Johann von Wessenberg

Johann von Wessenberg
Johann von Wessenberg
	Johann von Wessenberg
Poslanec Říšského sněmu
	Ve funkci:; 1848 – 1849
Ministerský předseda Rakouského císařství
	Ve funkci:; 18. července 1848 – 21. listopadu 1848
Předchůdce	Anton von Doblhoff-Dier
Nástupce	Felix Schwarzenberg
5. ministr zahraničních věcí ; Rakouského císařství
	Ve funkci:; 18. července 1848 – 21. listopadu 1848
Předchůdce	Karl Ludwig Ficquelmont
Nástupce	Felix Schwarzenberg
Narození	28. listopadu 1773; Drážďany; Saské kurfiřtství
Úmrtí	1. srpna 1858; Freiburg im Breisgau; Bádenské velkovévodství
Příbuzní	Ignaz Heinrich von Wessenberg (sourozenec); Philipp von Boos-Waldeck (vnuk)
Commons	Johann von Wessenberg
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Johann Philipp von Wessenberg-Ampringen (28. listopadu 1773 Drážďany – 1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau) byl rakouský státník a diplomat, během revolučního roku 1848 ministerský předseda Rakouského císařství a ministr zahraničních věcí Rakouského císařství

Biografie

Wessenberg-Ampringen byl roku 1808 vyslancem v Berlíně, roku 1811 v Mnichově a 1830–1831 v Haagu.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do aktivního politického dění. V roce 1848 vyvrcholila jeho kariéra. Od 18. července 1848 do 21. listopadu 1848 byl ministerským předsedou Rakouského císařství (vláda Johanna von Wessenberga) a zároveň ministrem zahraničních věcí Rakouského císařství.^[1] Jeho jmenování mělo stabilizovat umírněné výsledky revoluce. Šlo o řádný kabinet po několikaměsíčním provizoriu. Sám Wessenberg v ní reprezentoval tváře bývalého vládního systému, ale v kabinetu zasedli i někteří populární liberální politici.^[2] Po říjnovém povstání ve Vídni Wessenberg 19. října v Olomouci inicioval vydání druhého císařského manifestu, ve kterém se zaručovalo pokračování ústavního reforem.^[3] V listopadu 1848, když již byla vídeňská revolta potlačena a posilovaly konzervativní proudy v rakouské politice, odešel z vládní funkce. Historik Otto Urban uvádí, že s Wessenbergem se již v nové konstelaci nepočítalo. Výslovně k jeho odvolání nedošlo, ale Alfred Windischgrätz pro post předsedy vlády vybral Felixe Schwarzenberga.^[4]

Ve volbách roku 1848 byl rovněž zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-Neubau v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministr zahraničí.^[5]^[6]

Odkazy

Reference

↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584.
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61.
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 66.
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 67.
↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann von Wessenberg na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584.

[2] URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61.

[3] URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 66.

[4] URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 67.

[5] Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)

[6] Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Ministři zahraničí Rakouska

Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)

Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)

Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)

První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)

Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)