Přeskočit na obsah

Křest ponořením

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křest úplným ponořením do řeky v New Bernu v Severní Karolíně na přelomu 19. a 20. století.
Masacciova malba z 15. století, kaple Brancacci, Florencie

Křest ponořením (známý také jako křest imerzí nebo křest submerzí) je způsob křtu, který se odlišuje od křtu afúzí (poléváním) a asperzí (kropením), někdy bez upřesnění, zda se jedná o úplné nebo částečné ponoření,[1][2][3][4][5] ale velmi často s uvedením, že křtěná osoba je ponořena do vody úplně.[6][7][8][9] Tento termín se také, i když méně často, používá výhradně pro způsoby křtu, které zahrnují pouze částečné ponoření (viz níže Terminologie).

Terminologie

[editovat | editovat zdroj]

Křest ponořením někteří chápou jako ponoření celého těla pod hladinu vody.[9][10][11][12]

Jiní mluví o křtu ponořením jako o kompletním nebo částečném[13][14][15] a nepovažují za tautologické označovat určitou formu křtu ponořením jako „úplnou“[16][17] nebo „totální“.[18][19]

Jiní používají termín „křest ponořením (imerze)“ pro pouhé částečné ponoření hlavy do vody nebo polévání hlavy člověka stojícího ve křestním bazénu,[20][21][22][23] a místo toho používají pro křest, který zahrnuje úplné ponoření těla pod vodu, termín „křest potopením (submerze)“.[21][22][24][25]

Rané křesťanství

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: Křest v raném křesťanství

Učenci se obecně shodují, že raná církev křtila ponořením.[26] Používala i jiné formy.[27][28][29] Ponoření bylo pravděpodobně normou, ale v různých dobách a na různých místech se pravděpodobně používalo ponoření, ať už úplné nebo částečné, a také afúze.[30][31] Křest nemocných nebo umírajících se obvykle prováděl jiným způsobem než částečným ponořením a byl stále považován za platný.[32]

Někteří autoři hovoří o prvních křesťanech, kteří křtili úplným ponořením (tj, ponořením křtěné osoby),[33][34][35][36][37] nebo uvádějí pouze to, že se upřednostňovalo úplné ponoření.[38] Jiní hovoří o prvních křesťanech, kteří křtili buď ponořením, nebo potopením.[39] V jedné z forem raně křesťanského křtu stál kandidát ve vodě a voda se lila na horní část těla[27] a Oxfordský slovník křesťanské církve uvádí, že přinejmenším od 2. století se křest udílel způsobem, „při němž byla část těla kandidáta ponořena do křestní vody, která byla vylita na zbytek těla“.[24]

Archeologické důkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kalixtovy katakomby: Křest na obraze ze 3. století
Hlavní článek: Křest

William Sanford La Sor, Lothar Heiser, Jean-Charles Picard, Malka Ben Pechat a Everett Ferguson se shodují, že raně křesťanský křest se obvykle prováděl úplným ponořením. Sanford La Sor (1987) považuje za pravděpodobné, že archeologické důkazy svědčí ve prospěch úplného ponoření.[40] Lothar Heiser (1986),[41] podobně chápe literární a obrazové důkazy tak, že ukazují na úplné ponoření.[42] Jean-Charles Picard (1989),[43] dochází ke stejnému závěru,[44] stejně jako Malka Ben Pechat (1989).[45] Studie Everetta Fergusona (2009) podporuje názor La Sora, Heisera, Picarda a Pechata.[46][47] Frank K. Flinn také tvrdí, že ponoření bylo úplné, a říká, že raná církev dávala přednost úplnému ponoření do proudu nebo do moře, nebo, pokud nebyly k dispozici, do fontány nebo nádrže o velikosti vany.[48]

Křest v raně křesťanském umění

Jiná literatura, která komentuje ranou církevní praxi, hovoří o ponoření, aniž by upřesnila, zda se jednalo o úplné nebo částečné ponoření. Jedna z novějších biblických encyklopedií hovoří o „konsensu vědeckých názorů“, že křestní praxe Jana Křtitele a apoštolů byla ponořením.[49] Biblický slovník říká, že křest se obvykle prováděl ponořením.[50] Mezi dalšími zdroji Old uvádí, že se obvykle používalo ponoření (i když ne jediná forma),[28] Grimes říká: „Není pochyb o tom, že raně křesťanský křest byl křtem dospělých ponořením.“[51] Howard Marshall říká, že ponoření bylo obecným pravidlem, ale používala se také afúze a dokonce kropení,[52] protože „archeologické důkazy podporují názor, že v některých oblastech se křesťanský křest konal afúzí“.[53] Jeho prezentaci tohoto názoru označili Porter a Cross za „přesvědčivý argument“.[54] Laurie Guy říká, že ponoření bylo pravděpodobně normou, ale v různých dobách a na různých místech se pravděpodobně používalo plné ponoření, částečné ponoření a afúze.[55] Tischler říká, že úplné ponoření se zřejmě používalo nejčastěji.[56] Stander a Louw tvrdí, že ponoření bylo převládající praxí rané církve.[57] Grenz říká, že Nový zákon neuvádí konkrétně, jaký úkon křtitel udělal s křtěnou osobou, když byli oba ve vodě,[58] ale dodává „Nicméně docházíme k závěru, že ze tří způsobů nese ponoření nejsilnější argumenty – exegeticky, historicky i teologicky. Proto by za normálních okolností mělo být preferovanou, dokonce jedinou praxí církve.“[59] Většina badatelů se shoduje, že ponoření bylo praxí novozákonní církve.[60][61][62]

Oxfordský biblický slovník (2004) říká: „Archeologické důkazy z prvních staletí ukazují, že křest byl někdy udělován potopením (submerzí) nebo ponořením (imerzí)..., ale také afúzí z nádoby, kdy byla voda vylita na hlavu kandidáta.“[63]

Cambridge History of Christianity (2006) také na základě archeologických nálezů dochází k závěru, že polévání hlavy třikrát vodou bylo časté.[64]

Robin Jensen píše: „Historikové někdy předpokládali, že křest se obvykle konal úplným ponořením – nebo potopením – těla (,máčenímʻ). Archeologické a ikonografické důkazy jsou však v tomto ohledu nejednoznačné. Mnoho – ne-li většina – dochovaných křtitelnic je příliš mělkých na to, aby umožňovaly ponoření. Kromě toho značný počet vyobrazení ukazuje, že křestní voda je vylévána na hlavu kandidáta (afúze), a to buď z nějakého vodního přepadu, nebo z džbánu, nebo z nějaké liturgické nádoby.“[65] Eerdmanův slovník Bible také zpochybňuje „obvyklý předpoklad, že všechny křty v Novém zákoně byly ponořením“, když uvádí, že některé rané křtitelnice byly dostatečně hluboké, aby se v nich dalo stát, ale ne dost široké, aby se v nich dalo ležet, a zmiňuje, že starověká vyobrazení Krista při jeho křtu ukazují, jak stojí ve vodě hluboké po pás.[66] Ponoření, které používali první křesťané při křtu, „nemuselo znamenat úplné ponoření do vody“,[67][68] a i když mohlo být běžnou praxí, nebylo považováno za nezbytný způsob křtu,[69] takže se mohly používat i jiné způsoby.[70] Úplné ponoření, na rozdíl od částečného ponoření, mohlo být v raném křesťanství dokonce okrajovou praxí.[71]

Nejstarší popis křesťanského křtu mimo Nový zákon

[editovat | editovat zdroj]

Didaché neboli Učení dvanácti apoštolů, anonymní kniha o 16 krátkých kapitolách, je pravděpodobně nejstarším známým písemným návodem pro udílení křtu mimo Bibli. Jeho první verze vznikla asi v letech 60–80 n. l.[72] Druhá, s vsuvkami a doplňky, byla napsána asi v letech 100–150 n. l.[72] Toto dílo, znovuobjevené v 19. století, poskytuje jedinečný pohled na křesťanství v apoštolském věku. Jeho pokyny ke křtu jsou následující:

A nyní ke křtu: takto se křtí. Dejte veřejné poučení o všech těchto bodech a pak křtěte v tekoucí vodě ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého... Nemáte-li tekoucí vodu, křtěte v nějaké jiné. Nemůžete-li ve studené, pak v teplé. Nemáte-li ani jedno, pak třikrát vylijte vodu na hlavu ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Před křtem se navíc musí postit ten, kdo křtí, i ten, kdo je křtěn, a všichni ostatní, kdo mohou. A tomu, kdo je křtěn, musíš říci, aby se předtím jeden nebo dva dny postil.[73][74]

Komentáře, včetně těch, které rozlišují ponoření od ponoření, obvykle chápou, že Didaché dává přednost křtu ponořením,[75][76][77][78] v „živé vodě“ (tj. v „proudící vodě“); tekoucí voda, chápaná jako symbol života).[79] Barclay poznamenává, že Didaché ukazuje, že křest v rané církvi probíhal pokud možno úplným ponořením.[80] Barton popisuje ponoření v Didaché jako „ideálně úplným ponořením“,[81] a Welch říká, že to bylo „úplné ponoření“.[82] V případě nedostatku vody připouští polévání („afúzi“),[83][84][85][31][86] které odlišuje od ponoření, přičemž používá řecké slovo ekcheō,[87] („nalít“, v českém překladu) a nikoli baptizō („křtít“, v českém překladu), které však stále považuje za formu křtu (baptisma).[88]

Martin a Davids uvádějí, že Didaché předpokládá „určitou formu ponoření“,[89] a Oxford Dictionary of the Christian Church (Oxfordský slovník křesťanské církve) odkazuje své čtenáře na heslo o ponoření (imerze), které rozlišuje od submerze a afúze.[90]

Didaché uvádí že „první výslovnou zmínku o křtu poléváním, ačkoli Nový zákon možnost této praxe nevylučuje.“[91] Brownson říká, že Didaché neuvádí, zda se při použití tekoucí vody doporučovalo polévání nebo ponoření,[92] a Sinclair B. Ferguson tvrdí, že jediný způsob, který Didaché zmiňuje, je lití.[93] Lane říká, že „je pravděpodobné, že ponoření bylo ve skutečnosti běžnou praxí křtu v rané církvi, ale nebylo považováno za důležitou záležitost“, a uvádí, že Didaché nenaznačuje, že by lití vody bylo méně platné než ponoření.[94]

Židovsko-křesťanská sekta známá jako ebionité byla známá tím, že se ponořovala do rituální lázně (hebrejsky mikve), přičemž ponáření lidé byli zcela oděni.[95]

Novozákonní studia

[editovat | editovat zdroj]
Křest ponořením v syromalabarské katolické církvi v Indii

Křesťanští teologové, jako je John Piper, používají několik částí Nového zákona, aby podpořili úplné ponoření („submerzi“) jako zamýšlený symbol:

1) Význam slova baptizo v řečtině je v podstatě „ponořit“ nebo „potopit“, nikoliv pokropit, 2) Popisy křtů v Novém zákoně naznačují, že lidé šli do vody, aby byli ponořeni, a nikoliv, že jim byla přinesena voda v nádobě, aby ji mohli lít nebo jí kropit – Mt 3, 6 (Kral, ČEP), „v Jordánu“; Mt 3, 16 (Kral, ČEP), „vyšel z vody“; Jan 3, 23 (Kral, ČEP), „tam bylo mnoho vody“; Sk 8, 38 (Kral, ČEP), „sestoupil do vody“). 3) Ponoření odpovídá symbolice pohřbení s Kristem – Řím 6, 1–4 (Kral, ČEP); Kol 2, 12 (Kral, ČEP).[96]

