Kozlík lékařský
 Kozlík lékařský | |
|---|---|
 Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | štětkotvaré (Dipsacales) |
| Čeleď | zimolezovité (Caprifoliaceae) |
| Rod | kozlík (Valeriana) |
| Binomické jméno | |
| Valeriana officinalis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) je léčivá rostlina z čeledi zimolezovitých. Je to vysoká vytrvalá bylina se zpeřenými listy a hustými květenstvími drobných bílých nebo narůžovělých květů. Celá rostlina charakteristicky páchne. Vyskytuje se v nižších polohách po celé České republice. Kozlík lékařský je využíván jako léčivá rostlina a je i pěstován. Kozlík lékařský má také podobné účinky na kočky jako šanta kočičí – tato rostlina je silně přitahuje svou vůní a je běžné vidět kočky, které se kolem kozlíku lékařského pohybují nebo na ní leží. [1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kozlík lékařský je vytrvalá přímá bylina s charakteristickým pachem, dorůstající výšky asi 60 až 200 cm. Lodyha bývá přímá, v květenství větvená, rýhovaná a mimo uzliny lysá. Vyrůstá z krátkého, silného, vertikálního, podzemního oddenku. Lodyžní listy jsou lichozpeřené, dlouze řapíkaté, složené nejčastěji ze 7 až 9 párů lístků. Lístky jsou kopinaté, obvykle 7 až 12 mm široké, na okraji hustě zubaté, na bázi často sbíhají na vřeteno listu. Koncový lístek bývá stejně široký jako postranní lístky. Květenství je hustý, větvený, latovitý vidlan, složený z drobných oboupohlavných květů. Květy jsou bílé až růžové, 3 až 6 mm dlouhé, nálevkovité, vonné. Tyčinky a čnělka vyčnívají z korunní trubky, která je na bázi mírně vydutá. Kvete v létě, nejčastěji v červenci. Plody jsou kopinaté, lysé, 2 až 3,5 mm dlouhé nažky.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Kozlík lékařský se v České republice vyskytuje roztroušeně až dosti hojně zejména v nižších polohách. Roste na trvale vlhkých půdách bohatých živinami, zejména dusíkem. Roste jak v přirozených, tak v druhotných společenstvech. Lze jej nalézt na vysokobylinných loukách, v lemových společenstvech, v údolních nivách a podél vodních toků i na synantropních stanovištích, jako jsou železniční náspy, silniční příkopy, hradní návrší a podobně. Nezřídka se také vyskytuje jako pozůstatek kultur. Vyskytuje se od nížin do kolinního a řidčeji až do submontánního stupně, kde roste v nadmořských výškách do 1000 metrů.[2][3]
Celkový areál výskytu kozlíku lékařského sahá od střední a jižní Evropy až po Ural.[2]
Podobné druhy
[editovat | editovat zdroj]V České republice roste celkem 6 druhů kozlíků. Z nich jsou s kozlíkem lékařským zaměnitelné dva: kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera) a kozlík výběžkatý (V. excelsa). Všechny tyto 3 druhy jsou řazeny do skupiny blízce příbuzných druhů, označované jako Valeriana officinalis agg. a někdy (např. ve starší literatuře) se od kozlíku lékařského ani nerozlišují. Kozlík výběžkatý se od kozlíku lékařského odlišuje zejména tvorbou nadzemních i podzemních výběžků a menším počtem lístků skládajících lodyžní listy. Kozlík ukrajinský kvete časněji než kozlík lékařský a má krátce řapíkaté až přisedlé střední lodyžní listy složené z většího počtu lístků. Na rozdíl od obou těchto druhů osidluje kozlík lékařský často synantropní stanoviště.[2]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Kozlík je léčivá rostlina známá již od středověku a již od pradávna se nejrůznějším způsobem upravuje a užívá. Je to jedna z vůbec prvních homeopaticky upravovaných bylin.[4] Výchozím materiálem je sušený oddenek, získaný nejlépe v květnu. Oddenek se omyje studenou vodou a suší se při teplotě do 30 °C.
Kozlíková tinktura se užívá při nespavosti, neurastenii, bolestech hlavy, křečovitých bolestech spojených s mdlobami, neuralgii, slabosti nohou, nervozitě, žaludečních křečích, nadýmání a pocitech strachu.[4]
Kyselina valerová a izovalerová obsažené v kozlíku lékařském mají silný vliv na chování koček. Podobně jako vůně šanty kočičí vyvolává i vůně kozlíku u koček libý vjem. Sušený kozlík je tak možné použít při výrobě hraček pro kočky. Tinkturu lze použít ke zpříjemnění pobytu kočky v cizím prostředí atp.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FarmaZdravi.cz [online]. 2019-05-21 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ a b JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 2. díl. [s.l.]: [s.n.], 1995. S. 258.
- ↑ Srdcem pro kočky [online]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozlík lékařský na Wikimedia Commons - Kozlík lékařský na BioLib.cz
- (anglicky) Valerian
