Jozef Síkela

Ing. Jozef Síkela
Jozef Síkela (2024)
Evropský komisař pro mezinárodní partnerství
Úřadující
Ve funkci od: 1. prosince 2024
Předsedkyně	Ursula von der Leyenová
Předchůdkyně	Jutta Urpilainenová
17. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci: 17. prosince 2021 – 7. října 2024
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Karel Havlíček
Nástupce	Lukáš Vlček
Stranická příslušnost
Nestraník
v české vládě	za STAN (2021–2024)
Narození	17. června 1967 (57 let) Rokycany Československo Československo
Choť	Pavlína Síkelová
Děti	Natálie Síkelová
Alma mater	VŠE v Praze
Profese	manažer, investor, bankéř, politik a ministr
Commons	Jozef Síkela
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Síkela (* 17. června 1967 Rokycany) je český politik, investor a manažer slovensko-maďarského původu, od prosince 2024 evropský komisař pro mezinárodní partnerství ve druhé komisi von der Leyenové. V letech 2021 až 2024 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR ve vládě Petra Fialy, jako nestraník za hnutí STAN.

Život

Narodil se v červnu 1967 v Rokycanech. Jeho otec byl Slovák, původem ze Starého Tekova u Levic; sloužil na Rokycansku v armádě. Matka je slovenská Maďarka z Loku, také v okrese Levice. Po rozdělení Československa na dva státy požádal o české občanství.

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (získal titul Ing.), na škole v průběhu sametové revoluce v roce 1989 organizoval studentské stávky. Od roku 1991 pracoval ve vídeňské Creditanstalt, po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku.

Od roku 2001 řídil firemní bankovnictví České spořitelny a od roku 2007 působil v Erste Bank na Ukrajině, kde se stal v roce 2009 výkonným ředitelem a jeho úkolem bylo vypořádat se s následky ekonomické krize. V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem Slovenské spořitelny. Během čtyř let jeho působení pak byla třikrát vyhlášena slovenskou bankou roku, sám Síkela v roce 2013 obdržel cenu slovenského bankéře roku.

Od ledna 2015 byl členem představenstva skupiny Erste, zodpovědným za firemní klientelu a finanční trhy. Dohlížel na významné investice ve všech segmentech firemního bankovnictví, a to včetně malých a středních podniků. Představenstvo Erste Group opustil v roce 2019 a poté do konce roku 2020 pro skupinu pracoval jako externí poradce. Od roku 2021 byl partnerem investiční skupiny Prime Fund a členem dozorčí rady Nadačního fondu profesora Charváta. Po vstupu do vlády své podíly ve společnosti Prime Fund v prosinci 2021 prodal.

Politické působení

Na konci listopadu 2021 se stal po odstoupení Věslava Michalika novým kandidátem hnutí STAN na post ministra průmyslu a obchodu ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.

Již od samotného zahájení ruské invaze na Ukrajinu se zařadil mezi nejvýraznější podporovatele napadené Ukrajiny. Hned na přelomu února a března 2022 iniciovalo ministra průmyslu a obchodu ČR spolu s ministerstvem financí a Správou státních hmotných rezerv darování pohonných hmot pro Ukrajinu. Inicioval také crowdfundingovou sbírku Rozsviťme Ukrajinu, jejímž cílem bylo získat finanční prostředky na pomoc s obnovou ukrajinské energetické infrastruktury.

V červnu 2022 navštívil Katar, aby jednal s katarskou vládou o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) a možnostech dlouhodobé spolupráce. V červenci 2022 oznámil, že vláda ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Tento terminál měl umožnit České republice dovézt ze zámoří až třetinu své spotřeby plynu ve formě zkapalněného zemního plynu. V listopadu 2023 vláda oznámila, že opět ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v německém Stade u Hamburku. Síkela osobně reprezentoval Českou republiku při slavnostním zahájení výstavby tohoto terminálu. Během druhé poloviny roku 2022 v rámci českého předsednictví Radě EU řídil celkem tři ministerské rady. Radu pro zahraniční věci ve formátu zahraniční obchod, Radu pro konkurenceschopnost a především Radu pro energetiku. Evropa tehdy musela zareagovat na ruskou strategii se snahou manipulovat s cenou plynu a na hrozby o ukončení dodávek plynu z Ruska, což vedlo k rychlému růsty cen plynu i elektřiny. Proto byla právě agenda během energetických rad zásadní. Pod vedením České republiky se členské státy EU shodly na zásadních opatřeních, která umožnila stabilizovat energetické trhy.