Piper tvrdí, že křest odkazuje na fyzické ponoření do vody a vynoření ve víře částečně kvůli odrazu tohoto symbolu v Kolosanům – Kol 2, 12 (Kral, ČEP), kde se říká: „Byli jste s ním pohřbeni ve křtu a spolu s ním vzkříšeni skrze vaši víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých skrze slávu Otce, abychom i my chodili v novém životě.“[96] Jiní tvrdí, že v Novém zákoně není žádný důkaz o tom, že by se používal jeden způsob křtu.[97][98][99][100]

Kritika teorie úplného ponoření („submerze“)

[editovat | editovat zdroj]

Gramatická kritika

[editovat | editovat zdroj]

Jako kritika tvrzení, že ve Sk 8, 38–39 (Kral, ČEP), což je jediná zmínka v Novém zákoně o křesťanském křtu konaném na otevřeném prostranství, úkony „sestoupení do vody“ a „vystoupení z vody“ naznačují, že tento křest byl proveden ponořením, se poukazuje na to, že „sestoupení do“ a „vystoupení z“ řeky nebo stojaté vody, úkony, které se tam připisují jak křtiteli, tak křtěnému, nemusí nutně zahrnovat ponoření do vody.[101] V devatenáctém století napsal antiimerziolog Rev. W. A. McKay polemické dílo proti křtu ponořením a tvrdil, že je to teologický vynález římskokatolické církve.[102] McKay rozlišoval mezi ponořením a litím[103] a domníval se, že βαπτίζω se vztahuje na lití (které McKay chápal jako stání ve vodě a polévání hlavy vodou), na rozdíl od ponoření.[104][105][106] Zpochybnil křest ponořením a napsal:

Kde je důkaz, že byl eunuch ponořen? „Vždyť,“ volá Křtitel, „vstoupil s Filipem do vody a zase z ní vyšel.“ Není však taková úvaha malicherná vůči zdravému rozumu? Copak tisíce lidí nevstupují do vody a nevycházejí z ní, aniž by se ponořili pod vodu? Není snad řečeno, že Filip vstoupil do vody a vyšel z ní stejně jako eunuch? „Oba“ šli. Jestliže tedy dokazují, že eunuch byl ponořen, dokazují také, že Filip byl ponořen.[107]

V téže pasáži se křest odlišuje od vstupu do vody: „Oba sestoupili do vody, Filip i eunuch, a on ho pokřtil. A když vylezli z vody...“.

Jak McKay a další také upozornili, řecká předložka εἰς, která je zde přeložena jako „do“, je stejná, jaká je použita, když je Petrovi řečeno, aby šel k moři a vzal první rybu, která se vynoří – Mt 17, 27 (Kral, ČEP), a v dalších pasážích, kde zjevně neznamená ponoření. Ve skutečnosti se v téže 8. kapitole Skutků apoštolů předložka εἰς objevuje jedenáctkrát, ale pouze jednou je běžně překládána jako „(směrem) do“; v ostatních verších, v nichž se objevuje, je nejlépe překládat ji jako „do“.[108] Stejná nejasnost se týká i předložky ἐκ.[109]

Lexikální kritika

[editovat | editovat zdroj]

Jan Kalvín (1509-1564) napsal, že „je zřejmé, že výraz křtít znamená ponořit a že tuto formu používala prvotní církev“, ale ve stejném kontextu (Institutes of the Christian Religion IV, xv, 19),[110] kde použil stejné sloveso „ponořit“, ale naznačil, že to nemusí nutně znamenat ponoření „celé“, také napsal: „Církvím by měla být v tomto ohledu ponechána volnost, aby jednaly podle rozdílnosti zemí. Je jedno, zda je křtěný ponořen celý a zda třikrát či jednou, nebo zda je vodou pouze polit či pokropen“. Moderní odborná lexikografie definuje βαπτίζω jako potopit, namočit nebo ponořit, přičemž uvádí příklady jeho použití pro pouhé částečné ponoření.[111]

Syntaktická kritika

[editovat | editovat zdroj]

Marek – Mk 7, 3–4 (Kral, ČEP) a Lukáš – Lk 11, 38 (Kral, ČEP) jsou dva případy novozákonního použití slovesa baptizo mimo kontext křesťanského křtu. Jeden z nich hovoří o tom, že farizeové nejedí, dokud si důkladně „neumyjí ruce“ (nipto, běžné slovo pro umytí něčeho), a po příchodu z trhu nejedí, dokud se „neumyjí“ (doslova „nepokřtí“, pasivum nebo střední rod slova baptizo). Druhý vypráví, jak se farizeus, u něhož Ježíš jedl, „podivil, že se před večeří nejprve ,neumylʻ (doslova ,nepokřtilʻ, aorist pasiva baptizo)“. Některé komentáře tvrdí, že tyto dvě pasáže ukazují, že slovo baptizo v Novém zákoně nelze považovat za slovo s významem „ponořit“.[112]

V prvním z těchto dvou úryvků jsou jako „umyté“ označeny právě ruce – Mk 7, 3 (Kral, ČEP), nikoli celé osoby, které jsou popsány jako ty, které se (doslova) „pokřtily“ – Mk 7, 4–5 (Kral, ČEP). Zodhiates zde identifikuje význam slova baptizo jako „ponořit se“, i když ne zcela („umýt část těla, například ruce“),[113] ale slovo je moderními anglickými překlady Bible,[114] odbornými komentáři[115] a překladatelskými příručkami překládáno jako „umýt se“ nebo „očistit se“, nikoliv jako „pokřtít se“ nebo „ponořit se“.[116] Ze stejného důvodu uvádí Liddell-Scott-Jonesův řecko-anglický lexikon (1996) další pasáž – Lk 11, 38 (Kral, ČEP) jako příklad užití slova baptizo ve významu „vykonat očistu“, nikoli „křtít“, „ponořit“, „potopit“, „namočit“, „imerze“,[117] a také lexikon Bauera a Dankera jej považuje za příklad odvozeného významu „obřadně omýt za účelem očisty“, odlišného od základního významu („ponořit“) slovesa baptizo,[118] v souladu s názorem, že Lk 11,38 se nemůže týkat úplného ponoření osoby.[119][120] Odkazy na čištění nádob, v nichž se používá baptizo, se rovněž vztahují k ponoření.[121]

Hermeneutická kritika

[editovat | editovat zdroj]

Symbolika pohřbu v listě Římanům – Řím 6, 4 (Kral, ČEP) a Koloským – Kol 2, 12 (Kral, ČEP) je některými křesťany vnímána jako odkaz nikoli na způsob křtu ve vodě, ale na „duchovní smrt, pohřeb, vzkříšení a nový život“.[122]

Názory v rámci křesťanství

[editovat | editovat zdroj]

Formy křtu ponořením se mezi křesťanskými skupinami značně liší. Podle mnohých může být křestní ponoření buď úplné, nebo částečné[13][14][15] a přídavná jména jako „úplné“[16][19][123] a „částečné“[124][125][126] slouží k rozlišení, zda se ponoří celé tělo, nebo jen jeho část.

Východní církve

[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavní zastávají názor, že křest byl vždy prováděn ponořením a není vhodné křtít pokropením vodou.[127][128] Ponoření se provádí třikrát[129][130] a označuje se jako „úplné“.[131][132][133][134] Moderní praxe se může u východního obřadu lišit. Everett Ferguson cituje Lothara Heisera, který připouští, že: „V současné praxi křtu nemluvňat v řecké církvi kněz drží dítě co nejhlouběji pod vodou a nabírá vodu na hlavu tak, aby bylo zcela pokryto vodou“,[135] a Oxford Dictionary of the Christian Church (Oxfordský slovník křesťanské církve) uvádí, že obřad, „při němž byla část těla kandidáta ponořena do křestní vody, která byla vylita na zbytek. ... se stále vyskytuje ve východní církvi.“[24] Pravoslavní považují formu křtu, při níž je osoba ponořena do vody, za normativní. Pouze za výjimečných okolností, např. je-li dítě v bezprostředním nebezpečí smrti, mohou křtít litím nebo, protože ve vzduchu je vždy určitá vlhkost, konat „křest vzduchem“.[136][137][138]

Zdá se však, že tento radikální postoj je v současné praxi některých pravoslavných církví stále více diferencovaný, přičemž křty poléváním mimo jakoukoli mimořádnou situaci se běžně provádějí například v Srbské pravoslavné církvi nebo příležitostně v Ruské pravoslavné církvi, včetně samotného moskevského patriarchy Kirilla, a to z pouhých praktických důvodů.[139]

Arménští baptisté

[editovat | editovat zdroj]

Křest částečným ponořením, způsob křtu, který se podle Oxfordského slovníku křesťanské církve stále vyskytuje ve východní církvi,[140] je také formou představenou v Klíči pravdy, textu označovaném jako příručka starých arménských křtitelů,[141] který stanoví, že osoba, která má být pokřtěna, „přijde vkleče doprostřed vody“ a tam složí vyznání víry „vyvolenému“, který „hned nabere vodu do svých rukou a . ... vylije vodu přímo nebo nepřímo na hlavu“.[142]

Tomášovští křesťané

[editovat | editovat zdroj]

Křesťané svatého Tomáše, kteří odvozují svůj původ od apoštola Tomáše, konali křest ponořením do křtitelnice. Ve 21. století se v Syro-Malabarské církvi spolu s ponořením uděluje křest také litím.[143]

Římskokatolická církev

[editovat | editovat zdroj]

Podle Katechismu katolické církve,

„Křest se udílí mnohem výrazněji trojnásobným ponořením do křestní vody. Ale již od prvních dob se může udělovat tím, že se třikrát lije voda na hlavu kandidáta.“[144]

Protestantismus

[editovat | editovat zdroj]

Anabaptisté

[editovat | editovat zdroj]

Anabaptisté („novokřtěnci“) vykonávají křest dospělých neboli „křest věřících“.

Anabaptisté dostali tento název kvůli tomu, že křtili lidi, které ostatní, ale ne anabaptisté, považovali za již pokřtěné. Neuznávali křest dětí jako pravý křest. Anabaptisté konají křest v interiéru ve křtitelnici, baptisteriu nebo venku v potoce či řece. Způsob křtu věřících je u většiny anabaptistů litím (což je běžné v mennonitských, amišských a hutteritských kostelech). Někteří, jako například Mennonitská bratrská církev, Schwarzenau Brethren (Bratrstvo Schwarzenau) a River Brethren (Říční bratrstvo), však křtí ponořením.[145][146][147][148] Bratrstvo Schwarzenau, anabaptistická denominace, učí, že obřad „je trojí ponoření, tj. ponoření třikrát čelem ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.“[149] Tři ponoření čelem pro každou osobu Nejsvětější Trojice také představují „tři dny Kristova pohřbu.“[150] Křest ponořením se u bratrstva Schwarzenau provádí ponořením čelně, protože „Bible říká, že Ježíš sklonil hlavu (sklonil čelo) a zemřel. Křest představuje umírání starého, hříšného já.“[151]

Konzervativní mennonitští anabaptisté považují křest za jedno ze sedmi svěcení.[152] V anabaptistické teologii je křest součástí procesu spásy.[153] Pro anabaptisty se „křest věřícího skládá ze tří částí, Ducha, vody a krve - těchto tří svědků na zemi.“[154] Podle anabaptistické teologie: (1) Při křtu věřícího je Duch svatý svědkem toho, že kandidát vstupuje do smlouvy s Bohem.[154] (2) Bůh ve křtu věřících „uděluje pokřtěnému věřícímu křestní vodu jako znamení své smlouvy s ním - takový člověk dává najevo a veřejně vyznává, že chce žít v pravé poslušnosti vůči Bohu a spoluvěřícím bezúhonným životem.“[154] (3) Nedílnou součástí křtu věřícího je poslání kandidáta svědčit světu až do mučednické smrti, což je ozvěnou Ježíšových slov, že „budou pokřtěni jeho křtem a budou svědčit světu, zatímco jejich krev byla prolita.“[154]

Baptisté

[editovat | editovat zdroj]
Křest dospělého věřícího ponořením, Northolt (Západní Londýn) Park Baptist Church, ve Velkém Londýně, Baptist Union of Great Britain, 2015

Křest ponořením, který je chápán jako požadavek úplného ponoření těla, je baptisty vyžadován, jak je uvedeno v Baptistickém katechismu z roku 1689: „Křest se správně uděluje ponořením neboli potopením celého těla člověka do vody ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“,[155] což naznačuje, že ponořeno musí být celé tělo, nejen hlava.

