Přeskočit na obsah

Linka 1 (metro v Madridu)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linka 1
Nástupiště ve stanici Cuatro Caminos
Nástupiště ve stanici Cuatro Caminos
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Město Madrid
Datum otevření 1919
Barva na mapě světle modrá
Technické informace
Počet stanic 33
Délka 23,876
Soupravy řada 2000 „panda“
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linka 1 madridského metra prochází Madridem v severo-jižním směru mezi stanicemi Pinar de Chamartín na severu a Valdecarros na jihu. Na lince se nachází 33 stanic a délka linky činí 23,876 km. Tratě jsou vybudovány jako úzkoprofilové a nástupiště mají délku 90 m. Jedná se o nejstarší linku v celé síti, první úsek linky byl otevřen v roce 1919, k poslednímu rozšíření došlo v roce 2007.

Poloha linky v rámci sítě metra

Linka pochází následujícími městskými obvody Madridu v severo-jižním směru:

Depo Cuatro Caminos v roce 1921
První zprovozněný úsek linky 1

Výstavba první linky madridského metra začala 19. září 1916.[1] Výstavba trvala tři roky a byla financována jak díky veřejné sbírce, tak částečně i z peněz půjčených bankou a darovaných králem.[2] Při pracích se objevily mnohé obtíže, například s dodávkami materiálu či dodávkami technických součástí do vlaků.

První úsek linky 1, uvedený do provozu králem Alfonsem XIII. v půl čtvrté odpoledne 17. října 1919, byl zároveň prvním úsekem madridského metra a první tratí metro ve Španělsku vůbec. Provoz byl zahájen mezi stanicemi Cuatro Caminos a Sol, nicméně cestující jej mohli využívat až od 31. října. Úsek byl dlouhý 3,48 km a nacházelo se na něm 8 stanic, k zajištění obsluhy sloužilo depo Cuatro Caminos. Za první den provozu se svezlo přes 50 tisíc cestujících, za první rok pak 14 milionů.[2] Další rozšíření na sebe nenechalo dlouho čekat a tak 26. prosince 1921 byl otevřený úsek spojující stanici Sol se stanicí Atocha pod nádražím Madrid–Mediodía (dnešní nádraží Atocha). Po dalším rozšíření 8. května 1923 linka na jihu končila až v obvodu Puente de Vallecas na stejnojmenné stanici. Další zprovozněný úsek byl tentokrát na severu – 6. března 1929 byly otevřeny tři nové stanice, linka tak byla provozována mezi stanicemi Tetuán a Puente de Vallecas.

K dalšímu rozšíření linky došlo až v roce 1961 – nejprve 1. února na severu na stanici Plaza de Castilla a následně 2. července na jihu na stanici Portazgo. V 60. letech také došlo k stavebním úpravám ve stanicích, které umožnily rozšířit délku nástupišť z 60 na 90 m a zvýšit tak kapacitu linky. Zároveň v roce 1966 došlo k uzavření stanice Chamberí. Stanice v současnosti funguje jako muzeum.

V roce 1988 byla otevřena nová stanice Atocha Renfe (mezi stanicemi Atocha a Menéndez Pelayo) a umožnila tak snadnější přestup na vlaky příměstské železnice Cercanías, jakož i dálkové vlaky. V dubnu 1994 bylo otevřeno další jižní rozšíření na stanici Miguel Hernández, následné rozšíření přivedlo linku 4. března 1999 až na stanici Congosto.

Na začátku 21. století se pozornost obrátila také k severní části linky, která nebyla rozšířena 40 let. Nový úsek do stanice Pinar de Chamartín byl otevřen ve dvou fázích – nejprve 30. března 2007 do stanice Chamartín (u stejnojmenného nádraží) a konečně 11. dubna do stanice Pinar de Chamartín.[3] K dosud poslednímu rozšíření došlo 16. května 2007, kdy byly uvedeny do provozu další 3 stanice na jihu s konečnou stanicí Valdecarros.