V lednu 2023 prosazoval přijetí zákona „lex ČEZ“, který by zestátnil podíly soukromých minoritních akcionářů v energetické společnosti ČEZ. V červnu 2023 uvedl v rozhovoru pro deník Právo, že má zájem usilovat o pozici eurokomisaře. V červenci 2023 se zúčastnil 28. ročníku energetické konference Baku Energy Forum, kde vyzval k posílení spolupráce mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem, jehož dodávky zemního plynu pomáhaly Evropě nahrazovat zemní plyn z Ruska. V říjnu 2023 prohlásil, že vláda navýšila o pět tisíc kvótu pro pracovníky z Filipín, protože „Dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci.“ Vládní programy počítají s náborem desítek tisíc pracovníků ze zemí jako jsou Filipíny nebo Mongolsko. V listopadu 2023 zrušila Saúdská Arábie plánovanou návštěvu Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkách ropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporu Izraele po vypuknutí války Izraele s Hamásem.

V průběhu roku 2023 dokončila Poslanecká sněmovna a následně prezident republiky schvalování zákona o komunitní energetice, který umožnil sdílení přebytky vlastní vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento zákon následně v roce 2024 obdržel ocenění zákon roku pro byznys. Ke spuštění systému komunitní energetiky došlo v srpnu roku 2024.

V březnu 2024 inicioval snahu, ke které se přidaly další země V4 a Rakousko, v rámci které vyzvaly Evropskou komisi, aby podnikla právní kroky proti Německu, které zvýšilo poplatek za tranzit zemního plynu na 1,860 €/MWh. Podle Síkely se jednalo o „přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům.“ Německo následně potvrdilo, že od července 2024 zvýší poplatek o více než třetinu, ale zároveň slíbilo, že nejdříve od roku 2025 poplatek za přepravu plynu přes své území zruší.

V červnu 2024 oznámila americká společnost onsemi rozhodnutí investovat v České republice přes 40 miliard korun do rozšíření své výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Investice umožní vznik celého ekosystému polovodičů v České republice. O detailech této investice jednal Síkela se zástupci společnosti onsemi od března roku 2023.

V červenci 2024 dostali Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura od premiéra Petra Fialy za úkol přijít s plánem, jak financovat dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany. Podle odhadů české vlády celkové náklady projektu dosáhnou 400 miliard korun. Vítězem tendru se stala jihokorejská společnost KHNP.

V červenci 2024 jej vláda Petra Fialy navrhla na funkci evropského komisaře. Dne 17. září 2024 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že dostane na starost portfolio s názvem mezinárodní partnerství. Do gesce úřadu spadal dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podpora koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráce s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. V říjnu 2024 v souvislosti s touto nominací skončil ve funkci ministra a ve funkci jej nahradil Lukáš Vlček. Do úřadu evropského komisaře nastoupil v prosinci 2024.

Názory a postoje

Jako kandidát na ministra průmyslu a obchodu v prosinci 2021 považoval „za velkou příležitost modernizace české ekonomiky“ Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), jejímž základem je naplnění evropských klimatických cílů. Její realizaci umožní rozsáhlé investice do rozvoje udržitelné energetiky a dekarbonizace české a evropské energetiky. Podpořil dovoz zkapalněného zemního plynu (LPG) ze Spojených států.

V souvislosti s rozvojem elektromobility prohlásil, že Evropu čeká nová elektrická revoluce. Prosazoval, aby německá automobilka Volkswagen vybudovala na území České republiky továrnu na baterie do elektromobilů. Podpořil nový systém emisních povolenek EU ETS 2, odsouhlasený v rámci plánu Fit for 55 na úrovni Evropské rady vládou Petra Fialy v dubnu 2023, který od roku 2027 rozšíří systém emisních povolenek kromě těžkého průmyslu a energetiky i na vytápění domů a osobní dopravu, tedy na benzín, naftu, plyn a uhlí. Součástí balíčku Fit for 55 je i zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Síkela odmítl vyjádření, že po roce 2027 dojde k prudkému zdražení pohonných hmot.

Podporuje konec používání uhlí do roku 2033, tak jak bylo dohodnuto členskými státy Evropské unie v rámci boje proti změně klimatu. V roce 2023 se v uhelných elektrárnách vyráběla skoro polovina elektřiny v Česku. Podle Síkely výpadek uhlí bude možné částečně nahradit obnovitelnými zdroji a výrobou z nově vybudovaných plynových elektráren nebo dovozem elektřiny ze zahraničí, a v dlouhodobém horizontu přechodem na jadernou energii.

Kontroverze

V roce 2023 prosadil nákup zadluženého přepravce plynu NET4GAS, který v roce 2022 přišel o výnosný tranzit plynu z Ruska do Německa. Za společnost a její plynovody Česká republika zaplatila osm miliard korun. Součástí nákupu byly i dluhy společnosti ve výši 33 miliard korun. Jak upozornil server Echo24, Síkelův bývalý zaměstnavatel, rakouská obchodní banka Erste Group, řídila emise nezajištěných dluhopisů NET4GAS a mohla tak přijít o desítky miliard korun.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jozef Síkela na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: av20221136412 VIAF: 1059164422991720530006

Portály: Česko | Lidé | Politika