Josef Jan Maxmilián Kinský
| Josef Jan Maxmilián Kinský | |
|---|---|
| Narození | 15. listopadu 1705 Sloup v Čechách |
| Úmrtí | 17. dubna 1780 (ve věku 74 let) Praha |
| Místo pohřbení | Sloup v Čechách |
| Povolání | podnikatel |
| Rodiče | Václav Norbert Oktavián Kinský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Jan Maxmilián Kinský (15. listopadu 1705 – 17. dubna 1780 v Praze), byl šlechtic z českého hraběcího rodu Kinských. Byl vychován ve Vídni a brzy se stal majitelem panství Sloup v Čechách po svém otci. Poté se stal významným průmyslníkem, obchodníkem i politikem. Na svém panství mj. zrušil robotu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Po smrti bohatého Václava Norberta Kinského, nejvyššího kancléře, bylo roku 1719 testamentem určeno panství Sloup na Českolipsku jeho druhorozenému synu Josefovi Janu Maxmiliánovi. Tehdy mu bylo pouze čtrnáct let, a proto do doby nabytí zletilosti panství spravoval starší bratr Štěpán Vilém.[1]
Josef Jan Maxmilián byl vychován u císařského dvora ve Vídni, kde získal obsáhlé vědomosti. Prosazoval pak nové osvícenecké národohospodářské nauky a merkantilismus.
Po převzetí sloupského panství s 20 obcemi (1726) začal roku 1730 stavět ve Sloupu nový zámek, protože někdejší (dnes již neexistující) Berkovský zámeček pod hradem mu nevyhovoval. Postavil v obci kapli sv. Jana Nepomuckého. Zrušil neefektivní hospodářské dvory na panství založené na nekvalitní robotní práci, nahradil je novými vesnicemi, pozemky rozparceloval na menší a ty pronajímal. Díky němu vznikly obce Svobodná Ves (původně Josefsdorf - dnes součást Skalice u České Lípy), Janov a nová část vesnice Pihel (obojí dnes náleží k Novému Boru), nechal zvětšit Radvanec a přistavět mu část Maxov. Na svém panství zrušil robotu.
Jako zdatný obchodník začal vykupovat plátno od vesnických tkalců a prodával jej do Rumburku tamní firmě Franclina Nurse. Nový Bor (tehdy jen Bor) nechal povýšit v roce 1757 na městečko, získal pro něj právo týdenních a čtyř ročních trhů. Nechal postavit v Polevsku dvě bělidla. V několika vesnicích založil přádelnické školy, z nichž první vznikla ve Skalici. Důvodem bylo získávání kvalifikovaných pracovníků pro manufaktury. Jemná plátna vyráběl na svém sloupském zámku. Ve Svojkově, v tamním hospodářském dvoře založil roku 1756 výrobnu voskového plátna a dokázal zajistit zákaz dovozu voskovaných pláten do Čech ze zahraničí, kam ho sám začal vyvážet. Ve Sloupu zřídil roku 1759 vlastní barvírnu, ze které později vznikla kartounka, nejstarší v Čechách. O rok později zřídil ve Sloupu textilní manufakturu, kde v roce 1761 zaměstnával 250 lidí, o tři roky později na výrobě barchetu pro něj pracovalo 400 pracovníků. V roce 1762 zřídil manufakturu na výrobu cvilinku.
Na své obchodování s plátnem navázal i obchodem se sklem, takže na povozy s plátnem přikládal bedny se sklem.[2][3]
V roce 1756 se rozhodl postavit s pomocí odborníků z mnoha evropských zemí dvě výrobny zrcadel, v Lindavě (1756) a Velenicích (1760), ve Sloupu začal vyrábět fólie a roku 1761 požádal vládu o zákaz dovozu zrcadel z Norimberka. Byl schopen svými velkými zrcadly v přepychových rámech zásobovat nejen rakouské soustátí, ale i další státy Evropy. Ke svým zrcadlárnám přibudoval i manufakturu na výrobu perel. V roce 1754 zaměstnával ve svých podnicích přes 2500 osob. Začal investovat i do cizích podniků, vyvážet plátna do Španělska a Jižní Ameriky. Roční obrat jeho podnikání byl 100 000 zlatých.
Josef Jan Maxmilián Kinský zemřel v Praze 17. dubna 1780, svobodný a bez potomků. Rakev s jeho ostatky byla převezena do Sloupu, kde byla vystavena v kapli sv. Jana Nepomuckého. 19. dubna 1780 byla rakev v sarkofágu uložena ve sloupském farním kostele sv. Kateřiny Alexandrijské.[2]
Titulatura
[editovat | editovat zdroj]Během svého života získal četné tituly. Byl členem řádu Maltézských rytířů, tajný rada a komorník c. a k. apoštolského veličenstva, nejvyšší lovčí Království českého. Byl korunovačním komisařem, a proto byl v roce 1743 přítomen u korunovace Marie Terezie českou královnou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Hrabě Josef Maxmilián Kinský, s. 165.
- ↑ a b Máchův kraj, str. 165
- ↑ MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Zakladatel manufaktur hrabě J. M. Kinský, s. 18.
