Lioré et Olivier LeO 20
LeO.20 | |
---|---|
Lioré et Olivier LeO.20 BN3 (S363) | |
Určení | noční bombardér |
Původ | Francie |
Výrobce | Lioré et Olivier |
První let | 1926 |
Zařazeno | 1927 |
Vyřazeno | 1940 |
Charakter | vyřazen |
Uživatel | Francie Brazílie Rumunsko |
Výroba | 1926 - 1932 |
Vyrobeno kusů | více než 320[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lioré et Olivier LeO.20 byl francouzský třímístný noční dvouplošný bombardér vyráběný společností Lioré et Olivier před 2. světovou válkou.
Vývoj a popis
[editovat | editovat zdroj]Letoun LeO.20.01 byl pokračováním vývoje prototypu letounu s označením LeO.122. Ten zvítězil v roce 1926 ve výběrovém řízení francouzského ministerstva války na nový noční bombardér a výrobce následně obdržel objednávku na prvních 50 letounů LeO.20 BN3. První z nich byly dodány na konci roku 1926 a letové testy probíhaly ve Villacoublay v roce 1927. Do konce prosince 1932 bylo francouzským ozbrojeným silám dodáno posledních 311 letounů.[2]
Letoun byl klasickým vzpěrovým dvouplošníkem, který byl poháněn dvojicí devítiválcových motorů Gnome-Rhône 9Ady s dvoulistými dřevěnými vrtulemi.
Pět letounů bylo později upraveno pro výcvik výsadkářů demontáží střelišť a pumovnice, instalací pěti sedaček podél trupu a zesílením podlahy. Tyto letouny dostaly označení LeO.201.
Operační historie
[editovat | editovat zdroj]Letouny LeO.20 tvořily po celých 10 předválečných let páteř francouzského nočního bombardovacího letectva. Staly se postupně výzbrojí 12 Escadrill ze stavu leteckých pluků č. 21 a 22 dislokované v Nancy a Chartres. S posledními dodávkami byly ustaveny další letecké pluky č. 12 v Remeši a č. 34 v Le Bourget. Pluky byly později převedeny na bombardovací skupiny Groupe de Bombardement. Mimo bombardovacích jednotek letoun sloužil v značných počtech u letecké školy pro piloty vícemotorových letadel v Etampes.[2]
Letoun i po průběžných modernizacích rychle zastarával a byl i poměrně pomalý. Přesto na počátku 2. světové války bylo ještě 92 strojů v letuschopném stavu, přičemž většina z nich sloužila u leteckých škol nebo k vlekání cvičných terčů, a to jak ve vlastní Francii, tak i v severní Africe. Dalších 23 strojů bylo uloženo ve skladech.[2]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]LeO.20
- Dvoumotorový noční bombardér poháněný motory Gnome-Rhône 9Ady.
LeO.201
- Přeznačené letouny LeO.20 pro určené pro výcvik výsadkářů.
Specifikace (LeO.20)
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje pocházejí z publikace „Biplanes, Triplanes, and Seaplanes“.[1]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Rozpětí: 22,25 m
- Délka: 13,81 m
- Výška: 4,26 m
- Nosná plocha: 105 m²
- Plošné zatížení: 52 kg/m²
- Prázdná hmotnost: 2 725 kg
- Max. vzletová hmotnost: 5 460 kg
- Pohonná jednotka: 2× hvězdicový motor Gnome-Rhône 9Ady
- Výkon pohonné jednotky: 420 k (313 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost 198 km/h (u země)
- Cestovní rychlost 175 km/h
- Dostup 5760 m
- Dolet 1000 km
- Čas výstupu do výšky 3000 m 14 min
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 5× kulomet Lewis ráže 7,7 mm (zdvojený na nose a hřbetě letounu, jednoduchý na břiše letounu)
- až 1 000 kg bomb
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]- Brazilské letectvo – provozovalo 2 stroje LeO 20.
- Francouzské letectvo – hlavní uživatel letounů.
- Rumunské královské letectvo – získalo 7 strojů LeO 20.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lioré et Olivier LeO 20 na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DONALD, David. Encyklopedie letadel světa. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 1999. 930 s. ISBN 80-7181-230-7. Kapitola Lioré-et-Olivier 20, s. 566.
- SHARPE, Michael. Biplanes, Triplanes, and Seaplanes. Londýn: Friedman/Fairfax Books, 2000. ISBN 1-58663-300-7. (anglicky)
- BALOUS, Miroslav. Lioré et Olivier LeO.20 BN3. Letectví a kosmonautika. Březen 2015, čís. 3, s. 54 a 55. ISSN 0024-1156.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lioré et Olivier LeO 20 na Wikimedia Commons
- Obrázek letounu LeO 20 na stránkách flickr.com.