Kumburk
| Hrad Kumburk | |
|---|---|
 letecký pohled na zříceninu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | před rokem 1325 |
| Zánik | 1658 |
| Stavebník | Markvart z Goldenburka |
| Další majitelé | Vartenberkové, Krušinové z Lichtenburka, Žehušičtí z Nestajova, Berkové z Dubé, Trčkové z Lípy, Smiřičtí ze Smiřic, Valdštejnové, páni z Tyfenbachu, Šternberkové, Trauttmansdorffové |
| Současný majitel | obec Syřenov |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Kumburk, Syřenov,  Česko |
| Souřadnice | 50°29′36,43″ s. š., 15°26′44,1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22941/6-2798 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kumburk je zřícenina gotického hradu, asi 6 km západně od Nové Paky. Nalézá se v jednom z cípů pomyslného trojúhelníku nazývaného Český ráj. Nachází se v nadmořské výšce 639 metrů v okrese Semily, na strmém stejnojmenném vrchu.[1] Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka.[2]
Nejstarší osídlení
[editovat | editovat zdroj]Hradní vrch byl využíván od neolitu, což dokládají nečetné nálezy keramiky kultury s vypíchanou keramikou. Dále je zlomky nádob doloženo osídlení v mladší době bronzové lidem lužické kultury. Stopy případného sídliště, či snad dokonce hradiště, zanikly při výstavbě vrcholně středověkého hradu. Další zlomky keramiky pochází z doby halštatské a z mladší doby hradištní v raném středověku.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Hrad založil roku 1325 Markvart z Vartenberka. O sto let později během husitských válek je uváděn vlastníkem Hynek Krušina z Lichtenburka, který byl orebitským hejtmanem. Asi právě on nechal postavit vnější opevnění. Jednotlivé části hradu byly budovány spirálovitě nad sebou.[4]
Po husitských válkách získal hrad Jindřich Berka z Dubé. Po něm se hradu ujali Trčkové z Lípy a rodina Smiřických. V 16. století byl hrad používán jako vězení. V době třicetileté války ho zpustošili Švédové. Roku 1658 byl zbořen na příkaz císaře Leopolda I.[5]
Kvůli několika pověstem zříceniny navštívil básník Karel Hynek Mácha. V horní věži je umístěna pamětní deska připomínající básníka. V současnosti se o správu hradu stará Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, které se postaralo o vybudování vyhlídkové věže a také zde pořádá různé kulturní akce, které mají charitativní účel (za vybrané peníze se hrad dále rekonstruuje).[6]
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]- Zikmund Smiřický a po jeho smrti dcera Markéta Salomena zde kdysi 11 let věznili Zikmundovu dceru Elišku Kateřinu, milující prostého kováře. Osvobodil ji odtud až Ota z Vartenberka.
- Je zde ukryt velký poklad hlídaný kohoutem s ohnivýma očima.
- Zjevují se tu přízraky panny Meluzíny a smutného myslivce.
Cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]Ke zřícenině vede žlutě značená turistická trasa, která začíná v nejbližší vlakové zastávce Syřenov a měří 3 km. Ve vzdálenosti 0,5 km pod zříceninou tuto trasu křižuje červeně značená cesta. Ta vede západním směrem na Klepandu na jižním okraji obce Syřenov (vzdálenost 2 km), na východ pokračuje na rozcestí Skalka pod Kumburkem u vesnice Brdo (1 km) a dále do Nové Paky (5 km).[7][8]
Z věže je kromě nedalekých vesnic Úbislavice a Zboží Novou Paku výhled na Český ráj a na Krkonoše. Několik kilometrů západně od hradu Kumburk se nachází další zřícenina Bradlec. Oproti Bradleci se na Kumburku zachovala ale mnohem větší část stavební substance, především spodní část paláce a zbytky věží i zdí.
Hrad je volně přístupný, o víkendech bývá obsazený šenk. Sdružení několikrát do roka pořádá na hradu akce s historickou tematikou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-29]. Identifikátor záznamu 133922 : hrad Kumburk, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DRNOVSKÝ, Pavel. Pravěké a raně středověké osídlení vrchu Kumburku u Jičína (okr. Semily). Archeologie východních Čech. 2017, roč. 2015, čís. 10, s. 61–62. ISSN 1805-4676.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 53, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kumburk, s. 256.
- ↑ KOVÁŘOVÁ, Iva. OBRAZEM: Výhled z: Kumburk si nyní vychutnáte z nové vyhlídky. Jičínský deník. 2017-07-31. Dostupné online [cit. 2018-08-15].
- ↑ Zřícenina hradu Kumburk [online]. Turnov: Sdružení Český ráj. Dostupné online.
- ↑ Kumburk. Zříceniny gotického hradu [online]. 1999. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kumburk na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Střípky historie a záhad z Českého ráje: Kumburk na www.nasepojizeri.cz
