, že PAIGC do násilí upustila. Proti tomu byl samotný Cabral.[2] Jeho vzestup do čela začal v roce 1973, poté co byl zavražděn jeho nevlastní bratr Amílcar Cabral, známý panafrický intelektuál a zakladatel PAIGC. Ten byl zastřelen v guinejském Konakry. Vedení strany za svobodu těchto států připadlo Aristidesu Pereirovi, který se později stal prezidentem Kapverd. Guinejsko-bissauská odnož strany však následovala Luíse Cabrala.[3]
Po karafiátové revoluci v dubnu 1974 v Lisabonu udělila nová levicová revoluční vláda Portugalska 10. září téhož roku nezávislost Portugalské Guineji pod názvem Guinea-Bissau. PAIGC jednostranně vyhlásila nezávislost země o rok dříve ve vesnici Madina do Boé a tuto událost uznala řada socialistických a nezařazených členských států OSN. Prezidentem Guineje-Bissau se stal Luís Cabral. Byl zahájen program národní obnovy a rozvoje, inspirovaný socialismem (s podporou SSSR, Číny, ale i severských zemí). Během několika let se výrazně zlepšil přístup ke vzdělání a zdravotnictví. Ve straně panovala určitá podezíravost a nestabilita. Vztahy s Portugalskem byly po získání nezávislosti relativně dobré. Guinejský prezident navštívil Portugalsko v roce 1978 a následující rok navštívil bývalou kolonii prezident Ramalho Eanes, který se odvolával na vzájemné vztahy jako na vzor pro ty, které se Portugalsko snažilo navázat s Angolou a Mosambikem.[4]
Část strany obvinila Luíse Cabrala a další členy kapverdského původu z ovládnutí strany. Na základě tohoto tvrzení zorganizoval Cabralův premiér a bývalý velitel ozbrojených sil João Bernardo Vieira 14. listopadu 1980 jeho svržení vojenským pučem. Cabral byl poté zatčen a 13 měsíců vězněn.
Cabral následně se svojí rodinou exiloval na Kubu a později do Portugalska, kde žil až do své smrti 30. května 2009 ve věku 78 let.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luís Cabral na anglické Wikipedii.
- ↑ www.presidency.eg [online]. Dostupné online.
- ↑ BROCKMAN, Norbert C. An African biographical dictionary. [s.l.]: Millerton, NY : Grey House Pub. 698 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59237-112-9.
- ↑ www.researchgate.net [online]. Dostupné online.
- ↑ ZUBER, David. Luis Cabral (1931-2009) • [online]. 2022-05-23 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guinea-Bissau's first leader dies. news.bbc.co.uk. 2009-06-01. Dostupné online [cit. 2024-11-27]. (anglicky)