Kána

Kána Galilejská je město několikrát zmiňované v novozákoním Janově evangeliu, nejznámější pasáž je svatba v Káně. Biblické město v Galileji bývá ztotožňované s různými místy,^[1] nejčastěji s dnešním izraelským městem Kafr Kanna.

Svatba v Káně

Mezi křesťany a badateli Nového zákona je Kána známým místem, kde podle Janova evangelia Ježíš vykonal svůj první zázrak, proměnu velkého množství vody ve víno při svatební hostině, když víno zajištěné ženichem došlo.^[2] Žádné ze synoptických evangelií tuto událost nezmiňuje, ale v Janově evangeliu má značnou symbolickou důležitost: je prvním ze sedmi zázraků, znamení, kterými je potvrzováno Ježíšovo božství a kolem nichž je evangelium vystavěno.

Další odkazy na Kánu

Další zmínka o Káně v Janově evangeliu^[3] se vztahuje k Ježíšově návštěvě tohoto města, kde ho vyhledal královský úředník z blízkého města Kafarnaum, jehož syn byl těžce nemocen a umíral. Dále je v témže evangeliu uvedeno,^[4] že apoštol Natanael (obvykle ztotožňovaný s Bartolomějem ze seznamu apoštolů v synoptických evangeliích) pocházel z Kány. Kána Galilejská není zmiňována v žádné jiné knize Bible, ani v jiném zdroji z té doby.

Geografické umístění Kány

Je mnoho teorií o umístění biblické Kány. V Janově evangeliu se nedočteme o žádném bližším určení místa svatby. Mnoho současných křesťanů přikládá příběhu o svatbě v Káni spíše teologický než historický nebo geografický význam. Moderní bibličtí badatelé se ovšem shodují v tom, že Janovo evangelium bylo určeno společenství židovských křesťanů pravděpodobně žijících v Judey, což znamená, že by evangelista pravděpodobně nepsal o neexistujícím místě. Místopis potenciálních lokalit Kány zpřesnily v posledním půlstoletí archeologické výzkumy, jejichž výsledky jsou publikovány v izraelském periodiku "Hadashot Arkheologiyot".

V Galileji existují čtyři vesnice, které mohly být biblickou Kánou:

Kafr Kanna, Izrael
Kenet-el-Džalil, nebo Khirbet Kanna (Horbat Qanna), dolní Galilea, Izrael^[5]
Ain Kana, Izrael
Kana, Libanon

Podle Katolické encyklopedie z roku 1913 se podle tradice sahající do 8. století považuje za biblickou Kánu dnešní Kafr Kanna v Izraeli, ležící přibližně 7 km severovýchodně od Nazaretu. Mnozí současní badatelé ovšem uvádějí i jiné možnosti, například zaniklou vesnici Kenet-el-Džalil (zvanou též Khirbet Kana), ležící 9 km severněji, nebo Ain Kana blíže k Nazaretu a lépe odpovídající etymologickému základu. Vesnice Qana v jižním Libanonu je málo pravděpodobným kandidátem na biblickou Kánu, ačkoli mnozí libanonští křesťané jsou přesvědčeni, že právě ona je tou pravou.

Reference

↑ A. Novotný, Biblický slovník 1./2. Praha: Kalich, 1992 – 769 + 771 str. ISBN 80-7017-528-1. Heslo Kána
↑ J 2, 1–11 (Kral, ČEP)
↑ J 4, 46 (Kral, ČEP)
↑ J 21, 2 (Kral, ČEP)
↑ Hadashot Arkheologiyot, vol. 124, 2012, Yoav Lererː Horbat Quana, zpráva o archeologickém výzkumu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kána na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Cana v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích

[1] A. Novotný, Biblický slovník 1./2. Praha: Kalich, 1992 – 769 + 771 str. ISBN 80-7017-528-1. Heslo Kána

[2] J 2, 1–11 (Kral, ČEP)

[3] J 4, 46 (Kral, ČEP)

[4] J 21, 2 (Kral, ČEP)

[5] Hadashot Arkheologiyot, vol. 124, 2012, Yoav Lererː Horbat Quana, zpráva o archeologickém výzkumu

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]