Kadidlová stezka
Kadidlová stezka, pouštní města v Negevu (Avdat, Mamšit, Chaluca, Šivta) | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Izrael |
Souřadnice | 31°5′51″ s. š., 34°39′28″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iii, v |
Odkaz | 1107 (anglicky) |
Oblast | Evropa |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2005 (29. zasedání) |
Kadidlová stezka (či Kadidlová cesta, hebr. דרך הבשמים) je jednou z starověkých cest, které sloužily zejména Nabatejcům k transportu zboží z Asie do Evropy. Většinu zboží tvořilo koření, parfémy, sůl (ve starověku měla velmi vysokou cenu kvůli její schopnosti konzervovat jídlo) a také asfalt, který sloužil k utěsňování lodí, a kadidlo, po kterém tato obchodní cesta dostala své jméno.
Roku 2005 byla Kadidlová stezka zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Podoba stezky
[editovat | editovat zdroj]Z Asie bylo zboží převáženo na lodích do přístavů v oblasti dnešního Jemenu, odkud stezka vycházela a vedla přes pouště v Saúdské Arábii do Jordánska, kde se rozdělovala na dvě základní větve. Jedna vedla přes Negev do tehdy velkého přístavu v Gaze. Odtud pak bylo zboží převáženo na lodích do Evropy. Druhá větev pak vedla přes Damašek k pobřeží moře v Libanonu.
Nabatejcům, kteří spojení mezi přístavy v Jemenu a na pobřeží Středozemního moře zprostředkovávali a střežili, plynuly z této činnosti nemalé příjmy, takže mohla v poušti okolo stezky vznikat bohatá nabatejská města, jako např. Petra.[1]
Síť obchodních cest zahrnovala ve starověku také Královskou stezku, „Mořskou stezku“ (Via Maris) či Solnou stezku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku דרך הבשמים na hebrejské Wikipedii.
- ↑ * BIČ, Miloš. Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 230.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kadidlová stezka na Wikimedia Commons