Křest podle nich sám o sobě nic nepřináší, ale je vnějším osobním znamením nebo svědectvím, že hříchy člověka již byly smyty Kristovou krví prolitou na kříži.[156] Je považován za smluvní akt, který znamená vstup do nové Kristovy smlouvy.[156][157]

Učedníci Krista a Kristovy církve

[editovat | editovat zdroj]

Křest ponořením koná Křesťanská církev (Učedníci Krista),[158] ale většinou nenavrhuje nový křest těch, kteří prošli křtem jiné křesťanské tradice.[159] Křest v Církvích Kristových, které mají také kořeny v Hnutí obnovy, se provádí pouze tělesným ponořením.[160]:s.107[161]:124 To vychází z jejich chápání významu slova baptizo, jak je použito v Novém zákoně, z přesvědčení, že více odpovídá Ježíšově smrti, pohřbu a vzkříšení, a že historicky bylo ponoření způsobem používaným v 1. století a že polévání a kropení se později objevilo jako druhotný způsob, když ponoření nebylo možné.[162][163]:139–140

Letniční hnutí (pentekostalismus)

[editovat | editovat zdroj]
Křest dospělého věřícího ponořením v kostele The Foursquare Church v Aracaju, Brazílie, 2015

Letniční křesťanství (pentekostalismus), které vzniklo kolem roku 1906, provádí křest věřících úplným ponořením.[164][165]

Adventisté sedmého dne

[editovat | editovat zdroj]

Adventisté sedmého dne věří, že „křest symbolizuje smrt sobě samému a obživnutí v Ježíši“. Adventisté sedmého dne učí, že symbolizuje a vyjadřuje novou víru člena v Krista a důvěru v jeho odpuštění. Pohřben do vody povstává člen k novému životu v Ježíši, posilněn Duchem svatým.[166] Adventisté provádějí křest úplným ponořením.[167] Při úplném ponoření představuje křest smrt sobě a povstání k novému životu v Kristu[168] a očištění od hříchu.[169] Je veřejným prohlášením o změněném životě, vztahu s Ježíšem a touze plně ho následovat.[170]

Adventisté sobotního odpočinku

[editovat | editovat zdroj]

Adventisté sobotního odpočinku vyznávají úplné ponoření při křtu jako symbol smrti „starého člověka“.

Volitelný křest ponořením

[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní protestantské skupiny, v nichž je křest úplným nebo částečným ponořením nepovinný, i když ne typický, patří anglikáni,[171] luteráni,[172][173] presbyteriáni,[174] metodisté[175] a Nazarénská církev.[176]

Ostatní denominace

[editovat | editovat zdroj]

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů

[editovat | editovat zdroj]

Oficiální vysvětlení týkající se stavu křtu: „Křest se provádí tak, že jsme spuštěni pod vodu a vyzdviženi zpět osobou, která má k tomu od Boha oprávnění. Tento úkon symbolizuje smrt, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista a také představuje konec našeho starého života a začátek nového života jako Jeho učedníků.“[177][178][179] Nauka a smlouvy (20:72–74)[180] uvádí závazné prohlášení o způsobu:

72 Křest se má udělovat všem, kdo činí pokání, následujícím způsobem –
73 Osoba, která je povolána od Boha a má od Ježíše Krista oprávnění křtít, sestoupí do vody s osobou, která se ke křtu přihlásila, a řekne, oslovujíc ji jménem: Pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
74 Pak ji ponoří do vody, a znovu ji vynoří z vody.

Křest ponořením je jediným způsobem, jak být zcela přijat za člena, ať už konvertovaného, nebo vychovaného v Církvi; žádná jiná forma není v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů přijímána. V jejich chrámech se také provádí křest za zemřelé, aby se toto obřady poskytlo těm, kteří neměli za života příležitost nebo nebyli fyzicky schopni, aby je post mortem přijali podle své vůle. Provádí se stejným způsobem, přičemž dítě nebo dobrovolník zastupuje zemřelého jedince.

Kristova komunita

[editovat | editovat zdroj]

Kristova komunita, dříve známé jako Reorganizovaná církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, udílí křest ponořením.

Svědkové Jehovovi

[editovat | editovat zdroj]

Svědkové Jehovovi považují za nezbytné úplné ponoření do vody.[181]

Mandejský křest

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: Mandejství

Mandejci uctívají Jana Křtitele a provádějí častý křest (masbuta) jako očistný, nikoli iniciační rituál. Jsou pravděpodobně nejstarším národem, který křest vykonává.[182] Mandejci podstupují křest o nedělích (habšaba) a oblékají si bílé sakrální roucho (rasta). Křest se u mandejců skládá z trojího úplného ponoření do vody, trojího označení čela vodou a trojího vypití vody. Kněz (rabín) pak sejme prsten z myrty, který nosí pokřtěný, a přiloží mu ho na čelo. Poté následuje podání ruky (kušta – ruka pravdy) knězi. Závěrečné požehnání spočívá v tom, že kněz položí pravou ruku na hlavu pokřtěného[183]:102 Živá voda (čerstvá, přírodní, tekoucí voda)[183] je podmínkou křtu, proto se může konat pouze v řekách. Všechny řeky se jmenují Jordán (Jardena) a věří se, že je vyživuje Svět světla. U břehu řeky si mandejci pomažou čelo sezamovým olejem (miša) a účastní se přijímání chleba (pihta) a vody. Křest mandejcům umožňuje spasení spojením se Světem světla a odpuštění hříchů.[184][185][186]

Pět setovských pečetí

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: Pět pečetí

Zatímco někteří badatelé považují Pět pečetí zmiňovaných v setských gnostických textech spíše za literární symboliku než za skutečný náboženský rituál, Birger A. Pearson se domnívá, že Pět pečetí odkazuje na skutečný rituál, při němž byl zasvěcenec pětkrát rituálně ponořen do vody. Pearson také nachází mnoho paralel mezi setským rituálem Pěti pečetí a mandejským křestním rituálem masbuta.[187]

Ponořování v jiných náboženských skupinách

[editovat | editovat zdroj]

