Klášter Hradiště nad Jizerou
Klášter Hradiště nad Jizerou | |
---|---|
Obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Mnichovo Hradiště |
Obec s rozšířenou působností | Mnichovo Hradiště (správní obvod) |
Okres | Mladá Boleslav |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°31′24″ s. š., 14°56′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 018 (2024)[1] |
Rozloha | 4,62 km²[2] |
Katastrální území | Klášter Hradiště nad Jizerou |
Nadmořská výška | 228 m n. m. |
PSČ | 294 15 |
Počet domů | 358 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Klášter Hradiště nad Jizerou 2 294 15 Klášter Hradiště n.Jiz. [email protected] |
Starosta | Jiří Navrátil |
Oficiální web: www | |
Klášter Hradiště nad Jizerou | |
Další údaje | |
Kód obce | 536024 |
Kód části obce | 65510 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Klášter Hradiště nad Jizerou (německy Kloster an der Iser) se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský, necelé 2 km západně od města Mnichovo Hradiště. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. U obce se nachází soutok Zábrdky s Jizerou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1144.[4] Husitské oddíly, táhnoucí z Hradecka na pomoc Praze, ohrožené křižáky, sem přitáhly 30. dubna 1420 pod vedením Hynka Krušiny z Lichtenburka a zdejší sídlo mnichů vypálily. Klášterní statky zabral Jan z Vartenberka na Ralsku. Více než sto let, až do druhé poloviny šestnáctého století, zůstal klášter v troskách.
Roku 1570 přišel Jiří z Labouně, který zde začal stavět zámek v renesančním stylu. Za krátkou dobu přešel nový zámek do rukou Václava Budovce z Budova, který zde rovněž provedl některé stavební úpravy. Z té doby pochází brána zámku v typickém renesančním provedení. Dne 21. června 1621 byl Budovec z Budova popraven v Praze na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Novým majitelem zámku se stal Albrecht z Valdštejna. Jeho příbuzní podrželi zámek i po jeho smrti a po celé 18. století.
V roce 1852 byl v zámku umístěn pivovar, roku 1869 zámek postihl požár a budova pak byla plně přizpůsobena potřebám pivovaru. Ke konci 19. století pivovar Klášter patřil mezi sedm největších pivovarů v českých zemích.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Ptýrov.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[9]
- 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[11]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Klášter Hradiště nad Jizerou s 1150 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[12] poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, sbor dobrovolných hasičů, bednář, cihelna, cukrář, obchod s droždím, elektrický podnik, galanterie, 3 holiči, 3 hostince, kapelník, knihař, 2 koláři, konsum, 2 kováři, 3 krejčí, malíř, 2 mlýny, modistka, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, pivovar Klášter, pokrývač, porodní asistentka, 2 povozníci, 4 řezníci, sedlář, sladovna, 6 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, 2 trafiky, 4 truhláři, 2 zámečníci.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V obci se vyrábí pivo. Pivovar Klášter patří do pivovarské skupiny Pivovary Lobkowicz Group.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice II/268 Mimoň – Ralsko – Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Horní Bousov. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti tři kilometry ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova. V obci měly zastávku v pracovních dnech května 2011 tyto příměstské autobusové linky:
- Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště-Mimoň (3 spoje tam i zpět),
- Mnichovo Hradiště-Klášter Hradiště nad Jizerou-Mladá Boleslav (7 spojů tam, 9 spojů zpět),
- Mnichovo Hradiště-Jivina-Cetenov,Hrubý Lesnov (4 spoje tam i zpět),
- Mnichovo Hradiště-Dolní Krupá-Rokytá (4 spoje tam, 5 spojů zpět) a
- Mnichovo Hradiště-Mukařov,Vicmanov (4 spoje tam i zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus).
Sport a rekreace
[editovat | editovat zdroj]- Letní koupaliště[13] s kempem a občerstvením je otevřeno od června do září.
- Fotbalový klub SK Klášter Hradiště hraje na vlastním hřišti poblíž koupaliště.
- Hasičský sport se provozuje na regionální úrovni.
- V okolní krajině jsou rozmístěny desítky soch vyrobených během sochařských sympozií.
- Centrum obce je důležité východisko značených turistických cest a cyklostezek do regionu Podralsko.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Klášter Hradiště, změněný na zámek a nakonec na pivovar
- Kostel Narození Panny Marie
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Líska turecká – památný strom
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pivovar Klášter – nádvoří někdejšího kláštera a zámku
-
Pivovar Klášter, v popředí pomník obětem první světové války
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 134. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 465.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 568. (česky a německy)
- ↑ Koupaliště Klášter Hradiště. www.koupani.cz [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Hradiště nad Jizerou na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hradiště (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Klášter (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Klášter Hradiště nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)