V roce 2016 proběhla rozsáhlá rekonstrukce 23 stanic na starších úsecích mezi stanicemi Plaza de Castilla a Sierra de Guadalupe.

Souprava řady 2000 ve stanici Sol

Linka se kříží s linkami metra 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10 a linkou lehkého metra (Metro Ligero) ML-1. Ačkoliv protíná trasu linky 7, nemá s ní žádnou přestupní stanici. (Nejkratší vzdálenost je mezi stanicemi Iglesia a Alonso Cano.)

Linka v síti metra patří k těm s úzkým průjezdním profilem. Rozchod koleje je stejný jako v celé síti – netypických 1445 mm. Odběr proudu je realizován trolejovým vedením, pevným v celé délce linky, napětí v soustavě je 600 V ss.

Na lince jsou v současnosti provozovány soupravy řady 2000 od španělského výrobce CAF.

Celá linka se nachází v tarifním pásmu A.

Linka je pokrytá mobilním telefonním signálem v úseku ChamartínPacífico a ve stanici Alto del Arenal.

Seznam stanic

[editovat | editovat zdroj]
Plán linky

Linka v současnosti prochází 33 funkčními a jednou uzavřenou stanicí. Průměrná vzdálenost mezi stanicemi je 724 m.

Budoucnost

[editovat | editovat zdroj]

Další rozšíření na severním konci linky nejsou plánována. Ze stanice Pinar de Chamartín totiž směřuje na východ linka metra 4 a na sever linka ML-1 (lehké metro), rozšíření severovýchodním směrem není potřeba po otevření spojky příměstské železnice mezi nádražím Chamartín a letištěm. Na jihu rozšíření nebylo vyloučeno, ale bylo by možné pouze v dlouhodobém horizontu, protože další sídelní jádra jsou už dost vzdálená.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Línea 1 (Metro de Madrid) na španělské Wikipedii.

  1. ABC.es. 97 curiosidades que debes conocer en el 97 aniversario del Metro de Madrid [online]. ABC.es, 2016-10-16, rev. 2016-10-24 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (španělština) 
  2. a b Článek o historii madridského metra na stránkách k-report.net
  3. ÁLVAREZ, Pilar. El nuevo mapa del metro. El País [online]. 2007-04-12 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (španělština) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MOYA RODRÍGUEZ, Aurora, Laredo, Luis M.; Baztán, Milagros. Metro de Madrid 1919–2009: Noventa años de historia. Příprava vydání Baztán, Milagros. 1. vyd. Madrid: Metro de Madrid, 2009 (17. 10. 2009 tisk). 511 s. ISBN 978-84-613-6154-0. (španělština) 
  • MELIS MAYNAR, Manuel; ARNAIZ RONDA, Manuel; TRABADA GUIJARRO, Jesús; DÍAZ RETANA, José Maria; OLIVÉ BARRAU, Rosa; GONZÁLEZ JIMÉNEZ, Antonio; ALONSO RODRÍGUEZ, Juan Pablo, et. al. Las infraestructuras de Metro y de transportes en la Comunidad de Madrid: Período 1995–2003. Příprava vydání Comunidad de Madrid, Consejería de obras públicas urbanismo y transportes. 1. vyd. Madrid: Comunidad de Madrid, Consejería de obras públicas urbanismo y transportes, 2003. 335 s. ISBN 978-84-451-25052. (španělština) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
← směr Pinar de Chamartín Metro v MadriduLinka 1 směr Valdecarros
     

Pinar de Chamartín BambúChamartín Plaza de Castilla ValdeacederasTetuánEstrechoAlvaradoCuatro Caminos Ríos RosasIglesiaChamberíBilbao Tribunal Gran Vía Sol Tirso de MolinaAntón MartínEstación del ArteAtocha Menéndez PelayoPacífico Puente de VallecasNueva NumanciaPortazgoBuenos AiresAlto del ArenalMiguel HernándezSierra de Guadalupe Villa de VallecasCongostoLa GaviaLas SuertesValdecarros

Kurzívou jsou vyznačeny zatím nedokončené či uzavřené stanice