V judaismu se ponoření do vody (Mikve) používá k rituální očistě[188] a jako přechodový rituál pro proselyty.[189][190]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Immersion baptism na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MCKIM, Donald K. Westminster Dictionary of Theological Terms. [s.l.]: Westminster John Knox Press, 1996. Dostupné online. ISBN 9780664255114. Kapitola 25. (angličtina)  „Křest (řec. baptizein, ,ponořit do vodyʻ) Iniciace do křesťanské víry skrze bohoslužebný obřad, při němž se voda aplikuje pokropením (asperzí), poléváním (afúzí) nebo ponořením za současného vyslovení trojiční formule... Hlavní způsoby křtu jsou imerze (ponoření nebo potopení), polévání (afúze) a pokropení (asperze).“
  2. ↑ Pocket dictionary of theological terms. Příprava vydání Stanley J. Grenz, David Guretzki, Cherith Fee Nordling (eds.). [s.l.]: Intervarsity Press, 1999. 122 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-1449-7. S. 18. (angličtina)  „Křest. Pokropení, polévání nebo ponoření do vody jako akt křesťanské iniciace a poslušnosti Kristovu příkazu.“
  3. ↑ The Encyclopedia of Christianity. Příprava vydání Fahlbusch & Bromiley (eds.). Svazek 1. [s.l.]: Eerdmans, 1999–2003. S. 183. (angličtina)  „V křesťanství představuje křest – buď ponořením do vody, nebo pokropením – první akt včlenění „do Krista“ a do společenství církve.“
  4. ↑ MYERS, A.C. The Eerdmans Bible Dictionary. [s.l.]: Eerdmans, 1987. Dostupné online. S. 123. (angličtina)  „Slovo křest je transliterací řeckého slova baptizo, které znamená ponořit, potopit nebo namočit... V novozákonních dobách se křtilo jedním ponořením, trojí ponoření se objevilo až později; příležitostně se v případě nemoci nebo nedostatku vody používala afúze.“
  5. ↑ MARTIN, R.P.; DAVIDS, P.H. Dictionary of the later New Testament and its developments (electronic ed.). [s.l.]: [s.n.], 2000. (angličtina)  „Předpokládá se určitá forma ponoření, ačkoli je povolena afúze, pokud chybí tekoucí nebo stojatá voda: ,Nemáš-li ani jedno, nalij třikrát vodu na hlavuʻ.“
  6. ↑ STRAVINSKAS. Catholic Dictionary. [s.l.]: Our Sunday Visitor, 1993, 2002. S. 402. (angličtina)  „Ponoření, křest (BAP-tih-zuhm bai ih-MER-shuhn): Způsob křtu, při němž je člověk třikrát celý ponořen do vody a přitom je vyslovena trojiční formule. V Obřadu křtu je ponoření uvedeno jako první způsob křtu. Při ponoření kandidát sestoupí dolů nebo do bazénu s vodou ve výšce pasu.“
  7. ↑ New International Bible Dictionary. Příprava vydání Douglas, & Tenney (eds.). [s.l.]: Zondervan, 1987. S. 124. (angličtina)  „Ačkoli se mnoho diskusí zaměřuje na různé výklady jednotlivých forem křtu, každá z nich (ponoření, pokropení nebo polévání) je jasně spojena s konceptem očištění a identifikace, což jsou dvě nedílné součásti křtu Duchem. Ponoření však zřetelněji zobrazuje symbolický aspekt křtu, neboť jeho tři kroky – imerze (ponoření do vody), submerze (ponoření pod vodu) a emerze (vynoření z vody) – více odpovídají konceptu vstupu do Kristovy smrti, zakoušení odpuštění hříchů a povstání, aby člověk žil v novosti Kristova vzkříšeného života – Řím 6, 4 (Kral, ČEP).“
  8. ↑ LINDSAY, T.M. Baptism. Reformed View, in Bromiley (ed.). In: The International Standard Bible Encyclopedia, Revised. [s.l.]: [s.n.], 1988; 2002. Svazek 1. S. 419. (angličtina) „Podle pravidel zdaleka největší části křesťanské církve může být voda použita jedním ze tří způsobů: ponořením (imerzí), kdy se přijímající ponoří tělem do vody a kdy se během obřadu ponoří hlava buď jednou, nebo třikrát pod hladinu; afúzí, kdy se voda vylije na hlavu přijímajícího, který stojí buď ve vodě, nebo na suché zemi; a asperzí, kdy se voda pokropí na hlavu nebo na obličej.
    1. Ponoření (Imerze) – Často se tvrdí, že slovo baptízein znamená vždy ,ponořitʻ nebo ,potopitʻ, a že tedy křesťanský křest musel být původně prováděn pouze ponořením a že ostatní dvě formy, afúze a asperze, jsou neplatné – že nemůže existovat žádný skutečný křest, pokud se nepoužívá metoda ponoření. Slovo, které vždy znamená ,ponořitʻ, však není baptízein, ale báptein; baptízein má širší význam; a jeho použití pro označení židovského obřadu polévání rukou vodou – Lk 11, 38 (Kral, ČEP); Mk 7, 4 (Kral, ČEP) je v souladu s tím, co se říká ,ponořitʻ; jak již bylo řečeno, ukazuje, že ze samotného slova nelze vyvodit závěr, že ponoření je jediným platným způsobem provedení obřadu... Když se používalo ponoření, byla hlava přijímajícího ponořena třikrát pod hladinu při zmínce každého jména Nejsvětější Trojice; když se používal způsob afúze, byl stejný odkaz na Nejsvětější Trojici zachován tím, že se na hlavu třikrát vylila voda. Oba způsoby, které byly uznávány a předepsány na počátku 2. století, se zřejmě používaly po celé apoštolské období, i když konečné informace o tom chybí.“
  9. ↑ a b Nelson's new illustrated Bible dictionary. Příprava vydání Ronald F. Youngblood, Frederick Fyvie Bruce, R. K. Harrison, & Thomas Nelson (eds.). [s.l.]: [s.n.], 1995. (angličtina)  „Jeden z jejich nejsilnějších argumentů se točí kolem řeckého slova pro křest v Novém zákoně. Jeho převažující význam je ,ponořitʻ (imerze) nebo ,potopitʻ, což znamená, že ten, kdo přijímal křest, byl ponořen pod vodu.“
  10. ↑ MAXWELL, E. Johnson. Living Water, Sealing Spirit: Readings on Christian Initiation. [s.l.]: [s.n.], 1995. S. 41. (angličtina)  „Janův křest má jisté podobnosti s rituálním omýváním v Kumránu: oba se týkaly odchodu do pouště, kde se čekalo na Pána; oba byly spojeny s asketickým životním stylem; oba zahrnovaly úplné ponoření do vody; a oba měly eschatologický kontext.“
  11. ↑ New International Bible Dictionary. Příprava vydání Douglas, & Tenney (eds.). [s.l.]: [s.n.], 1987. S. 124. (angličtina)  „Ponoření však zřetelněji zobrazuje symbolický aspekt křtu, protože jeho tři kroky – zanoření (vstup do vody), ponoření (vstup pod vodu) a vynoření (výstup z vody) – lépe odpovídají pojetí vstupu do Kristovy smrti, zakoušení odpuštění hříchů a povstání, aby člověk žil v novosti Kristova vzkříšeného života – Řím 6, 4 (Kral, ČEP).“
  12. ↑ STRAVINSKAS. Catholic Dictionary. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. S. 402. (angličtina)  „Ponoření, křest (BAP-tih-zuhm bai ih-MER-shuhn): Způsob křtu, při němž je člověk třikrát celý ponořen do vody, přičemž je vyslovena trojiční formule. V Obřadech křtu je ponoření uvedeno jako první způsob křtu. Při ponoření kandidát sestoupí do vody nebo do bazénu s vodou ve výšce pasu.“
  13. ↑ a b WALKER, Williston. A History of the Christian Church, quoted in Saint John's Seminary, Course Lectures, Early Church History to 1500, Baptism [online]. ldysinger.stjohnsem.edu [cit. 2024-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-04. (angličtina)  „Pokud jde o způsob křtu, je pravděpodobné, že původně se křtilo ponořením, úplným nebo částečným.“
  14. ↑ a b GROS, Jeffrey; BEST, Thomas F.; FUCHS, Lorelei F. Growth in Agreement III. [s.l.]: Eerdmans, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-6229-7. S. 567. (angličtina)  „Úplné nebo částečné ponoření kandidáta se zdá být formou, která má nejlepší oporu v Tradici a je přijatelná pro většinu církví.“
  15. ↑ a b RENARD, John. The Handy Religion Answer Book. [s.l.]: Barnes and Nobles, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-7607-5768-0. S. 183. (angličtina)  „Křest může být udělen úplným nebo částečným ponořením.“
  16. ↑ a b BRIDGERS, Lynn. The American Religious Experience: A Concise History. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2006. Dostupné online. S. 158. (angličtina) 
  17. ↑ O'FORAN, Shelly. Little Zion: A Church Baptized by Fire. [s.l.]: University of North Carolina Press, 2006. Dostupné online. S. 183. (angličtina) 
  18. ↑ BASS, JR, Ralph E. What about Baptism: A Discussion on the Mode, Candidate and Purpose of Christian Baptism. [s.l.]: Nicene Press, 1999. Dostupné online. S. 4. (angličtina) 
  19. ↑ a b EAREY, Mark. Connecting with Baptism: A Practical Guide to Christian Initiation Today. [s.l.]: Church House Publishing, 2007. Dostupné online. S. 149. (angličtina) 
  20. ↑ FANNING, William. "Baptism" in The Catholic Encyclopedia [online]. oce.catholic.com, rev. 2011-07-25 [cit. 2024-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-25. (angličtina) 
  21. ↑ a b SCHLOEDER, Steven J. Architecture in Communion. [s.l.]: Ignatius Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-89870-631-9. S. 113. (angličtina)  „V rané církvi se křtilo jedním ze čtyř způsobů: úplným ponořením celého těla, ponořením hlavy, poléváním nebo asperzí či pokropením.“
  22. ↑ a b DAVIES, John Gordon. The Architectural Setting of Baptism. [s.l.]: Barrie and Rockliff, 1962. Dostupné online. S. 23. (angličtina)  „Existují čtyři základní způsoby křtu: (1) ponoření (neboli úplné ponoření) ; (2) ponoření, kdy se ponoří hlava s tím, že kandidát stojí ve vodě nebo bez ní; (3) afúze, kdy se voda lije na hlavu a (4) ...“
  23. ↑ CHARLES, Thomas. Christianity in Roman Britain to A.D. 500. [s.l.]: University of California Press, 1981. Dostupné online. ISBN 0-520-04392-8. S. 204. (angličtina)  „J. G. Davies je pečlivě vyložil, a protože jsou pro archeologické zkoumání relevantní, musíme je stejně pečlivě rozlišovat. Čtyři hlavní způsoby jsou následující: 1. Submerze; neboli úplné ponoření, kdy se kandidát krátce, ale úplně ponoří pod vodu, po vzoru těch, které Jan křtil v řece Jordán; 2. Imerze; kdy je hlava, jakožto hlavní sídlo rozumové a duchovní podstaty člověka, nějakým způsobem ponořena, přičemž kandidát musí stát v téže nádrži s vodou nebo bez ní; 3. Afúze; ...“
  24. ↑ a b c Oxford Dictionary of the Christian Church. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. ISBN 978-0-19-280290-3. Kapitola immersion. (angličtina)  „Způsob křtu, používaný přinejmenším od 2. století, při němž byla část těla kandidáta ponořena do křestní vody, která byla vylita na zbytek těla. Tento obřad se ve Východní církvi vyskytuje dodnes. V Západní církvi začal být od cca 8. stol. nahrazován metodou afúze, i když její používání bylo podporováno ještě v 16. stol., jak je tomu dodnes v anglikánské a katolické církvi. Tento termín se občas volně používá i pro *submerzi, od níž je třeba ji přísně odlišovat.“
  25. ↑ Anglicanism and Orthodoxy 300 Years after the "Greek College" in Oxford. Příprava vydání Peter M. Doll (ed.). [s.l.]: Peter Lang, 2005. Dostupné online. ISBN 978-3-03910-580-9. S. 244. (angličtina) 
  26. ↑ WIERSBE, Warren W. Wiersbe's Expository Outlines on the New Testament. [s.l.]: [s.n.], 1997. S. 466–467. (angličtina)  „Odborníci na Nový zákon se obecně shodují, že raná církev křtila ponořením.“
  27. ↑ a b BOWKER, John. The Oxford Dictionary of World Religions. Oxford: Oxford University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-19-866242-4. (angličtina) OCLC 60181672. 
  28. ↑ a b OLD. The Shaping of the Reformed Baptismal Rite in the Sixteenth Century. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 268. (angličtina)  „Představujeme si, že ponoření se používalo běžně, ale na základě Nového zákona je těžké trvat na tom, že ponoření bylo jedinou používanou formou.“
