Přeskočit na obsah

Loučná (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Loučná
Loučná v Litomyšli
Loučná v Litomyšli
Základní informace
Délka toku80,3 km
Plocha povodí724,2 km²
Průměrný průtok4,43 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-02-001
Pramen
Svitavská pahorkatina, Česko
49°45′55,2″ s. š., 16°22′57,9″ v. d.
516,4 m n. m.
Ústí
do Labe u Sezemic
50°3′35″ s. š., 15°49′23″ v. d.
217,9 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický kraj – Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice, Sezemice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučná (německy Lautschna) je řeka v Pardubickém kraji, levostranný přítok Labe. Délka toku činí 80,3 km.[1] Plocha povodí měří 724,2 km².[2][pozn 1]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Loučná protéká městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice a Sezemice. U Sezemic Loučná ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 217,9 m.[1]

Řeka pramení ve Svitavské pahorkatině v nadmořské výšce 516,4 m[1], na okraji obce Karle, zhruba 5 km západně od Svitav. Protéká Loučenskou tabulí, skloněnou k severu a výrazně členěnou hlubokými údolími vodních toků. Před obcí Chmelík do ní přitéká potok Květná. Pak pokračuje přes obec Trstěnice (název této obce dříve nesla i sama řeka) a dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. Obcí Benátky pak Loučná vtéká do města Litomyšl. V oblasti středního a dolního toku přítoky Loučné napájejí četné rybníky; největší z nich jsou Velký zálešský (45,8 ha)[1] a Chobot (42,1 ha)[1] u Vysokého Mýta a Lodrant u Jaroslavi. V Litomyšli zásobuje Loučná vodou rybník Velký Košíř. Za tímto rybníkem z řeky odbočuje Mlýnský potok a vlévá se do ní Kornický potok. Mlýnský potok zásobuje vodou rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek.

Významným levostranným přítokem Loučné je u obce Cerekvice nad Loučnou řeka Desná, jež pramení ve výšce 690 m u obce Borová nedaleko Poličky. Z rybníků pak do Loučné přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem.

Dále Loučná protéká osídlením V lukách (obec Nová Sídla). Před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká do Loučné Končinský potok. Za Cerekvicemi řeka protéká okolo obce Hrušová a následně osídlením Valcha. Mezi ním a Sárovcem (město Vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dvě části – levý tok protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do řeky vtéká Sloupnický potok. Dále řeka protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová, se u stadionu spojuje zpět do jednoho toku. Levý tok pod názvem Mlýnský potok teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména.

Na řece Loučné nejsou žádné přehrady; před jejím ústím jsou četné jezy.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]
Hustota říční sítě

Největším přítokem Loučné je říčka Desná, jejíž délka činí 30,6 km.[1] Průměrná hustota říční sítě činí 0,84 km/km².[3]

Kanál Zminka spojuje Chrudimku s Loučnou.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]
Rozvodněná Loučná ve Vysokém Mýtě v roce 2005
Počátek Haldy odebírající část průtoku Loučné

Průměrný průtok u ústí činí 4,43 m³/s.[8]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice:[9]

Průměrné měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice v roce 2014:[9]

Hlásné profily:[10][11][12]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky
Litomyšl 61,6 145,25 km² 0,46 m³/s 46,8 m³/s aktualizace 2023
Cerekvice nad Loučnou 52,9 355,95 km² 1,61 m³/s 68,9 m³/s aktualizace 2023
Dašice 7,2 625,41 km² 3,40 m³/s 100,0 m³/s aktualizace 2023

N-leté průtoky v Litomyšli:[10]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 3,24 11,3 16,9 35,7 46,8

N-leté průtoky v Cerekvici nad Loučnou:[11]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 8,78 23,0 31,3 55,9 68,9

N-leté průtoky v Dašicích:[12]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 15,4 37,0 49,0 82,9 100

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako řeka. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.[13]


Mlýny

[editovat | editovat zdroj]

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Ve středověku byla Loučná známá pod názvem Trstenice, tj. řeka tekoucí trstím (rákosím)[14]. Dodnes z tohoto názvu zbylo jen pojmenování obce na jejím horním toku.
  • Podél toku řeky vedla tzv. Trstenická stezka, jedna z hlavních cest spojujících Čechy a Moravu.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Bývá též uváděna hodnota 724,7 km² (viz Reference − Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Loučné [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 73) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 75) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 72) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 78) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled v povodí Labe [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 87) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Litomyšl [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Cerekvice nad Loučnou [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Dašice [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
  14. ↑ Andrle Augustin, Osobnosti Vysokého Mýta, kap. Vysoké Mýto

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Loučná_(řeka)&oldid=23184173“