Karl Schrötter
| Karl Schrötter | |
|---|---|
| Starosta Olomouce | |
| Ve funkci: 1866 – 1872 | |
| Předchůdce | Franz Hein |
| Nástupce | Josef Engel |
| Narození | 23. července 1827 Olomouc  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. listopadu 1872 (ve věku 45 let) Olomouc  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Marie, roz. Weberová |
| Děti | Marie, Hugo, Karl |
| Profese | lékárník, velkostatkář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Schrötter, plným jménem Karl Borromeus Johann Nepomuk Alois Schrötter (23. července 1827 Olomouc[1] – 7. listopadu 1872 Olomouc[2]), byl lékárník a starosta Olomouce německé národnosti.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině olomouckého lékárníka Johanna Nepomuka Schröttera a jeho manželky Františky, rozené Starniglové.[1] Rod Schrötterů patřil mezi olomoucké lékárníky, kteří od roku 1778 sídlili na olomouckém Horním náměstí.[3][4][5]
Karl Schrötter vystudoval chemii a pokračoval v rodinné tradici lékárníků, kteří provozovali tzv. Krajinskou lékárnu. Též externě vyučoval chemii na olomoucké vyšší státní reálce. Byl ředitelem různých společností a velkostatkářem v Jesenci. V roce 1865 byl zvolen místostarostou, v roce 1866 starostou Olomouce. V roce 1870 byl znovu zvolen starostou a též poslancem Moravského zemského sněmu.[6]
V roce svého znovuzvolení Karl Schrötter onemocněl na zápal plic a zánět osrdečníku. Jeho zdravotní stav byl proměnlivý a zemřel o dva roky později. Město Olomouc uspořádalo Karlu Schrötterovi slavnostní pohřeb s průvodem procházejícím městem, na kterém byly zastoupeny osobnosti a spolky. Přestože zesnulý starosta Schrötter byl Němec a jeho politika spíše proněmecká, v pohřebním průvodu byl zastoupen i Sokol.[7]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Karl Schrötter byl ženat s Marií, rozenou Weberovou, původem z Výšovic. V matrikách narozených byly prozatím dohledány děti Marie (* 1851) a Hugo (1856–1911), který se stal profesorem chemie ve Štýrském Hradci.[8] Rodina bydlela v domě č. p. 323.[9][10] Velkostatek v Jesenci spravoval po otci další syn, právník a zemský poslanec Karl Schrötter ml. (??–1908).[11]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Jako zastupitel města a pozdější starosta se Karl Schrötter zasloužil např. o reformu obecného školství v Olomouci. Za jeho výkonu funkcí byla reorganizována městská policejní stráž, přebudován městský vodovod, rozšířeno vydláždění, byl reorganizován městský hasičský spolek.[p 1][4]
Ve funkci starosty se též pokoušel o zrušení olomoucké pevnosti, což by umožnilo rozvoj města. Za svého života však tohoto cíle nedosáhnul,[12] podobně jako obnovení univerzity.[13]
Karl Schrötter se též zasloužil o založení městského parku (Stadtpark), dnešních Smetanových sadů. Původní Rudolfova alej byla za prusko-rakouské války roku 1866 z obranných důvodů z větší části zničena. V září téhož roku bylo povoleno založení městského parku na plochách na tuto alej navazujících a v krátké době bylo provedeno.[14][p 2]
V říjnu 1866 navštívil Olomouc císař František Josef I., který starostu Schröttera vyznamenal rytířským křížem řádu Františka Josefa (Ritterkreuz des Franz-Josefs-Ordens).[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Olomouc, sv. Mořic, 1823–1830, snímek 160 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bürgermeister Dr. Schrötter +. Neues Fremden-Blatt. 9. 11. 1872, s. 18. Dostupné online. (německy)
- ↑ Historie lékárny [online]. Krajinská lékárna Olomouc [cit. 2017-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-12.
- ↑ a b BAŘINOVÁ, Kristýna. Vývoj obecní samosprávy města Olomouce v období let 1848-1914. Brno, 2011 [cit. 2017-09-07]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Šťouračová. Dostupné online.
- ↑ HUDECZEK, Richard. Adressbuch der königlichen Hauptstadt Olmütz. Olomouc: Kramář a Procházka, 1899. Dostupné online. (německy) Archivováno 12. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Prager Abendblatt. 4. 7. 1870, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Das Leichenbegängniss des Bürgermeisters Dr. Schrötter in Olmütz. Die Presse. 12. 11. 1872, s. 19. Dostupné online. (německy)
- ↑ MADER, Bernd. Die Familie Schrötter [online]. Austria-Forum [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených, Olomouc-vnitřní město, 1844–1853, snímek 215, Záznam o narození a křtu dcery Marie [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených, Olomouc-vnitřní město, 1854–1869, snímek 46, Záznam o narození a křtu syna Huga [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Todesfälle (německy). Grazer Tagblatt. 31. 10. 1908, s. 3. Dostupné online.
- ↑ PUŠ, Ivan. Starosta Karl Brandhuber a národní život v Olomouci za jeho úřadu (1896-1918). Olomouc, 2013. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Trapl. Dostupné online.
- ↑ Spáčil, Vladimír; Tichák, Milan. V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu století. Olomouc: Memoria, 2002. ISBN 80-85807-18-1. S. 41.
- ↑ HRONOVÁ-ŠAFÁŘOVÁ, Lucie. Zhodnocení krajinářské architektury a zahradního umění v 19. století se zaměřením na městské parky. Lednice, 2010. Disertační práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Jiří Damec. s. 142–144. Dostupné online.
- ↑ PENSCHA, Franz. Beitrage zur Chronik von Olmütz, 1. Abtheilung (Pamětní spis k návštěvě císaře). Olomouc: [s.n.], 1867. (německy)