  29. ↑ MARSHALL, Howard. The Meaning of the Verb "Baptize". In: Porter, Cross (editors). Dimensions of Baptism: Biblical and Theological Studies. [s.l.]: Sheffield Academic Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-8264-6203-0. S. 18, 23. (angličtina), což Porter a Cross v knize Dimensions of Baptism (2002), s. 2, označují za „přesvědčivý argument“.
  30. ↑ GUY, Laurie. Introducing Early Christianity: A Topical Survey of Its Life, Beliefs, and Practices. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 224–225. (angličtina) 
  31. ↑ a b DAU, W. H. T. Baptism. In: Bromiley, Geoffrey W. (ed.). The International Standard Bible Encyclopedia: A–D. Michigan: William B. Eerdmans Publishing Company, 1995. Dostupné online. ISBN 0-8028-3781-6. S. 419. (angličtina) „Zdá se, že to říká, že křest ponořením (imerze) byl postup doporučovaný pro obecné použití, ale že byl platný i způsob afúze, který byl předepsán při různých příležitostech.“
  32. ↑ FANNING, William. Baptism. In: Catholic Encyclopedia. New York City: Robert Appleton Co., 1907. Dostupné online. (angličtina)
  33. ↑ TISCHLER. All Things in the Bible: An Encyclopedia of the Biblical World. Svazek 1. [s.l.]: [s.n.], 2006. (angličtina) 
  34. ↑ SCHREINER, Thomas. Believer's Baptism: Sign of the New Covenant in Christ. [s.l.]: [s.n.], 2007. S. 82. (angličtina)  „Ponoření (submerze) pod vodu při křtu – který se koná v Ježíšově jménu – znamená, že osoby prožily Boží soud v Kristu.“
  35. ↑ FERGUSON, Everett. The church of Christ: a biblical ecclesiology for today. [s.l.]: [s.n.], 1996. Dostupné online. S. 202. (angličtina)  „Novozákonní popisy křtu naznačují úplnou koupel.“
  36. ↑ DI BERARDINO. We Believe in One Holy Catholic and Apostolic Church. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 88. (angličtina)  „Zdá se také, že vyznání bylo vyjádřeno v odpovědích, které křtěný odpovídal na otázky křtícího během křestního obřadu, který se obecně musel konat úplným ponořením do tekoucí vody v úplné nahotě.“
  37. ↑ LANG. Everyday biblical literacy: the essential guide to biblical allusions in art, literature, and life. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. S. 47. (angličtina)  Podle Bible se křtilo ponořením (imerzí), to znamená, že se člověk celý ponořil pod vodu, obvykle v řece nebo jezeře (což je odkaz na Janovu praxi v řece Jordán).
  38. ↑ FLINN. Encyclopedia of Catholicism. In: Encyclopedia of World Religions. [s.l.]: [s.n.], 2007. Kapitola Baptism, s. 52. (angličtina) „Nejdříve se dávala přednost křtu v tekoucích proudech nebo v moři – Mk 1, 9 (Kral, ČEP); Sk 8, 36 (Kral, ČEP); Didaché 7. Další v pořadí bylo úplné ponoření do fontány nebo nádrže o velikosti vany (Tertulián, Křest 4). Úplné ponoření připomínalo propast potopy nebo Rudého moře a opětovné vynoření na denní světlo připomínalo Ježíšovu smrt a vzkříšení – Řím 6, 1–5 (Kral, ČEP).“
  39. ↑ BOWKER, John. The Oxford Dictionary of World Religions. Oxford: Oxford University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-19-866242-4. (angličtina) 
  40. ↑ LA SOR, Sanford. Discovering What Jewish Miqva’ot Can Tell Us About Christian Baptism. Biblical Archaeology Review. 1987-01-13. (angličtina)  „Filologické důkazy jsou technické a neprůkazné. Zdá se však, že archeologické a důkazy z Mišny podporují argumentaci pro ponoření. K tomu zjevně docházelo při soudobém židovském miqva'ot, takže k tomu pravděpodobně docházelo i při židovském křtu ranných křesťanů.“
  41. ↑ Die Taufe in der orthdoxen Kirche: Geschicte, Spendung, und Symbolik nach der Lehre der Vater. Trier: Paulinus, 1987. S. 101–102. (němčina) 
  42. ↑ FERGUSON. Baptism in the early church: history, theology, and liturgy in the first five centuries. [s.l.]: Eerdmans, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-2748-7. S. 860. (angličtina)  „Závěry Lothara Heisera o udílení křtu se po prozkoumání literárních a obrazových dokladů shodují s mými: voda obvykle sahala křtěnci po boky; po vzývání trojjediného Boha kněz křtěnce sklonil pod sebe, aby ho ponořil do vody nad hlavou; v případech polévání v Didaché a při křtu na lůžku nestál křtěnec v křtitelnici.“
  43. ↑ Actes du Xie Congres International d'Archeologie Chretienne, Lyone, Vienne, Grenoble, Geneve et Aoste, 21-28 septembre 1986. Svazek 2. Vatikán: [s.n.], 1989. S. 1451–68 (1455, 1457, 1459, 1462–63). (francouzština) 
  44. ↑ FERGUSON. Baptism in the early church: history, theology, and liturgy in the first five centuries. [s.l.]: Eerdmans, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-2748-7. S. 852. (angličtina)  „Jean-Charles Picard, který pracuje s literárními texty, ale porovnává je s archeologickými prameny pro jižní Francii a severní Itálii, dochází k závěru, že autoři, kteří uvádějí podrobnosti křestního obřadu, hovoří pouze o ponoření. Tinguere, merreger a submergere zřejmě naznačují úplné ponoření a poznamenává, že neexistuje žádné starověké vyobrazení, kde by celebrant lil vodu na hlavu pokřtěného.“
  45. ↑ FERGUSON. Baptism in the early church: history, theology, and liturgy in the first five centuries. [s.l.]: Eerdmans, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-2748-7. S. 852. (angličtina)  „Dospěl jsem proto k závěru, že dospělý člověk průměrné výšky se měl s pomocí kněze přizpůsobit rozměrům křtitelnice a jejímu vnitřnímu uspořádání tím, že zaujme vhodnou polohu, která mu umožní ponořit a zvednout hlavu, aniž by ztratil rovnováhu. Dospělý člověk se mohl v hloubce od 1,30 m do 60 cm podle potřeby zcela ponořit, a to buď v pokleku, kleče, nebo vsedě.“
  46. ↑ FERGUSON. Baptism in the early church: history, theology, and liturgy in the first five centuries. [s.l.]: Eerdmans, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-2748-7. S. 891. (angličtina)  „Křesťanské literární prameny, podpořené světským používáním slov a židovskými náboženskými ponořeními, poskytují převážnou podporu pro úplné ponoření jako běžný úkon. Výjimky se týkaly případů nedostatku vody a zejména křtu na nemocničním lůžku. Ve čtvrtém a pátém století na řeckém Východě bylo ponoření nepochybné, na latinském Západě jen o něco méně jisté.“
  47. ↑ FERGUSON. Baptism in the early church: history, theology, and liturgy in the first five centuries. [s.l.]: Eerdmans, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-2748-7. S. 857–858. (angličtina)  „Výslovná prohlášení v literárních pramenech, podpořená dalšími náznaky, vyobrazení v umění a samotná přítomnost speciálně postavených křtitelnic spolu s jejich velikostí a tvarem naznačují, že běžným postupem bylo, že správce s hlavou na hlavě křtěnce sklonil horní část těla dopředu a ponořil hlavu pod vodu.“
  48. ↑ FLINN. Encyclopedia of Catholicism. In: Encyclopedia of World Religions. [s.l.]: [s.n.], 2007. Kapitola Baptism, s. 52. (angličtina) „Nejdříve se dávala přednost křtu v tekoucích řekách nebo v moři – Mk 1, 9 (Kral, ČEP); Sk 8, 36 (Kral, ČEP); Didaché 7. Další v pořadí bylo úplné ponoření do fontány nebo nádrže o velikosti vany (Tertulián, Křest 4). Úplné ponoření připomínalo propast potopy nebo Rudého moře a opětovné vynoření na denní světlo připomínalo Ježíšovu smrt a vzkříšení – Řím 6, 1–5 (Kral, ČEP). Zde zaujímá čestné místo krytá a zdobená křtitelnice v Dura Európos“ (viz ARCHEOLOGIE).
  49. ↑ JEWETT. Baptism. In: Murray (ed.). Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible. [s.l.]: [s.n.], rev. ed. 2009. Svazek 1. S. 466. (angličtina) „Lexikografové se všeobecně shodují na tom, že primární význam slova baptizo G966 je ,ponořitʻ nebo ,potopitʻ, a podobná shoda panuje i v názoru vědců, že jak Janův křest, tak křest apoštolů byl ponořením.“
  50. ↑ Eerdman's Handbook to the History of Christianity. Příprava vydání Dowley (ed.). [s.l.]: [s.n.], 1977. S. 10. (angličtina)  „Křest se obvykle konal ponořením do řeky nebo v lázni velkého domu.“
  51. ↑ GRIMES. Deeply Into the Bone: Re-Inventing Rites of Passage. [s.l.]: [s.n.], 2002. S. 50. (angličtina) 
  52. ↑ MARSHALL, Howard. The Meaning of the Verb "Baptize". In: Porter, Cross (ed.). Dimensions of Baptism: Biblical and Theological Studies. [s.l.]: Sheffield Academic Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-8264-6203-0. S. 32. (angličtina) „Naše studie se nesnažila dokázat, že v novozákonní době se používala spíše afúze než ponoření, protože je jasné, že ponoření bylo obecným pravidlem; spíše ukázala, že existuje řada bodů, které naznačují, že se používala také afúze (a dokonce i kropení, Did. 7.3).“
  53. ↑ Dimensions of Baptism (2002), s. 18.
  54. ↑ Dimensions of Baptism (2002), s. 2.
  55. ↑ GUY, Laurie. Introducing Early Christianity: A Topical Survey of Its Life, Beliefs, and Practices. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 224–225. (angličtina)  „Můžeme si být celkem jisti, že raný křest se obvykle neprováděl pokropením. Dalšími možnými alternativami bylo polévání (afúze) a ponoření. Pravděpodobně bylo ponoření normou... Církev v prvních staletích nejspíše používala v různých dobách a na různých místech plné ponoření, částečné ponoření a afúzi, přičemž pokropení se v tomto období praktikovalo jen zřídka (a pravděpodobně pouze ze zdravotních důvodů).“
  56. ↑ TISCHLER. All Things in the Bible: A–L. [s.l.]: [s.n.], 2006. Dostupné online. S. 59. (angličtina)  „V počátcích církve se zřejmě nejčastěji používalo úplné ponoření, často do vodního toku nebo řeky – Mk 1, 9 (Kral, ČEP); Sk 8, 3 (Kral, ČEP). Není jasné, zda se všechny křty prováděly úplným ponořením.“
  57. ↑ WARE. Believers' Baptism View. In: Wright (ed.). Baptism: Three Views. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 22. (angličtina) „Saunder a Louw k tomu poznamenávají: ,Je zřejmé, že výrazy «sestupuje» a «vystupuje» jsou použity proto, aby se zaměřily na dva procesy, které se podílejí na ponoření.ʻ ... (Podobně argumentují) pro chápání převládající praxe rané církve jako praxe ponořování na základě několika dalších citací různých církevních otců a dokumentů, mezi nimiž jsou Aristidés Athénský, Klement Alexandrijský (str. 31), Tertulián (str. 36-37), Hippolyt (str. 42) a Basil Veliký (který používal trojí ponoření, str. 82).“
  58. ↑ GRENZ. Theology for the Community of God. [s.l.]: [s.n.], 1994. Dostupné online. S. 530. (angličtina)  „Popisy novozákonních křtů sice uvádějí, že křest probíhal tak, že křtící i křtěný stáli ve vodě, ale neuvádějí, co konkrétně se při tomto aktu dělo.“
  59. ↑ GRENZ. Theology for the Community of God. [s.l.]: [s.n.], 1994. Dostupné online. S. 530. (angličtina) 
  60. ↑ SCHREINER. Believer's Baptism: Sign of the New Covenant in Christ. [s.l.]: [s.n.], 2007. S. 81. (angličtina)  „Většina badatelů se shoduje na tom, že v Novém zákoně se ponořování používalo, a je pravděpodobné, že oba tyto texty na tuto praxi odkazují, i když způsob provedení křtu není hlavním smyslem žádného z nich.“
  61. ↑ BISAGNO. The Power of Positive Preaching to the Saved. [s.l.]: [s.n.], 1971. Dostupné online. S. 106. (angličtina)  „Většina badatelů ve světě bez ohledu na své vyznání připustí, že novozákonní křest se konal ponořením.“
  62. ↑ MOODY. The Broadman Bible Commentary: Acts. Romans. 1 Corinthians. Svazek 10. [s.l.]: [s.n.], 1970. S. 198. (angličtina)  „Většina komentářů prostě předpokládá, že ponoření je původní způsob, jak to dělalo celé křesťanství až do reformace.“
  63. ↑ Oxford Dictionary of the Bible [online]. 2024-01-27. Dostupné online. (angličtina) 
  64. ↑ MITCHELL, Margaret Mary; YOUNG, Frances Margaret; BOWIE, K. Scott. Cambridge History of Christianity. Svazek 1. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-521-81239-9. Kapitola Origins to Constantine, s. 160–161. (angličtina)  „Didaché, která představuje praxi snad již na počátku 2. století, pravděpodobně v Sýrii, také předpokládá, že ponoření je normální, ale připouští, že pokud není po ruce dostatek vody k ponoření, může se voda třikrát vylít na hlavu. Druhá varianta musela být častá, protože odpovídá většině raných uměleckých vyobrazení křtu v římských katakombách a na sarkofázích ze třetího století a později. Nejstarší nám známý identifikovatelný křesťanský shromažďovací dům v Dura Európos na Eufratu obsahoval křestní mísu příliš mělkou pro ponoření. Je zřejmé, že místní praxe se lišila a praktičnost často převážila nad jakoukoli touhou, kterou mohli vůdci pociťovat, aby se akce stala metaforou mimeze.“
  65. ↑ JENSEN, Robin. Living Water. [s.l.]: Brill, 2010. Dostupné online. ISBN 978-9-00418898-3. S. 137. (angličtina) 
  66. ↑ Eerdmans Dictionary of the Bible. Příprava vydání David Noel Freedman, Allen C. Myers (eds.). [s.l.]: Amsterdam University Press, 2000. Dostupné online. S. 148. (angličtina) 
  67. ↑ Companion to the Book of Common Worship. Příprava vydání Peter C. Bower (ed.). [s.l.]: Geneva Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-66450232-4. S. 163. (angličtina) 
  68. ↑ HELLHOLM, David et al. Ablution, Initiation and Baptism. [s.l.]: Walter de Gruyter, 2011. Dostupné online. ISBN 978-3-11024751-0. S. 682, 699, 1397. (angličtina) 
  69. ↑ Global Dictionary of Theology. Příprava vydání William A. Dyrness, Veli-Matti Kärkkäinen (eds.). [s.l.]: Intervarsity Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-2454-0. S. 101. (angličtina) 
  70. ↑ GUY, Laurie. Introducing Early Christianity. [s.l.]: InterVarsity Press, 2011. ISBN 978-0-83083942-1. S. 225. (angličtina) 
  71. ↑ Pastoral Answers. [s.l.]: Our Sunday Visitor, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-87973725-2. S. 99. (angličtina) 
  72. ↑ a b FUNK, Robert Walter; HOOVER, Roy W. Stages in the Development of Early Christian Tradition. In: The Five Gospels: The Search for the Authentic Words of Jesus : New Translation and Commentary. New York City: Macmillan Publishers, 1993. OCLC 28421734. Dostupné online. ISBN 0-02-541949-8. S. 128. (angličtina)
  73. ↑ Didache, 7 [online]. Překlad Cyril C. Richardson. ccel.org [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (angličtina) 
  74. ↑ The Didache [online]. Překlad Philip Schaff. catholicplanet.com [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (angličtina)  Další překlady jsou uvedeny na adrese Didache [online]. earlychristianwritings.com [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (angličtina)  „Doslovnější překlad zní: ,Pokud jde o křest, křtěte takto: Křtěte ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého v živé vodě. A nemáš-li živou vodu, křti v jiné vodě, a nemůžeš-li ve studené, tedy v teplé (vodě). Nemáš-li však ani to, vylej (vodu) třikrát na hlavu ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Před křtem ať se však postí křtitel i křtěný a všichni ostatní, kdo mohou; pokřtěnému však přikážeš, aby se předtím jeden nebo dva dny postilʻ.“
  75. ↑ The Oxford Dictionary of the Christian Church. Příprava vydání Cross & Livingstone (eds.). 3. rev.. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2005. S. 482. (angličtina)  „Křest se provádí ponořením, pokud je to možné.“
  76. ↑ MILAVEC. Didache. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. ix. (angličtina)  „Někdo je svědkem postu a slavnostního obřadu křtu, nejlépe ponořením do tekoucí vody.“
  77. ↑ LACOSTE, Jean-Yves. Encyclopedia of Christian Theology: G – O. Milton Park: Routledge, 2005. ISBN 1-579-58250-8. S. 1607. (angličtina)  „Podle Didaché (1. století) se křest měl provádět trojím ponořením do tekoucí vody.“
  78. ↑ The Routledge Companion to the Christian Church. Příprava vydání Manion & Mudge. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 42–43. (angličtina)  „Obsahuje podrobnosti o církevním životě prvních křesťanů, o tom, jak upřednostňovali křest ponořením, jak se postili ve středu a v pátek a jak se konali eucharistické modlitby.“
  79. ↑ STRANG, Veronica. "Water in the Church". The Meaning of Water. [s.l.]: Berg Publishers, 1997. Dostupné online. ISBN 1-85973-753-6. S. 91. (angličtina)  „Křtitelnice a baptisteria se stavěly s kohoutky a kanály, aby se zajistil přívod tekoucí vody, což je, jak zdůrazňuje Schmemann, symbolicky klíčové: ,Raný křesťanský předpis je křtít v živé vodě. Nejedná se pouze o technický termín označující tekoucí vodu na rozdíl od vody stojaté... právě toto chápání určovalo podobu a teologii křtitelnice... Charakteristickým rysem «křtitelnice» bylo, že voda do ní byla přiváděna kanálem, a zůstávala tak «živou vodou».ʻ“
  80. ↑ BARCLAY. The Letter to the Hebrews. [s.l.]: [s.n.], 2002. S. 64. (angličtina)  „To ukazuje, že křest v rané církvi byl, pokud to bylo možné, úplným ponořením.“
  81. ↑ BARTON. The Oxford Bible commentary. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. 1309. (angličtina)  „V kap. 7-15 jsou uvedeny pokyny o křtu (nejlépe úplným ponořením, ale také afúzí), postu (ve středu a v pátek), modlitbě a eucharistii.“
  82. ↑ WELCH. The Sermon on the Mount in the Light of the Temple. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 142. (angličtina)  „Ačkoli význam tohoto pokynu není zcela jasný, může jít o to, že jakmile je člověk zcela vykoupán (tj. pokřtěn úplným ponořením).“
  83. ↑ VOKES. Life and Order In An Early Church: The Didache. In: Haase (ed.). Aufstieg Und Niedergang Der Romischen Welt. [s.l.]: [s.n.], 1993. Svazek 2. S. 221. (angličtina) „Křest se provádí ponořením do trojičního jména, ale v případě nouze je povoleno třikrát pokropit hlavu.“
  84. ↑ BARNARD. Justin Martyr: his life and thought. [s.l.]: [s.n.], 1967. Dostupné online. S. 139. (angličtina)  „Podle Didaché měl být křest nejlépe v živé, tj. tekoucí vodě, ponořením, ačkoli pokud tekoucí voda nebyla po ruce, mohla být použita jiná voda; pokud však nebyla k dispozici ani jedna, mohla být jako druhá nejlepší použita afúze.“
  85. ↑ The Zondervan Encyclopedia of the Bible. Příprava vydání Silva & Tenney (eds.). Svazek 2, D-G. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 139. (angličtina)  „Studená tekoucí voda byla preferována a ponoření je pravděpodobně předpokládaný způsob. Alternativním způsobem bylo polévání (7.3).“
  86. ↑ METZGER, Marcel. "The Order of Baptism in the Didache". History of the Liturgy: The Major Stages. Collegeville Township, Minnesota: Liturgical Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0-8146-2433-2. S. 25–26. (angličtina)  „Didaché uznává vyšší hodnotu tekoucí vody pro křestní ponoření, ale neukládá ji jako nutnou podmínku... Předpisy Didaché počítají i s případem, kdy ponoření není možné pro nedostatek vody, a předepisují křest trojím poléváním hlavy kandidáta vodou.“
  87. ↑ The Zondervan Encyclopedia of the Bible. Příprava vydání Silva & Tenney (eds.). rev., plnobarevné. vyd. Svazek 1, A–C. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 494–495. (angličtina)  „V Didaché 7 (100-60 n. l.), nejstarší dochované křestní příručce, se předpokládá trojí ponoření a v případě nedostatku vody je povoleno polévání (pro polévání se používá slovo ekcheō G1772).“
  88. ↑ DEVER, (Mark E. The Church. In: Daniel A. Akin. A Theology for the Church. [s.l.]: B&H Publishing Group, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-8054-2640-3. S. 786. (angličtina) „Je lexikálně významné, že v tomto dokumentu mohli řecky mluvící křesťané prvního (nebo počátku druhého) století nazývat ἔκχεον jako βαπτίσματος (křest).“
  89. ↑ Dictionary of the later New Testament and its developments. Příprava vydání Martin & Davids (eds.). nestránkované elektronické. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2000. (angličtina)  „Předpokládá se určitá forma ponoření.“
  90. ↑ The Oxford Dictionary of the Christian Church. Příprava vydání Cross & Livingstone (eds.). 3. revidované. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2005. S. 482. (angličtina) 
  91. ↑ TURNER, Paul. Hallelujah Highway. [s.l.]: Liturgy Training Publications, 2000. Dostupné online. ISBN 978-1-56854-320-8. S. 16. (angličtina) 
  92. ↑ BROWNSON, James V. The Promise of Baptism. [s.l.]: Eerdmans, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-3307-5. S. 75. (angličtina) 
  93. ↑ FERGUSON, Sinclair B. Infant Baptism Response. In: David F. Wright (ed.). Baptism: Three Views. [s.l.]: InterVarsity Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-3856-1. S. 52. (angličtina)
  94. ↑ Global Dictionary of Theology. Příprava vydání William A. Dyrness (ed.). [s.l.]: Intervarsity Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-2454-0. S. 101. (angličtina) 
  95. ↑ KLIJN, Albertus; REININK, G. J. Patristic Evidence for Jewish-Christian Sects. Leiden: E.J. Brill, 1973. Dostupné online. ISBN 978-9-00403763-2. (angličtina) OCLC 1076236746.  s odvoláním na Epifania (Anacephalaiosis 30.2.5).
  96. ↑ a b PIPER, John. Sermon on May 25, 1997, "What Baptism Portrays" [online]. desiringgod.org, 1997-05-25 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (angličtina) 
  97. ↑ OLD, Hughes Oliphant. Worship: Reformed according to Scripture,. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 10. (angličtina)  „Nový zákon nám říká jen velmi málo o tom, jak byl křest udělován. ...Není nám řečeno, jakým způsobem byl křest prováděn, zda úplným ponořením, nebo nějakou formou polévání či kropení. Pravděpodobně se v závislosti na okolnostech v té či oné době používal každý z těchto způsobů.“
  98. ↑ GRENZ, Stanley J. Theology for the Community of God. [s.l.]: [s.n.], 1994. Dostupné online. S. 530. (angličtina) 
  99. ↑ Eerdman's Dictionary of the Bible. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 148. (angličtina)  „Je otázkou, zda Nový zákon vůbec prokazuje, že se ponoření používalo (i když téměř jistě ano).“
  100. ↑ ZASPEL; FERGUSON. The Theology of B. B. Warfield: A Systematic Summary. [s.l.]: [s.n.] S. 525–526. (angličtina)  „,Zúžený pohledʻ na křest, který vyžaduje pouze jeden způsob, je ,novinkou moderní církveʻ. ... ,Nový zákon považuje za dostačující stanovit jej jako iniciační symbol křesťanství, v hrubých rysech nastínit jeho význam a tím to končíʻ.“
  101. ↑ To, že se jednalo o křest afúzí, se připouští jako možné u Filipa a etiopského dvořana – Sk 8, 26–40 (Kral, ČEP) a jako jisté se to uvádí v knize Johna R. W. Stotta The Spirit, the Church, and the World 1990, na kterou se odkazuje v předchozím textu. Viz také SHISHKO, William. Is Immersion Necessary for Baptism, převzato z časopisu New Horizons, červenec-srpen 2000. IIIM Magazine Online. 17. – 24. 7. 2002, roč. 4, čís. 28, s. 5. Dostupné online. (angličtina) 
  102. ↑ MCKAY, W.A. Immersion proved not to be a Scriptural Mode of Baptism but a Romish Invention. Toronto: The Canada Publishing Company, 1881. Dostupné online. (angličtina) 
  103. ↑ MCKAY, W.A. Immersion proved not to be a Scriptural Mode of Baptism but a Romish Invention. Toronto: The Canada Publishing Company, 1881. Dostupné online. S. 21. (angličtina)  „Když služebná myje podlahu, neponořuje ji do vody, ale polévá ji vodou.“
  104. ↑ „Rev. W. H. Withrow ve svém nedávném a vynikajícím díle o katakombách uvádí řadu těchto údajů a na straně 535 říká: ,Svědectví katakomb o způsobu křtu, pokud jde o jeho rozsah, silně svědčí ve prospěch asperze nebo afúze. Všechna jejich obrazová vyobrazení obřadu naznačují tento způsob, pro který jedině se zdají být rané křtitelnice uzpůsobeny; ani rané umění nesvědčí o křtu ponořením.ʻ Žádný obraz na světě starší než ze 16. století nezobrazuje našeho Pána jako pokřtěného ,ponořenímʻ.“ (Viz s. 44–47.) MCKAY, W.A. Immersion proved not to be a Scriptural Mode of Baptism but a Romish Invention. Toronto: The Canada Publishing Company, 1881. Dostupné online. (angličtina) , strana před předmluvou.
  105. ↑ „Dr. Ditzler ve svém nedávném díle o křtu po důkladném prozkoumání ne méně než jednatřiceti nejlepších řeckých lexikonů a autorů říká (s. 161), že ,každá z jednatřiceti autorit podporuje afúzi jako křest.ʻ“, tamtéž, s. 22.
  106. ↑ „Díky vlivu těchto čistě apoštolských církví byl Řím během dvanáctého a třináctého století donucen opustit pohanské namáčení a vrátit se k biblickému způsobu křtu, tedy ke křtu litím nebo pokropením.“, tamtéž, s. 58.
  107. ↑ MCKAY, W.A. Immersion proved not to be a Scriptural Mode of Baptism but a Romish Invention. Toronto: The Canada Publishing Company, 1881. Dostupné online. S. 47. (angličtina) 
  108. ↑ SHISHKO, William. Is Immersion Necessary for Baptism. IIIM Magazine Online. 17. – 24. 7. 2002, roč. 4, čís. 28, s. 5. Dostupné online. (angličtina) 
  109. ↑ Sk 8, 39 (Kral, ČEP)
  110. ↑ Viz KALVÍN, Jan. Institutes of the Christian Religion. Překlad John Allen. Svazek 3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 343. (angličtina) 
  111. ↑ Liddell a Scott uvádí příklady použití βαπτίζω s odkazem na pouhé částečné ponoření nebo namočení: ξίφος εἰς σφαγήν J.BJ2.18.4; σπάθιον εἰς τὸ ἔμβρυον Sor.2.63', LIDDELL, H. G.; SCOTT, R.; JONES, H. S.; MCKENZIE, R. A Greek–English lexicon. Rev. and augm. throughout. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1996. S. 305. (angličtina) 
  112. ↑ HODGE, A. A. Outlines of Theology. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. ISBN 0-85151-160-0, ISBN 978-0-85151-160-3. (angličtina) 
  113. ↑ ZODHIATES, S. The Complete Word Study Dictionary: New Testament (electronic ed.). Chattanooga, TN: AMG Publishers, 2000, c1992, c1993. Dostupné online. (angličtina) G907.  „Mytí nebo omývání se často provádělo ponořením, což se označovalo buď baptםzפ, nebo nםptפ (3538), umýt. V Markovi – Mk 7, 3 (Kral, ČEP) je výraz ,umýt si ruceʻ překladem nםptפ (3538), umýt si část těla, například ruce. V Markovi – Mk 7, 4 (Kral, ČEP) je sloveso umýt ve větě ,kromě toho, že se umyjíʻ baptizomai, ponořit. To naznačuje, že mytí rukou se provádělo ponořením do zachycené vody. Viz Lk 11, 38 (Kral, ČEP), kde se mluví o mytí rukou před jídlem, přičemž se používá baptizomai, nechat si pokřtít ruce.“
  114. ↑ The NET Bible First Edition; Mark 7:4. [s.l.]: Biblical Studies Press, 2006. (angličtina)  „A když přijdou z tržiště, nejedí, dokud se neumyjí.“
  115. ↑ Mark : A Commentary on the Gospel of Mark, Hermeneia--a critical and historical commentary on the Bible. [s.l.]: Collins & Attridge, 2007. S. 345. (angličtina)  „Markovo tvrzení, že farizeové a všichni Židé nejedí, dokud si neumyjí ruce, bylo často považováno za nadsázku, ba dokonce za vážný omyl. Archeologické důkazy však ukazují, že mnoho Židů v prvním století našeho letopočtu se snažilo žít ve stavu rituální čistoty.“
  116. ↑ A handbook on the Gospel of Mark. UBS handbook series; Helps for translators. Příprava vydání Bratcher & Nida (eds.). [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 223. (angličtina)  „,Očistit seʻ se zdá být poněkud vhodnějším základem pro překlad ,umýt seʻ, protože jakákoli voda, která byla použita – ať už při kropení nebo koupeli – měla primární funkci obřadního očištění osoby. Očištění se popisuje různými způsoby, např. ,stát se skutečně čistýmʻ (Mazatec), ,nestat se namíchanýmʻ ve smyslu znečištěným (Mezquital Otomi), ,zbavit se znečištěníʻ (Loma).“
  117. ↑ LSJ: βαπτίζω [online]. perseus.tufts.edu [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  118. ↑ BORING, M. Eugene. Mark: A Commentary. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 198. (angličtina)  „Základní význam slova baptizō je ,ponořitʻ. Odvozený význam ,obřadně omýt za účelem očištěníʻ je uveden v lexikonu (Bauer a Danker, BDAG, 164), ale je doložen pouze v Mk 7, 4 (Kral, ČEP) a Lk 11, 38 (Kral, ČEP).“
  119. ↑ BROWNSON, James V. The Promise of Baptism. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 74. (angličtina)  „Lukáš 11,38 jasně naznačuje ,omytíʻ na rozdíl od ponoření, například: ,Farizeus se podivil, když viděl, že se [Ježíš] před večeří nejprve neumyl (doslova nebyl nejprve pokřtěn)ʻ.“
  120. ↑ RITCHIE, Daniel F. N. The Regulative Principle of Worship. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 301. (angličtina)  „Je zřejmé, že obmytí, o němž se mluví (v Lukášovi 11,38), nemůže být obmytím celého těla, ale částečným obmytím, jako je obmytí rukou a nohou nebo skrápění rukou vodou.“
  121. ↑ BROWN, C. New international dictionary of New Testament theology. Svazek 1. [s.l.]: [s.n.], 1986. S. 144. (angličtina)  „Navzdory opačným tvrzením se zdá, že baptizō v židovském i křesťanském kontextu obvykle znamenalo ,ponořitʻ, a že i když se stalo technickým termínem pro křest, myšlenka ponoření zůstala. Použití tohoto termínu pro očišťování nádob (jako v Lv 6, 28 (Kral, ČEP) Akvila [srov. 6,21]; srov. baptismos v Mk 7, 4 (Kral, ČEP)) nedokazuje opak, protože nádoby se obvykle očišťovaly ponořením do vody. Metaforická užití tohoto termínu v Novém zákoně to zřejmě považují za samozřejmé, např. proroctví, že Mesiáš bude křtít Duchem a ohněm jako tekutinou – Mt 3, 11 (Kral, ČEP), ,křestʻ Izraelitů v oblaku a moři – 1Král 10, 2 (Kral, ČEP)) a v představě Ježíšovy smrti jako křtu (Mk 10, 38 (Kral, ČEP)nn. baptisma; Lk 12, 50 (Kral, ČEP); srov. Ysebaert, op. cit., 41 a dále).“
  122. ↑ HAINES, Leland M. Baptism [online]. bibleviews.com [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  123. ↑ HAIGHT, Wendy L. African-American Children at Church: A Sociocultural Perspective. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. S. 159. (angličtina) 
  124. ↑ PYNE, Stephen J. How the Canyon Became Grand [online]. nytimes.com [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  125. ↑ ZELEZNIKAR, Alan. Rome Explorations: The Early Christian Rome Walking Tour. [s.l.]: Trafford Publishing, 2005. Dostupné online. S. 68. (angličtina) 
  126. ↑ PATTERSON, Richard North. The Final Judgment. [s.l.]: Random House, 1996. Dostupné online. S. 43. (angličtina) 
  127. ↑ SHANBOUR, Father Michael. Our Personal Resurrection [online]. Christ the Saviour Orthodox Christian Church [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina)  „Z tohoto důvodu byl křesťanský křest vždy standardně prováděn ponořením (křest znamená v řečtině ,ponořeníʻ), které je obrazem pohřbu i vzkříšení.“
  128. ↑ WARE, Timothy. The Orthodox Church. [s.l.]: Penguin UK, 2015. 368 s. S. 284. (angličtina) , GRENZ, Stanley J. Theology for the Community of God. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné online. S. 530. (angličtina)  „Podle Timothyho Wareho ,pravoslaví považuje ponoření za nezbytnéʻ.“
  129. ↑ Orthodox Church in America: Baptism [online]. oca.org, rev. 2010-10-12 [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-12. (angličtina)  „Po vyznání víry následuje modlitba nad křestní vodou a její požehnání jako znamení dobroty Božího stvoření. Nad osobou, která má být pokřtěna, se také modlí a žehná se jí posvěceným olejem na znamení, že Boží stvoření je svaté a dobré. Po slavnostním provolání ,Alelujaʻ (Bůh buď pochválen) je pokřtěný třikrát ponořen do vody ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.“
  130. ↑ Greek Orthodox Church in America: The Service of Baptism [online]. goarch.org [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. (angličtina) 
  131. ↑ Baptism [online]. Greek Orthodox Archdiocese of Australia, rev. 2014-09-30 [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-30. (angličtina)  „V pravoslavné církvi se ponoříme úplně, protože takové úplné ponoření symbolizuje smrt. Jakou smrt? Smrt ,starého, hříšného člověkaʻ. Po křtu jsme osvobozeni od nadvlády hříchu, i když si po křtu zachováváme sklony a náklonnost ke zlu.“
  132. ↑ Holy Baptism [online]. St. Demetrios Greek Orthodox Church, rev. 2010-11-29 [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-29. (angličtina) 
  133. ↑ CHARITIS. Staten Island's Greek Community. [s.l.]: [s.n.], 2006. S. 79. (angličtina)  „Řecký pravoslavný křest zahrnuje úplné ponoření dítěte.“
  134. ↑ HARRIS. Contemporary religions: a world guide. [s.l.]: [s.n.], 1995. S. 270. (angličtina)  „Křest se tradičně provádí úplným ponořením, a to i u dospělých křtěnců.“
  135. ↑ FERGUSON, Everett. Baptism in the Early Church. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 860. (angličtina) 
  136. ↑ Christianity Depth Study. [s.l.]: mohamedhageali.com Dostupné online. S. 159. (angličtina) 
  137. ↑ Holy Baptism [online]. Greek Orthodox Archdiocese of Australia, 2010-12-01, rev. 2011-02-18 [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-18. (angličtina) 
  138. ↑ Baptism and Emergency Baptism [online]. orthodox.net [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  139. ↑ Patriarch Kirill Baptizes by Sprinkling [online]. nftu.net, 2014-10-07 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  140. ↑ The Oxford Dictionary of the Christian Church. Příprava vydání F. L. Cross, E. A. Livingstone (eds.). 3. vyd. USA: Oxford University Press, 1997-03-13. Dostupné online. S. 65. (angličtina) 
  141. ↑ Baptism § 3. Immersion or Aspersion. In: Chisholm, Hugh (ed.). Encyclopædia Britannica. 11. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 1911. Dostupné online. Svazek 3. S. 365. (angličtina)
  142. ↑ The Key of Truth, a Manual of the Paulician Church of Armenia. [s.l.]: [s.n.], reprodukce 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-110-36174-8. S. 97. (angličtina) 
  143. ↑ MILLER, Randolph A. A Historical and Theological Look at the Doctrine of Christian Baptism. [s.l.]: iUniverse, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-595-21531-7. S. 65. (angličtina) 
  144. ↑ Katechismus katolické církve, 1239 [online]. Svatý stolec, rev. 2013-10-21 [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-21. (angličtina) 
  145. ↑ KURIAN, George Thomas; DAY, Sarah Claudine. The Essential Handbook of Denominations and Ministries. [s.l.]: Baker Books, 2017-03-14. ISBN 978-1-4934-0640-1. (angličtina)  „Konzervativní mennonitská konference praktikuje křest věřících, který je považován za vnější symbol vnitřní duchovní čistoty a provádí se ponořením nebo poléváním hlavy vodou; přijímání; umývání nohou svatých podle Ježíšova příkladu a připomíná věřícím potřebu zbavit se pýchy, soupeření a sobeckých pohnutek; pomazání nemocných olejem – symbolem Ducha svatého a Boží uzdravující moci – nabízené s modlitbou víry; a vkládání rukou při svěcení, které symbolizuje předání odpovědnosti a Boží moci tuto odpovědnost plnit.“
  146. ↑ KRAYBILL, Donald B. Concise Encyclopedia of Amish, Brethren, Hutterites, and Mennonites. [s.l.]: JHU Press, 2010-11-01. ISBN 978-0-8018-9911-9. S. 23. (angličtina)  „Všichni amišové, hutterité a většina mennonitů křtili poléváním nebo kropením.“
  147. ↑ NOLT, Steven M; LOEWEN, Harry. Through Fire and Water: An Overview of Mennonite History. [s.l.]: MennoMedia, 2010-06-11. ISBN 978-0-8316-9701-3. (angličtina)  „...obě skupiny prováděly křest věřících (Říční bratrstvo jej provádělo ponořením do vodního proudu nebo řeky) a zdůrazňovaly prostotu života a nekladení odporu proti násilí.“
  148. ↑ BRACKNEY, William H. Historical Dictionary of Radical Christianity. [s.l.]: Scarecrow Press, 2012-05-03. ISBN 978-0-8108-7365-0. S. 279. (angličtina)  „Datum narození v roce 1708 znamenalo křest ponořením do řeky Eder, čímž se křest věřících stal jedním z hlavních principů Bratrstva.“
  149. ↑ DURNBAUGH, Donald F. The Brethren Encyclopedia. [s.l.]: Brethren Encyclopedia, Incorporated, 1983. ISBN 978-0-318-00487-7. S. 82. (angličtina) 
  150. ↑ Our Beliefs [online]. Annville Church of the Brethren, rev. 2022-05-11 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  151. ↑ MITCHELL, Larry. Old Brethren follow distinctive practices [online]. Chico Enterprise-Record, 2007-11-04, rev. 2022-05-11 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  152. ↑ HARTZLER, Rachel Nafziger. No Strings Attached: Boundary Lines in Pleasant Places: A History of Warren Street / Pleasant Oaks Mennonite Church. [s.l.]: Wipf and Stock Publishers, 2013-04-30. ISBN 978-1-62189-635-7. (angličtina) 
  153. ↑ FRETZ, Clarence Y. How To Make SURE You Are Saved [online]. Anabaptists, rev. 2021-05-22 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (angličtina) 
  154. ↑ a b c d EBY, Edwin R. Early Anabaptist Positions on Believer's Baptism and a Challenge for Today [online]. Pilgrim Mennonite Conference, rev. 2022-05-11 [cit. 2024-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-11. (angličtina) 
  155. ↑ JOHNSON, Robert E. A Global Introduction to Baptist Churches. UK: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. S. 63. (angličtina) 
  156. ↑ a b London Baptist Confession of 1644, XVII. [online]. spurgeon.org, 2009-12-29, rev. 2010-06-17 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-17. (angličtina) 
  157. ↑ Jer 31, 31–34 (Kral, ČEP); Žid 8, 8–12 (Kral, ČEP); Řím 6 (Kral, ČEP)
  158. ↑ Baptism [online]. Disciples.org, copyrighted Christian Church (Disciples of Christ), 2009-04-08, rev. 2010-12-12 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-12. (angličtina)  „Stejně jako křest představuje smrt, pohřeb a vzkříšení Ježíše Krista, symbolizuje smrt a pohřeb starého já věřícího, který koná pokání, křest představuje zároveň radostné zrození zcela nové bytosti v Kristu.“
  159. ↑ The Christian Church (Disciples of Christ): A Reformed North American Mainstream Moderate Denomination [online]. disciples.org, 2008-03-27, rev. 2009-04-08 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (angličtina)  „Naše tradice křtu a večeře Páně jsou ekumenické. Většina sborů sice provádí ponoření věřících, ale zároveň potvrzuje křty jiných církví.“
  160. ↑ MATLINS, Stuart M.; MAGIDA, Arthur J. How to Be a Perfect Stranger: A Guide to Etiquette in Other People's Religious Ceremonies. [s.l.]: Wood Lake Publ., 1999. ISBN 1-896836-28-3, ISBN 978-1-896836-28-7. Kapitola Chapter 6 – Churches of Christ, s. 426. (angličtina) 
  161. ↑ RHODES, Ron. The Complete Guide to Christian Denominations. [s.l.]: Harvest House Publishers, 2005. ISBN 0-7369-1289-4. (angličtina) 
  162. ↑ BAXTER, Batsell Barrett. Who are the churches of Christ and what do they believe in? [online]. church-of-christ.org, 2008-06-19, rev. 2009-05-21 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-09. (angličtina) , What is the churches of Christ? [online]. cris.com, 2008-05-09, rev. 2009-09-10 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-09. (angličtina)  a Who are the churches of Christ? [online]. scripturessay.com, 2007-10-11, rev. 2008-10-26 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  163. ↑ NETTLES, Tom J.; PRATT, Richard L., Jr.; ARMSTRONG, John H.; KOLB, Robert. Understanding Four Views on Baptism,. [s.l.]: Zondervan, 2007. Dostupné online. ISBN 0-310-26267-4, ISBN 978-0-310-26267-1. S. 222. 
  164. ↑ WARRINGTON, Keith. Pentecostal Theology: A Theology of Encounter. UK: T&T Clark, 2008. S. 164. (angličtina) 
  165. ↑ CLARK, Mathew. Pentecostals Doing Church: An Eclectic and Global Approach. UK: Cambridge Scholars Publishing, 2019. S. 189. (angličtina) 
  166. ↑ What Adventists Believe About Baptism [online]. adventist.org [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  167. ↑ About Adventists [online]. St. Louis Unified School, 2010-05-05, rev. 2009-06-18 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-05. (angličtina) 
  168. ↑ Řím 6, 3–4 (Kral, ČEP)
  169. ↑ Sk 22, 16 (Kral, ČEP)
  170. ↑ MUELLER, Ekkehardt. Why Baptism? [online]. dventistbiblicalresearch.org, 2020-06-05, rev. 2020-10-29 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-29. (angličtina) 
  171. ↑ Anglican Faith: Baptism [online]. christchurchanglican.org, 2010-05-31, rev. 2010-10-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-31. (angličtina) 
  172. ↑ NITZ, Marcus C. Baptism: Baptist and Lutheran Teachings Compared. [s.l.]: Wisconsin Lutheran Seminary, 1973-01. Dostupné online. S. 1–2, 5. (angličtina) 
  173. ↑ Luther's Small Catechism, § 244. „Jaký je význam slova ,křtítʻ? Křtít znamená omývat, polévat, kropit nebo ponořovat do vody.“
  174. ↑ Westminster Confession of Faith, § 6.141. „Ponoření osoby do vody není nutné; křest se správně uděluje politím nebo pokropením osoby vodou.“
  175. ↑ NEAL, Gregory S. The Sacrament of Holy Baptism. [s.l.]: [s.n.] (angličtina)  „Skutečný rozdíl mezi baptisty a ostatními katolickými křesťany (včetně metodistů) spočívá v našem chápání toho, kdo je hlavním aktérem křtu. Je křest něco, co dělá Bůh, nebo je to jen úkon věřícího? Pokud je to Boží akt předávání milosti, pak je způsob křtu – pokropení, polévání nebo ponoření – irelevantní. Pokud se naopak jedná o akt věřícího – jak věří baptisté v případě křtu věřícího –, je způsob aplikace vody nesmírně důležitý. A to je zásadní rozdíl mezi tím, jak chápeme křest my (katolíci) a jak ho chápou naši baptističtí bratři a sestry. Pro ně je to jejich čin, pro nás je to Boží čin.“
  176. ↑ Church of the Nazarene Manual. [s.l.]: [s.n.], 1972. S. 33. (angličtina)  „Křest může být udělen pokropením, poléváním nebo ponořením, podle volby žadatele.“
  177. ↑ Official Web site of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints from subheading "Baptism and Confirmation" [online]. comeuntochrist.org, rev. 2016-09-08 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  178. ↑ On Baptism [online]. spacenerd.blogspot.com, 2007-10-18 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  179. ↑ Baptism??? [online]. lds.net, 2013-10-31, rev. 2013-11-02 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-02. (angličtina) 
  180. ↑ Úplný kontext viz odkaz Doctrine and Covenants, Section 20 [online]. churchofjesuschrist.org [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  181. ↑ What Does the Bible Really Teach?. [s.l.]: Watch Tower Society Dostupné online. S. 174. (angličtina) 
  182. ↑ MCGRATH, James. The First Baptists, The Last Gnostics: The Mandaeans [online]. YouTube-A lunchtime talk about the Mandaeans by Dr. James F. McGrath at Butler University, 2015-01-23, rev. 2021-11-03 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  183. ↑ a b DROWER, Ethel Stefana. The Mandaeans of Iraq and Iran. [s.l.]: Oxford At The Clarendon Press, 1937. Dostupné online. (angličtina) 
  184. ↑ WHITELAW, Kevin. Baghdad's Baptizers [online]. US News, 2003-01-06, rev. 2013-10-21 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-21. (angličtina) 
  185. ↑ YAMAUCHI, Edwin M. Gnostic Ethics and Mandaean Origins. [s.l.]: Gorgias Press, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1-931956-85-7. S. 20. (angličtina) 
  186. ↑ A brief note on the Mandeaeans: their history, religion and mythology [online]. Mandaean Society in America, rev. 2013-03-17 [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-17. (angličtina) 
  187. ↑ PEARSON, Birger A. Baptism in Sethian Gnostic Texts. Ablution, Initiation, and Baptism. [s.l.]: De Gruyter, 2011-07-14. Dostupné online. ISBN 978-3-11-024751-0. S. 119–144. (angličtina) doi:10.1515/9783110247534.119. 
  188. ↑ LANGE. An introduction to Judaism. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné online. S. 94. (angličtina)  „Kromě úplného ponoření, které vyžaduje mikve, je mytí rukou povinné nebo obvyklé za různých okolností, například při ranním vstávání, před jídlem chleba, po pohlavním styku a po pohřbu.“
  189. ↑ COHN-SHERBOK. Messianic Judaism. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné online. S. 160. (angličtina)  „Další běžnou praxí je, že se konvertité k judaismu ponoří do rituální koupele.“
  190. ↑ FERGUSON. Baptism in the early church: history, theology, and liturgy in the first five centuries. [s.l.]: [s.n.], 2009. Dostupné online. S. 103. (angličtina)  „Křest proselytů byl podobný ostatním obmytím v judaismu, protože se jednalo o úplné ponoření a křest se prováděl samočinně (automaticky bez pomoci jiné osoby, viz samokřest).“

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WELS Question & Answers: Baptism by Immersion (z pespektivy konfesijního leteránství) [online]. wels.net [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 
  • BRINEY, John Benton; TUCKER, Joseph L. The form of baptism: an argument designed to prove conclusively that immersion is the only baptism authorized by the Bible. St. Louis, MO: Christian Publishing Company, 1892. Dostupné online. (angličtina) 
  • BANKS, David A. The Church and Baptism – Modes and Symbolism [online]. pinehurstumc.org [cit. 2024-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. (angličtina) 
  • ROGERS, C.F. Baptism and Christian Archaeology. [s.l.]: Gorgias Books, reprint 2006. ISBN 1-59333-474-5. (angličtina) 
  • Eastern Orthodox article on baptism [online]. orthodox.net [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křest_ponořením&oldid=24418638“